1
Fiskální nerovnováha
definice
nesoulad mezi veřejnými příjmy a výdaji
rozlišit krátkodobou a dlouhodobou
přebytek, vyrovnaný rozpočet, deficit
dluh
spousta otázek ...
je to zdravé, správné? ­ měl by stát víc
utrácet než jsou příjmy
kolik si může půjčit
jaká forma, splatnost, ...
jaké jsou ekonomické a sociální implikace
zadlužení
jak snižovat deficit/dluh
obsah přednášky
teorie krátkodobé fiskální nerovnováhy
(vznik, členění, financování)
teorie dlouhodobé fiskální nerovnováhy
(členění, aspekty)
situace ve světě, situace v ČR
možnosti snížení dluhu
fiskální kritéria
krátkodobá fiskální nerovnováha
nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a
rozpočtovými výdaji v rámci jednoho
rozpočtového období
zajímá nás hlavně deficit
VEFI tíhnou k deficitnosti (potřeby jsou
neomezené ...)
deficit má dlouhodobý dopad
nebudeme posuzovat makroekonomické
důsledky (keynesiánská politika)
členění
deficit můžeme členit:
podle toho, který rozpočet - konsolidační
z pohledu času
podle významu úroků z veřejného dluhu
na strukturální a cyklický
podle použité metodiky
2
konsolidační přístup
zajímá nás, kde deficit vznikl
v případě ČR vzniká největší část deficitu u
státního rozpočtu (centrálních rozpočtů)
menší část vzniká u místních rozpočtů (v
některých státech ze zákona zakázáno)
nutno rozlišit deficit státního rozpočtu a
konsolidovaný veřejný
pohled času
z hlediska času můžeme na nerovnováhu
nahlížet:
plánovaná nerovnováha - např. Návrh státního
rozpočtu ČR, který jde každoročně do PSP ČR
nerovnováha v průběhu rozpočtového období -
dynamický pohled
nerovnováha na konci rozpočtového období -
statický (bilanční) pohled
nutno odpovědět, proč se liší plánovaná
od průběžné nebo konečné nerovnováhy
ekonomický pohled
Ekonomická teorie rozlišuje:
Strukturální (aktivní, chtěný) schodek
záměrný charakter - vlády se z různých důvodů
rozhodují pro expanzivní fiskální politiku (FP)
Cyklický (pasivní, vyvolaný) schodek
vliv ekonomického cyklu nebo jiných exogenních šoků
(vládou těžce ovlivnitelné faktory)
celkový deficit = aktivní + pasivní deficit
ekonomický pohled (2)
Aktivní schodek
expanzivní FP
politické důvody (populismus,
slabá vláda)
snaha rozložit důsledky
výdajových šoků (stárnutí
populace, transformace
hospodářství)
Pasivní schodek
hospodářský pokles
růst cen základních
surovin (ropa)
přírodní katastrofa
úroky z veřejného dluhu
ekonomický pohled (3)
HDPreálný
HDPpotencionální
čas
HDP
PC
DC
význam úroků z veřejného dluhu
z hlediska dlouhodobých fiskálních
nerovnováh je nutno rozdělit deficitu (VD) na
primární deficit (PD) a úroky z veřejného dluhu
(UVD)
VD = PD + UVD
z hlediska hospodaření vlády se tak může stát,
že primární deficit je kladný (přebytek) a
celkový deficit je způsoben úroky z veřejného
dluhu
pozor na dluhovou past
3
použitá metodika - ČR
jiný deficit v metodice GFS a ESA 95
deficit v ČR ovlivněn privatizačními příjmy
-> deficit s čistými půjčkami
dále vliv financování transformačních
institucí (skupina ČKA) -> deficit bez
těchto dotací
Způsoby krytí deficitu
zvýšení daní (jiných veřejných příjmů)
snížení výdajů
dluhové financování
emisní krytí schodku
dlouhodobá nerovnováha
neřešení krátkodobé fiskální nerovnováhy
vyvolá vznik veřejného dluhu
D1=D0+VD1
hodnota pečlivě sledována finančními trhy
­ bezriziková investice
při překročení únosné hranice (?) řada
negativních aspektů
krajní řešení ­ krach vlády
členění
veřejný dluh můžeme členit:
podle typu vlády
na vnější a vnitřní
explicitní a implicitní
podle formy
vnější a vnitřní dluh
předpoklad: vnitřní dluh = Kč a domácí vlastníci a
naopak
názory na ,,dobrý mix" se různí:
u vnitřního dluhu dlužíme sami sobě=redistribuce (+),
zadlužuje budoucí generace (+-), vytlačujeme
soukromé investice (-), ale vytváříme bezriziková aktiva
(+)
u vnějšího dluhu dlužíme občanům jiného
státu=transfer (-), dopad na znehodnocení měny
a/nebo přebytek obchodní bilance (-), existence rizika
směnného kurzu (-)
ČR dosud financovala výhradně z domácích
zdrojů ­ viz www.mfcr.cz ­ v poslední době se
objevují názory zdůvodňující nutnost emise v 
explicitní a implicitní
rozdělení z pohledu jeho viditelnosti
explicitní je zapsán v statistice a
profinancován
implicitní je evidován ,,v podrozvaze" ­ je
dosud skryt ­ na explicitní se přemění v
budoucnu
viz ČKA, České dráhy, IPD, ...
4
forma dluhu
možno rozlišit podle instrumentu:
úvěr ­ hrají menší roli
krátkodobý CP: SPP ­ splatnost do 1 roku
dlouhodobý CP: SD ­ splatnost až 20 let
viz www.mfcr.cz
Řešení dluhu
Aktivní cesta
rozpočtové řešení
privatizace
monetární řešení
neuznání/nesplácení
dluhu
Pasivní cesta
neanticipovaná inflace
ekonomický růst
zahraniční granty a
dary
1
1
1
1
0
0
1
1
1
1
*
HDP
M
HDP
PD
q
r
HDP
D
HDP
D 
-+
+
+
=
Deficity ve světě jako % z HDP
viz: www.oecd.org
1985 1995 2000
ČR -2,2 % -4,8 %
Německo -3,3 % -3,3 % -1,8 %
Belgie -10,8 % -3,9 % -1,1 %
Řecko -6,5 % -10,6 % -2,1 %
Polsko -3,0 % -2,5 %
USA -3,5 % -1,9 % 0,6 %
Státy OECD -4,0 % -3,4 % -1,5 %
Pramen: OECD Economic Outlook. Paris 1998
Dluh ve světě jako % z HDP
1993 1998 2002
ČR
Německo 47,4 63,2 61,3
Belgie
Itálie 117,9 117,5 106,3
Japonsko 69,0 103,0 143,3
USA 75,8 68,3 58,9
Státy OECD
Situace v ČR
5
názory na nerovnováhu a kritéria
historicky princip každoročně vyrovnaného
rozpočtu
později (keynesiánství) princip cyklicky
vyrovnaného rozpočtu
spor ekonomických teorií o ekonomický dopad
fiskální nerovnováhy
Maastrichtská (konvergenční) kritéria
Pakt stability a růstu
situace v ČR
vysoké deficity a rostoucí veřejné
zadlužení
vyčerpané privatizační příjmy a
neprovedená penzijní reforma (!)
vláda přijala a uvádí do života koncepci
,,Reformy veřejných rozpočtů"
názory na situaci v ČR
velice různorodé:
hysterie: Argentina do 5 let
nic se neděje ­ financování transformace
měli bychom se dál zadlužovat ­ podpořit
ekonomický růst ­ dluh se automaticky zmenší
vláda X opozice
ČNB: nutnost provedení reformy ­ mezní
úroveň dluhu kolem 30 % HDP
reforma příjmové X výdajové strany rozpočtu