1
22.3.2006 1
Veřejné výdaje
22.3.2006 2
Obsah přednášky
Vývoj veřejných výdajů od roku 1870.
Funkce veřejných výdajů.
Třídění veřejných výdajů ­ rozpočtová
skladba.
Další formy vládních politik s fiskálními
dopady
Metodika GFS a ESA 95.
22.3.2006 3
Definice veřejných výdajů
Existuje více definic veřejných výdajů, např:
VV je ta část HNP, kterou
spotřebováváme spíše kolektivně než
soukromě (Samuelson, 1995).
VV jsou výdaje související s realizací
základních funkcí vlády na všech jejích
úrovních. (Hamerníková, Kubátová).
A další ...
22.3.2006 4
Jak měřit veřejné výdaje
nominálně
reálně
na hlavu
na HDP
22.3.2006 5
Vývoj veřejných výdajů od roku 1870
Od roku 1870 vzrostly veřejné výdaje ve
všech industrializovaných zemích bez ohledu
na jejich geografické, sociální a institucionální
rozdíly.
Největší nárůst je patrný do roku 1980, pak
zpomalení růstu, stagnace či dokonce pokles
veřejných výdajů.
Důvody růstu a vysvětlující teorie viz VE.
22.3.2006 6
Graf: Růst veřejných výdajů
v letech 1870 ­ 1996 (v % HDP)
Zdroj: Tanzi, V., Schuknecht, L. Public Spending in the 20th century.
0
10
20
30
40
50
60
70
1870
1913
1920
1937
1960
1980
1990
1996
%HDP
Francie
Německo
Velká Británie
Švédsko
Japonsko
USA
Průměr
2
22.3.2006 7
Graf: Výdaje vládního sektoru v ČR
v letech 1995 ­ 2004 (v mld. Kč)
Zdroj: Data z makroekonomické predikce MF ČR.
0,0
200,0
400,0
600,0
800,0
1000,0
1200,0
1400,0
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004*
mld.Kč
30,0
35,0
40,0
45,0
50,0
%HDP
Konsolidované výdaje VS vč. čistých půjček Konsolidované výdaje VS bez čistých půjček
Podíl na HDP vč. čistých půjček Podíl na HDP bez čistých půjček
22.3.2006 8
Faktory růstu
inflace
technologické změny
obrana, zdravotnictví, infrastruktura
změna v demografické struktuře
změna preferencí vlivem růstu důchodu
22.3.2006 9
Teorie vysvětlující růst
demonstrační efekt
konjunkturální cykly
vytěsnění
fiskální iluze
22.3.2006 10
Základní funkce veřejných výdajů
Souvislost s historickým vývojem podílu
veřejných na HDP
Viz VE
alokační,
redistribuční (distribuční),
stabilizační.
22.3.2006 11
Ostatní funkce veřejných výdajů
Regulační
Kontrolní
Stimulační
Aj.
22.3.2006 12
Alokační funkce
Rozhodování o alokaci (umístění) veřejných
výdajů (objem a struktura)
Rozhodování o velikosti a struktuře
poskytovaných veřejných výdajů, produkce
veřejných statků v rámci rozpočtového
omezení
Portfolio statků z veřejného sektoru
(produkce) a soukromého sektoru
3
22.3.2006 13
Graf: Veřejné výdaje na obranu
v letech 1900 ­ 1995 (v % HDP)
Zdroj: Tanzi, V., Schuknecht, L. Public Spending in the 20th century.
0
2
4
6
8
10
12
1900 1920 1937 1960 1980 1995
%HDP
Francie
Německo
Velká Británie
Švédsko
Japonsko
USA
Průměr
22.3.2006 14
Redistribuční funkce
Normativní přístup: shoda na snižování
nerovností (spravedlnost X efektivnost)
Přerozdělování, které má vést ke zmírnění
sociálních a důchodových nerovností ve
společnosti
22.3.2006 15
Graf: Veřejné výdaje na transfery a subvence
v letech 1870 ­ 1995 (v % HDP).
Zdroj: Tanzi, V., Schuknecht, L. Public Spending in the 20th century.
0
5
10
15
20
25
30
35
1870 1967 1960 1970 1980 1995
%HDP
Francie
Německo
Velká Británie
Norsko
Japonsko
USA
Průměr
22.3.2006 16
Stabilizační funkce
Veřejné výdaje jako nástroj
makroekonomické politiky sloužící k dosažení
plné zaměstnanosti a ekonomického růstu
22.3.2006 17
Graf: Veřejné výdaje na nezaměstnanost v letech 1937 ­
1996 (v % HDP)
Zdroj: Tanzi, V., Schuknecht, L. Public Spending in the 20th century.
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
1937 1960 1980 1996
%HDP
Francie
Německo
Velká Británie
Norsko
Japonsko
USA
Průměr
22.3.2006 18
Realizace funkcí ve výdajích veřejných
rozpočtů
Obtížně odlišení kterou funkci konkrétní výdaj
naplňuje ­ časté překryvy
Alokační - 30-40 %
Redistribuční cca 40-60 %
Stabilizační cca 10-20 %
Stabilizační funkce naplňována centrem, naopak
alokační nižšími rozpočty (pozor na specifikum ČR)
4
22.3.2006 19
Třídění veřejných výdajů
Rozpočtová skladba
Zákony (rozpočtová pravidla)
Běžné a kapitálové
Návratné a nenávratné
Dle funkcí státu
Nemandatorní, mandatorní, kvazimandatorní
Mezinárodní členění
22.3.2006 20
Rozpočtová skladba (závazné a
jednotné třídění)
odpovědnostního (podle kapitol SR)
druhového (podle druhu)
odvětvového (podle odvětví)
konsolidačního (uvnitř veřejných rozpočtů)
22.3.2006 21
Druhové třídí všechny příjmy a výdaje
příjmové operace na třídy: 1.daňové příjmy
(vždy v podrobnějším členění), 2.nedaňové
příjmy,3.kapitálové příjmy, 4.přijaté dotace
výdajové operace na třídy: 5. běžné výdaje,
6. kapitálové výdaje
třída 8 ­ financování
22.3.2006 22
Odvětvové třídění příjmů a výdajů
1. zemědělství a lesní hospodářství
2. průmyslová a ostatní odvětví
hospodářství
3. služby pro obyvatelstvo
4. sociální věci a politika zaměstnanosti
5. bezpečnost státu a právní ochrana
6. všeobecná veřejná správa a služby
22.3.2006 23
Další formy vládních politik s
fiskálními dopady
1. Kvazifiskální aktivity.
2. Závazky a potenciální závazky vlády.
3. Úvěrové garance.
4. Vládní půjčky.
5. Daňové výdaje.
22.3.2006 24
1. Kvazifiskální aktivity
Jsou to finanční transakce realizované centrální
bankou nebo státem vlastněnými bankami za
účelem dosažení cílů určitých politik.
Zahrnují:
úrokové dotace,
podporu neprosperujících podniků a finančních
institucí,
splátky vládního dluhu,
financování kurzových ztrát, které vláda utrpěla.
5
22.3.2006 25
2. Závazky a potenciální závazky vlády
Explicitní závazky a dluhy ­ právně závazné a
předvídatelné (např. rozpočtové výdajové programy,
důchody, mzdy zaměstnanců státní správy, ...).
Explicitní a potenciální závazky ­ zákonné nebo
smluvní závazky, které se stanou splatné v případě
určité události (např. státní garance, ...).
Implicitní závazky ­ závazky, které nevyplývají ze
zákona, ale souvisejí s očekáváním veřejnosti (např.
realizace oprav a údržby infrastruktury, ...).
Implicitní a podmíněné závazky ­ zákonem neupravené
závazky, které se stanou splatnými za určité situace
(např. při přírodní katastrofě, bankovní krizi, ...).
22.3.2006 26
Situace ,,závazků" v ČR
Omezení zákonem o rozpočtových pravidlech
A. procentuální omezení
B. nutnost schválení parlamentem
C. poslední novelizace ­ ocenění garancí a
závazků a vytváření rezerv
22.3.2006 27
3. Úvěrové garance
Vláda může poskytovat záruku za úvěry čerpané
různými agenturami, podniky, někdy i soukromými
podniky.
Jsou poskytovány v případech, kdy příjemce úvěru
nedosahuje požadované úvěruschopnosti a pokud je
účel úvěru v souladu s cíli, programem a politikami
vlády.
V realitě jsou často poskytovány bez vyhodnocení
příjemce úvěr splatit nebo zvýhodňují vlivné spojence a
nejsou systematicky vykazovány.
22.3.2006 28
4. Vládní půjčky
Za určitých okolností mohou nahrazovat přímé
výdaje.
Jsou určeny jednotkám, které si nemohou dovolit
půjčovat si za komerčních podmínek, protože
jejich činnost musí být dotována nebo jejich
úvěruschopnost je nízká (např. státní podniky,
zemědělské podniky, ...).
Součástí vládní půjčky je obvykle úroková
dotace.
Vláda nese vysoké riziko platební neschopnosti.
22.3.2006 29
5. Daňové výdaje
Daňový výdaj = daňový výnos ušlý v důsledku
zvýhodňujících ustanovení daňového práva.
Zahrnuje:
osvobození od daně,
odčitatelné položky,
daňové zápočty,
odložení splatnosti daně,
snížení daňové sazby.
Smyslem je dosažení určitých cílů vládní politiky
prostřednictvím poskytování výhod jednotlivcům
nebo jednotkám.
22.3.2006 30
Metodika GFS
Metodika MMF (od roku 1986).
Operace běžného roku jsou sledovány na pokladním,
tzv. cash principu, tedy v okamžiku realizace
příjmové či výdajové operace (jako např. v
jednoduchém účetnictví).
Konečné saldo = saldo všech peněžních transakcí
v průběhu roku ve vládním sektoru.
Výhody: včasnost, transparentnost, nízké nároky na
zdrojová data.
Nedostatky: systematicky nesleduje pohledávky a
závazky, nejsou zohledněny náklady a výnosy, není
k dispozici rozvaha vládního sektoru.
6
22.3.2006 31
Metodika ESA 95
Metodika Evropské Unie (nahradila ESA 78).
Transakce daného roku jsou zaznamenávány na tzv.
předpisovém (akruálním) principu ­ operace se
sledují, když se ekonomická hodnota vytváří,
transformuje, zaniká ­ časová souslednost (jako např.
v podvojném účetnictví), je obdobou hospodářského
výsledku.
Nutná existence systému národních účtů.
U většině operací státu není rozdíl mezi GFS a ESA95
Překonává nedostatky metodiky GFS, ale v ČR zatím
nezahrnuje celkové hospodaření vládního sektoru
(např. dceřinné společnosti ČKA, ,,dráha")
22.3.2006 32
Saldo s/bez čistých půjček
Čisté půjčky = půjčky ­ splátky půjček
Saldo vládního sektoru včetně čistých půjček ­ zahrnuje i příjmy a výdaje
z operací spojených s privatizací majetkových podílů státu a s nabýváním
a realizací jiného finančního majetku (nákup a prodej akcií a majetkových
podílů, splátky dříve poskytnutých vládních půjček, realizované státní
záruky, u nichž se předpokládá v budoucnu jejich návratnost apod.).
Saldo vládního sektoru bez čistých půjček ­ vylučují se operace
finančního charakteru, kdy se jedná pouze o změnu v rámci finančních
aktiv.
Saldo vládního sektoru bez čistých půjček a dotací transformačním
institucím ­ kromě operací finančního charakteru se saldo očišťuje o
dotace transformačním institucím, tj. úhradu ztrát ČKA/KOB, dotace z
FNM pro finanční skupinu ČKA/KOB a Českou inkasní.
důvodem těchto úprav je přiblížit výdaje (deficit) podle metodiky GFS k
veličinám podle metodiky ESA95, případně vyloučit z dlouhodobé analýzy
,,nahodilé" operace státu
22.3.2006 33
Konec