*      Sazby jsou ovšem to jediné, co je shodné.

*      Rozdílný je vyměřovací základ. U zaměstnanců jím je hrubá mzda.

*      U OSVČ je to letos 45 %, v příštím roce pak 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Ovšem rozdíl
mezi příjmy a výdaji je v podstatě obdoba celkové mzdy zaměstnance.

*      Aby byl vyměřovací základ pro zaměstnance a OSVČ stejný, musel by být pro OSVČ počítán jako
zhruba 74 % rozdílu mezi příjmy a výdaji.

                               Proč je vyměřovací základ OSVČ nižší?

*      Uvádějí se tři důvody:

  --    OSVČ nese vyšší míru rizika, ručí celým svým majetkem, musí být samostatnější a všestrannější
  - je nucena znát a dodržovat spoustu předpisů, vykonávat zdarma státem předepsané úkony (vyplňovat
  výkazy, podávat daňové přiznání, strpět kontroly z různých úřadů), nemají žádnou záruku příjmu při
  nedostatku práce (prostoje) atd. Nižší odvody mají tedy být jakousi kompenzací.

  --    Je to nutné pro rozvoj podnikání.

  --    Část příjmu nepodléhající odvodům je v zásadě určena na investice. Pokud by vyměřovací základ
  nižší nebyl, platila by OSVČ z investice po odečtení odpisu sociální a zdravotní pojištění (na
  rozdíl od právnických osob).



                                Nakolik jsou tyto důvody relevantní?

*      Ad 1: To je jistě pravda. Proč to ale řešit nižšími odvody, to už zřejmé není. Nebylo by
systémovější zvýšit daňový odpočet nebo snížit daňovou sazbu?

*      Ad 2: Tento argument byl oprávněný na počátku 90. let. Dnes už platí pouze pro začínající
podnikatele - a i u těch by systémovější byla úleva na daních.

*      Ad 3: jsou zvýhodněni i podnikatelé, kteří neinvestují.