Instituce veřejné politiky Stát a byrokracie (podle Public Policy.., kap.5) Teorie rolí státu ˇ Pluralismus - zdůrazňuje existenci omezení a tlaků vykonávaných množstvím různých skupin ve společnosti. Koresponduje s klasickou liberální teorií (John Stuart Mill, J.J.Rousseau); nověji Schumpeter, Dahl... ˇ Elitářství moc je uspořádána kumulativně (Pareto, Mosca) => moc je v rukou (jedné) malé skupinky. ˇ Marxismus vliv ekonomických zájmů na politiku. Stát nástroj třídní dominance a útlaku. ˇ Korporativismus systém zájmové reprezentace, ve kterém jsou základní složky organizovány do několika jedinečných, povinných, vzájemně si nekonkurujících kategorií (odbory, svazy zaměstnavatelů..) Existuje jejich provázanost na stát (vládu). Byrokracie Max Weber Nejznámější teorie byrokracie. Reagovala na rostoucí význam byrokracie, resp. zvyšující se roli státu. Vymezuje byrokracii jako nezbytnou součást moderní doby... (1947) Tři typy moci: ˇ charismatická, (dík vlastnostem jedné osoby, poněkud nestabilní..) ˇ Tradiční (legitimita v tradičních pravidlech a statusu těch, kdo vládnou) ˇ racionální-zákonná (legalita jako zdroj normativních pravidel) Role byrokracie ˇ Byrokracie je pyramidální strukturou, mocným víceúčelovým nástrojem. Rutinizuje řešení problémů do vysokého stupně a osvobozuje je od závislosti na speciálních dovednostech či iniciativách. Obecné charakteristiky byrokratických aparátů: ˇ specializace činností ˇ obecné charakteristiky výkonu funkcí a z toho vyplývající zaměnitelnost úředníků ˇ problémy, procedury a řešení jsou kategorizovány ˇ relativní stabilita struktury funkcí ˇ organizace se stává do určité míry účelem o sobě ˇ vázanost na určitý typ úkonů ˇ administrativní reforma je nekonečná: neexistuje optimální řešení organizační struktury Ideální model byrokracie dle Webera je dán těmito jejími vlastnostmi: ˇ neosobní strukturou moci ˇ rozhodnutí jsou činěna na základě formalizovaných obecných pravidel ˇ existuje definovaná hierarchie pravomoci a odpovědnosti ˇ svobodným výběrem kandidátů do úřadu, založeným na kritériu výkonu v souladu se specifickými pravidly ˇ odměňování, založené na jasném kontraktu ˇ žádný z úředníků nevlastní majetek, s nímž operuje ˇ existuje disciplína a kontrola ve výkonu úřadu Shrnující přehled konceptů byrokracie (dle Lanea): ˇ Byrokracie ztotožněna s rigiditou, ztrnulostí, nepružností. Tendence k expanzi, ke snižování výkonu, ke konzervaci vlastní struktury. ˇ Byrokracie jako panství úředníků problém styku úředníků a politiků. Růst správního aparátu posílil moc úředníků, ti pronikli do sfér politické moci, roste riziko moci korumpovaných úředníků. ˇ Byrokracie jako chaos nejsou-li jasné cíle organizace, pak je nejistý i způsob řešení vyvstalých agend. ˇ Byrokracie jako maximalizace velikosti ˇ Byrokracie jako nekontrolovatelná moc obtížná kontrolovatelnost vyplývá z toho, že vyšší jednotka může jen obtížně získat informace nezbytné k hodnocení činnosti jednotky nižší. ˇ Tradiční byrokratické instituce pracují relativně uspokojivě pouze ve stabilním prostředí, pokud je úkol relativně snadný, každý občan vyžaduje tutéž službu a kvalita služby není nejdůležitějším kritériem. Ale v praxi to tak samozřejmě není a proto jsou třeba pružné a adaptabilní instituce a vysoce kvalifikovaný a vysoce motivovaný personál. Desatero moderní státní správy (dle Osborne-Gaebler) ˇ katalytická správa: řízení spíše než přímé poskytování služeb ˇ správa náležející komunitě: vytváření příležitostí spíše než služba ˇ soutěživá správa: uplatnění konkurence v poskytování služeb ˇ správa vedená posláním: proměna organizací vedených pravidly ˇ správa orientovaná na výsledky: financování výstupů, nikoliv vstupů ˇ správa vedená zákazníky: uspokojování potřeb zákazníků, nikoliv byrokracie ˇ podnikavá správa: získávání prostředků spíše než utrácení ˇ předvídavá správa: předcházení problémů spíše než jejich řešení ˇ decentralizovaná správa: od hierarchie k partnerské spoluúčasti ˇ tržně orientovaná správa: podpora změn užitím tržních stimulů