V. NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY

                                  Druhy nástrojů obchodní politiky

                                           1. Cla – úvod

l    Dovozní clo = daň uvalená na importované zboží

l    specifická  X  valorická X kombinovaná

l    ochranná X preferenční X odvetná X vyrovnávací

l    nejjednodušší a nejstarší nástroj obchodní politiky

l    cílem: zvýšení ceny IM.zboží = ochrana domácích odvětví

l    v současné době: odklon od cel    

                                         Účinky uvalení cla

l   nebude-li rozdíl v cenách zboží na různých trzích alespoň ve výši cla = nebude zájem zboží
dovážet

l   za vyšší cenu nakoupí spotřebitelé méně zboží

l   část cla se odrazí ve snížení zahraniční exportní ceny 

                                         Účinky uvalení cla

                                          Clo v malé zemi

l   nízký podíl na světovém trhu → velmi malý vliv cla na světovou (=zahraniční exportní)
cenu

l   uvalení cla = zvýšení ceny dováženého zboží o celou částku cla

                                          Clo v malé zemi

                                    Měření úrovně protekcionismu

l   jak velkou ochranu clo domácím výrobcům skutečně poskytuje?

l   podle procentního podílu z ceny za svobodného obchodu

l   problémy s měřením:

    •   Metzlerův paradox

    •   různé účinky cla při různých úrovních výroby

                                       Náklady a přínosy cla

l   ztrácejí:

    O/spotřebitelé v zemi, do které se zboží dováží

    O/výrobci v exportující zemi

l   získávají:

    O/spotřebitelé v exportující zemi

    O/výrobci v importující zemi, kteří jsou clem chráněni

    O/vláda země, která clo uvalila 

                               Náklady a přínosy pro importující zemi

                                    Měření nákladů a přínosů cla

l   dopady cla:

    O/domácí výrobce (plocha „a“)

    O/domácí spotřebitel

    O/domácí vláda (plocha „c+e“)

                                              Cla v EU

l   Společný celní sazebník

l   Klesající průměrná celní sazba X velké rozdíly mezi skupinami

l   Suroviny, polotovary, PC atd. X tzv.citlivé výrobky

l   Nejvyšší cla: zemědělská produkce

                                      2. Dovozní kvóty – úvod

                  = přímé omezení množství zboží, které může být do země dovezeno

l   vydávání licencí

l   Globální X selektivní

l   zvyšují domácí cenu zboží

l   ochrana dom.výrobců před zahr. konkurencí +  řešení deficitů PB

l   vyspělé země: zemědělství  X  RZ: průmysl 

                                           Příklad: cukr

l   garance ceny cukru  US.vládou → růst americké ceny cukru nad světovou úroveň

l   na rozdíl od EU však americká nabídka nepřevyšuje poptávku

l   velké přínosy připadnou malé skupině výrobců

l   náklady jsou rozloženy mezi velké množství spotřebitelů 

                                            Účinky kvóty

                                    Příklady US. importních kvót

                                    Srovnání clo x dovozní kvóta

l   kvóta:

O/   nepředstavuje pro vládu zdroj příjmu (clo ano)

O/   pevný ochranářský efekt = strop IM

O/   firmy mohou zvýšit cenu → spotřebitelé se nemohou přeorientovat na zahr.zboží  (u cla by
mohli)

                                             Kvóty v EU

l   Dlouhodobě: textil, konfekce z RZ – od r.2005 zrušeny

l   + v obchodě s nečleny WTO (ocelářské výrobky)

l   Dříve i vůči Stř. a Vých. Evropě





                                     3. Vývozní subvence – úvod

= vládní finanční pomoc exportérům

l   specifická  X  ad valorem

l   účinky- opačné než u cla:

                                      Účinky vývozní subvence

                Proč subvencovat, když tím poskytujeme levně produkci do zahraničí?

l   redistribuce příjmu v exportující zemi

l   udržení vysokých cen

l   růst podílu na světovém trhu

                                      Příklad: zemědělství EU

l   CAP = Common Agriculture Policy: vznik za účelem zabezpečit EU.zemědělcům vysoké ceny

l   za volného obchodu by EU dovážela většinu zemědělské produkce

l   subvencované evropské ceny tlačí dolů světové ceny = rostou požadavky na vyšší subvence  

                                           Zemědělství EU

                               4. Dobrovolná exportní omezení – úvod

= varianta dovozní kvóty, uvaluje sama EX.země (obvykle na žádost IM.země)

l   právo udělovat licence převedeno na zahraniční vládu

l   pro importující zemi - nákladné   

                              Příklady dobrovolných exportních omezení

                                       Příklad: japonská auta

l   USA: koncem 70.let: prudký nárůst ceny ropy → zájem o menší auta s nízkou spotřebou

l   vstup JAP.výrobců → tlak na ochranu US. automobilového průmyslu

l   USA požádalo JAP o dobrovolné omezení exportu  

                                  Dobrovolná exportní omezení v EU

l   Japonsko

l   1991-1999: auta

l   + videorekordéry, nákladní automobily

                                  5. Požadavky na složení výrobku

= předpis požadující, aby některé specifické části finálního produktu byly vyrobeny domácími firmami

l   pro výrobce částí: ochrana jako dovozní kvóta

l   pro výrobce finál.produkce: nepředstavují přímé omezení IM 

l   problém stanovování „národnosti“ zboží

                                   Příklady požadavků na složení

                                6. Jiné nástroje                    

1. vývozní úvěrové subvence:

Export-Import Bank, Česká exportní banka

2. národní obstarávání vládních nákupů:

např. evropský telekomunikační trh

3. byrokratické bariéry:

zdravotní, bezpečnostní nebo celní požadavky    

                                 Účinky nástrojů obchodní politiky