Úvod do VEFI II Veřejné finance II. Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. Obsah přednášky n Funkce předmětu, literatura, legislativa, POTy, předpoklady ke zkoušce apod. n Vymezení základních pojmů a problémů VEFI Funkce předmětu VEFI II. n Opakovací (zopakování „jádrové“ látky předmětu VEFI I.) n Aktualizační (reforma VEFI i reforma veřejné správy pokračují, neustále dochází ke změnám legislativy) n Inovující (některé vybrané problémy budou hlouběji řešeny) Literatura VEFI n Medved, Nemec, Orviská, Zimková: Verejné financie, Bratislava 2005 n ---------------------------------------------------------------------- n Skripta: Šelešovský, J., Jahoda, R.: Veřejné finance v ČR a EU, ESF MU, Distanční studijní opora, Brno 2005 n Peková, J.: Veřejné finance, ASPI 2005 n Hamerníková, B., Kubátová, K.: Veřejné finance, Eurolex 2004 n Konig, P., Lacina L. a kol.: Rozpočet a politiky EU, C.H.BECK 2004 n ---------------------------------------------------------------------- Literatura VEFI n Beňová, E. a kol.: Financie a mena, Ekonom, Bratislava 2003 n Buchanan, J. M.: Veřejné finance v demokratickém systému, Computer Press, Brno 1998 n Klaus, V.: Problémy českých veřejných financí na počátku nového desetiletí, CEP 2002 n Musgrave, A. P., Musgraveová, P. B.: Veřejné finance v teorii a praxi, Management Press 1994 n Peková, Pilný, Jetmar: Veřejná správa a finance, ASPI 2005 n Stiglitz, J. E.: Ekonomie veřejného sektoru, Grada 1997 n Šelešovský, J. a kol.: Fondové financování jako faktor diverzifikace veřejných financí, ESF MU, Brno 2003 Významné dokumenty VEFI n Koncepce reformy veřejných rozpočtů ČR, MF ČR 2003 n Konvergenční program ČR (aktualizovaný), 2005 n Zákon o státním rozpočtu na daný rok n Státní závěrečný účet za uplynulý rok n Legislativa n Případně dokumenty EU, OECD, SB, MMF Hlavní legislativa (zákony) VEFI n Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) n Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů n Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) n Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích Další legislativa n Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) n Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí n Vyhláška MF ČR č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě n Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje n Zákon 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje n Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) n Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) n Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách n Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a k. řízení n (Daňové zákony, zákon o účetnictví, atd.) Informace o VEFI n Studio On-Line n Seznam literatury, legislativy a významných dokumentů n Témata přednášek a prezentace PP přednášek na studiu On-Line n Témata POTů n Otázky ke zkoušce Témata POTů n Srovnejte dvě obce III z hlediska sestavování a realizace rozpočtu a rozpočtového výhledu včetně kompatibility s programem rozvoje obce (strategii rozvoje obce). n Srovnejte dvě obce II z hlediska sestavování a realizace rozpočtu a rozpočtového výhledu včetně kompatibility s programem rozvoje obce (strategii rozvoje obce). n Srovnejte dva kraje z hlediska sestavování a realizace rozpočtu a rozpočtového výhledu včetně kompatibility s programem rozvoje obce (strategii rozvoje obce). n Srovnejte dva statutární města z hlediska sestavování a realizace rozpočtu a rozpočtového výhledu včetně kompatibility s programem rozvoje obce (strategii rozvoje obce). n Na základě slovenských zkušeností navrhněte nový způsob financování (daňového určení) krajů ČR. n Na základě slovenských zkušeností navrhněte nový způsob financování (daňového určení) obcí ČR. Témata POTů n Analyzujte současné legislativní pojetí místních poplatků a navrhněte jejich překlopení do obecních daní včetně zvýšení jejich počtu a zvýšení jejich celkových výnosů (viz příklad Slovensko). n Analyzujte současné legislativní pojetí dobrovolných svazků obcí, jejich hospodaření a financování a navrhněte možnosti zásadního posílení jejich finančních zdrojů. n Analyzujte současné zadlužení obcí a navrhněte posílení regulativních prvků státu. n Analyzujte současný stav slučování obcí a navrhněte způsoby motivace (finanční) pro iniciaci tohoto procesu. n Analyzujte vybraný veřejný program v kapitolách státního rozpočtu (např. protidrogový, pro mimořádné události a krizové řízení, pro vzdělávání, pro výzkum a vývoj apod.) a navrhněte nová doporučení či řešení. n Zpracujte návrh na vytvoření nového státního fondu pro živelní pohromy. Zdůvodněte význam tohoto fondu, navrhněte jeho funkce či cíle a možné finanční nástroje. Témata POTů n Jak by se projevilo uplatnění slovenského modelu rovné daně (totožné pojetí a sazby jak v SR) v ČR? n Navrhněte a zdůvodněte vlastní koncept reformy důchodového systému. n Navrhněte a zdůvodněte vlastní koncept reformy sociálního systému. n Navrhněte a zdůvodněte vlastní koncept reformy zdravotního systému. n Srovnejte financování dvou srovnatelných organizací (organizační složky státu) včetně formulace možných doporučení. n Srovnejte financování dvou srovnatelných organizací (příspěvkové organizace) včetně formulace možných doporučení. Témata POTů n Srovnejte financování dvou srovnatelných organizací (NNO) včetně formulace možných doporučení. n Srovnejte financování dvou srovnatelných organizací (státní podniky) včetně formulace možných doporučení. n Analyzujte čerpání zdrojů EU ve vybraném kraji a navrhněte nová řešení. n Na základě současného vývoje veřejných financí ČR a neplnění konvergenčního programu navrhněte a zdůvodněte nový scénář vstupu ČR do eurozóny. n Analyzujte příjmovou stránku rozpočtu EU a navrhněte a zdůvodněte posílení rozpočtu EU prostřednictvím zavedení nových sdílených daní nebo zavedením evropských daní. n Analýza aktuálních změn v rozpočtové skladbě (příčiny, obsah, adekvátnost) a jejich zhodnocení. n Vlastní téma (nutné schválení tutorem). Osnova POT – do konce roku odevzdat n Úvodní strana n Obsah n Úvod (nemusí být součástí práce) n 1. n 2. n 3. Závěr n Použitá literatura n Přílohy n Rozsah: do 10 stran (ne více) n Formát: A 4 n Jako vodítko pro formální úpravu práce a způsob citace literatury poslouží příloha Studijního katalogu ESF MU s informacemi pro zpracování diplomových a bakalářských prací. VEŘEJNÉ FINANCE n Interpretace VEFI a stručný vývoj teorie VEFI n Vymezení (opakování) základních pojmů veřejných financí Pohled na VEFI Pohled na VEFI Pohled na VEFI Pohled na VEFI Abstrakce – vztah mezi VEFI a VS NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Hlavní problémy související s vymezením předmětu studia fiskální teorie n dichotomie veřejných financí a veřejné ekonomie (teorie veřejného sektoru) n „schizofrenie“ vznikající při pokusech o dělbu problematiky mezi veřejnými financemi a veřejnou ekonomii (teorii veřejného sektoru) n pojmologický „babylon“ n rychlé změny v reálném vývoji veřejných financí kombinace autonomních a průřezových aspektů veřejných financí n souběh různých teoretických přístupů k veřejným financím n veřejné finance jako vědní disciplína zatím netvoří ucelený teoretický systém (neexistuje jednotný, teoreticky kohezní systém VEFI, jde o „eklektický“ mix přístupů), podle některých teoretiků se „čeká“ na nové paradigma VEFI V čem spočívá dichotomie vztahu mezi n veřejnými financemi a veřejnou ekonomii (teorii veřejného sektoru) n Příčiny: n - „překotný“ vývoj reality nedostatečně „uchopený“ teorií (věda „nestačí“ tempu = globální problémy, decentralizace, nadnárodní VEFI, NNO, nové fenomény – permanentní fiskální nerovnováha, posuny v daňové politice – daňová harmonizace, rovná daň - kvazi fiskální financování apod.) n - úzká vazba na sociálně politický a ideologický kontext Veřejné finance n Veřejné finance lze definovat rozšířením obecné definice financí, tj. jde o peněžní vztahy vznikající v souvislosti s tvorbou, rozdělováním a použitím peněžních fondů. Co budeme chápat pod pojmem „veřejné finance“? Veřejné finance jsou pojmem sloužícím k označení specifických finančních vztahů a operací probíhajících v rámci ekonomického systému mezi autoritami (orgány a institucemi) tzv. veřejné správy na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé (tj. občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.). Definice VEFI - prof. Tuček n VF se rozumí souhrn financí státu a veřejných samosprávných svazků, přičemž se někdy do VF zahrnují i finance některých státních podniků ... (Širší definice, která má nejen teoretický a učebnicový význam, ale také praktický aspekt, neboť se promítá v rozdílných metodických a statistických přístupech.) Pojetí VEFI Definice VEFI - J. M. Buchanan n VF jako subdisciplína klasické, neoklasické i keynesiánské politické ekonomie, spočívají primárně v analýze účinku fiskálních institucí .. (Můžeme k tomu dodat i další směry, např. institucionální ekonomie.) Teoretické pojetí VEFI Teoretické pojetí VEFI Přístupy v oblasti teorie veřejných financí (vědecké školy, monografie, učebnice, příspěvky, pol. dokumenty apod.) n Normativní interpretace základních problémů veřejných financí (spíše metoda dedukce a formování axiomatického systému = nesporná východiska vládní politiky) n Pozitivní přístup (spíše metoda indukce analyzující dopady např. vládních politiky, spíše popis skutečnosti bez hodnocení „prospěšnosti“) Přístupy v oblasti teorie veřejných financí (vědecké školy, monografie, učebnice, příspěvky, pol. dokumenty apod.) Vývoj VEFI n Již v antice některé kategorie VEFI – např. Aristoteles – daně n Středověk – T. Akvinský – daně n Merkantilismus – např. cla n Fyzikokraté – daňový monismus n Klasická politická ekonomie (A. Smith = finance panovníka – ucelený systém VEFI v Bohatství národů, daňový pluralismus, daňové kanóny apod.) n Kameralistika (hospodaření st. pokladny) a německá historická škola (Wagnerův zákon) n Neoklasická škola (např. veřejné statky, externality) n Keynes (např. stabilizační funkce VEFI) n Současné neoklasické, neoliberální a neokonzervativní směry n Institucionální ekonomie Rozvoji soudobé teorie VEFI napomohli n U. Mazzola, M. Pantaleoni, V. Pareto, K. Wicksell a E. Lindahl, A. Marschall, J. M. Keynes, J. Bénard, R. A. Musgrave, P. B. Musgraveová, P. A. Samuelson, J. Stiglitz a reprezentanti tzv. teorie veřejné volby, počínaje A. Downsem a konče G. Tullockem, K. Arrowem, W. J. Niskanenem, J. Buchananem a dalšími. Vývoj teorie i praxe VEFI v Československu Hluboké tradice teoretických a praktických zkušeností v oblasti VEFI, jejichž počátky nalezneme již za I. republiky. Základní směry: n Alois Rašín (neoliberální směr) n Karel Engliš (zvláštní teleologický přístup) n Keynesiánci (J. Macek, J. Nebesář) Vývoj v Československu n A. Rašín (ministr financí) n měnová reforma n deflační politika n krácení státních výdajů n K. Engliš (ministr financí, guvernér NBČS) n odpůrce A. Rašína (proti deflaci za měnovou stabilizaci) n rozpočtová reforma (1926) n daňová reforma (1927) n devalvace koruny 1934 Vývoj VEFI v Československu (realita) n Po r. 1918 vznik samostatné republiky vedl k postupnému vytvoření jednotného systému VEFI (ČR, SR, ZU). Po velké hosp. krizi v 30. letech a vzniku nebezpečí války značná ingerence státu do hospodářství. n II. SV a okupace - rozdvojení systému VEFI (Protektorát a SR), válečné hospodářství a omezení tržních vztahů. n Po r. 1948 došlo k převzetí nového modelu státních financí po sovětském vzoru, modelu, založeném na centrálním plánovacím mechanismu. Veřejný sektor celé NH, systém VEFI plnil spíše evidenční funkci. n Po r. 1989 návrat k tržnímu hospodářství a plnohodnotnému systému VEFI. Okruhy problémů VEFI (příklady) n Zkoumání cílů, rozsahu a nástrojů fiskálních funkcí a rozdělení fiskálních funkcí mezi jednotlivé úrovně veřejné správy n Identifikace a ověřování nástrojů, metod a kritérií rozpočtové politiky n Zkoumání reakcí na různá fiskální opatření (podnikatelé, domácnosti apod.) n Zkoumání podílu veřejných výdajů na HDP, daňové kvóty n Zkoumání dopadů zvýšení nebo snížení veřejných výdajů a změn jejich struktury n Zkoumání daňových nástrojů a optimalizace daňového systému n Hledání schémat rozhodování o výběru veřejných projektů a programů n Zkoumání fiskálních rizik a jejich řešení n Mezinárodní komparace fiskálních systémů VÝVOJ VEŘEJNÝCH FINANCÍ OD 70. – 80. LET DO SOUČASNOSTI – KLÍČOVÉ PROBLÉMY n MEZINÁRODNÍ ANALÝZY A KOMPARACE (OECD, SB, MMF, EU) – GENERACE STANDARDŮ, ETALONŮ, DOPORUČENÍ VF n ŘÍZENÍ VÝDAJŮ n VÍCELETÉ ROZPOČTOVÁNÍ (STŘEDNĚDOBÉ VÝHLEDY) n PROGRAMOVÉ ROZPOČTOVÁNÍ n VÝKONOVĚ ORIENTOVANÉ ROZPOČTOVÁNÍ n AKRUÁLNÍ PRINCIP VE VF n ŘÍZENÍ FISKÁLNÍCH RIZIK Principy veřejných financí (VE) n Nenávratnost n Neekvivalence n Nedobrovolnost Funkce veřejných financí (VE) n Alokační n Distribuční (redistribuční) n Stabilizační n (v dalších přednáškách budou zmíněny další možné funkce, na jejichž existenci se teorie liší) (Re)Distribuční funkce VEFI Lorenzova křivka jako nástroj měření rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti Stabilizační funkce VEFI Magický čtyřúhelník Stabilizační funkce (fiskální opatření) n tzv. diskreční opatření; žádají zvláštní zásahy (intervence) vlády, mají jednorázový charakter a časová zpoždění (jde o změny v daňových sazbách, o zavedení nových daní, změny ve struktuře anebo v objemu veřejných výdajů, apod.), n tzv. automatické (vestavěné) stabilizátory; působí po svém schválení a zabudování do systému automaticky, dlouhodobě a hlavně proticyklicky (jde o systém sociálních dávek, podpory v nezaměstnanosti, progresivní důchodové zdanění apod.). Hlavním účelem systému VEFI (fiskálního systému) je n vytvořit dostatečný objem veřejných příjmů n k profinancování tzv. veřejných výdajů v rámci různých veřejných rozpočtů Další důležité prvky a pojmy veřejných financí: n daně a poplatky n rozpočtová politika n rozpočtový proces n fiskální politika VEŘEJNÉ FINANCE (složky, podsystémy) státu (ČR) n průniky nadnárodních VEFI (EU) n státní finance n finance mimorozpočtových fondů n municipální (nebo místní) finance n krajské finance n finance regionální rady regionu soudržnosti (nová práv. osoba a nový rozpočet od 1.7.06) n finance organizací veřejného sektoru (PO, OS, veřejné VŠ, veřejné VI, ŠPO, veřejné zdravotnické zařízení od listopadu 2006 a další veřejnoprávní subjekty) n ostatní Obsahem vztahů a operací v rámci veřejných financí je n tzv. veřejné zabezpečení určitých statků (tj. jejich produkce a poskytování) n profinancování různých transferů (zejména sociálního rázu) n stimulace ekonomických subjektů k určitému chování (např. k ekologickému chování formou dotací, pokut či daní) Z hlediska tzv. vládních nákupů jsou důležité následující proporce n nákupy výrobních faktorů versus nákupy zboží n financování spotřeby versus financování investic n prostředky poskytované spotřebitelům versus prostředky poskytované firmám K tomu účelu vzniká tzv. fiskální systém n založený na koloběhu finančních prostředků v rámci tzv. veřejné rozpočtové soustavy n fungující na určitých principech Děkuji za pozornost!