Historie neziskového sektoru 2. přednáška 26.4.2006 1 Úvod_____________________ D Historie NS u nás plus mezinárodní kontext. D Zpracováno podle: Petr Anderle: Máme na čem stavět (www.neziskovky.cz) 26.4.2006 2 Témata D Úvod do tématu. D (Pre)historie občanských aktivit ■ Mezinárodní rozměr ■ Tajné spolky ■ Neziskový sektor a právo D 19. Století D ČSR 1918 - 1938 ■ Neziskový sektor a politika 26.4.2006 3 Úvod D Dle statistik je v České republice registrováno více než 50 tisíc občanských sdružení, obecně prospěšnýfh společností, nadací a nadačních fondu. Obecně je označujeme jako nestátní neziskové organizace. D Kde se vzaly? D Kdo jsou jejich členové a co chtějí? D Je jich hodně nebo málo? D Z jakých tradic vzešly? D Co je to občanská společnost? D Nekopírují nějaké cizí vzory? D Kdo je řídí? D Jaké mají místo v politickém systému? 26.4.2006 4 Pre...historie D Korporativní typ spolčovaní D Asociativní typ spolčovaní Počátky asociativního principu je třeba hledat v době osvícenského myšlení. Ale již ve středověku se některá sdružení spolkům podobají - laická náboženská bratrstva, literátská bratrstva, mariánské družiny, učené vzdělávací a vědecké sodality. V našich zemích jsou již ve 13. století činěny pokusy o ustavení řemeslných organizací - cechů. Slovo cech (Zeche) v podstatě znamená řád, společenství. Pražští řezníci měli svá privilegia sdružovací již z doby Přemysla Otakara II. V roce 1365 Karel IV. potvrdil privilegia malířům(k nim patřili například i knihaři). Bratrstvo malířů bylo v Praze ustaveno již v roce 1348. Podobné cechy vznikají v Evropě daleko později: 1401 Paříž, 1403 Londýn, 1502 Štrasburk. 26.4.2006 5 Pokračování... D V evropské kultuře 18. století přináší osvícenství myšlenky o volném sdružování. Formy spolčovaní, které přineslo dokonale organizované cechovní zřízení, zůstaly. D S osvícenstvím přichází myšlenky o potřebě obecného prospěchu, vzdělávání, zlepšování duchovního stavu lidstva a schopností lidského poznání. 26.4.2006 6 D První osvícenská společnost vzniká v roce 1746 v Olomouci - SOCIETAS INCOGNITORUM ERUDITORUM (Společnost neznámých.) D Přírodovědec Ignác Born byl iniciátorem vzniku Soukromé učené společnosti, která se v roce 1784 prezentovala jako veřejná Královská česká společnost nauk. D Ve stejné době vzniká u nás první mecenášský spolek - Společnost vlasteneckých přátel umění v Cechách (1796), která položila podporou výtvarného umění základy dnešní Národní galerie. 26.4.2006 7 ...mecenášství... D U nás byl velmi známým mecenášem architekt Josef Hlávka. ■ Díky jemu máme do češtiny přeloženo celé dílo Shakespearovo. Mnohá umělecká díla byla zachráněna tím, že je Hlávka kupoval do svých uměleckých sbírek a podpořil tak jejich autory. ■ Sám přímo podporoval básníky, malíře a literáty (Aleš, Vrchlický, Zeyer, Dvořák, Sládek, Hynais), vkladem 25 000 zlatých zřídil Fond na postavení sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, podporoval i krajanské spolky a financoval zahraniční studentské stáže. 26.4.2006 8 Mezinárodní rozměr D Míra svobod občanských byla vždy obecně dána mírou svobod společenského života toho kterého evropského státu. Ale byly to právě skupiny občanů v tom či onom státě, které právě vybojovávaly občanské svobody. ■ REPEAL ■ BOYCOTT ■ MAFIE 26.4.2006 9 Tajné spolky D Tajné spolky, neboli tajné společnosti, tvořili ponejvíce rosenkruciáni, svobodní zednáři a ilumináti. ■ Tyto občanské iniciativy měly mnoho důvodu proč byly 0tajné. Smyslem utajeni těchto společností a spolku nebyly nutně úmysly nečestné. ■ Jejich členové se mnohdy právem domnívali, že absolutistický stát například by neměl pochopeni pro jejich úmysly pracovat pro všeobecné povznesení společnosti a pro její blaho. D Navíc u tajných společností bylo jejich utajení někdy nutné pro jejich mezinárodní provázanost (svobodní zednáři), nebo pro nevhodnost běžné organizační struktury (volnomyšlenkáři). ■ Jejich největším přínosem bylo to, že se stát začal spolkovým životem zaobírat. 26.4.2006 10 Občanská společnost a právo D Již římské právo znalo pojem collegia, což znamená také spolky stavovské a zájmové korporace, živnostenské cechy, sdružení zájmová či obchodní, společenstva kultová, bratrstva pohřební a charitativní organizace. Vesměs platilo, že spolek nabývá způsobilosti k právům již tím, že se ustaví. P ■ pochopitelně, že právně byly uznávány spolky dovolené, ale svoboda spolčovací byla omezována jen výjimečně, zrovna tak jako byla postupně rozšiřována. D I římské právo zná ovšem termín collegia ilicita, což byly spolky nedovolené. A tak můžeme říci, že dějiny občanské společnosti jsou zároveň dějinami omezování a rozšiřování svobody sdružování. 26.4.2006 11 Občanská společnost a právo D „Občanská společnost je (...) i tou nejlepší pojistkou proti možnému nástupu autoritativních sil, které se vždy hlásí o slovo tehdy, kdy má společnost pocit otřesu či nejisté budoucnosti, a které mají pochopitelně tím lepší podmínky k ovládnutí země, čím více moci zůstává v centru. Komunisté dobře věděli, proč potřebovali ovládnout, zmanipulovat a podrobit si každý včelársky spolek..." (Václav Havel - CO JE OBČANSKÁ SPOLEČNOST -projev 26.4.1999 v Minneapolis, USA) 26.4.2006 12 19. století D Važme si veřejnosti. Veřejnost jest hlavním předmětem státního pokroku, poněvadž jen veřejností všem občanům se umožňuje^ aby do ústrojí státního každý podle sil svých zasahoval. A zajisté onen stát spíše rychleji k ideálu svému pokročíf v kterém se politické uvědomění ve všech občanech vzbudilo, nežli onen, v kterém jeden nebo hrstka státníků v paragrafech zastaralých člunek státu veslem svého rozumu řídí. Veřejnost jest spolu jediným prostředkem k poznání našich mravních neduhů a jich vyléčení. (novinový článek, 1848) 26.4.2006 13 D V polovině 19. století se u nás začíná formovat moderní občanská společnost. S rozvojem spolkové činnosti jde ruku v ruce jejich podpora. Demokratická společnost je vždy příznivě naladěna projevům filantropie a mecenášství. Konkrétní adresná podpora je předpokladem jejího účelného a kontrolovatelného využití, na rozdíl třeba od obecně pojatých státních dotací, které nejsou rozdělovány transparentně. 26.4.2006 14 D Důležité bylo i to, že lidem, kteří podporovali iniciativy občanské, dostávalo se na druhé straně značného společenského uznání. Navíc si sami ve vlastním zájmu vhodně kontrolovali využití jimi investovaných prostředků. 26.4.2006 15 Příklady spolku... D SPOLEK STÁLCŮ D Společnost pro lidská práva (1835) D Spolek Evropa (1854) D Spolek ctnostných D Spolek pro péči o propuštěné vězně D SOKOL (1862) D ... 26.4.2006 16 Další spolky... D Meteorologický spolek na Moravě (1816), D Slezská společnost pro povznesení vlastenecké vzdělanosti (1803). D Zoologická stanice u rybníka Dolnopočernického (1888), D Theosofický spolek v Praze (1897), D Spolek českých zvěrolékařů pro země Koruny české (1899) D Spolek hornický a hutnický v Moravské Ostravě (1877) D a mnohé další. Rada spolky vzniká na půdě církví. Mnohé neslouží pouze účelům církevním, ale mají zcela širší platnost. Vznikají i spolky s výraznými rysy samaritánskými. 26.4.2006 17 CSR 1918 - 1938 D V republice pochopitelně pokračují v činnosti spolky tradiční, avšak vznikají nová sdružení a dochází ke značnému rozšíření jejich činnosti. V zemi se objevují spolky mezinárodní, pracující na bázi kulturní výměny. Jsou zakládány odbočky PAN KLUBŮ, Rotariánů, Spolků všech lidí - vzniká řada sdružení pro pěstování styků mezi národy. Zde stojí za to poznamenat, že právě u nás (1925-1926) vznikla myšlenka hnutí Panevropského. Myšlenku tu podpořil mimo jiné i prezident Masaryk a následně vzniklé občanské sdružení Panevropská unie Čech a Moravy (1926), které bylo obnoveno po roce 1989. 26.4.2006 18 D Značný rozvoj prodělávají spolky turistické. ■ Prvním turistickým sdružením v našich zemích byl v roce 1886 založený spolek „Pohorská jednota Radhošť' ve Frenštátě na Moravě. ■ V roce 1888 byl založen „Klub českých turistů" ■ Druhým největším turistickým klubem byl Hauptverband deutscher Gebirgs - und Wandervereine 26.4.2006 19 D Spolky tělovýchovné a sportovní ■ V roce 1882 se koná první Vsesokolský slet na Střeleckém ostrově, kde se představilo 750 0 cvicencu. V roce 1923 má0Sokol 603 903 členu, v roce 1929 629 136 členu ve 3 130 jednotách. Sokol vlastnil 843 tělocvičen a jenom na příspěvcích vybíral ročně přes milion korun. ■ K hnutí sportovnímu je třeba připočíst ještě Dělnické tělocvičné jednoty, Jednoty orelské, tělocvičné odbory hasičské a střelecké, národně sociální, Selské jízdy, Federované dělnické tělocvičné jednoty, Německé tělocvičné spolky, Židovské telocvičné spolky a další drobné organizace. 26.4.2006 20 D V roce 1911 se začíná v Čechách rozvíjet skauting, v roce 1914 je založen první samostatný spolek „Junák -český skaut". V roce 1930 má Svaz Junáků - skautů 34 253 clenu. 26.4.2006 21 D Výrazným rysem občanské uvedomelosti byla práce dobrovolnická ■ Zde měla vejmi silné postaveny Společnost Československého Červeného kříže - v roce 1930 v ní pracovalo přes 35 000 samaritánů a samaritánek. Dorost ČsČK sdružoval v té době 483 000 členů. 26.4.2006 22 D K tomu všemu je třeba přičíst tisíce drobných spolku počínaje hasičskými a konče čtenářskými a pěveckými. Nebylo u nás obce, jejíž společenský život by se neodvíjel od existence dobrovolných sdružení občanů. Bylo zcela běžné, že v obci mající okolo 5 000 obyvatel bylo 30 i více sdružení. 26.4.2006 23 Občanská společnost a politika D V období do roku 1939 projevovaly politické strany zájem o spolkové hnutí a některé politické strany vytvářely přímo své vlastní korporace. D Vzhledem k mnohotvárnosti občanské společnosti nebylo možné, aby si nějaká politická strana uzurpovala právo na „majetnictví" nějaké hnutí či společenství. D Politické strany a občanský sektor existovaly vedle sebe, prolínaly se, vzájemně se ovlivňovaly, řešily případné problémy, spory, spolupracovaly. ■ Vztah mezi politickými stranami a občanským sektorem nebyl nijak definován a nikdo se ani o jeho definici nepokoušel. 26.4.2006 24 D vznik národního státu, kterým Československo bylo, nastolil novou společenskou situaci. Stát hledal v některých občanských iniciativách oporu. Našel ji u Sokolu, u legionářských spolku, avšak jak se polarizoval politický život, tak se začal polarizovat i život spolkový. D Zejména vznikem krajní levice po rozdělení čq^ké sociální demokracie v roce 1921 (vznikem KSČ) dochází i k ideové diferenciaci v odborovém hnutí, ve sportovní činnosti, v mládežnickém hnutí i v dalších oblastech. ■ A tak máme například pr^vj£ové skauty (Svaz Svehlových junáku skautu Československa) i rudé skauty (Spartakovi skauti práce). Podobné příklady bychom našli ve sportu a u dětských a mládežnických organizací. 26.4.2006 25