1
Tezaurus vybraných významných pojmu
Verejná politika ­ mezi její relevantní pojmy zahrnujeme sousloví, pro než je spolecným
jmenovatelem slovo verejný, tj. verejný zájem, verejný sektor, verejné finance, verejné statky a verejné
právo.
- zajímá se o sociálne politický proces vedoucí kuspokojování konkrétních, diferencovaných
lidských potreb urcitého spolecenství, jejichž uspokojení nemuže být zprostredkováno výlucne
soukromým sektorem.
Sociální politika ­ zkoumání procesu tvorby a realizace politiky dotýkající se vztahu jedincu a
sociálních podmínek jejich života.
 SP použita (v komparaci) k vymezení témat VP
Verejná politika vs. politická veda
? VP, analyzuje formování a prosazování verejného zájmu verejným sektorem (zabývá se
vecnými problémy a zpusoby jejich rešení, je zde vazba na ekonomii (verejná a institucionální
ekonomie))
? politická veda, zajímá ji jak zájem soukromý, tak zájem verejný (zabývá se vykonstruovanými
problémy (bojem o moc))
Vymezení verejné politiky jako vední disciplíny: disciplína, která užívá výkladových rámcu
ekonomie, politologie, práva, sociologie, antropologie a dalších disciplín kanalýze procesu formování
a uplatnování diferencovaných verejných zájmu. VP je prurezovou vední disciplínou presahující
hranice tradicních sociálních ved (tématickou strukturou, výzkumnými metodami....)
Vztah verejné politiky a verejné správy
- VS se zabývá zabehnutými rutinnými cinnostmi v rámci predem daných regulativu
- VP si klade porád nárocnejší úkoly, hledá nové zpusoby rešení nových otázek (potenciál
inovace)
2 klícové modely ­ koncepty verejné politiky dle Lindbloma:
1. spolecnost rízená rozumem ­ model vedený rozumem elity, analýzou, ,,vedou". Odpovídá se na
otázku: ,,Co je nejlepší pro spolecnost?" Základním regulativem, na který se spoléhá, je správa.
2. lidský intelekt je omezený, je treba užívat jiných zpusobu, jak vést spolecnost. Model staví na
uplatnení preferencí lidí, na výsledcích jejich sociálních interakcí, které jsou náhražkami záveru
z analýz. Základní regulativem, na který se spoléhá, je trh.
 2 extrémy: ani jeden nevystihuje životní situaci aktéru ­ realita mezi modely!! ( otázka místa pro
obcanský sektor)
Dror ­ lidstvo nevytvorilo zatím odpovídající rozhodovací mechanismy, který by rešily problémy, jež si
lidstvo vytvárí (chudoby, ekologie..)
Modely verejných politik
A. Utilitarismus
B. Rawlsuv princip spravedlnosti
C. Neoliberalismus (libertinismus)
D. Úplné rovnostárství
E. Zachování institucionálních hodnot ­ konzervatismus
F. Zmenšení nerovností
G. Kritérium lidské dustojnosti
H. Kultivace a uplatnení lidského potenciálu
I. Trvale udržitelný zpusob života
A. Utilitarismus - Bentham vymezil cíl smerování lidské spolecnosti jako zajištení maximálního
blaha pro maximální pocet lidí (kritici poukazují na komplikace spojené s urcení užitku a jejich
agregací) ­ ohrožuje dlouhodobou politickou stabilitu

2
B. Rawlsuv princip spravedlnosti ­ kritika predchozího: soustredí se na ty, co dostávají nejméne (tj.
maximální blaho tomu nejméne preferovanému pri zachování minimálního standardu ostatním)
C. Neoliberalismus ­ funkce státu je treba redukovat na minimum, úloha ,,hlídace"
D. Úplné rovnostárství ­ Kambodža (Rudí Khmérové) ­ absolutní rovnost všech
E. Konzervatizmus ­ sází na tradicní instituce (církev, rodina) ­ jsou osvedcené, tak proc riskovat
zmenu L, vlídnejší k regulacním funkcím státu
F. Zmenšení nerovností ­ nebyl popren trh, ale nestací!, je treba urcité korekce ( z predpokladu, že
neexistuje prímá úmera mezi prístupem ke zdrojum a štestím), ruzne rozdelené zdroje mezi lidmi,
ale cím rovnomernejší rozdelení sumy statku, tím vyšší hodnota funkce sociálního blaha !!!
G. Kritérium lidské dustojnosti ­ reakce na II. svetovou válku ­ cílem spolecenského rozvoje:
maximální odstranení lidského neštestí a utrpení; at je situace jakákoliv, je stát odpovedný za
lidskou dustojnost svých obcanu (aby nebyla ohrožena) ... 1948 Charta o lidských právech, vCR
Základní listina .. ­ nad politickými systémy
H. Kultivace a uplatnení lidského potenciálu ­ lidé se nerodí se stejnými dispozicemi a sklony, je
treba poskytnout všem rovné šance na uplatnení jejich predpokladu (rovnost príležitostí), ale nikdo
nemuže být nucen, aby techto podmínek využil
I. Trvale udržitelný zpusob života ­ tento model jako jediný není koncentrován jen na život
samotného lidského pokolení, ale na život všech živoucích tvoru na planete Zemi, je zameren na
hledání harmonie mezi clovekem a prírodou
Cyklus tvorby politiky (The policy life cycle)
Optimální model formování verejné politiky (dle Drora)
- charakteristiky:
ˇ je kvalitativní, ne kvantitativní
ˇ má racionální i mimoracionální prvky
ˇ jeho základní racionalitou je ekonomická racionalita
ˇ zahrnuje formování politiky na metaúrovni
ˇ má zabudováno mnoho zpetných vazeb
- hlavní fáze:
ˇ príprava politiky na metaúrovni ­ uvažování o predpokl. politiky jako takové
ˇ návrh politiky
ˇ realizace a hodnocení politiky
Problem
Problem definition
Identifying alternative
responses/solutions
Evalution of options
Selection of policy option
Implementation
Evaluation

3
Teorie byrokracie a organizacní (správní) teorie
Byrokracie je pyramidální strukturou, mocným víceúcelovým nástrojem. Rutinizuje rešení problému
do vysokého stupne a osvobozuje je od závislosti na speciálních dovednostech ci iniciativách.
Obecné charakteristiky byrokratických aparátu:
ˇ specializace cinností
ˇ obecné charakteristiky výkonu funkcí a z toho vyplývající zamenitelnost úredníku
ˇ problémy, procedury a rešení jsou kategorizovány
ˇ relativní stabilita struktury funkcí
ˇ organizace se stává do urcité míry úcelem o sobe
ˇ vázanost na urcitý typ úkonu
ˇ administrativní reforma je nekonecná: neexistuje optimální rešení organizacní struktury
Klasikem sociologické teorie byrokracie - Max Weber: užívá tohoto pojmu v neutrálním slova
smyslu, vymezuje byrokracii jako nezbytnou soucást moderní doby.
Ideální model byrokracie dle Webera je dán temito jejími vlastnostmi:
ˇ neosobní strukturou moci
ˇ rozhodnutí jsou cinena na základe formalizovaných obecných pravidel
ˇ existuje definovaná hierarchie pravomoci a odpovednosti
ˇ svobodným výberem kandidátu do úradu, založeným na kritériu výkonu v souladu se specifickými
pravidly
ˇ odmenování, založené na jasném kontraktu
ˇ žádný z úredníku nevlastní majetek, s nímž operuje
ˇ existuje disciplína a kontrola ve výkonu úradu
Shrnující prehled konceptu byrokracie (dle Lanea):
A. Byrokracie ztotožnena s rigiditou, ztrnulostí, nepružností. Tendence k expanzi, ke snižování
výkonu, ke konzervaci vlastní struktury.
B. Byrokracie jako panství úredníku ­ problém styku úredníku a politiku. Rust správního aparátu
posílil moc úredníku, ti pronikli do sfér politické moci, roste riziko moci korumpovaných
úredníku.
C. Byrokracie jako chaos ­ nejsou-li jasné cíle organizace, pak je nejistý i zpusob rešení vyvstalých
agend.
D. Byrokracie jako maximalizace velikosti
E. Byrokracie jako nekontrolovatelná moc ­ obtížná kontrolovatelnost vyplývá z toho, že vyšší
jednotka muže jen obtížne získat informace nezbytné k hodnocení cinnosti jednotky nižší.
Tradicní byrokratické instituce pracují relativne uspokojive pouze ve stabilním prostredí, pokud je
úkol relativne snadný, každý obcan vyžaduje tutéž službu a kvalita služby není nejduležitejším
kritériem. Ale v praxi to tak samozrejme není a proto jsou treba pružné a adaptabilní instituce a vysoce
kvalifikovaný a vysoce motivovaný personál.
Desatero moderní státní správy (dle Osborne-Gaebler)
1. katalytická správa: rízení spíše než prímé poskytování služeb
2. správa náležející komunite: vytvárení príležitostí spíše než služba
3. souteživá správa: uplatnení konkurence v poskytování služeb
4. správa vedená posláním: promena organizací vedených pravidly
5. správa orientovaná na výsledky: financování výstupu, nikoliv vstupu
6. správa vedená zákazníky: uspokojování potreb zákazníku, nikoliv byrokracie
7. podnikavá správa: získávání prostredku spíše než utrácení
8. predvídavá správa: predcházení problému spíše než jejich rešení
9. decentralizovaná správa: od hierarchie k partnerské spoluúcasti
10. tržne orientovaná správa: podpora zmen užitím tržních stimulu

4
Vztah trh, stát a obcanský sektor (Potucek)
Sociální vedy se tradicne zabývají spolecenstvím, trhem a státem jakožto klícovými formami
udržování sociálního rádu.
Modely udržování sociálního rádu (dle Streeck-Schmitter)
Regulacní model Princip regulace Specializovaná vední disciplína
spolecenství spontánní solidarita sociologie
trh rozptýlené soutežení ekonomie
stát hierarchická kontrola právo, polické vedy
asociace harmonizace prostr. organizace teorie organizace, sociologie sociálních hnutí
Typy sektoru regulujících cinnost lidí (dle Wolfendenovy komise)
Soukromý neformální sektor Soukromý komercní sektor
Stát Obcanský sektor (neziskové organizace)
Pro formování a realizaci verejné politiky je klícové porozumet prednostem i nedostatkum trhu, správy
a obcanského sektoru a hledat jejich vyvážené uplatnení v roli nástroju regulace vecí verejných.
ˇ uplatnení trhu, státu a neziskových organizací v živote cloveka ................
Verejný a soukromý sektor
Rozdíl mezi verejným a soukromým sektorem se projevuje vrozdílech mezi institucemi a jejich
zájmy, i v individuálních preferencích.
Kritéria rozlišující verejný a soukromý sektor
Sektor 
Kritérium
Verejný sektor Soukromý sektor
1. politická moc státní moc osobní svoboda
2. spotreba a investice verejná spotreba a investice soukromá spotreba a investice
3. povaha rozhodování politické nebo správní rozhodnutí soukromé rozhodnutí
4. poskytování statku
(dávek a služeb)
verejné statky
(dávky a služby)
soukromé statky
(dávky a služby)
5. vlastnictví vlastnictví ve verejném sektoru soukromé vlastnictví
6. zamestnanost ve verejném sektoru v soukromém sektoru
ˇ srovnání charakteristik verejného úradu a soukromé firmy .......
obcanský
sektor
verejná
správa
firmy
neformální
spolecenství
TRH
OBCANSKÁ
SPOLECNOST
STÁT

5
I když je rozlišení mezi verejným a soukromým sektorem zpoznávacího hlediska velmi cenné, nelze
je precenovat. Nekdy je obtížné rozlišit, kdy která instituce ješte spadá do verejného sektoru a kdy už
ne.
TRH
Prednosti trhu (ve srovnání se státem):
ˇ schopnost maximalizovat ekonomickou efektivnost
ˇ sklon k inovacím
ˇ opakování úspešných experimentu
ˇ rychlá adaptace na zmeny podmínek
ˇ opuštení neúspešných nebo zbytecných cinností
ˇ efektivnejší realizace komplexních systémových úloh
ˇ vytvorení velkých príležitostí pro uplatnení tvorivosti a podnikavosti lidí
Selhání trhu:
1. pri uplatnení jiných kritérií než kritéria ekonomické efektivnosti
ˇ zmenšení nerovností v rozdelování statku
ˇ zachování institucionálních hodnot
ˇ lidská dustojnost
ˇ kultivace a uplatnení lidského potenciálu
ˇ trvale udržitelný zpusob života
2. v situaci, kdy není splnen predpoklad existence ideálního tržního prostredí
ˇ existence verejných statku
ˇ existence externalit
ˇ prirozený monopol na strane nabídky ci poptávky
ˇ informacní asymetrie mezi prodávajícím a kupujícím
ˇ menící se preference úcastníku tržní smeny
ˇ zanedbávání budoucnosti
STÁT (státní správa)
Prednosti státu (ve srovnání s trhem):
ˇ v realizaci rozhodnutí politického charakteru
ˇ v administrativní regulaci
ˇ v rychlé mobilizaci a využití zdroju
ˇ v zabezpecení kontinuity a stability služeb
ˇ v prevenci vykoristování ci diskriminace
ˇ v zabezpecení bezpecnosti
ˇ v zabezpecení rovnosti
ˇ v zabezpecení sociální soudržnosti, sociálního smíru
Selhání státu:
1. selhání totalitárních politických systému
ˇ nedostatecná schopnost autokorekce
ˇ potlacení tvorivého potenciálu lidí
2. selhání prímé demokracie
ˇ úskalí referenda
ˇ nevýrazná vetšina vítezí nad vyhranenou menšinou
3. selhání reprezentativní demokracie
ˇ volební paradox
ˇ ,,balícky" preferencí
ˇ odcizení zvolených reprezentantu zájmum volicu
ˇ vliv organizovaných zájmu (lobby)
ˇ omezený casový horizont

6
ˇ vliv masmédií
4. selhání typická pro výkon správy
ˇ nízká efektivita a malá prizpusobivost byrokratických aparátu
ˇ odcizení státní byrokracie jejímu poslání
5. selhání vlastní decentralizovaným soustavám
ˇ složitost rízení v decentralizovaných soustavách správy
ˇ ohrožení verejných zájmu prosazováním zájmu skupinových
ˇ fiskální externality
OBCANSKÝ SEKTOR
Obcanství­ morální závazek jedince vuci zájmum spolecenství, v nemž žije. Tento závazek vede lidi
k tomu, aby udelali neco pro druhé.
Obcanská spolecnost ­ nezávislá samoorganizace spolecnosti, jejíž jednotlivé cásti se dobrovolne
zapojují do verejné cinnosti, aby uspokojovaly individuální, skupinové ci verejné zájmy vrámci
právne definovaného vztahu mezi státem a spolecností.
Obcanský sektor ­ je institucionalizovaným vyjádrením života obcanské spolecnosti. Tvorí jej
neziskové organizace, které jsou formou dobrovolného sdružování obcanu sdílejících spolecné
hodnoty a ochotných spolupracovat na spolecném díle.
Fce obcanského sektoru:
? sociální
? politická
? ekonomická
Zvláštní postavení obcanského sektoru mezi verejným a soukromým sektorem charakterizuje
následující tabulka:
Doména obcanského sektoru
Sektor Verejný Soukromý
Alokacní mechanismus
Kritérium cinnosti 
Verejný rozpocet Trh
Verejný zájem stát obcanský sektor
Zisk ---- ziskový sektor
Prednosti obcanského sektoru ­ je lepší než trh i stát v regulacích cinností:
ˇ generujících bud minimální nebo vubec žádný zisk
ˇ vyžadujících vcítení se do potreb ostatních a ochotu jim pomoci
ˇ vyžadujících celostní prístup
ˇ predpokládajících efektivní okamžitou pomoc jednotlivcu (napr. denní péce ...)
ˇ predpokládajících znacnou duveru na strane klientu
ˇ vyžadujících dobrovolnou práci
ˇ jejichž cílem je získání financních podpor prostrednictvím daru
ˇ zahrnujících uplatnení morálních kritérií a individuální odpovednosti ve vykonávané cinnosti
Selhání obcanského sektoru:
ˇ nedostatecná kapacita pro rešení rozsáhlých úkolu
ˇ absence obcanských iniciativ tam, kde by byly potrebné
ˇ zvýšená citlivost na osobnostní charakteristiky úcastníku
ˇ hrozba byrokratizace cinnosti neziskových organizací
ˇ nejistota a nestabilita obcanského sektoru
ˇ zásterka pro krytí ziskového motivu