III. TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU Teorie mezinárodního obchodu ? Proč se země zapojují do mezinárodního obchodu? l Rozdíly v nabídce jednotlivých zemí l Rozdíly v poptávce l Využívání úspor z rozsahu Vývoj teorií mezinárodního obchodu l Merkantilismus (Mun): aktivní saldo zahraničního obchodu = omezování MO l Hume: mechanismus toku drahých kovů l Klasické teorie: absolutní (Smith), komparativní (Ricardo) výhody l + Rozpracování Ricardovy teorie Modely mezinárodního obchodu • Ricardo: idea komparativní výhody, 1VF(práce), nevysvětluje rozdělení příjmů • Model specifických faktorů: práce X specifické VF, vysvětluje rozdělení příjmů • Heckscher-Ohlin: přesun VF mezi odvětvími • Standardní: zobecnění předchozích Absolutní x komparativní výhoda l AV = schopnost produkovat jednotku s méně jednotkami práce než v zahraničí, porovnání produktivity X l KV = porovnání nákladů obětované příležitosti l Struktura MO: dle komparativních výhod, ne absolutních 1. Ricardiánský model l Založen na technologických rozdílech mezi zeměmi → rozdíly v produktivitě práce l Produktivita práce: l Bez obchodu: 30A, 25B l Obhajoba svobodného obchodu (mezinárodní dělba práce → růst produkce) l S obchodem: 40A, 30B Předpoklady modelu l Jediný VF = práce l 2 statky, 2 země l Nabídka práce je fixní (plná zaměstnanost, L je imobilní mezi zeměmi) l Země se liší v produktivitě práce l Konstantní výnosy z rozsahu l Dokonalá konkurence Hranice výrobních možností a relativní ceny l PPF znázorňuje růz.kombinace 2 statků, které mohou být v ekonomice maximálně vyprodukovány: l a[LC]* Q[C] + a[LW]* Q[W] = L l a[LC] … pracovní náročnost výroby sýra l a[LW ...] pracovní náročnost výroby vína l a[LC]/a[LW] … náklady obětované příležitosti u produkce sýra (domácí země) Hranice výrobních možností Stanovení relativních cen l Autarkie (bez MO): relativní ceny determinovány relativní pracovní náročností jednotky statku (a[LC]/a[LW]) l S MO: porovnávání relativní ceny statku v obou zemích l Relativní nabídka (poptávka)= množství sýra nabízeného (poptávaného) za jednotku vína Světová relativní nabídka a poptávka Přínosy z realizace obchodu l Přínos z mezinárodní specializace: • obchod jako nepřímá metoda výroby: domácí ekonomika produkuje sýr a víno nakoupí za prodaný sýr • vliv MO na spotřebitelské možnosti země: země mohou spotřebovávat jinou kombinaci statků sýr a víno, než jakou vyrábějí Rozšíření spotřebních možností Omyly v chápání komparativní výhody • Produktivita a konkurenceschopnost: Svobodný obchod je přínosný jen, pokud je země silná, aby mohla odolávat zahraniční konkurenci • Chudá pracovní síla: zahraniční konkurence založená na levné pracovní síle je nespravedlivá a poškozuje jiné země • „Vykořisťování“ zemí s nízkými mzdami: MO ohrožuje pracovníky ze zemí s nízkými mzdami Rozšíření modelu • Rozšíření: zavedení přepravních nákladů, rozšíření množství výrobků, zavedení neobchodovatelných statků l Specializace není extrémní, jak model předpokládá- důvody: O/existuje více než 1 VF O/ochrana domácích odvětví O/přepravní náklady Produktivita – vývoz Empirické ověření modelu l Potvrzení, ale: O/ předpokládá extrémní stupeň specializace O/ uvažuje pouze přínos pro zemi jako celek O/ nebere v úvahu MO s VF O/ nebere v úvahu roli úspor z rozsahu jako faktor vzniku obchodu O/ nebere v úvahu roli úspor z rozsahu O/ nevysvětluje příčiny rozdílů v produktivitě O/ statický model Omezení vypovídací schopnosti l Výchozí předpoklady (ignoruje ost.VF, cla, přepravní podmínky...) l Nelze zjistit ceny v autarkii l Země neprodukovaly zboží, kde mají komparativní nevýhodu X začleňování CPE do světového obchodu Komparativní výhody ČR, SR Závěry l Země má KV při výrobě takového statku, kde jsou náklady obětované příležitosti výroby tohoto statku vyjádřené v jednotkách jiného statku nižší než v zahraničí. l Pokud se země specializují dle svých KV, pak všechny mohou z obchodu získat (zvětší se světový hospodářský koláč) 2. Model specifických faktorů l Samuelson, Jones l Nerovnoměrné rozdělení příjmů z MO l Příčiny: lNutný čas a finance pro přesun VF lRozdílná D po VF Předpoklady modelu l 2 statky l 3 VF - mobilní (L) a specifické (K, půda) = ty mohou být využity jen při výrobě jediného druhu statku l DOKO Závěry l MO přináší zisk VF, který je specifický pro EX.odvětví zemí, ale poškozuje VF specifický pro odvětví, která musí konkurovat IM l Mobilní VF: ? l Poražení: informovaní, organizovaní = vliv na obchodní politiku země 3. Heckscher – Ohlinův model l Teorie podílu faktorů l Vysvětluje roli odlišného vybavení VF v MO l Komparativní výhoda ovlivněna vztahem mezi relativní národní vybaveností VF a technologií Předpoklady modelu l 2 statky l 2 VF ve fixním množství l VF dokonale mobilní uvnitř země l DOKO l Statky se liší v intenzitě využívání VF Závěry l Země, která má velkou zásobu určitého VF bude vyrábět relativně větší množství statku, jehož výroba je náročná na tento hojný VF l Vyrovnávání cen VF l Leontiefův paradox Teorémy = dokázaná, logicky propojená tvrzení l Jevons: zákon jediné ceny l Hecksher-Ohlin: komparativní výhoda u výroby využívající hojnější VF l Rybczynski: růst S VF → růst výroby využívající daný VF l Stopler-Samuelson: růst P statku → růst P VF využívaného při výrobě l Vyrovnávání cen VF 4. Standardní model obchodu l Zobecnění předchozích modelů l 4 vztahy: • vztah mezi hranicí výrobních možností a křivkou relativní nabídky • vztah mezi relativní cenou a relativní poptávkou • vztah relativní nabídky a relativní poptávky • vliv směnných relací na národní bohatství země Pro dnešek vše J