Trh práce a politika zaměstnanosti Segmentace trhu práce Deformace na Československém trhu práce - historie Blok 1 – segmentace trhu práce • Klasický a neoklasický přístup – vyčišťování trhů. w = S x D • Teorie lidského kapitálu – rozdíly ve mzdách jsou dány rozdíly v hodnotě lidského kapitálu • Předpoklady: racionální chování, dokonalé informace • Liberální teorie vs. praktická regulace Je trh práce homogenní ? • Homogenita – podmínka rovnováhy podle klasické teorie. • Existuje jen jeden trh práce ? – NE ! – Je tolik trhů, kolik je oblastí, odvětví a profesí. • KRITIKA KLASICKÉHO PŘÍSTUPU – Institucionální teorie – Vnitřní trhy práce – Teorie duálního trhu práce: segmentace Zdroje segmentace pracovního trhu • Heterogenita a diferenciace požadavků na pracovní místa – Inteligence – Zručnost – Kvalifikace – podmíněny: typem, strukturou ekonomiky (regionální, technologická) + bariéry profesní a prostorové mobility • Heterogenita a diferenciace pracovníků – Koncept „lidského kapitálu“ SEGMENTACE NA PROFESNÍ, LOKÁLNÍ, INTERNÍ A JINÉ TRHY PRÁCE VERTIKÁLNÍ SEGMENTACE • zbavení obecné variability části pracovníků + omezení nejistoty • Vlivy: – technická a sociální organizace pracovních procesů (tvorba primárního a sekundárního trhu) – Institucionálními pravidly a dohodami mezi sociálními partnery a státními intervencemi na trhu práce – Diskriminací různých skupin pracovníků • Explicitní – insideři vs. outsideři • Implicitní – pohlaví, věk, rasa, sociální třída, délka praxe a nezaměstnanosti – neúplné a nákladné informace • hledání práce firmami i zaměstnanci je spojeno s náklady ! Institucionální teorie TP • Vznik 40. léta – rozvoj odborů a kolektivního vyjednávání • Mzda se stala administrativní, netržní – Je výsledkem vědomého lidského rozhodnutí, nikoliv neosobních tržních sil – Odbory nahradily tržní síly – Nabídka a poptávka se přizpůsobují mzdě a ne naopak – Odbory jsou politická nikoliv ekonomická síla • Přetlačovaná • Mzda se stává nástrojem pro zajištění loajality pracovníků a veřejného mínění, symbolem vítězství či prohry v souboji odborů a managementu Role a cíle odborů • Podnik – maximalizace zisku • Odbory – vícedimenzionální cíl – spravedlnost a rovnost, ekonomický blahobyt – Odbory pouze v roli agenta – Maximalizovat nelze ! – Jaká je tedy mzdová politika odborů ? – Odbory bojují za mzdy spravedlivě srovnatelné • Pracovníci (ale i zaměstnavatelé) srovnávají mzdy s podobnými zaměstnanci jinde. • Dle institucionalistů je srovnání důležitější než samotná výše mezd Externí a interní trh práce • Neoklasická teorie – kontinuální soutěž všech zaměstnanců a zaměstnavatelů – Firmy nekladou překážky tržním silám • Vysoká mobilita mezi firmami • Praxe ! Nečelíme každodenní možnosti být nahrazen někým kdo má stejnou kvalifikaci a nižší mzdové nároky • Interní – Uvnitř jednotlivých podniků – Není trhem v pravém slova smyslu – Mzda je výsledkem administrativních předpisů. – „Port of entry“ – kontakt s externím trhem – Mzda podléhá pravidlům a tradicím v podniku – Karierní žebříček – Typicky Japonsko, v EU např. Německo • Externí – Konkurence mezi podniky i zaměstnanci – Odpovídá neoklasické teorii – Determinuje mzdu na „Port of entry“ – Typicky USA, v EU Francie, GB Příčiny vzniku vnitřního trhu • Náklady zaměstnání a zaškolení • Každá firma má specifické požadavky na pracovní sílu a ta musí být zaškolena • Týmová spolupráce • Větší znalost existujících zaměstnanců • Větší jistota místa pro zaměstnance • Role odborů – obousměrný vztah Teorie duálního trhu práce: primární a sekundární trh • Primární trh – Výhodnější a prestižnější pozice – Dobré podmínky růstu – Stabilnější zaměstnání, frikční nezaměstnanost – Lepší platové podmínky a rostoucí mzdy – Silné a efektivní odbory – Lepší pracovní morálka Sekundární trh • Sekundární trh – Nižší prestiž – Nižší nerostoucí mzda – Vyšší fluktuace a nižší stabilita, strukturální a cyklická nezaměstnanost – Téměř nulová možnost kariéry a vstupu na primární trh – Častá období nezaměstnanosti – Ženy, mladí, staří, menšiny, hendikepovaní, nekvalifikovaní, nízké vzdělání – Malá pracovní morálka • "Do you believe in life after death?" the boss asked one of his employees. • "Yes, Sir." the employee replied. • "Well, then, that makes everything just fine," the boss went on. "After you left early yesterday to go to your grandmother's funeral, she stopped in to see you." Typické pozice sekundárního trhu • Domácí práce • Mytí nádobí • Obsluha v restauraci • Nízký úředník • Podřadné práce např. v nemocnici • V jedné firmě mohou koexistovat jak pozice primárního tak sekundárního trhu. Teorie duálního trhu práce: primární a sekundární trh • Primární a sekundární trh se sami sebou upevňují – Příklad: • Vysoké a rostoucí mzdy na primárním trhu tlačí na rostoucí produktivitu. Tyto tlaky vyúsťují v potřebu technologicky náročnějšího kapitálu, což podněcuje k „zlepšení“ pracovní síly a poskytuje pracovníkům další příležitosti. Zam-elé jsou motivováni ke školení svých zaměstnanců a zem-ci jsou motivováni se školit s vidinou vyšších mezd v kvalifikovanější práci. Náklady na školení stabilizují pracovní pozice • Nízké mzdy na sekundárním trhu netlačí na růst produktivity - není potřeba modernizace kapitálu, proto produktivita neroste a nečiní tak ani mzdy. Požadavky na znalosti jsou nízké a pracovní síla vzájemně substituovatelná – neexistuje důvod pro zamezení fluktuace pracovníků => není prostor pro vznik odborů Zdroje duality trhu práce • Struktura průmyslu – Sezónní výkyvy – Historie: vývoj firemní struktury • Velké a stabilní vs. malé a nestabilní firmy • Historické důvody – Změna po 1890 z ruční práce na tovární výrobu – Snižení potřeby kvalifikace, vznik potřeby nekvalifikované P-S – Monopolizace hospodářství, homogenizace pracovní síly. Vznik interních trhů. • „Sledování lenochů“ – Ve velkých firmách je sledování zahálky obtížné a nákladné, firmám se vyplatí ad-hoc platit „motivační mzdy“, což spolu s pevně daným karierním žebříčkem vede k vyššímu pracovnímu úsilí a menší fluktuaci – V malých firmách je sledování ulejváků jednoduché a tudíž použití motivační mzdy není potřebné Sociální důsledky segmentace • Posiluje sociální nerovnosti • Vytváří bariéry mobility a flexibility • Posílení heterogenity – primární trhy – sekundární • malá mobilita mezi segmenty • rozdíly v přístupu k zaměstnání • různé zacházení se srovnatelnými typy pracovníků na různých trzích – muž vs. žena Asymetrie trhu práce • Na straně nabídky je možnost strategických voleb omezenější než na straně poptávky – Strukturální hendicap pracovní síly – Závislost na prostředcích obživy – Konkrétní pracovník může být kombinován jen s určitými činnostmi Formální a neformální trh práce • Formální – trh oficiálních pracovních příležitostí, kontrolovaný společenskými institucemi a těmi i regulovaný • Neformální – mimo kontrolu oficiálních institucí (zejm. finančních a daňových úřadů). – Šedá a černá ekonomika – Samozásobitelství a domácí práce – Sousedská výpomoc – Zvýšení příjmu domácností – Boj s nezaměstnaností ? V které zemi… ? • V které zemi EU je nejvyšší podíl šedé ekonomiky na HDP ? • V které zemi světa je nejvyšší podíl šedé ekonomiky na HDP ? • A nejnižší ? Podíl šedé ekonomiky na HDP Podíl šedé ekonomiky na HDP Velikost stínových ekonomik ve světě • http://www.unodc.org/unodc/bulletin/bulletin_2000-01-01_1_page009.html Blok II – deformace na českém trhu práce: historický exkurz • ČSR – Nástupnický stát R-U. – Tři vývojově odlišné územní celky – Průmyslově-agrární struktura – 60 % průmyslového potenciálu R-U (lehký průmysl) – Vyspělý západ vs. agrární východ Meziválečný vývoj • Tři ekonomické cykly – 1921-1929, krize: 1921-1923 • pokles průmyslové výroby o 1/4 - 440 tis nezaměstnaných, pokles nominálních mezd, deflační politika – pokles cen o 40 % • od 1924 – konjunktura – 42 tis. nezaměstnaných v roce 1929, zavádění pásové výroby = růst produktivity • 1925 – uzákoněna dovolené pro dělnictvo (kolik ?), ale nedodržováno • Zavedení starobního a invalidního pojištění 1/2 zam-ci + 1/2 zem-ele • Nemocenské a úrazové pojištění (?) • Zrušení státních podpora a jejich nahrazení podporami pouze pro dělníky v odborech. – 1930 – velká krize ! Velká krize • 1930 – velká krize ! – 1933 – 920 tis. nezaměstnaných (registrovaných). Odhady – 1,3 mil. – + zkracování úvazků u asi 30% – pokles nominálních a reálných mezd – Drobní živnostníci vs. pásová výroby – Exodus z měst – problém na venkově – Sociální důsledky regionálně diferenciovaná = růst napětí = snazší nástup fašismu II. světová válka • 1938 – 2/5 průmyslu v sudetech – příslib poskytnutí 40 tis dělníků pro práci v německých dolech, zemědělství, železničních stavbách – Československo se stalo předním zbrojním a průmyslovým arzenálem Hitlera – 15.3.1939 – rozpad Československa – V protektorátu zavedeno válečné hospodářství • řízení výroby a oběhu zboží • centrální regulace zemědělské výroby • kontrola zahr. obchodu a platebního styku • státní řízení cen a mezd • direktivní rozmisťování pracovních sil pomocí ÚP – nucené práce • přídělový systém Poválečný vývoj • Konfiskace majetku – národní správa – snaha o reprivatizaci živností (neuskutečněná) • 1945 – znárodňování velkých kolosů (4. dekrety E.Beneše) • Odsun 3 mil. Němců = úbytek cca 2. mil pracovníků – růst mobility, pobídky Volyňským Čechům, Rumunům, Řekům. – nedostatek pracovních sil • 1947-1948 – další vlna znárodňování – na konci roku 1948 vyráběl soukromý sektor jen 30 % HDP 1949 -1953 – první pětiletka • Opuštění tržních principů • Změna hospodářského profilu Československa • Likvidace živnostenského podnikání – diskriminace při rozmisťování pracovních sil – zásobování materiálem – nátlak (VŠ) – daňová politika Důsledky změn • zánik živnostníků – rozvoj melouchaření • přeliv mužské pracovní síly do těžkého průmyslu na nekvalifikovaná místa • ženy z domácností do lehkého průmyslu – dekvalifikace • růst nominálních mezd nedoprovázený růstem produktivity práce – inflační tendence – vznik neuspokojené poptávky (odložená z války + nová podpořená růstem mezd) – podlomení stability měny (reforma v roce 1953) – postupná mzdová nivelizace Opatření sociální politiky 48-89 • zkrácení pracovní doby • bytová výstavba • vzdělanost obyvatelstva • propopulační opatření Vtip na závěr… • If a train station is where the train stops and a bus station is where the bus stops, what is a work station?