Obecně existují tři metody, jak získat hodnoty užitečnosti. Může jít o stanovisko odborníků, hodnoty
převzaté z existující odborné literatury anebo získané výzkumem na vzorku respondentů.
První metoda je pravděpodobně nejjednodušší, avšak měla by být doprovázena rozsáhlou analýzou
citlivosti, aby byly důkladně prověřeny důsledky takového odborného stanoviska v konkrétních
analyzovaných podmínkách.
Nejzajímavějším a pravděpodobně i nejpřesnějším způsobem, jak získat správná data postihující
užitečnost v daném konkrétním případě, je provedení vlastního měření. Existují zde tři obecně
používané nástroje: tvorba hodnotící stupnice (rating scale), běžné sázení (standard gamble) a
,,smlouvání o času" (time trade-off).
Hodnotící stupnice
Hodnotící stupnice se skládá z úsečky, která má jasně definované oba koncové body.
Nejpreferovanější stav je na jednom konci a nejméně vhodný na opačném. Mezi nimi jsou umístěny
stavy podle stupně preferencí. Vzdálenosti mezi nimi odpovídají preferencím, jak je pociťuje
dotazovaný subjekt.
Běžné sázení
Klasická metoda měření kardinálních preferencí. Zkoumaný subjekt dostane na výběr dvě alternativy.
První znamená podstoupení nějaké akce s nejistým výsledkem (např. operace), kdy s
pravděpodobností p dojde k dosažení nejpreferovanějšího stavu (naprostého uzdravení) a s pravděpo-
dobností 1-p dojde k nejméně žádoucímu vývoji (smrt). Druhá alternativa znamená určitou variantu,
která na subjekt nepříznivě dopadá (i) a je jistá (např. doživotní chronické onemocnění nebo
invalidita). Pravděpodobnost p se mění, dokud není respondent indiferentní mezi oběma alternativami.
Tak je získána hodnota relativní preferovanosti varianty i. Dosti často se při této metodě používá
názorných pomůcek, tzv. pravděpodobnostního kolečka. (Můžete si ho představit jako obdobu vlčka z
dětské hry ,,dávej-ber"). Kolečko má stavitelné plochy, takže lze nastavit poměr obou ploch.
,,Smlouvání o čas"
Jedná se o metodu vytvořenou specificky pro hodnocení programů ve zdravotnictví. Respondent má za
úkol si vybrat mezi lepším a horším zdravotním stavem, přičemž se postupně mění doba, po kterou by
za daného stavu žil (postupně se zkracuje doba života, kdy by se respondent těšil dokonalému
zdraví...). Z poměru délek těchto časových období je pak získávána relativní hodnota preference.