Anotace – resumé - abstrakt
Charakteristika, rozdíly


Anotace – Resumé – Abstrakt
}v přírodních a humanitních vědách se definice liší
}obecně jde o různé podoby shrnutí obsahu příspěvku
}slouží pro lepší vyhledávání a orientaci – podle anotace či resumé byste měli poznat, jestli
článek obsahuje to, co jako badatelé hledáte
}
}Tip: než odevzdáte text, vždy se podívejte, jak resumé a anotace v daném časopise vypadá! Všude se
s nimi totiž zachází jinak.

Anotace
}základní zpráva o tématu a zaměření práce
}neobsahuje závěry, argumenty, ani konkrétní teze
}je krátká – cca 500 znaků
}někdy bývá na začátku článku na způsob perexu a má čtenáře i trochu nalákat
}bývá překládána do cizího jazyka
}

}Podkrušnohoří prošlo v dobách baroka významnou proměnou. Území hraničilo s luteránským Saskem,
zároveň zde bylo středisko vlivného oseckého kláštera a jednu dobu také sídlo samotného pražského
arcibiskupa. Hospodářský, politický i duchovní význam oblasti se v této době odrážel v její
metaforické oslavě jakožto „mariánské země“. Příspěvek na příkladě konkrétních památek ukazuje, do
jaké míry se toto označení odráželo ve stavebním rozvoji oblasti. Věnuje se stavbám, které na
přelomu 17. a 18. století objednával osecký klášter a arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna.
Dochované památky analyzuje ze stylového hlediska i z hlediska jejich ikonografického programu.
Anotace – příklad 1

}Podkrušnohoří prošlo v období baroka významnou proměnou. Území hraničilo s luteránským Saskem,
zároveň zde však bylo středisko vlivného oseckého kláštera a jednu dobu také sídlo samotného
pražského arcibiskupa. Hospodářský, politický i duchovní význam oblasti se v této době odrážel
v její metaforické oslavě jakožto „mariánské země“. Příspěvek se pokouší ukázat, že tento oslavný
koncept nebyl jen věcí exaltované barokní lyriky a sebeprezentace oseckého kláštera, ale mohl
reflektovat pozoruhodný rozvoj, mimo jiné architektonický, kterým na přelomu 17. a 18. století
prošla nejdůležitější duchovní centra kraje.
Anotace – příklad 2

Resumé
}shrnutí obsahu článku včetně základní struktury, hlavních tezí, závěrů a výsledků práce
}slouží pro čtenáře, kteří nemají přístup k plnému textu článku – bývá téměř vždy překládané do
cizího jazyka
}delší rozsah – minimálně desetina původního textu
}cílem je vybrat z textu to podstatné pro pochopení hlavního sdělení
}jde o povinnou součást všech vědeckých textů

Resumé - příklad
}Příspěvek se zabývá barokní historií Podkrušnohoří, konkrétně oblastí zhruba vymezenou duchovským
panstvím a oseckými državami na přelomu 17. a 18. století. Základním východiskem článku jsou pasáže
z německého překladu Mariánského atlasu od oseckého cisterciáka Augustina Sartoria z roku 1717, ve
kterém je oblast Podkrušnohoří, konkrétně severovýchodní výběžek Mostecké pánve, označena za
mariánskou zemi. Stejná metafora se pak objevuje i v soudobých dílech dalších dobových kazatelů.
Článek se zabývá otázkou, z jakých kořenů tato interpretace zdejší krajiny vychází, primárně se
přitom soustředí na dochované architektonické památky, konkrétně mariánská poutní místa, která mají
podle barokních textů tvořit oporu myšlené mariánské země.

}Po stručném představení tří barokních literárních památek, které tezi o mariánské zemi zmiňují,
článek stručně nastiňuje historicko-geografický kontext dané oblasti na přelomu 17. a 18. století.
Kromě výčtu významných rodů a stavebníků, kteří v této oblasti v baroku působili, se text věnuje
zejména interpretaci její polohy v rámci Čech. Podkrušnohoří se totiž nacházelo na hranici
s protestantským Saskem, které sice bylo politickým spojencem Říše, ale nábožensky patřilo mezi
protivníky – tato skutečnost se přitom nepochybně odrazila také na koncepci mariánské země, která
je Sartoriem označována jako „předsunutá zeď a hrad“ proti luteránům.
}

}Ve druhé půlce se příspěvek podrobně věnuje třem hlavním poutním místům, jejichž význam byl
vyzdvihován i v barokních textech – Mariánským Radčicím, Hornímu Jiřetínu a Bohosudově. Upozorňuje
na důležitou shodu okolností, že na konci 17. století zde správu klíčových pozemků a s nimi i
poutních areálu vykonávaly tři významné církevní autority (arcibiskup, jezuité, cisterciáci), kteří
do svých statků v souvislosti se snahou o obnovu panství po třicetileté válce, výrazně investovali.
To se odrazilo i na zmíněných poutních místech. Cisterciáci v Mariánských Radčicích a arcibiskup
Jan Bedřich z Valdštejna v Horním Jiřetíně budovali nové kostely podle projektu Jeana Baptisty
Matheye – obě stavby mají zcela netypický půdorys jednolodí s transeptem uprostřed a jsou
korunovány pro rané baroko v Čechách rovněž neobvyklým motivem symetricky umístěné věže v průčelí.

}Obě stavby přitom doplňoval ambit podle projektu G. Broggia, vymezující poutní místo symbolicky
jako mariánskou pevnost. Unikátní je také areál v Bohosudově, na němž se v rozhodující fázi rovněž
podíleli Broggiové. Zatímco kostel je tradiční, ambit – založený již v 60. letech G. D. Orsim – má
jako jediný v Čechách půdorys oválu.
}Tyto výjimečné areály byly dokončovány v podstatě současně. Představují díky tomu
„architektonizovaný“ doklad, že koncept mariánské země nebyl pouze literární metaforou, ale opíral
se o nebývale výrazný a soustředěný rozvoj, kterým tato oblast na konci 17. století procházela.
}

}v humanitních vědách totéž co resumé
}pokud se liší, je konkrétnější než resumé – resumé je více zaměřeno na teze a závěry, abstrakt by
měl obsahovat i konkrétní data
}zpravidla bývá v cizím jazyce
Abstrakt

}pojmy, které charakterizují obsah příspěvku
}mají sloužit při vyhledávání v katalozích – jde o slova, po jejichž zadání na čtenáře vyskočí váš
příspěvek
}většinou se uvádí 3–5 slov
}„slovem“ se myslí pojem nebo termín, např. „barokní architektura“ je jedno klíčové slovo
}
}barokní architektura – Podkrušnohoří – historická krajina – osecký klášter – Duchcov – Jean
Baptiste Mathey
}
Klíčová slova