1
Prostorové aspekty
veřejných financí - místní
rozpočty
Prostorové aspekty
veřejných financí - místní
rozpočty
osnovaosnova
Fiskální federalismus
pojem
prostorové aspekty alokační funkce
prostorové aspekty redistribuční a stabilizační
funkce
centralizace, decentralizace
Místní správa, její finance
úloha místní samosprávy
místní rozpočty
problémy: RUD, zadlužení
Fiskální federalismusFiskální federalismus
zpravidla neexistuje pouze jedna úroveň vlády a
tedy ani veřejných financí
fiskální federalismus je nauka o uspořádání
fiskálních vztahů uvnitř státu resp. v rámci
rozvrstveného (decentralizovaného) systému
veřejné správy z pohledu ekonomické teorie.
které problémy se tu řeší?které problémy se tu řeší?
kolik a jak velikých oblastí má být
co má která úroveň zajišťovat (rozdělení
kompetencí)
jak má vypadat rozpočtová soustava?
Jak se mají jednotlivé úrovně dělit o
veřejné příjmy, aby to bylo co
nejefektivnější?
nakolik má centrum vyrovnávat rozdíly
mezi místními částmi ???
v realitě hraje roli mnohem více
faktorů
v realitě hraje roli mnohem více
faktorů
historické
politické
národnostní
modely fiskální soustavymodely fiskální soustavy
centralizovaný
decentralizovaný
kombinovaný
vlastnosti
výhody a nevýhody
2
model centralizovanýmodel centralizovaný
centrální
rozpočet
příjmy
vlastní úkoly
dotace
nižší rozpočty
decentralizovaný model
hospodaření jednotlivých oblastí
zdroje
místních
rozpočtů
místní rozp.
vl.úkoly
příspěvky
centrální rozpočet
vl.úkoly
centralizovaný vs. decentraliz.centralizovaný vs. decentraliz.
+ operativnost
+ vyrovnávání
nežádoucích
rozdílů
+ úspory z rozsahu
- nezájem na vlastním
hospodaření
- korupce, ,,silné lokty"
+vlastní iniciativa při
zajišťování zdrojů
+ motivace
+ spravedlnost
- polarizace regionů
- obtížná koordinace
- správní náklady
vyrovnávací dotace?vyrovnávací dotace?
Pro
jednotná úroveň
zajištění některých
důležitých
veřejných statků
zachování
kulturněhistorických
podmínek
Proti
narušení principu
zásluhovovsti
subjektivní kritéria,
korupce
místní daněmístní daně
pokud o nich rozhodují obce (o jejich
uložení i sazbě, výnos směřuje do
obecního rozpočtu)
vhodnými základnami např. nemovitosti
- nehrozí tak velké nebezpečí migrace
jako např. u daní z výnosu z kapitálu či
mezd v případě rozdílné meziregionální
úpravy
existují i daně ,,svěřené", ,,sdílené"
které funkce mají být zajišťovány
na nižších úrovních?
které funkce mají být zajišťovány
na nižších úrovních?
jde o tzv. přiřazovací problém
Tieboutův model (vertikální, ,,vrstvený
dort")
stabilizační a distribuční funkci ve veřejném
sektoru by měla vykonávat ústřední vláda
úkolem státu a místní správy by měly být
alokační aktivity. (Obecně se má za to, že na
nižší úrovni správy se alokace zdrojů provádí
efektivněji, protože se zde uplatňuje
kombinace výstupů, která nejlépe odráží
individuální záliby.)
3
územní aspekty alokační funkceúzemní aspekty alokační funkce
většina veřejně poskytovaných statků
má tzv. prostorově omezené užitky
předpokladem efektivnosti rozhodnutí o
efektivnosti vynakládání zdrojů je, že se
na něm podílejí právě ti, kterých se
dotýkají užitky a náklady
(místní osvětlení, statky s externalitami...)
u nás:u nás:
Reforma územní veřejné správy
NUTS 2
Kraje - hejtman (NUTS 3)
[okresní úřady]
Obce - starosta NUTS 5
místní rozpočty v ČR 2004
výdaje
místní rozpočty v ČR 2004
výdaje
SR 870 mld.Kč
Kraje 92 mld. Kč (+2 mld. Kč)
[okres 2000 - 28 mld. Kč]
obce 200 mld. Kč (-8 mld. Kč)
Kraje 2004
příjmy
Přechodné financování pro rok 2001 až
2003 v důsledku převodu kompetencí
ze státu na kraje (sloučený model)
1. Daňové 12,7 mld.
2. Nedaňové 1,5 mld. SUMA
3. Kapitálové - 93,6
4. Dotace 79,4 mld.
Kraje výdaje
60 mld. přímé náklady financování
školství
dopravní infrastruktura
dopravní obslužnost
výkon státní správy v přenesené
působnosti
hasiči
PO a OS krajů
Okres
Výkon státní správy v území
přednosta jmenován MV
do roku 2000 samostatné rozpočty
(povinně vyrovnané), 2001 a 2002
samostatná kapitola SR, 1.1.2003 konec
- kompetence obec a kraj
4
Obce
V ČR kolem 6500 obcí - velké množství
- snaha o redukci
prům. velikost 1600 ob (13 X 1 200 000)
rozsáhlé pravomoci
financování upraveno ECHMS
možnost vstupovat na kapitálový trh
Obce - bilance 2004
1. Daňové 112,4
2. Nedaňové 23,7
3. Kapitálové 10,5
-----------------------
4. Dotace 38,6
vlastní účty 7,0
SUMA 192,2
5. Běžné 135,9
6. Kapitálové 64,5
SUMA 200,4
deficit 8 mld.
Daňové příjmy obce (2001)
Od 1.1. Zákon č. 243/2000 Sb. RUD
komplikovaná alokace sdílených daní:
% (20,59) sdílených daní (DPH, DPFO,
DPPO)
počet obyvatel a Koef Vel Kat Obce
výlučné: nemovitosti, DPPO obce, 30
% OSVČ, správní a místní poplatky
od 1.1.2002 ,,motivační daň"
Daňové příjmy kraje
dáno zákonem č. 243/2000 Sb.
původně krajům nestanovoval DP
na roky 2002-2004 krajům náleží 3,1 %
sdílených daní
novelizace:
ústecký kraj ­ stáhnuto
vládní novela ­ neprošla
snaha přerozdělit podle počtu obyvatel
vládní novela 2004
Novela zákona o RUD
podoba DP krajů závislá na rozsahu přenesených
kompetencí jednotlivým krajům (v rozsahu cca 14,5
mld. Kč v roce 2005 ­ 3,1 % SD)
kompetence financovány formou dotací ­
výhody/nevýhody
rozhodnuto, že dotační financování bude
nahrazeno vlastními příjmy
největší dotace: MŠMT ­ 28, MD ­ 11; celkem v
roce 2004 cca 55 mld. Kč
nově ke sdílení v roce 2005 cca 40 mld. Kč
problémem se ukázaly přímé náklady ve školství
Nerovnováha v rozpočtu
měl by stát regulovat zadlužení ÚSC
na jaká kritéria by měla být regulace
navázána
jaký trest zvolit při nedodržení míry
zadluženosti
charta, regulace v Polsku
5
Regulace zadluženosti - stav
problém: zadluženost obcí roste
nepředstavuje makroekonomický
problém (kolem 2 % HDP)
některé obce ale výrazně zadlužené
zadluženost roste s rostoucí velikostí
kvalita dluhového managementu taktéž
ohroženy obce střední a menší velikosti
Regulovat zadluženost?
ÚSC je
samosprávný
státní zadluženost
není regulována
Charty umožňují
kvalita výkonu
samosprávy záleží
na velikosti ÚSC
mezinárodní kritéria
stát je jedna entita
stát ­ ručitel poslední
instance
deficit = stabilizační
funkce = stát
Regulace v ČR
vláda přijala usnesení o Regulaci
zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele
dluhové služby
pokud ÚSC překročí ukazatel dluhové
služby MF upozorní
MF požádá o zdůvodnění, přijatá opatření,
výsledky přezkumu, rozpočtový výhled, ...
stát může při žádosti o dotaci přihlédnout ke
skutečnosti zadlužení
Dluhová služba
dluhová služba = úroky + splátky jistiny
dluhová základna = daňové +
nedaňové příjmy + některé dotace
dluhová služba / dluhová základna <
30 %