Úvod do bydlení Ekonomika bydlení Přednáška č. 2 28. únor 2005 Pojem obydlí n prostor, v němž člověk prožívá většinu svého života n pro většinu lidí spojeno s pocitem osobní svobody, seberealizace a s vnímáním domova n prostor chráněný proti nepříznivým vlivům přírody a proti nežádoucím kontaktům s lidmi. Pojem bydlení n soubor činností, které souvisí s užíváním obydlí Potřeba bydlení: n základní lidskou potřebou, kterou je třeba chápat jako určitý proces, jako soubor určitých činností obyvatel bytu, kterými do značné míry realizují reprodukci svého života. n nelze zaměnit pouze s potřebou bytu n potřeba bydlení je historická Obytné prostředí tvoří n byt (obytné místnosti a příslušenství bytu) n bytový dům a jeho zařízení n širší obytné prostředí n obytné zóny n sídla Formy bydlení a funkce bydlení Formy bydlení n vlastnické n nájemní- soukromé a obecní byty: soukromé (cca 6 % celkového bytového fondu; obecní (cca 24 %) n družstevní (cca 19%) n domy a byty sloužící k rekreaci n specifické formy bydlení Funkce bydlení n reprodukční funkce (biosociální) n socioekonomické funkce n sociokulturní funkce (zájmové, rekreační) Historie bydlení a bytové politiky na území ČR- do 1. světové války n intervence státu již v 1.pol. 19.století ve prospěch sociálně nejslabších- chápáno jako charita n počátky st. zásahů za Rak-Uherska: 1852 zákonem Říšského zákoníku vytvořilo podmínky pro vznik svépomocných družstev n 1892- zákon Říšského zákoníku o zvýhodnění staveb s dělnickými byty- daňové úlevy n 1902 zákon Říšského zákoníku "O úlevách pro domy se zdravými a lacinými byty dělnickými" n 1908- zřízeno ministerstvo veřejných prací, zřízen Fond císaře Františka Josefa I., zřízen Státní bytový fond pro péči o malé byty Období první Československé republiky q Bytová politika spočívala v: O/ podpoře výstavby nových bytů O/ ochraně nájemníků O/ určité regulaci trhu s byty q Od roku 1919-1936 Zákony o stavebním ruchu q zaměřeny na podporu výstavby tzv. malých bytů pro nemajetné vrstvy obyvatelstva q 1920- Zákon o ochraně nájemníků q nejsilnější faktor, který ovlivňoval výši nákladů na bydlení v poválečném období q 1930- objektivní potřeba bytů v ČSR byla téměř vyřešena Bydlení po roce 1945 n poválečný bytový problém- po r. 1948 hromadná produkce bytů n hlavní problémy bydlení: n jednostranné zaměření na produkci nových bytů n zanedbávání údržby n zaostávání objektů občanské vybavenosti n průmyslové metody stavění- snížení kvality prováděných stavebních prací n výstavba obytných zón s malým počtem pracovních příležitostí n výstavba sídlišť- sociologické problémy n plošný přístup při realizaci sociální podpory bydlení- preference obyvatel ve státním bytovém fondu Zdroje informací o bytové situaci v ČR * Periodická statistická šetření * sčítaní lidu, domů a bytů (SLDB) * mikrocenzy * statistika rodinných účtů * výběrová šetření pracovních sil * Statistické zjišťování * Neperiodická výběrová šetření a ankety Prameny n Statistická ročenka n Časopisy: n Statistický bulletin (ČSÚ), Statistické přehledy (ČSÚ) n Statistika (ČSÚ) n Demografie, Veřejná správa n Nový byt, Urbanismus a územní rozvoj- ÚÚR n Aktuální statistické informace (ČSÚ) n Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR (ČSÚ) n Bulletin ČSÚ, Aktuality ČSÚ n Cenový věstník MF ČR n internet: n www.mmr.cz n www.czso.cz n www.uur.cz n www.kiseb.cz- Komplexní informační systém ekonomických charakteristik bydlení n www.mujdum.cz n www.tvujdum.cz n www.novebydleni.cz n materiály České společnosti pro rozvoj bydlení (ČSRB) Specifika bydlení n heterogenní, komplexní zboží n zboží dlouhodobé spotřeby n fixace v prostoru n ostatní specifika: n vysoké transakční náklady případných stěhování n nemožnost perfektní znalosti situace na trhu n vysoká míra "vměšování" státu do trhu s bydlením Poptávka po bydlení Na "tenure choice" mají vliv: n očekávání ohledně vývoje budoucích příjmů domácností n legislativní ochrana nájemních práv n status domácnosti n monetární a inflační tendence n očekávané zhodnocení vlastnického bydlení n bytová politika státu n věk poptávajícího n výše transakčních nákladů n ekonomická aktivita poptávajícího n současné demografické trendy Poptávku po bydlení můžeme členit na tři podskupiny (dle potřeby bydlení): n subjektivní- jde o subjektivní potřebu n objektivní (normativní)- objektivní potřeba bydlení pro "potřebné" n koupěschopná-zde se jedná o poptávku, která má "reálný základ" ve vlastnictví potřebných finančních prostředků k realizaci bydlení Poptávka po bytech je určovaná především n územní dělbou práce n kupní sílou obyvatel a její diferenciace n životní úrovní obyvatelstva a jejím vývojem n růstem populace a počtem domácností Nabídka bydlení Ovlivněna specifickým charakterem bydlení n prostorovou zakořeněností a svázaností s trhem pozemků n velkou diferenciací n relativně dlouhou dobou produkce n velkou mírou státních intervencí Rozlišení nabídky v krátkém, středně dlouhém a dlouhém období Fungování trhu s bydlením Úplná regulace Subjekty na trhu s byty n investiční podnikatele n jednotliví investoři n realitní kanceláře n peněžní ústavy n stát, města a obce n zájmová sdružení Členění trhu s byty n dle území n dle stáří n dle forem vlastnictví: n trh bytů pro rodinné bydlení ve vlastnictví n trh nájemních bytů pořizovaných s cílem podnikat v oboru bydlení n trh subvencovaných bytů nabízených obcemi n trh neziskových bytů, především družstevních n trh bytů sloužících k druhému bydlení Selhání trhu s byty n z historického hlediska n z hlediska sociální politiky n z ekonomického hlediska n nedokonalá konkurence n externality n existence veřejných statků n státní zásahy Základní charakteristiky bytového fondu Obydlenost bytového fondu Vybavenost obyvatelstva byty