Specifické problémy fiskální nerovnováhy Petra Dvořáková KVE ESF MU Obsah přednášky i Fiskální udržitelnost. i Vliv použité metodiky na velikost vládního deficitu. i Současná situace v CR. i Generační účetnictví. Fiskální udržitelnost Existuje více definic, např.: ■ fiskální udržitelnost není slučitelná s dlouhodobě rostoucí daňovou kvótou (Domar); ■ udržitelná je taková fiskální politika, která udržuje poměr čistého vládního jmění k HDP na současné úrovni (Buiter); popř. poměr vládního dluhu k HDP konverguje ke své původní hodnotě (Blanchard); Fiskální udržitelnost (2) ■ současná hodnota budoucích primárních přebytků (v poměru k HDP) je rovná současné úrovni dluhu (v poměru k HDP) = intertemporální rozpočtové omezení (Blanchard). V současnosti je nejvíce akceptovaná a používaná tato poslední definice! Intertemporální rozpočtové omezení Vyjadřuje vztah mezi dluhem a deficitem: Dt =£>,_!+ PDt + UVDt = Dt_1+PDt + r-Dt_1=Dt_1(l+r) + PDt V podílovém vyjádření: D, _ D,_, 1 + r PD, HDP, ~ HDP,_, 'l + y HDP, D — dluh, PD — primární deficit, UVD — úroky 2 veřejného dluhu, r — úroková sazba Fiskální udržitelnost (3) Dlouhodobé plánování velké části veřejných výdajů + radikální změny v demografické struktuře —> potřeba dlouhodobých fiskálních projekcí. Vývoj struktury obyvatelstva ovlivní kromě veřejných výdajů také trh práce a produktivitu. K posílení fiskální udržitelnosti — reforma veřejných financí (vládní nařízení č. 624/2003 - Rozpočtový výhled 2003 — 2006: Koncepce reformy veřejných rozpočtů) Fiskální udržitelnost (4) Rizikové oblasti: ■ velikost primárního deficitu, ■ důchodové zabezpečení (zvyšování důchodového věku, omezen předčasný odchod do důchodu, omezení zápočtu doby studia, vyrovnání efektivní příspěvkové povinnosti zaměstnanců a OSVČ, ...), ■ zdravotnictví (vyrovnání efektivní příspěvkové povinnosti zaměstnanců a OSVČ, krátkodobá stabilizační opatření, ...), ■ vzdělávání (nový školský zákon). Graf: Demografický vývoj ČR Očekávám stnfrtira iuiiiií-Uíiiobyvatel tk> rokii?050 (streikli uarenta |irojekce) íelkouy pnnistefc —přirozený |>íiiustek —saltlo iiííi,h:*í Tabulka: Předpoklady projekcí Růst produktivity ReílnýriislHDP M irj pinicipac-e n Celková mira pjrl Podíl pppjla-ca s tarsi 65 let 2 věku 20- til rétu 20 E4) [ve vřku 20- Ki| ■} ce IY c v i Z' o p li I;. í. i Graf: Projekce výdajů 55 50 d. 40 E * 35 30 25 Vzděláni Zóisvotni péče mDlouhodobé péče ■ .Dŕchotíy 20 2d : Konvergenční program ČR, 2005. 10 Graf: Primární deficit a vládní dluh - I- ----------- __u_ [- -- / / - -»-Wéitofdtab 2D0D 20D5 2D10 2Ö15 202Ü 2Ü25 2D3D 2035 2040 2Ö45 2050 Zdroj: Konvergenční program ČR, 2005. Fiskální udržitelnost - závěry ■ Primární deficit je vysoký, vede k akumulaci dluhu bez ohledu na budoucí vývojové trendy a cyklický vývoj. ■ Fiskální konsolidace zmírňuje fiskální nerovnováhu, ale nevede k jejímu odstranění (nezaručuje zastavení růstu podílu dluhu na HDP). Fiskální politika je stále neudržitelná! Vliv použité metodiky na velikost deficitu GFS (1986) ESA 95 metodika MMF metodika Eurostatu aplikuje MF ČR aplikuje CSU „cash" princip akruální princip „užší" pojetí vlády „širší" pojetí vlády 13 Přehled úprav při přechodu z GFS-defícitu na ESA 95-defícit i. Subjekty zahrnuté pouze v ESA 95 2. Subjekty zahrnuté v obou metodikách, u nichž ESA 95 nevychází z příjmů a výdajů GFS (PF, FNM, zdravotní pojišťovny, NF) 3. Subjekty zahrnuté v obou metodikách, u nichž ESA 95 vychází z příjmů a výdajů GFS (SR, MR, státní fondy) Důvody rozdílů GFS-defícitu a ESA 95-defícitu v roce 2003 ■ rok 2003 — největší rozdíl ve výši vládního deficitu podle obou metodik, ■ úprava z GFS na ESA 95 — viz předchozí postup, ■ nejvýznamnější rozdíl — kapitálové transfery = imputace státních záruk + úhrada ztráty ČKA + převod akcií a pohledávek FNM na MPSV. Vliv použité metodiky na velikost deficitu (2) GFS (1986) ESA 95 + včasnost, transparentnost, nízké nároky na zdrojová data, vazba na SR + poskytuje komplexní pohled na hospodaření vládního sektoru (jednotky) - nepodává komplexní obraz hospodaření vládního sektoru - vyšší náročnost na datové zdroje, výstupní údaje s časovým zpožděním Tabulka: Srovnání hodnoty vládního deficitu dle GFS a ESA 95 GFS 2000 2001 2002 2003 2004* v mld. Kč 66,8 59,9 89,3 109,2 132,9 v % HDP 3,1 % 2,6 % 3,7 % 4,3 % 5,2 % ESA 95 2000 2001 2002 2003 2004* v mld. Kč 96,7 149,8 154,6 328,5 150,5 v % HDP 4,5 % 6,4 % 6,4 % 12,9 % 5,9 % Zdroj: MF ČR, ČSÚ Poznámka: HDP je revidovaný 2 března 2004, * rok 2004-predikce MF ČR. 16 Vztah metodik GFS a ESA 95 - závěr Do budoucna předpoklad výrazného snížení rozdílu mezi GFS-deficitem a ESA 95-deficitem - důvody: ■ postupné ukončování činnosti TI, ■ neočekávají se další významné imputace státních záruk, ■ MF CR pracuje na implementaci metodiky GFS 2001 — zahrnuje „širší" pojetí vlády. Maastrichtská konvergenční kriteria Čtyři kritéria stability: ■ Pevná pozice vládních financí. Jejich výše se měří podle dvou ukazatelů — max. 3 % HDP roční rozpočtový schodek a 60 % HDP celkového zadlužení. ■ Vysoká míra cenové stability. Inflace nesmí překročit 1,5 % tří nejlepších členských zemí, měřeno podle cenové stability předchozího roku. ■ Stabilita směnných kurzů. Měna členské země se musí nacházet minimálně dva roky v rámci normálních stanovených hranic fluktuačního pásma Evropského monetárního systému (EMS). ■ Dlouhodobě založené úsilí o konvergenci. Dlouhodobé úvěrové sazby nesmějí překročit průměr tří členských zemí EU, které mají nejnižší sazby, o více než 2 %. Situace v ČR ■ Vládní deficit ČR v roce 2004 83,4 mld. Kč = 3,0 % HDP ■ Vládní dluh ČR v roce 2004 1 028 mld. Kč = 37,4 % HDP (data v metodice ESA 95, zveřejněná Eurostatem) —> splnění Maastrichtských kriterií (MF CR počítá se zavedením Eura v roce 2010) ■ rok 2005 (odhad MF ČR) - deficit 3,7 % HDP, dluh 37,4 % HDP ■ rok 2006 - plánován deficit 3,8 % HDP, dluh 37,1 % HDP Situace v ČR (2) Důvody snížení deficitu v roce 2004: ■ Deficit SR dosáhl 93, 5 mld. Kč (snížení o 21,4 mld. Kč oproti předpokládanému deficitu) ■ Nová rozpočtová pravidla (neutracené prostředky —> rezervy) — 25,8 mld. Kč ■ Odpis nedobytné pohledávky — 18,7 mld. Kč ■ Překlasifikování garance CNB — 22,5 mld. Kč ■ První výsledky reformy VEFI ■ Silný růst HDP Systém ERM-2 ERM-2 = Exchange Rate Mechanism Zaveden v lednu 1999, nahradil ERM — kotevní měna Euro (x ECU), fluktuační pásmo + 15 % Členství není povinné, ALE očekává se, že se státy EU mimo Eurozónu budou účastnit —> před vstupem do EMU se musí země 2 roky účastnit, aby dokázala stabilitu své měny k € (viz Maastrichtské kntenum kurzové stability) Systém ERM-2 (2) Do ERM-2 již vstoupily Litva, Lotyšsko, Estonsko a Slovinsko Slovensko se chystá vstoupit v roce 2007 ČR, Polsko, Maďarsko plánují vstup v letech 2007 či 2008 Ve všech případech to závisí na úspěchu jejich reforem VEFI Problém — stanovení správné vstupní parity, riziko spekulativních útoků Srovnání se zeměmi EU - výše deficitu Finsko 2,1 % Portugalsko - 2,9 % Estonsko 1,8% ČR - 3,0 % Švédsko 1,4% Itálie - 3,0 % Irsko 1,3% Velká Británie - 3,2 % Belgie 0,1 % Slovensko - 3,3 % Španělsko - 0,3 % Německo - 3,7 % Lotyšsko - 0,8 % Francie - 3,7 % Lucembursko -1,1% Kypr - 4,2 % Rakousko -1,3% Maďarsko - 4,5 % Slovinsko -1,9% Polsko - 4,8 % Litva - 2,5 % Malta - 5,2 % Nizozemí - 2,5 % Řecko - 6,1 % Dánsko - 2,8 % EU2S - 2,6 % Zdroj: MF CR, březen 2005. Srovnání se zeměmi EU — výše dluhu Estonsko 4,9 % Švédsko 51,2% Lucembursko 7,5 % Nizozemí 55,7 % Lotyšsko 14,4% Maďarsko 57,6 % Litva 19,7% Portugalsko 61,9% Slovinsko 29,4 % Rakousko 65,2 % Irsko 29,9 % Francie 65,6 % ČR 37,4 % Německo 66,0 % Velká Británie 41,6% Kypr 71,9% Dánsko 42,7 % Malta 75,0 % Polsko 43,6 % Belgie 95,6 % Slovensko 43,6 % Itálie 105,8% Finsko 45,1 % Řecko 110,5% Španělsko 48, 9% EU2S 63, 8 % Zdroj: MF ČR, březen 200 d. 25 Generační účetnictví Současná fiskální politika dopadá na jedince generací: ■ současných (jedinci odlišně platí daně a spotřebovávají veřejné statky v závislosti na věku), ■ budoucích (musí splatit veškeré dluhy). —> současná fiskální politika ovlivňuje bohatství současných i budoucích generací! Demog rafie 2002 2003 2004 2005 2098 2099 2100 2101 2102 2103 2249 2250 2 48053 49079 48022 49883 49047 31332 31428 31207 31309 31076 30941 31184 31054 30803 30919 30662 30781 20319 20337 20282 20300 3 46219 45129 46789 46208 47662 46778 47999 31525 31623 31413 31517 31293 31168 31404 31285 31038 31160 30903 31030 20362 20395 20324 20357 47650 5 45940 45121 46199 46769 31720 31619 31512 31399 31280 31155 20433 20394 97 99 214 118 71 219 120 72 224 123 74 20Í 2709 2705 2700 1489 1486 2694 1483 893 2687 1479 891 1659 913 550 1655 911 549 895 100 101 30 33 31 33 31 415 380 414 413 377 376 232 254 232 253 CZ\ Souča né generace | | Budouc generac Zdroj: MF ČR 27 Generační účetnictví (2) Saldo položek, které závisí na věku a počtu jedinců: ■ příjmy — DPH, spotřební daně, DPFO, dědická daň, pojistné sociálního zabezpečení, ... ■ výdaje — důchody starobní, důchody invalidní, nemocenské dávky, dávky v nezaměstnanosti, výdaje na školství, zdravotnictví, ... Příjmy - DPFO 25 20 15 10 5 2d 6 11 16 21 26 31 36 41 46 51 56 61 66 71 76 81 86 91 96 10 —•—ZENY —»—MUŽI roj: MF ČR. 29 Výdaje - starobní a vdovské důchody -20 -40 -60 -80 -100 I 7 13 19 25 31 37 43 49 3fc \l 67 73 79 85 91 97 Zdrc —•—ZENY —»—MUŽI j: MF ČR. 30 Graf: Pozice jedinců narozených v roce k v čase t = 2002 500----------------J^ - z my —•— muz i —*— tot Zdroj: MF CR. Kde získat další informace i Fiskální udržitelnost — v Konvergenčním programu CR (listopad 2005) http: / /www.mfcr. cz /index.php?r= 102 i Jeden deficit, dvě metodiky — článek Ing Dagmar Sojkové z MF CR http://www.mfcr.cz/Download/Seminare/Arc hiv/2004/Jaro/Soikova.xls i Generačním účetnictvím se zabývá např. prof L. J. Kotlikoff (Boston University) — Generation Policy http://econ.bu.edu/kotlikoff/ Generační účetnictví - závěr Generační účetnictví: ■ není nástroj prognózy, ■ indikátor mezigenerační redistribuce, ■ široce využívaný ve světě, u nás v počátcích. Děkuji za pozornost...