1
11.4.2006 1
Reforma českého penzijního
systému
Veřejné finance II
Robert Jahoda
11.4.2006 2
Cíle dnešní přednášky
zopakovat znalosti ze základního
kurzu veřejných financí
rozvinout některé otázky více do
hloubky
ukázat ,,aktuální vývoj" v této oblasti
11.4.2006 3
Státnice
(9) Vyhodnoťte demografickou situaci ČR a EU a
výhled do budoucna. Vysvětlete, jaké důsledky
z toho plynou pro různé modely financování
důchodového zabezpečení. Popište současný stav
financování důchodového zabezpečení v ČR a
změny (parametrické a systémové), které byly
v uplynulých 10 letech přijaty. Které jiné změny
bude ještě potřeba přijmout? Jaký význam má pro
systém důchodového zabezpečení rodinná a
imigrační politika?
(24) Jste pojišťovacím agentem penzijního ...
11.4.2006 4
Obsah
trocha teorie
důchodový, penzijní
členění a charakteristika
představení ČDS
historie, problémy
možná řešení
parametrická, systémová, jiná
Bezděkova skupina
zkušenosti jiných zemí
11.4.2006 5
Pohledy na důchodový systém
Sociálně politický (nástroj soc. politiky,
povinnost státu = veřejná - sociální - služba)
Makroekonomický (vliv na stabilitu resp.
nestabilitu ekonomiky, pen. fondy = ,,dlouhé
peníze" (investice a rozvoj kapitálového
trhu), kupní síla důchodců = efektivní
poptávka apod.)
VEFI (součást VEFI resp. veř. rozpočtů,
,,ufinancovatelnost", fiskální rovnováha a f.
rizika, technologie a procedury financování,
koncepce a modely)
11.4.2006 6
Pohledy na důchodový systém
Dle teoretického zázemí (převažujících
prvků jednotlivých systémů, směrů a škol
ekonomické vědy)
Dle politického zázemí (levice, střed,
pravice)
Dle technologického řešení (modely,
koncepce, nástroje, mechanismy,
procedury, demografie, statistika, pojistná
matematika apod.)
2
11.4.2006 7
Trocha teorie definice
Co to je důchodový systém?
Co to je penzijní systém?
11.4.2006 8
Trocha teorie členění
existuje celá řada členění, např:
osobní rozsah (všichni, výdělečně činní, trvalý
pobyt, určité skupiny)
účast osob (dobrovolná, povinná)
rozsah státní garance
podoba a rozsah solidarily (příjmová ­
intragenerační a mezi(inter)generační)
daňové zvýhodnění (je/není, zvýhodnění
příspěvků nebo dávek ­ jedná se o odložený
příjem)
správa (státní, veřejná, soukromá)
11.4.2006 9
Trocha teorie členění (2)
důležitými aspekty pro členění jsou:
vztah mezi příspěvkem a dávkou
způsob financování
rozdíl - důchodové zabezpečení X pojištění
rozdíl ­ fondové X kapitálové financování
11.4.2006 10
Trocha teorie členění (3)
matice:
vztah mezi příspěvkem a dávkou
způsob financování
DCDB
fondové
průběžnézpůsob
financování
vztah mezi příspěvkem a dávkou
11.4.2006 11
DB PAYG
VÝHODY
příjmová solidarita
rizika nese stát
nízké administrativní
náklady(marketing)
indexace automatická (=
odolný vůči inflaci)
NEVÝHODY
citlivost na demografické
změny
náchylnost k politickým
zásahům
nízká motivace (slabá
vazba příspěvek dávka)
obtížnost změny zralého
systému
důchody + administrativa = počet EA * průměrný
vyměřovací základ * příspěvková sazba
11.4.2006 12
DC FONDY
VÝHODY
vyšší zásluhovost
preference jednotlivců
průhlednost,
transparentnost
konkurence = vyšší
kvalita služeb
vyšší odolnost (?) vůči
demografickým rizikům
NEVÝHODY
rizika nesou účastníci
obtížná předvídatelnost
dávek
solidarita je potlačena
vyšší náklady na
administrativu
finančně náročný přechod
rizika inflace
rizika politických turbulencí
(příspěvky + zhodnocení)/naděje na dožití =
důchod + administrativa
3
11.4.2006 13
srovnání dvou předcházejících
Payg DB
příspěvek
Př(2)=Př(1)*(1+w)
(1) P(1)*Př(1)=D(1)*dů(1)
(2) P(2)*Př(2)=D(2)*dů(2)
(3) P(1)*Př(1)*(1+w)=D(2)*dů(2)
fondový DC
předpokládejme
přerozdělení aktiv směrem
od mrtvých k živým
(1) P(1)*Př(1)*(1+y)=D(2)*dů(2)
předpoklady: 2 období - 1. a 2., stacionární populace
= přispěvatelé P(1)=P(2) a důchodci D(1)=D(2)
jaký vliv by mělo uvolnění dvou výše uvedených
(žlutých) předpokladů?
11.4.2006 14
srovnání dvou
předcházejících (2)
z předchozího plyne, že důchod záleží na růstu mezd
w nebo na zhodnocení y
výhodnost či nevýhodnost kapitálového financování ve
srovnání s průběžným systémem řeší tzv. Aaron-
Samuelsonovo pravidlo (Samuelson, 1958, Aaron,
1966)
to říká: ,,Ve stavu dlouhodobé rovnováhy je pojistné
placené penzijnímu fondu nižší (stejné-vyšší) než
pojistné odváděné do průběžného systému, je-li
úroková sazba vyšší (stejná-nižší) než součet
populačního a mzdového růstu."
11.4.2006 15
NDC
VÝHODY
vazba příspěvek dávka
vhodný v případě málo
rozvinutého
kapitálového trhu
snadný přechod
oběma směry
trh práce
NEVÝHODY
není to příliš složité pro
občana?
odtržení příjmové a
výdajové strany -
absorpce
demografických změn
náročné na vstupní data
a fungování IS
vměšování politiky
("příspěvky + zhodnocení")/naděje na dožití =
důchod + administrativa
11.4.2006 16
DB fondový
ˇ vyskytuje se zřídka (historie)
ˇ zaměstnanecké penzijní plány
ˇ viz spor u KPMG
11.4.2006 17
Názory institucí a ekonomů na
ideální systém
Světová banka
třípilířový systém
kritika od Stiglitz, Orzsag: 10 mýtů
více pilířový model
ILO
výše důchodu má být předem odhadnutelná, se státní
zárukou
4 vrstvy: testované soc. zabezpečení, DB payg, kapitálové
ČR je vázána úmluvami 102 (1952) a 128 (1967) o výši
důchodu k předchozí mzdě 40/45 %
EU
reforma systému s ohledem na trh práce, finanční
udržitelnost, solidaritu a spravedlnost systému
11.4.2006 18
Názory jiných zájmových skupin
občané
současní důchodci
brzcí ,,důchodci"
vzdálení důchodci
finanční instituce
stát
4
11.4.2006 19
Český důchodový systém
charakteristika
11.4.2006 20
První pilíř
Výdaje na důchodový systém
11.4.2006 21
dávka z DB PAYG (2006)
jednotná výměra ­ 1470 Kč
procentní výměra, odvozená
z dosahovaných výdělků a délky doby
pojištění:
převyšuje-li částku 9 100 Kč, počítá se
plně částka 9 100 Kč, z částky nad 9 100
Kč do 21 800 Kč se počítá 30 % a
z částky nad 21 800 Kč se počítá 10 %.
11.4.2006 22
11.4.2006 23
Třetí pilíř
penzijní fondy a životní pojištění
11.4.2006 24
Český důchodový systém
historie (1)
založen na PAYG a DB
1990: nová správa - ČSSZ
1991: uzákonění indexace (10 %
inflace + vliv reálné mzdy)
1993: zavedení pojistného na sociální
zabezpečení
1994: zákon o penzijním připojištění se
státním příspěvkem
5
11.4.2006 25
Český důchodový systém
historie (2)
1995: prodlužování věku odchodu do
důchodu (2/4), ,,zvláštní účet
důchodového pojištění" ve SR
96-02: drobné úpravy: změny sazby,
zápočet náhradních dob, úpravy
předčasných a pozdějších odchodů,
úpravy systému připojištění, valorizace
11.4.2006 26
Český důchodový systém
historie (3)
2003 - novela ,,zákona" (1) prodlužuje
důchodový věk na 63 let, (2) ruší dočasně
krácené předčasné důchody, (3) redukuje
hodnocení doby studia pro účely
důchodového pojištění, (4) umožňuje souběh
důchodu a výdělečné činnosti, (5) přesun 2
p.b. pojistného na SPZ (z 3,6 % na 1,6 % v.z.)
do důchodového pojištění (z 26 % na 28 %
v.z.) a (6) OSVČ se v letech 2004 až 2006
zvedá v.z. z 35 % na 50 % rozdílu mezi příjmy
a výdaji
11.4.2006 27
Český důchodový systém
problémy
míra solidarity
stárnutí populace
příjmy a výdaje systému
zvýhodnění OSVČ oproti zaměstnancům
předčasné důchody, rozsah náhradních dob
nepodařilo se realizovat třípiliřový systém
připravovaný v první polovině 90. let (existují jen
dva pilíře) a nepodařilo se vytvořit Sociální
pojišťovnu (Špidla)
Nevyřešení důchodci z rozdělení federace
,,storodůchodci" a ,,mladodůchodci"
11.4.2006 28
Míra solidarity (1)
11.4.2006 29
Míra solidarity (2)
Nivelizace ­ ženy 2002
11.4.2006 30
6
11.4.2006 31 11.4.2006 32
11.4.2006 33
Vývoj indexu míry závislosti
(65+/20-64)
11.4.2006 34
Příjmy a výdaje pojistného ­
žádná reforma
11.4.2006 35
Zvýhodnění OSVČ oproti
zaměstnancům
11.4.2006 36
Reforma českého
důchodového systému
PARAMETRICKÁ
zvýšit příjmy
(sazba pojistného,
odchod do
důchodu,
nezaměstnanost)
snížit výdaje
(snížení důchodů,
odchod do
důchodu)
SYSTÉMOVÁ
změna systému
příklon k FDC
přechod na NDC
migrační politika
propopulační
politika
7
11.4.2006 37
Parametrická reforma
věkové varianty
standardní
(zákonná)
indexace
A1 = 63 let
A2 = 65 let
A3 = 67 let
11.4.2006 38
Parametrická reforma
valorizační varianty
důchodový věk
65 let
B1 = nulová
valorizace
B2 = inflační
valorizace
B3 = ,,dosavadní"
valorizace
B4 = mzdová
valorizace
11.4.2006 39
Parametrická reforma
politické varianty
C1 = rovný důchod
(minimální
valorizace %
výměry, mzdová
valorizace základní
výměry)
C2 = rovný důchod
(zavedení 3.
redukční hranice
ve výši 200 %
průměrné mzdy)
D1 = denivelizace
penzí (růst pouze
% výměry) 11.4.2006 40
Parametrická reforma
vývoj hrubého RR
11.4.2006 41
Závěry k parametrické reformě
posunutí hranice odchodu do penze o jeden rok
sníží kolem 2050 nároky systému o cca 0,5 %
HDP -> pravděpodobný posun hranice k 67
různé tempo valorizace může vést k fiskální
stabilizaci, ale za cenu (1) odsunutí konečného
vyřešení podoby, (2) poklesu GRR -> vhodné v
okamžiku nedostavujícího se konsenzu
politická řešení: dlouhodobě prováděná
parametrická reforma = reforma ,,systémová"
riskujeme neprůhlednost a nestabilitu systému,
doprovázené ztrátou důvěry občanů v penzijní
systém 11.4.2006 42
Přechod k FDC
Řešení alá Martin Feldstein
Americký ekonom, profesor Harvard
univerzity, ředitel NBER
Feldstein, M.(2001): The future of social
security pensions in Europe
Problém: stárnutí a volný pohyb (=pohyb
důchodových práv)
Řešení: ,,Evropa by problém stárnutí
populace měla řešit transformací PAYG DB
na NDC a podstatným přechodem k FDC"
8
11.4.2006 43
Argumenty pro tento návrh (1)
Vyšší výkonnost fondového než PAYG
Reálná výnosnost portfolia amerických
akcií (60 %) a podnikových obligací (40
%) v období 1945-1995 byla 6,7 %
Výnosnost PAYG DB byla pouze 2 %
Na zajištění penze proto fondovému
systému stačí pouze čtvrtina příspěvků
11.4.2006 44
Výpočet pro ČR
Předpokládejme 6,3 % výnosnost, 2 % růst
mezd, pracovní kariéru 40 let a dobu pobírání
penze 17 let
Dnes: na zajištění průměrné penze 7500 Kč je
zapotřebí z průměrného platu 18000 Kč odvádět
(28 %) 5040 Kč
Na zajištění stejné penze z fondového systému
stačí odvádět pouze 1042 Kč
Závěr: fondový systém se jeví pětkrát
efektivnější
11.4.2006 45
Diskuse nad vhodností v ČR
Orzsag-Stiglitz (1999): Ten myths
IPD
Rozptyl výnosů -> NDC, ale v ČR vysoká redistribuce
Jsou nastavené předpoklady realistické?
Budeme dosahovat těchto výnosů?
PX50 94-04 průměrný růst 6,36 %; CPI 4,78 %
průměrná změna indexu PX mezi:
11.4.1994 ­ 10.4.2006 byla 3,7 %
11.4.1996 ­ 10.4.2006 byla 11,9 %
Nebude růst mezd rychlejší? (9,91 %)
Budeme skutečně ,,průměrně" pracovat tak dlouho?
Jaká je naděje dožití v 60-ti letech? (C-S 91,7)
11.4.2006 46
Výpočet pro ČR
Předpokládejme 4,5 (6,3) % výnosnost, 4 (2) %
růst mezd, pracovní kariéru 35 (40) let a dobu
pobírání penze 25 (17) let
Dnes: na zajištění průměrné penze 7500 Kč je
zapotřebí z průměrného platu 18000 Kč odvádět
(21 %) 3780 Kč
Na zajištění stejné penze z fondového systému
stačí odvádět pouze (?) 4660 Kč
Závěr: fondový systém se jeví méně efektivní
11.4.2006 47
Vývoj reálné mzdy a
zhodnocení penzijních fondů
11.4.2006 48
Závěry
Nepřebírejme dogmaticky cizí názory a
zkušenosti, zohledněme místní specifika
Zpochybňujme přijaté předpoklady
Připomeňme si Aaron-Samuelsonovu
podmínku
Před reformou si definujme, co budeme
požadovat od jednotlivých pilířů nového
systému
9
11.4.2006 49
Implicitní penzijní dluh
DEFINICE (WB): současná hodnota
budoucích penzí minus naakumulované
penzijní rezervy
přesnější definice Holzmann, Palacios a
Zviniene (WB):
Akruální pasiva (závazky) k dnešku
Předpokládané pasiva (závazky) současných
zaměstnanců a důchodců
Systém otevřených pasiv (závazků)
11.4.2006 50
11.4.2006 51
Hodnota IPD pro ČR
(systém otevřených pasiv)
11.4.2006 52
Transformační náklady
v mld. Kč (MPSV projekce)
předpoklad: 2004, mladší 40 let, 10 % (28)
11.4.2006 53
Demografický aspekt přechodu
k FDC ­ srovnání s Chile
IMZ (65+/20-64) ,,nevyvázaných" osob (40+)
11.4.2006 54
Závěry
rozsah implicitního dluhu je značný,
politická reprezentace nemá představu
odklon od průběžného financování
penzí je možné si představit za těchto
předpokladů:
odložení privatizačních příjmů
odklon pouze částečný (Slovensko)
výrazná redukce penzijních nároků
10
11.4.2006 55
Přechod k NDC
MPSV 2004
nulová redistribuce, ale garance
minimálního (příjmově testovaného)
důchodu 4.920 Kč (1,2 násobek ŽM) v 67
letech
stát omezeně platí za nepříspěvkové doby
každoroční indexování podle nárůstu
objemu zaplaceného pojistného
minimální věková hranice 62 let, jinak 67 let
(aspoň 40 roků pojištění), jinak 72 let (25
roků) ­ pravidelné úpravy hranic
11.4.2006 56
Podíl důchodů ze stávajícího a
nového systému (v %)
11.4.2006 57
Přechod k systému NDC ­
vývoj výdajů v % HDP
11.4.2006 58
Vývoj nákladů na garanci
minimálního příjmu důchodce
11.4.2006 59
Celkový vývoj nákladů v % HDP
11.4.2006 60
Srovnání výše dávek současného
DB a zvažovaného DC
1.967, 4.917, 3.986
11
11.4.2006 61
Relace nově přiznávaného
důchodu k průměrné mzdě (v %)
11.4.2006 62
Demografický aspekt přechodu
k NDC ­ srovnání se Švédskem
IMZ (65+/20-64)
11.4.2006 63
Jiné návrhy
metoda komplementární konverze ­
jiný způsob přechodu na FDC
zohlednit ,,lépe" rodinou politiku:
za každé dítě snížit pojistné
důchod odstupňovat podle počtu dětí
pozdější provedení reformy má svá
pozitiva i negativa
11.4.2006 64
Propopulační incentivy v PS
PROČ
problémem PAYG penzijního systému je stárnutí
populace ­ od vrcholu, ale i od základny
proč se rodí málo dětí? ­ otázka nejen pro
ekonomy
možné odpovědi (ty jednodušší a optimističtější):
chudobou jsou dnes v ČR nejvíce ohroženy rodiny s
dětmi (2003: cca 50 % dětí v 1. a 2. příjmovém decilu,
naproti tomu jen cca 10 % důchodců)
,,nekončící" reformní proces nevytváří vhodné prostředí
pro rodinu
vysoké daňové odvody státu
zvyšující se obliba DC principů v penzijním systému
11.4.2006 65
Propopulační incentivy v PS
NÁVRHY ŘEŠENÍ V ČR
Jako odpověď se ,,objevily" návrhy na
zahrnutí ,,populačního chování" do
penzijního systému
Rusnok, Hyzl (ING)
KDU-ČSL, nově ODS
tyto úvahy se vedou i mimo ČR
11.4.2006 66
Propopulační incentivy v PS
NÁVRHY ŘEŠENÍ V ČR (1)
Rusnok, Hyzl (ING):
,,Příspěvkem do PAYG nejsou peníze
nýbrž řádně vychované děti. Řešením pro
PAYG je neplatit dávky těm, kteří do
systému nepřispěli"
Nemáš děti ­ spoř si v FDC, ale plať i do
PAYG
12
11.4.2006 67
Propopulační incentivy v PS
NÁVRHY ŘEŠENÍ V ČR (2)
KDU-ČSL (Jílek):
,,sociální pojištění neplatíme na sebe, ale na
vlastní rodiče"
,,penzijní systém by měl zvýhodňovat budoucí
důchodce, kteří si na sebe ,,vydělali" tím, že mají
více dětí"
Kalousek:
,,Stát dnes zvýhodňuje maminky dřívějším
odchodem do důchodu. Pomoc státu by spíše
ocenily v době, kdy mají náklady spojené s
výchovou a ne tehdy, kdy je to pro ně nevýhodné"
Řešení: ,,lidé budou odvádět do systému
méně peněz po dobu výchovy dětí"
11.4.2006 68
Propopulační incentivy v PS
DISKUSE (1)
PAYG potřebuje děti
historické kořeny
co mi dává právo čerpat
dávky z PS?
současné systémy
diskriminují
,,černý pasažér"
opravdu má PS
ovlivňovat?
nebude to fungovat ­
lidé se rozhodují ...
viz. 2 -> prohlubuji
problém
co když děti mít
nemůžu?
ať to řeší jiný systém
je správné provázat penzijní systém s
propopulačním chováním obyvatel?
11.4.2006 69
Propopulační incentivy v PS
DISKUSE (2)
ať ovlivní v
průběhu pracovní
kariéry
ať ovlivní v
průběhu pobírání
penze
Pokud se shodneme, že PS má
ovlivňovat chování občanů, pak ...
11.4.2006 70
Reforma v ČR dnes
více na: http://www.reformaduchodu.cz/
v minulém roce ukončili činnost a vydali
zprávu
11.4.2006 71 11.4.2006 72
Návrhy politických stran
ČSSD: systém NDC prosazovaný
Špidlou, pozice mrtvého brouka
ODS: rovný (nízký) důchod
(+dosavadní vývoj PAYG DB)
KDU-ČSL, US-DEU: podobný program
počítající s podporou fondového
systému (dobrovolný opt-out)
KSČM: kde je potřeba reformy?
13
11.4.2006 73
Závěry k politickým stranám
určitě další parametrické reformy (úřednická
reforma)
systémová reforma začne být diskutována
po volbách (krátké časové období)
Bezděkova komise vytvořila nejrozsáhlejší
analytický materiál v CEE
NAJDE SE KOMPROMIS? JAK BUDE
VYPADAT?
11.4.2006 74
Zkušenosti ostatních zemí
výzkumné zprávy VÚPSV
Chile
Lotyšsko, Polsko, Švédsko,
Slovensko, Maďarsko
11.4.2006 75
Zkušenosti Lotyšsko
přechod na 3 pilířový systém od 1996:
NDC+FDC+individuální
problémy: nedostatek kvalitních dat
(relevantní období 96-00), zastaralý IS,
nedokonalá P.R. (až po spuštění
reformy), nízká kvalifikace úředníků
časté změny, ztráta kredibility nového
důchodového systému
11.4.2006 76
Zkušenosti Švédsko
3 pilířový systém: 16 % NDC, 2,5 % FDC,
dobrovolné
1997-2017 přechodné období
počáteční vklad = nárazníkový fond - 21 %
HDP ­ bez problémů do 2050
indexace navázána na růst reálných mezd
flexibilní odchod do důchodu 61 (72 %), 65
(100 %), 70 (157 %)
výsledky: do 2050 systém finančně stabilní,
spravedlivější, pobídky pro trh práce, vyšší
transparentnost pro občany
11.4.2006 77
Zkušenosti Polsko
přechod na 3 pilířový systém od 1999: NDC
(11,22 %)+FDC (7,3 %) +individuální
problémy: nedostatečně připravené instituce
na reformu, nefungující IS ­ počáteční míra
chybovosti v záznamech 50 %, 95 %
transferů do FDC nebylo převáděno
vysoké náklady při zavedení fondového pilíře
FDC povinný pro *1969, ale spousta starších
přešla ,,dobrovolně" ­ fluktuace ­ vysoké
operační náklady
11.4.2006 78
Zkušenosti Maďarsko
přechod na 3 pilířový systém od 1998: přechod
od PAYG DB na NDC (2013) (19,5 %) + FDC
(7 %) + individuální
problémy: příliš optimistické předpoklady
ohledně míry zhodnocení FDC, ,,dobrovolný"
opt-out, možnost ,,návratu" prodlužována,
hrozba zásadnějších korekcí v souvislosti s
SGP
FDC povinný pro nově vstupující na trh práce
14
11.4.2006 79
Zkušenosti Slovensko
přechod na 3 pilířový systém od 2004: PAYG
DB (DC) (9 %) + FDC (9 %) + individuální
1.1.2005 ­ 30.6.2006 dobrovolný opt-out, FDC
povinný pro nově vstupující na trh práce
problémy: jak budou financovat transformační
náklady, velký obrat k zásluhovému systému,
velký rozsah opt-out, hrozba zásadnějších
korekcí po volbách
11.4.2006 80
Závěry (1)
(není rozhodnuto o podobě reformy) dnešní
průběžný penzijní systém je možné
parametricky upravovat -> rizikem je fiskální
nerovnováha nebo pokles náhradového
poměru
před započetím systémové reformy je
potřeba definovat cíle jednotlivých pilířů
(hlavně prvního a druhého) ­ asi
nejdůležitější otázka
11.4.2006 81
Závěry (2)
první průběžný pilíř zůstane dominantní
přechod na multipilířové uspořádání
diverzifikuje rizika
pravděpodobné zavedení FDC pilíře ­ jeho
velikost bude záležet na podobě prvního
pilíře
nutno posílit zásluhovost penzí ­ možno
dosáhnout parametrickou i systémovou
reformou
poučme se ze zkušeností okolních zemí