Vl.a ROZVOJOVÉ ZEME Vnější hospodářská politika Rozvojové země Těžké zevšeobecnit RZ Definování RZ podle HDP na hlavu: Income group GNP per capita (U.S. dollars) Life expectancy (years) Low-income 410 60.0 Lower middle-income 1,200 69.5 Upper middle-income 4,900 70.5 High-income 25,730 ____________78.0 0 HNP na hlavu v nejbohatších zemích 63x vyšší než 0 nejchudších RZ i skupina „vyššího 0"-jen 1/5 HNP vyspělých zemí Vnější hospodářská politika GDP per capita (PPP, 2004) GDP per capita (2004, PPP) 1 Luxembourg 63,609 2 Norway 40,005 3 United States 39,496 e Equatorial Guinea 33,994 9 Canada 32,921 12 Japan 29,906 40 Czech Republic 13,370 ___ Hong Kong 30,553 25 Singapore 26,799 26 Taiwan 25,933 33 South Korea 21,419 62 Malaysia 10,423 72 Thailand 7,901 121 Indonesia 3,703| 190 Somalia 600 191 Malawi 569 192 East Timor 4001 Vnější hospodářská politika Mezera bohatí - chudí RZ: • nedostatek K a kvalifikované L, nízká produktivita —> nízká ekonomická úroveň • + politická nestabilita, špatná ochrana vlastnických práv = odrazuje zahraniční investory Vnější hospodářská politika Vývoj mezery rozdíly v životní úrovni mezi průmyslovými zeměmi po WW2 téměř zmizely cesta ke konvergenci příjmů: volný obchod max. míra růstu pro vyspělé země činí cca 2%, chudší země mohou růst rychleji ALE: nízké příjmy + tempo růstu pod úrovní vyspělých zemí (LAT.AM.,AF) X V.AS. (teorie konvergence platí) Vnější hospodářská politika GDP jo 9/capita (1960-1992, v US $ roku 1985) [440-1492 Annuul Eruivlb. rnlo U«! »i ry 1M0 Í#*2 ÍÍK-l"rtrtl |hti,ih( | Nnrih Aniť-rlfjk i '.iii.i-l;'. 7<240 16,371 2.6 UpmcíI SiatcSi 9,9"** nP9*tt 1,9 \frtea Gtijna RHů 956 0.2 KiíHVj Llclk KtjriíCI ft*>H fi,655 f>.y Thuilund 940 3.924 4.6 Taiwan 1,255 Íl,0ťi7 fi.4 Strukturální znaky rozvojových zemí tradice přímé vládní kontroly hospodářství zkušenosti s vysokou mírou inflace nevýkonné finanční instituce fixní měnové kurzy vysoký podíl surovin a zemědělství na EX vysoký stupeň korupce Vnější hospodářská politika Korupce a příjem na hlavu Obchodní politika rozvojových zemí " úroveň příjmu na hlavu: Z.E., USA, JAP...(20 000$) X příjmové rozdíly i mezi RZ (vysoké: Singapur x nízké: Bangladéš) Proč některé země chudší než jiné? strategie nahrazování importů roblém ekonomického dualismu Vnější hospodářská politika Strategie nahrazování importů • po WW2 do 70.let: ochrana dom.výrobců • teoreticky založena na argumentech nedospělého odvětví • uvalena cla, dovozní kvóty • RZ se nesnažily podporovat vlastní exporty, skeptičtí ohledně možnosti exportovat do rozvinutých zemí Vnější hospodářská politika Vývoj obchodních restrikcí v Korej] (1977-1988) Import Tariffs and Quantitative Restujctions tn Kobe a 1977-1988 Percentage of Imports Subject to Tariff f %) Licenses éc Prohi bi I ions 1977 29.7 50.1 1979 24.S 30.9 1984 21.2 14.6 198S 9,8 4.6 Vnější hospodářská politika Problémy argumentu pro ochranu nedospělých odvětvi změna situace v budoucnosti ochrana účelná, když vede ke zvýšení konkurenceschopnosti odvětví pokud se u odvětví dají očekávat vysoké zisky —> soukromí investoři, vládní intervence je zbytečná „Pseudonedospělé" odvětví Vnější hospodářská politika Argumenty ve prospech ochrany nedospelých odvětví Nefungující kapitálové trhy - přesun S do I v nových odvětvích Přínosy firem pro celou společnost - vstupní náklady, nové trhy, nové poznatky Vnější hospodářská politika Důsledky nahrazování importu stagnace příjmu na hlavu (např. Indie, Argentina) X růst (např. Mexiko) příčiny: vnitřní problémy, domácí trhy RZ malé, žádný příliv technologií důsledek: zvětšení příjmové nerovnosti a nárůst nezaměstnanosti —> odklon v 80. letech Vnější hospodářská politika Problémy ekonomického dualismu nerovnoměrný vývoj v rámci země vede k tomu, že existují odvětví na různé úrovni (např. zemědělství x IT) Příznaky: rozdílná produktivita, K.intenzita výroby, rozdíl ve mzdách, problém s UNE Příklad Indie: Labor force -by agriculture 60%, industry 17%, services 23% occupation: GDP - agriculture: 2 0.0% composition by industry: 23. 1% sector services: 51.4°/i> Vnější hospodářská politika Strategie orientace na exporty industrializace prostřednictvím zaměření se na exporty do vyspělých zemí „zázrak" ve V.AS. (růst i 10%) názory na příčiny „zázraku" se liší: 1. volný obchod, neangažovaná vláda 2. sofistikované vládní intervence 3. ani volný obchod, ani průmyslová politika neměly vliv Vnější hospodářská politika Faktory rastu v zemích V.AS » Asijští tygři = Hongkong, Taiwan, Jižní Korea, Singapur . velmi otevřené ekonomiky . možný vliv sofistik.průmysl.politik (rozdílné politiky—»zpochybňováno) . vysoká míra úspor . důraz na veřejné vzdělání Vnější hospodářská politika Protekcionismus RZ 1. Cla = hlavní zdroj příjmu do rozpočtu Law mul Mul dle Income Countries Algeria 16% Argentina 7 Bolivia 7 Brazil 2 Chile China Colombia Egypt S 6 1 0 1 3 India 21 Indonesia 4 Kenya M exico Pakistan 1 5 4 1 7 Vnější hospodářská politika Další argumenty pro protekcionismus RZ 2. Řešení problémů s OB a dluhy 3. Překonání ekonomické závislosti Přilákání investorů + omezený rust světové D po primární produkci + nový protekcionismus ve vyspělých zemích Vnější hospodářská politika Argumenty zastánců svobodného obchodu podpora konkurenceschopnosti, zlepšení alokace VF tlak na vyšší efektivitu, inovace ekonomický rust —► rust úspor, investic —► další ekonomický růst přilákání zahraničního kapitálu Vnější hospodářská politika zahraniční pomoc RZ = transfery k RZ + preferenční cla Oficiální rozvojová asistence (ODA): Proč poskytovat pomoc? = politické, ekonomické, morální důvody Dopady pomoci: růst X nepomáhá Vnější hospodářská politika Půjčky a dluhy rozvojových -zsnn RZ s nízkými příjmy: nízké úspory = musí si půjčovat v zahraničí problém nesplácení dluhu půjčky RZ jsou rizikovější než mezi vyspělými: i. sociální a politická nestabilita 2. slabost finančních institucí RZ Vnější hospodářská politika Kríze v LAT. AH J, obrovské přírodní bohatství, přesto chudoba, inflační spirála, vnější dluh 70.léta: strategie ke zmírnění inflace založenou na měnovém kurzu = tzv. tablita 80.léta: světová recese prohloubila problém dluhu 90.léta: soukromé investice hlavně z USA Vnější hospodářská politika Vývoj V.AS silné stránky zemí: >vysoká úroveň úspor a investic >rychlé zlepšení kvalifikace domácí L > ve I ká otevřenost slabé stránky zemí: > produktivita >bankovní regulace >právní rámec Vnější hospodářská politika závěry z krizi 1. výběr správného režimu měnového kurzu 2. důležitá role bankovního sektoru 3. správná naslednost reformních nástrojů vedoucích k liberalizaci 4. nebezpečí šíření krizí = „domino-efekt" Vnější hospodářská politika