Zemědělské pojištění O/Proč zemědělské pojištění? O/ Co to je? O/Vývoj do roku 1993 O/Zemědělské pojištění v ČR od roku 1993 O/Závěr Proč zemědělské pojištění O/ Zemědělská problematika patří v tržní ekonomice k důležitým a složitým politickým a ekonomickým otázkám O/ Rizika, která doprovázejí zemědělskou činnost, mohou dosáhnout až katastrofických rozměrů O/ Pro stát mohou škody v zemědělství znamenat ohrožení jeho potravinové bezpečnosti, výkyvy v oblasti zaměstnanosti, nebo ztížení zahraničně politické pozice státu z důvodu jeho nesoběstačnosti O/ Proto je nutné zabývat se způsoby a metodami řešení problému, jak eliminovat rizika v zemědělské činnosti nebo omezit míru jejich výskytu a realizace na minimum. Jedním z možných způsobů eliminace je pojištění. Zemědělské pojištění – co to je? O/ Pojištění zemědělských rizik je pojištěním rizik pro případ výskytu nahodilých a nepředvídatelných událostí, které ohrožují zemědělskou prvovýrobu a které nelze vůbec nebo jenom velmi málo ovlivnit O/ Zahrnuje v sobě především pojištění plodin a hospodářských zvířat, ale také pojištění lesních porostů O/ Pojištění majetku zemědělců? Ano nebo ne? Pojištění plodin O/ Pojištění plodin je obvykle charakterizováno jako pojištění pro případ výskytu škod z poškození nebo zničení pojištěných plodin krupobitím, ostatními živelními událostmi a pro vybrané plodiny také rizika vyzimování nebo jarního mrazu O/ Plodiny se pro účely tohoto pojištění rozdělují do skupin (např. obiloviny, luskoviny, zelenina, pícniny, ovoce, jahody apod). Pojistit potom lze jednotlivé druhy pěstovaných plodin jednotlivě nebo všechny plodiny z pojištěné skupiny. O/ Pojištění skleníků a fóliovníků. Pojištění se vztahuje jak na poškození či zničení vlivem živelní události, tak na poškození v důsledku poruchy vytápění a na odcizení rostlin. Pojištění hospodářských zvířat O/ Pojištění hospodářských zvířat zahrnuje pojištění hlavních druhů hospodářských zvířat, kterými jsou skot, ovce, kozy, prasata a drůbež. O/ Další užitková zvářata: koně, drůbež, včetně vajec v líhni O/ Domácí zvířata: Psi, kočky aj. O/ Rizika: živelní, infekční nemoci, úrazu a neinfekční nemoci O/ Největším rizikem ohrožujícím živočišnou výrobu zemědělských subjektů je onemocnění chovaných zvířat nákazou - BSE – Bovinní sponingoformní encefalopatie O/ Vedle pojištění hromadných škod existuje i jednotlivé pojištění hospodářských zvířat obvykle chovaných k speciálním účelům (např. biofarmy, pštrosí farmy, zvířata v oboře atd.) O/ Nákazová situace je celosvětově sledovaná pomocí FAO – Food and Agriculture Organization O/ V ČR mapuje nákazovou situaci státní veterinární správa Pojištění lesů O/ Specifickým rizikem vztahujícím se k pojištění lesů je riziko požáru. O/ Toto riziko lze rozšířit o další živelní rizika, např. vichřice, záplavy, povodně, zřícení skal… O/ Zatím v ČR nelze pojistit riziko vandalismu ani krádež dřeva Vývoj zemědělského pojištění O/ Starověk, středověk, novověk O/ 19. století – krupobitní pojištění, dobytčí pojištění O/ 1870 – Česká banka dobytek vzájemně pojišťující v Praze O/ Povinné pojištění hospodářských zvířat – vlna odporu, vnímáno soukromými pojišťovnami jako snaha o postátnění O/ Začátek 20. stol – Zemská dobytčí pojišťovna markrabství moravského – skot O/ 1945 zestátnění, 1948 monopolizace – vznik Československé pojišťovny, n.p. Vývoj zemědělského pojištění O/ 1953 Státní pojišťovna – pojištění hospodářských zvířat a plodin povinné O/ 1986 Komplexní pojištění veškeré rostlinné produkce O/ 1989 – změna politického systému – reformy O/ 1991 – z.o pojišťovnictví č.185/1991 – zrušení monopolního postavení České státní pojišťovny v Česku a Slovenské státní pojišťovny na Slovensku Vývoj po roku 1993 Hledisko pojišťoven O/ Do roku 1991 byl rozsah pojistné ochrany dán vyhláškou MF ČR a Česká pojišťovna sama nemohla rozhodovat, která rizika přijme do pojištění O/ Po roce 1993 souvislý pokles zemědělských podniků a zemědělců O/ Opatření: - zvyšování pojistných sazeb - rozšiřování produktů - omezování pojistného krytí Podpora zemědělského pojištění O/ Zemědělské pojištění v současné chvíli neodpovídá pojistným potřebám O/ 2000 dotační titul 8.D podpora nákazového pojištění – přímá vazba na prostředky ministerstva (v roce 2003 problém – tituly 8.A a 8.C) O/ 2001rozšířeno i na plodiny (dotace na uhrazené pojistné: 35 % nákaza, 10% živelné u plodin) O/ 2002: max 20% plodiny, 30% nákaza O/ 2004 PGRLF otevřel program „podpora zemědělského pojištění“, neřeší problém nepojistitelných rizik (řešeny ad hoc) Přístupy k podpoře O/ Vznik specializované státní pojišťovny O/ Vyrovnání příjmů zemědělců za ušlý zisk jako následek klimatických rizik ze zdrojů EU O/ Využití komerčního pojištění s podporou státu Reálné řešení O/ Koncepce zaštítěna MZ ČR, PGRLF, ČAP O/ V této koncepci se počítá s poskytováním dotací k zaplacenému pojistnému za zvířata a plodiny a také se vznikem Fondu nepojistitelných rizik. Z něho by se z veřejných prostředků hradily nepředvídatelné škody hromadného katastrofického rozsahu. O/ Proto aby mohl daný systém fungovat je nutné propojit veřejnou a soukromou sféru a vymezit pojistitelná a nepojistitelná rizika Reálné řešení O/ Pojistitelná rizika mají být záležitostí čistě komerčního pojištění, protože je nemyslitelné, aby stát hradil standardní podnikatelská rizika, u kterých se očekává, že je ve finančních možnostech klienta, aby je pokryl formou soukromého pojištění. O/ Fond nepojistitelných rizik má nahrazovat škody vzniklé z nepojistitelných rizik, ale pouze v případě, že bude zemědělec pojištěn v komerční pojišťovně. O/ Z Fondu by měl stát rovněž hradit rizika nevyzkoušená, potenciálně pojistitelná, pro která by pojišťovny zaváděly nové produkty. Reálné řešení O/ Ministerstvo Zemědělství ČR, vyčlení každoročně ze svého rozpočtu 1,6 mld. Kč. O/ Z toho by šla 1,2 mld. Kč do Fondu nepojistitelných rizik O/ 250 mil. Kč na dotace pojistného O/ 150 mil. Kč by se vyčlenilo na Státní fond. O/ V období od začátku roku 2000 do konce roku 2003 se vynaložilo na kompenzaci „ad hoc“ škod ze státního rozpočtu 7,8 mld. Kč, což představuje ročně asi 1,96 mld. Kč. Z toho je tedy patrné, že při převedení částky 1,6 mld. Kč se výdaje ze státní pokladny sníží o 360 mil. Kč Závěr O/ rozšířit portfolio pojistných produktů pojišťoven formou hledání nových cest k pojištění těch rizik, která nebyla doposud pojišťována, ať už z důvodu příliš vysoké škodovosti v případě realizace těchto rizik, nebo z toho důvodu, že zatím nebyla objevena O/ státem garantovat daňové úlevy pojišťovnám, které se rozhodnou pojišťovat nová zemědělská rizika a rizika s vysokou mírou škodovosti O/ podporovat rozšíření zájmu o zemědělské pojištění formou příznivých pojistných sazeb ze strany pojišťoven