Sociální stát - utváření, faktory vývoje - typologie, vývojové etapy - krize WS Mirka Wildmannová Katedra veřejné ekonomie Sociální stát Stát veřejných sociálních služeb Welfare state – Výrazně se sociálně angažuje – V sociální oblasti často monopolní postavení – Rozsáhlý systém sociálního zabezpečení – Sociální jištění obyvatelstva – Široký rozsah služeb – poskytování zdarma nebo za ceny neodpovídající jejich hodnotě – Vysoká míra redistribuce příjmů – Náročnost na ekonomické zdroje – Vede často k centralizaci, byrokratizaci, anonymitě Sociální stát • Vznik = odpověď na problémy vývoje kapitalismu • Reakce na důsledky procesu industrializace • Proces vzniku národních států – způsob transformace v demokratické státy Utváření sociálního státu • Proces industrializace • Růst obyvatelstva a jeho měnící se sociální struktura • Nárůst významu národních států • Růst politické demokracie a politického občanství Faktory vývoje sociálního státu • Vnitřní faktory: demografické, ekonomické, vliv sociální struktury, politické faktory, vliv nátlakových skupin, vliv vývoje institucí, sociálně-psychologické faktory • Vnější faktory: kulturní difuze, rozvoj techniky, mezinárodní standardizace, technická pomoc, mezinárodní spolupráce - Socioekonomický rozvoj - Politická mobilizace dělnické třídy - Vývoj politických institucí a struktur Vývojové etapy WS • Období experimentálních počátků (80. léta 19. stol. – 1930) • Období konsolidace (1930 – 2. světová válka) • Sociální přestavba ( 1945 – 1962) • Sociální expanze ( 1962 – 1973) • Stagnace ( 1973 – 1980) • Rekonceptualizace WS ( 1980 – dosud) Typologie sociálního státu • Kdo a v jakém rozsahu provádí sociální politiku • Na jaký objekt je sociální politika zaměřena • Jak je sociální politika principiálně zaměřena • Jaký princip SP je při její realizaci převážně uplatňován • Kdo a v jakém rozsahu a poměru přispívá na realizaci SP • Jaký podíl HDP je věnován na veřejné sociální výdaje a v jaké struktuře • Z jakého filozofického a myšlenkového konceptu tyto sociálně tržní státy při realizaci SP vycházejí Příčiny krize WS • Neúměrný růst nákladů • Ztráta efektivnosti WS • Ztráta sociálního konsenzu • Demografické změny Pozitiva ekonomického a společenského působení WS - Zaměstnává velký počet pracovníků - Organizuje aktivní politiku zaměstnanosti - Zajišťuje přípravu na povolání - Zvyšuje kupní sílu obyvatel - Snižuje sociální nerovnost - Podporuje sociální konsensus, udržení sociálního smíru - Nevynaložení některých sociálních výdajů Liberální kritika WS • Ožebračuje střední třídy • Zbavuje odvahy k dobročinné pomoci • Podporuje zahálku, marnotratnost na všech úrovních • Zvyšuje nebezpečně moc státu – ohrožuje vlastnická práva a svobodu jedince Titmussova typologie • Reziduální sociálně tržní stát • Institucionální sociálně tržní stát • Industriálně – výkonový typ Typologie Esping- Andersena - Liberální sociálně tržní stát - Korporativní (konzervativní) typ sociálně tržního státu - Sociálně- demokratický typ sociálně tržního státu Posouzení výkonu sociálního státu - Funkce záchranná - Funkce pojišťující - Funkce aktivizující a kultivující lidský potenciál Aktuální situace v ČR • V SP uplatňován reziduálně-liberální a sociálně-pojišťovací přístup v kombinaci s pozůstatky starého rovnostářského systému • Dlouhodobě stagnující proporce sociálních výdajů na HDP • SP se nestala dynamizujícím, aktivizujícím a hospodářsky prorůstovým činitelem • WS se netransformoval z podoby státu převážně ochraňujícího do podoby státu dlouhodobých sociálních investic Vývojový kontext – sledování napětí a nerovnováhy • Zanedbávání rozvoje LP • Výrazná segmentace pracovního trhu • Marginalizace části PS • Ohrožení obyvatelstva chudobou • Oslabení postavení rodiny • Konflikty s postavení rozrůstajících se národnostních menšin • Sociální rozštěpení – ohrožení sociální soudržnosti a politické stability Koncept sociálního tržního hospodářství • Usiluje o spojení ekonomické soutěže se sociálním pokrokem • Reakce na rostoucí složitost ekonomických a sociálních problémů • Založen na respektu tržního principu a humanity • Ekonomický a sociální fenomén se vzájemně systémově doplňují • Proces hledání optima mezi ekonomickým a sociálním fenoménem • Důraz na individuální svobodu a soutěž • Základ poválečné obnovy západního Německa