Přednáška č.11 Vzdělávací politika Základní pojmy Vzdělání: § Je výsledkem procesu vzdělávání a výchovy. Nemá hmotnou podstatu, je jen vlastností člověka a je klasickým příkladem netržního zboží. § Vertikální struktura – stupně a úrovně vzdělání § Horizontální struktura – oborové zaměření vzdělání Kvalifikace: § Je schopnost vykonávat určitou práci § Váže se spíše k výkonu profese § Vzdělání je vůči kvalifikaci širším pojmem Funkce vzdělání Preventivní funkce: § Nástroj sloužící k tomu aby člověk získal zaměstnání Nápravná funkce: § Vzdělání je „lék“ na řadu existujících problémů Socializační funkce § Formování člověka jako společenské osobnosti Ekonomická funkce: § Vzdělání je významným výrobním faktorem § Teorie endogenního růstu § Roste vzájemná závislost ekonomického růstu a kvality pracovních sil Funkce vzdělání Sociálně kulturní funkce: § Vztahy a vazby mezi rozvojem vzdělání a řady mimo ekonomických oblastí života společnosti § Má vliv na rodinný život, jeho stabilitu, výchovu dětí… Vzdělání má strategický význam pro rozvoj společnosti Vzdělávací politika § Vzdělávací politika je soubor činností, opatření, kterými zejména stát usiluje o optimální naplnění rolí vyplívajících ze vzdělání ve společnosti. § Oblasti vzdělávací politiky: § Rozhodování o vzdělávacích institucích § Přístup ke vzdělávání § Obsah a cíle vzdělávání § Způsob financování Cíl vzdělávací politiky: § Zabezpečení rozvoje poznávací a duchovní kapacity populace Role státu: § Vzdělání je typicky netržní zboží, jehož kladné externality jsou financovány převážně ze státních zdrojů Vzdělávací politika Principy vzdělávací politiky: § Princip celoživotního vzdělávání § Motivace k učení je ovlivněna řadou faktorů: § Ochota obětovat svůj volný čas k učení § Nabídka vzdělávacích aktivit § Finanční stránka – náklady na studium § Vývoj na trhu práce § Postoj člověka ke vzdělání § Princip rovných šancí ke vzdělávání § Princip individualizace a diferenciace ve vzdělávání § Princip internacionalizace ve vzdělávání Hlavní rysy vzdělávací politiky ČR před rokem 1989 § Masivní ideologizace školství jako celku § Nárůst vzdělání populace § Vzdálení se od vzdělávacích systémů ve vyspělých zemích: § Vzdělávací systém byl centralizován § Stát měl ve vzdělávací politice téměř monopol § Základní škola byla nadmíru unifikována § Pro střední školy byla příznačná institucionální roztříštěnost § Pro vysoké školy byla typická unifikovanost § Podcenění jazykové a počítačové gramotnosti § Byl kladen vysoký důraz na znalosti, méně na její uplatňování a poznávání Změny ve vzdělávací politice po roce 1989 Vzdělávací politiku je žádoucí rozvíjet a měnit v řadě oblastí: • Úloha státu a ostatních subjektů ve vzdělávací politice • Zajištění spravedlivého přístupu ke vzdělávání a kvality vzdělávacích efektů • Financování a efektivnost vynakládání a využívání zdrojů Změny ve vzdělávací politice po roce 1989 Úloha státu: § Ve vzdělávací politice byl odstraněn monopol státu,vznikla řada nestátních subjektů § Vytváření pluaritního vzdělávacího systému bylo překotným a dynamickým procesem → nerovnováha v míře specializace a všeobecnosti vzdělávání § Rozhodování a dozor na celostátních standardech vzdělávání by mělo být v pravomoci státu § Autonomie škol po roce 1989 Změny ve vzdělávací politice po roce 1989 § Normativní způsob financování → orientace na kvantitu § Tento způsob určuje jasná pravidla pro rozdělování zdrojů § Podporuje demokratické způsoby v řízení škol § Školy jsou interesovány na kvantitě, kvalita se normativní metodě vymyká Vzdělávací systém ČR Rozdělení § Předškolní zařízení § Mateřské a speciální mateřské školy § Základní školy § délka je shodná s povinnou školní docházkou § Střední školy § Všeobecné nebo odborné vzdělání § Typy středních škol: § Gymnázium § Střední odborná škola § Střední odborné učiliště § Speciální školy § Jsou určeny pro handicapované děti § Vyšší odborná škola § Řadí se do terciární sféry § Studium je ukončeno absolutoriem § Vysoké školy § Bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy Vzdělávací systém ČR Kompetence Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMTV): § Vytváří právní úpravu pro oblast školství § Je zřizovatelem školských zařízení pro výkon ústavní léčby § Zřizovateli škol mohou být i: § Ministerstvo obrany (vojenské školy) § Ministerstvo vnitra (policejní škola, vyšší justiční škola) § Určuje principy financování škol § Hradí z ústředního rozpočtu mzdy pracovníků školství, poskytuje dotace VŠ, přiděluje granty… Vzdělávací systém ČR § Kompetence krajských úřadů: § Jsou zřizovateli středních škol, učilišť, vyšších odborných škol….. § Z vlastních rozpočtů poskytují finanční zdroje (mimo mzdy) školám, které zřizují § Kompetence obcí: § Jsou zřizovateli mateřských a základních škol § Hradí ze svých rozpočtů investiční a neinvestiční výdaje (mzdy jsou hrazeny z SR) Vzdělávací systém ČR Vysoké školy: § Zřizovatelem je parlament § Existují vysoké školy veřejné, soukromé a státní (policejní a vojenské) § Univerzitní § Neuniverzitní § Dohled nad VŠ vykonává MŠMTV § Jsou financovány vícezdrojově § Státní dotace jsou poskytovány ze zákona veřejné VŠ na základě akreditovaných studijních programů Výdaje na vysokoškolské vzdělání ku HDP Podíl veřejných výdajů na vysokoškolské vzdělání na celkových výdajích Soukromé platby vysokým školám ku HDP Vzdělávací systém ČR Soukromé školy: § Novela školského zákona z roku 1990 umožnila vznik soukromých a církevních škol § Soukromé VŠ je možné zakládat od r. 1998 § Může být založena jen právnickou osobou se sídlem v ČR § Dotace ze SR je možné poskytnout soukromým VŠ jen pokud se jedná o obecně prospěšnou společnost Otázky § Lze ponechat vzdělání výlučně na trhu? § V čem spatřujete problémy současné vzdělávací soustavy v ČR? § Mělo by být zavedeno školné v terciární sféře vzdělávání?