Lisabonská strategie a její vývoj a reflexe v EU Hlavní směry pro růst a zaměstnanost 2005 -- 2008 Mgr. David Póč, KVE ESF MU Formování Lisabonské strategie l 90.léta a hospodářský vývoj v EU l Nerealizované hospodářské reformy l Dlouhodobě neudržitelné sociální výdaje (problematická koncepce sociálního státu) l Nízká míra investic do výzkumu a vývoje l Malá pozornost věnována rozvoji lidských zdrojů l Nepříznivý demografický vývoj l Strukturální změny v ekonomice některých členských států l Rostoucí konkurence na globálních trzích l Jak tuto situaci řešit? Předchůdci Lisabonské strategie l Lucemburský proces (1997) -- zaměřený především na politiku zaměstnanosti l Cardiffský proces (1998) -- zaměřený na otázku strukturální politiky (regionální politika, struktura hospodářství) l Kolínský proces (1999) -- problematika makroekonomické politiky a tzv. sociálního dialogu mezi stakeholders l Ostatní nástroje pro koordinaci hospodářské politiky -- Hlavní směry hospodářské politiky (od roku 1993), Směry zaměstnanosti (od 1998) Zasedání Evropské rady v Lisabonu l Březen 2000 -- snaha řešit fragmentaci dílčích přístupů l Integrace dosavadních strategií -- vznik tzv. Lisabonské strategie l Postupné rozšíření strategického dokumentu z oblasti ekonomické na další oblasti -- sociální a environmentální oblast (dnes pilíře tzv. udržitelného rozvoje) l Velký nárůst řešených témat --problematická implementace Proces revize původní Lisabonské strategie l Soustavný a systematický přístup analýzy dílčích bodů Lisabonské strategie -- od 2003 l Založení expertní skupiny pod vedením bývalého nizozemského premiéra W. Koka (březen 2004) l Publikování tzv. Kokovy zprávy l Kritická reflexe původní Lisabonské strategie : l Nedostatečné rozpracování cílů l Absence přesného harmonogramu l Nedostatečná implementace na evropské i národní úrovni l Špatná informovanost veřejnosti Zasedání Evropské rady v březnu 2005 l Střednědobé hodnocení Lisabonské strategie -- vypracováno Evropskou Komisí za spolupráce expertních skupin EP l Jednoznačná orientace na ekonomickou oblast -- nutnost většího hospodářského růstu a vytváření pracovních míst l Vytvoření klíčového dokumentu Integrované směry pro růst a zaměstnanost 2005 -- 2008 a ně navazující Národní programy reforem l Komunitární lisabonský program -- revize Lisabonské strategie s prioritami pro úroveň celé EU Finanční a rozpočtové otázky revidované Lisabonské strategie l Originální Lisabonská strategie -- absence koordinovaného rozpočtového rámce, duplicitní výdaje l Reflexe problémů v přípravě nového rozpočtu na období 2007 -- 2013 l Finanční aktivita Společenství je vázána na odpovídající spolupráci na úrovni jednotlivých členských států (nutnost vytvoření nové struktury státních rozpočtů) l Možnost využití dalších zdrojů (tzv. vícezdrojové financování) -- např. EIB l Diferencovaný charakter opatření revidované Lisabonské strategie! Význam Lisabonské strategie l Velký potenciál využívající principu subsidiarity l Soubor obecných opatření, které jsou vhodným nástrojem hospodářských politik všech členských států l Nutnost absence přehnané byrokratické zátěže l Naplňování revidované Lisabonské strategie jako významný signál o schopnosti EU provádět zásadní revize strukturálních politik Předpoklady zohledněné při koncipování Integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost 2005 -- 2008 l Relativně stabilní inflace (nemožnost anticipace výkyvů cen energií) l Prognózy očekávající hospodářský růst l Snižování míry nezaměstnanosti a zvyšování míry zaměstnanosti l Přetrvávající nízká míra výkonnosti ekonomiky (malá zaměstnanost, snižování produktivity práce) Hlavní oblasti realizovatelných opatření l Zvyšování počtu pracovních míst a zvyšování zaměstnanosti l Nutnost revize aktivní politiky zaměstnanosti a procesů na trhu práce l Problematická skutečnost demografického úbytku -- dlouhodobý trend l Nutnost reflektovat skutečnost globalizovaného trhu práce Hlavní oblasti realizovatelných opatření - 2 l Rozvinutí konkurenčních výhod l Nutnost zvýšení investic do lidských zdrojů (vytvoření znalostí společnosti atd.) l Větší demografická dynamika l Lepší sociální integrace l Podpora rozvoje podnikání (přijetí opatření na mikroekonomické úrovni) l Rozvoj infrastruktury Řízení realizace Integrovaných směrů 2005 - 2008 l Aktivní role Evropské Komise l Základ pro Národní programy reforem l Jednotný časový rámce stanovený pro oba typy dokumentů (periodicita 3 roky) l Možnost flexibilní revize Integrovaných směrů -- podle smluv dokonce přípustný i roční interval l Pravidelný monitoring Obsah a struktura Integrovaných směrů pro růst a zaměstnanost 2005 -- 2008 l Nutnost prolínání hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti l Hlavní směry hospodářské politiky: l Makroekonomické směry l Zajistit ekonomickou stabilitu l Zabezpečit ekonomickou udržitelnost l Podporovat efektivní přidělování veřejných prostředků l Podporovat větší soudržnost mezi makroekonomickými a strukturálními politikami l Zajistit aby vývoj mezd přispíval k makroekonomické stabilitě a růstu l Zajistit efektivitu fungování monitoringu hlavních makroekonomických ukazatelů Obsah a struktura Integrovaných směrů pro růst a zaměstnanost 2005 -- 2008 (2.) 2. Mikroekonomické hlavní směry l Rozšířit a prohloubit vnitřní trh l Zajistit otevřené a konkurenceschopné trhy l Vytvořit příznivější podnikatelské prostředí l Propagovat podnikatelskou kulturu a vytvořit prostředí podporující malé a střední podniky l Rozšířit a zlepšit evropskou infrastrukturu a dokončit schválené prioritní přeshraniční projekty l Zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a vývoje l Usnadnit inovace a zavádění informačních a komunikačních technologií l Povzbuzovat udržitelné využívání zdrojů a podporovat vzájemné působení mezi ochranou životního prostředí a růstem l Přispět k vytváření silné průmyslové základny Obsah a struktura Integrovaných směrů pro růst a zaměstnanost 2005 -- 2008 (3.) l Hlavní směry zaměstnanosti l Vést politiky zaměstnanosti, jejichž cílem je dosažení plné zaměstnanosti, zlepšování kvality a produktivity práce a posilování sociální a územní soudržnosti l Podporovat celoživotní přístup k práci l Zajistit trhy práce, které by podporovaly začleňování uchazečů o práci a znevýhodněných osob l Zlepšit přizpůsobování se potřebám trhu l Podporovat kombinování flexibility a jistoty pracovních míst a zmírnit segmentaci trhu práce l Zajistit, aby se mzdy a ostatní náklady práce vyvíjely příznivě pro zaměstnanost l Zvýšit a zkvalitnit investice do lidského kapitálu l Přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy novým kvalifikačním požadavkům Hlavní směry zaměstnanosti -- EU a specifika ČR l Nutnost propojení několika různých přístupů k politice zaměstnanosti l Nutnost akcentace dlouhodobého horizontu l Vytvoření flexibilní politiky s odpovídajícím monitorovacím rámcem (Mr./Mrs. Lisabon) l Hlavní cíle v této oblasti l Oblast rozvoje lidského kapitálu l Problematika zaměstnanosti l Adaptabilita a konkurenceschopnost Rozvoj lidského kapitálu l Zvyšování investic l Diverzifikace finanční pomoci vůči jednotlivým aktérům l Reflexe specifik lokálních trhů práce v jednotlivých členských státech a regionech l Vytvoření systémů motivace pro vstup do vzdělávacích a výcvikových programů jak na straně zaměstnanců a nezaměstnaných, tak na straně zaměstnavatelů a orgánů veřejné správy Rozvoj lidského kapitálu (2.) l Problematická koncepce celoživotního vzdělávání l Priorita: "...strategie celoživotního učení byly komplexní, zajišťovaly dostatečnou nabídku kvalitních vzdělávacích a výcvikových programů a byly přístupné všem občanům (se zvláštním důrazem na osoby znevýhodněné na pracovním trhu, zejména nízkokvalifikované a starší pracovníky)" (Horáková, Póč : Stanovení přijatých priorit EU v oblasti RLZ v podmínkách JMK (revidovaná Lisabonská strategie), Hlavní strategické směry, Strategie rozvoje lidských zdrojů pro JMK 2006 -- 2016, zatím nepublikováno) l Nutnost vytvoření komplexních a transparentních systémů certifikace celoživotního vzdělávání l Reforma systémů vzdělávání systémů vzdělávání a odborné přípravy l Struktura investic do výzkumu a vývoje, inovací a vzdělávání Adaptabilita a konkurenceschopnost l Náklady na výrobní faktor práce l Dialektická vazba mezi na jedné straně flexibilitou pracovního trhu (moderní formy organizace práce, vzdělávání atd.) a správně nastavenými sociálními opatřeními (jistota pracovních míst ad.) l Minimalizaci segmentace a distorze pracovních trhů l Snižování sektoru stínové ekonomiky l Nutnost širší adaptability l Opatření k posílení kvalifikované pracovní síly v jednotlivých regionech Adaptabilita a konkurenceschopnost (2.) l Reflexe aktuálních technologických trendů l Využití tzv. 7. rámcového výzkumného programu EU pro období 2007 -- 2013 l Podpora využívání komunikačních a informačních technologií l Dostatečná mobilita pracovních sil mezi jednotlivými regiony či členskými státy (např. program 45 "quick start") Politika zaměstnanosti l Problém : nízká míra zaměstnanosti, a to zejména mladých lidí a starších pracovníků l Priorita EU : důraz na posílení flexibility pracovních trhů a na hospodářský růst spojený s tvorbou dostatečného počtu kvalitních pracovních míst l Podpora tzv. celoživotního přístupu k práci spočívající zejména v usnadňování prvotního vstupu na pracovní trh v případě mladých lidí či ve zjednodušení návratu na něj po kratší či delší době přerušení l Základní faktor : vstupní úroveň lidského kapitálu a následně možnosti jeho rozvoje a rozšiřování Politika zaměstnanosti (2.) l Opatření směřující k podpoře rovnosti žen a mužů a k harmonizaci rodinného a pracovní života l Usnadnit přístup k práci také uchazečům o zaměstnání a znevýhodněným skupinám l Prevence před nezaměstnaností l Opatření, která zamezí déletrvající ztrátě kontaktů nezaměstnaných s trhem práce a posílí jejich zaměstnatelnost Rozvoj lidského kapitálu v podmínkách JMK l vytvořit a realizovat koncepci celoživotního učení, zvyšovat podíl osob zapojených v systému celoživotního učení (především snížit podíl mladých lidí, kteří předčasně opouštějí vzdělávací systém a usnadnit vstup do všech forem a stupňů vzdělávání); l zvyšovat rozsah investic do lidského kapitálu jak na úrovni kraje (resp. programů veřejné politiky), tak na úrovni zaměstnavatelů i zaměstnanců (příp. nezaměstnaných); l rozšiřovat nabídku a zkvalitňovat vzdělávací a výcvikové programy pro znevýhodněné skupiny osob na trhu práce (zejména pro osoby s nízkou kvalifikací); l zajistit přístup ke vzdělávání (zejména terciérnímu) většímu počtu osob; l pokračovat v zefektivňování činností vzdělávacího systému (zejména v přizpůsobování vzdělávací soustavy potřebám a požadavkům regionálního trhu práce); l podporovat zvyšování a zefektivňování investic do vědy a výzkumu; l zvyšovat úroveň kvalifikace učitelů na všech stupních vzdělávací soustavy pro zajištění rozvoje výchovy a vzdělání l odstranit překážky týkající se uznávání a transparentnosti kvalifikací a schopností v národním i evropském měřítku (vytvořit systém certifikace vzdělávacích programů akceptovatelný všemi aktéry pracovního trhu). Adaptabilita a konkurenceschopnost v podmínkách JMK l zjednodušit podmínky pro podnikání; l podporovat přechody mezi jednotlivými profesními statusy (včetně vzdělávání); l podporovat inovační formy organizace práce (nové podnikové strategie atd.); l podporovat ekonomickou restrukturalizaci s důrazem na omezení sociálních nákladů; l aplikovat rozhodný postup v otázce transformace neregistrované práce na řádné zaměstnání; l podporovat geografickou mobilitu (např. meziregionální -- NUTS II); l akcentovat roli zaměstnavatelů jako sociálních partnerů; l podporovat aktivní ekonomické subjekty na poptávkové straně trhu práce; l podporovat zjednodušení a zefektivnění komunikace a spolupráce mezi ekonomickými subjekty, institucemi veřejné správy a institucemi vědy a výzkumu. Politika zaměstnanosti v podmínkách JMK l zvýšit míru zaměstnanosti obyvatelstva s důrazem na její růst v souboru osob ve věku 50 let; l zefektivnit proces zprostředkování zaměstnání pro nezaměstnané a neaktivní osoby; l odstraňovat veškeré formy diskriminace na trhu práce, lépe cílit opatření a programy politiky pracovního trhu ke znevýhodněným skupinám; l podporovat společné úsilí zainteresovaných aktérů k prosazení navýšení finančních prostředků a rozšíření služeb zaměstnanosti, koordinovat úsilí k maximálnímu využití zdrojů z prostředků evropských strukturálních fondů; l zajistit rovnost žen a mužů na pracovním trhu, podporovat opatření směřující k harmonizaci rodinného a pracovního života; l odstraňovat neodůvodnitelné rozdíly na trhu práce v jednotlivých regionech kraje; l zajistit informační systém budování datové základny pro průběžné sledování trendů zaměstnanosti; l rozvíjet infrastrukturu pracovního trhu (zejména ve vazbě na evropský pracovní trh -- lepší informovanost jednotlivých subjektů ad.) a podporovat spolupráci regionálních aktérů (větší koordinace aktivit na úrovni kraje). Děkuji za pozornost davidpoc@email.cz