Trh práce a politika zaměstnanosti Přednáška č.4 Mobilita a migrace Typy pracovní mobility Teorie migrace • Neoklasická teorie - „push-pull teorie“ – opustit zemi původu (push factors) • demografický růst, nízká úroveň životních podmínek, nedostatek ekonomických a pracovních příležitostí, politické represe – přitahují do cílových zemí (pull factors) • poptávka po práci, dostupnost pozemků, příznivé ekonomické příležitosti a politické svobody – Neoklasický ekonomický přístup se zaměřuje hlavně na příjmové rozdíly, podmínky zaměstnání v různých zemích a náklady na případnou migraci. • racionální posouzení dostupných informací o nákladech i výhodách plynoucích z migrace rozhodne, že je pro něj výhodnější přesun ze své země původu do jiné oblasti. Snaží se především maximalizovat svůj užitek, nejčastěji výši příjmu. Makroekonomický pohled • příčiny: – rozdíly v příjmech mezi zeměmi, – rozdíly v nabídce a poptávce pracovních sil a možnosti zaměstnání. • ekonomické rozdíly a rozdíly v nabídce a poptávce pracovních sil jsou postačujícím důvodem k vytvoření migračních proudů. • vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi rozvinutými a zaostalými regiony vedoucím k ekonomické rovnováze. – v zemích s vysokou nabídkou pracovních sil a nedostatkem kapitálu jsou nižší mzdy a naopak v zemích s vyšší poptávkou po pracovních silách a větším množstvím kapitálu jsou mzdy vyšší. Lidé ze země s nižšími mzdami se stěhují do země s vyššími mzdami. Výsledkem je pak pokles nabídky pracovníků a růst mezd v chudší zemi a opačný trend v bohatší zemi, a tím nastolení ekonomické rovnováhy a také následné pozastavení migračního proudu. Mikroekonomický přístup • soustředí na jedince – racionální kalkulaci výdajů a užitku v časovém horizontu a následnou volbu s cílem maximalizovat svůj zisk. – Mezi výdaje patří • materiální náklady na cestu, • náklady na dobu než najde práci • úsilí vynaložené na učení se novému jazyku a kultuře, • na vytváření nových sociálních vazeb atd. Migrace jako investice do lidského kapitálu • Migrace za lépe placeným zaměstnáním je investicí do lidského kapitálu – Za současnou oběť zvýší budoucí zisky • Migrace však nenastává v každém případě možného zvýšení životních zisků – Proč ? – Foto str. 410 Nové (komplexnější) přístupy • migrace je vysvětlována také možnosti stálého zaměstnání či příznivé podmínky pro rozvoj podnikání. • k migraci se nerozhodují jednotliví aktéři, rozhodnutí jsou učiněna na úrovni rodin či domácností, • Účelem je jednak maximalizace předpokládaného příjmu jednotky, ale také minimalizace rizik spojených s nepředvídatelnými událostmi a výkyvy trhu. – rizika jsou při rozhodování důležitější – rozdíly v příjmech tak nemusí být podmínkou k migraci do jiné země a také jejich vyrovnání nemusí zastavit migrační proud Historicko-strukturalistický přístup • vychází z marxistické politické ekonomie • klade důraz na nerovnoměrné rozdělení ekonomické a politické moci ve světě. • mezinárodní migraci chápe jako způsob mobilizace levné pracovní síly. – Migrace tak udržuje nerovný rozvoj a zdroje chudých zemí jsou pak využívány pro to, aby bohatí byli ještě bohatší. Podle historicko-strukturalistického přístupu nemá jedinec svobodnou volbu, jak tvrdí neoklasická teorie. – Vliv při rozhodování hrají nerovnosti v oblasti zdrojů a moci mezi zeměmi a imigrační politiky potenciálních cílových zemích. Teorie sítí • zdůrazňuje v migračním procesu význam mezilidských vazeb. – vazby příbuzenské, – přátelské – vazby v rámci komunity. • O těchto vazbách se někdy mluví jako o sociálním kapitálu – poskytují jedincům i skupinám důležité zdroje informací, sociální či finanční pomoci, často i podporu v případě osobních problémů. – Zvyšují pravděpodobnost migračního pohybu, neboť snižují náklady a rizika a nepřímo zvyšují i očekávaný zisk z migrace. – Sítě pomáhají při usazování migrantů v dané zemi a při vytváření komunit. Skupiny migrantů pak často vytvářejí svou vlastní ekonomickou i sociální infrastrukturu. – spolky, obchody, zábavní podniky, kostely, služby doktorů, právníků atd. – Když počet migrantů a vazeb překročí určitou kritickou mez, jsou náklady na každou další migraci i rizika, která migrant podstupuje, nižší, což podněcuje další migraci, dále rozšiřuje sítě a snižuje náklady i rizika Institucionální teorie • klade důraz na vliv institucionálních faktorů. • Jde vlastně také o sítě, které podporují migraci a určitým způsobem ji formují, tzv. migrační průmysl. – dvě skupiny institucionálních subjektů. • První skupinou jsou organizace či jednotlivci napomáhající především nelegální migraci a to za účelem zisku. V důsledku bariér, které si cílové země vytvořily, aby se bránily migračnímu přílivu, vzniká černý trh. Jedinci i společnosti vydělávají na migrantech, kteří se snaží ilegálně dostat do vybrané země. Jde o převody přes hranice, pašování lidí ze země původu do jiné, najímání migrantů zaměstnavateli, falšování dokumentů či svatby „naoko“. Migranti bývají vystaveni vykořisťování, okrádání, podvodům nebo vydáni napospas zneužívání (hlavně ženy a děti). • Druhou skupinu tvoří nevládní a mezinárodní organizace a jedinci poskytující migrantům rady, sociální služby a právní poradenství – např. jak získat různé dokumenty, žádat o azyl či povolení k pobytu. – Všechny tyto instituce a organizace, ziskové nebo neziskové, podporují mezinárodní migraci, neboť bez nich by migranti často měli málo informací a kontaktů potřebných k úspěšné migraci. Podobně jako u teorie sítí, migrační proud je stále více institucionalizován a stává se čím dál tím nezávislejší na okolnostech, které ho vyvolaly. teorie kumulativní příčiny • V důsledku migrace nastávají změny v ekonomické, sociální i kulturní oblasti( jak v zemi původu, tak v cílové zemi) – stimul pro další migraci • „social labeling“ – některé kategorie zaměstnání s vysokým zastoupením imigrantů, získají nálepku zaměstnání nevhodného pro domácí obyvatele, což vede k další poptávce po imigrantech. Toto stigma určité profese nevychází z jeho charakteristik, ale pouze ze zastoupení imigrantů v této profesi. teorie migračních systémů • klade důraz na mezinárodní vztahy, národní hospodářství, kolektivní jednání a institucionální faktory. • Vychází z předpokladu, že migrační proudy jsou do jisté míry stabilní a strukturované v prostoru i čase, – dovoluje rozlišení na tzv. mezinárodní migrační systémy. – Migrační systém je tvořen dvěmi nebo více zeměmi vyměňujícími si navzájem mezi sebou nejen migranty, ale i zboží a kapitál. Tyto výměny jsou mezi zeměmi tvořícími jeden systém intenzivnější než mezi ostatními zeměmi. – Analyzují se regionální migrační systémy jako například západní Evropa, severní Amerika, jižní Pacifik, západní Afrika. – Jednotlivé regiony jsou propojeny různými vzájemnými vazbami, může se jednat i o geograficky vzdálenější oblasti. Zkoumají se oba konce migračního proudu i všechny možné vazby mezi oběma oblastmi. Vazby mohou být dále roztříděny do kategorií jako například mezistátní vztahy, srovnání oblastí, kulturní vazby, rodinné a sociální sítě Determinanty migrace • Věk – hlavní faktor – Kratší doba na navrácení investice – Nepřenositelnost dosažené kvalifikace a specializace – Větší sociální závislost – Hledání vhodné práce mladými • Rodinné faktory – Náklady migrace se násobí s rozrůstající se rodinnou • Ženatí vs. Svobodní, školní docházka dětí, • zaměstnání druhého partnera • Vzdělání – Geografická migrace – Lepší přístup k informacím – Vyšší užitek pro zaměstnavatele – Zkušenosti se stěhováním na školu = nižsí psychická újma (nebo naopak ?) • Vzdálenost – Čím větší vzdálenost, tím vyšší psychické náklady – Rostou přepravní náklady – Méně informací • Míra nezaměstnanosti – Rodiny s nezaměstnaným mají větší migrační tendence • Další faktory – Vlastnictví domu – Licence na podnikání v místě – Vlivy státu • Daně, životní úroveň, investiční politika – Jazyková bariéra – Kvalita životního prostředí a klima Důsledky migrace • Individuální a společenské • Individuální – Osobní zisk • Zvýšení příjmů • Riziko (spojené s nedostatečnými informacemi a nejistotou) – Růst příjmů není okamžitý – Možnost růstu živ. úrovně v původní destinaci – Příjem rodiny • Společenské – Růst produktu – Snižování mzdových rozdílů – Externality • záporné externality – přeplněná města, zácpy, nároky na veřejné služby – zavírání škol, plýtvání • Finanční externality: redistribuce důchodů – (-) ztráta produktu v zemi původu – (-) pokles mzdy domácího pracovníka – (-) pokles zaměstnanosti (???) – (+) snížené náklady na mzdy (krátkodobě) – (+/-) rozpočtové dopady Teoretický příklad J Mzda v Koreji je nižší než v USA – tendence Korejců migrovat do USA, což posune křivku nabídky práce v Koreji doleva a v USA doprava + bude motivovat podniky v USA zavřít domácí továrnu a otevřít ji v Koreji. To posune křivku poptávky po práci v Korei doprava. Srovnání věkové struktury občanů a ČR a dlouhodobě usazených cizinců - k 31.12.2003 ČR UK Itálie