Základy firemních financí Cvičení 6. Kalkulace nákladů I § absorpční kalkulační metody § kalkulace metodou procenta režie § kalkulace metodou ABC Procento režie n Slabou stránkou kalkulace dělením s poměrnými čísly je skutečnost, že předpokládá rozvrhnutí všech režií podle stejného (jediného) parametru. Ten bývá v praxi typicky technického či technologického charakteru (délka, váha) a jeho relevantnost je v případě režie výrobní snadno přijatelná. U jiných režií (správní, odbytové, zásobovací) však již tento předpoklad zpravidla splněn není. n Kalkulační metoda procenta režie proto zavádí právě tolik parametrů, resp. rozvrhových základen (RZ[i]), kolik je režií k rozvrhování. Standardně se u této metody používají jako rozvrhové základny přímé náklady. n Přiřazení rozvrhových základen k daným typům režie je většinou dáno tradicí a zkušenostmi s daným způsobem organizace výroby. U neautomatizované výroby se tak např. standardně předpokládá, že pro rozvržení výrobní režie je jako rozvrhová základna relevantní materiál přímý. Procento režie Ia: Vypočtěte hodnotu N[C] na jeden kus produkce pro zadání podle tabulky. Přiřazení rozvrhových základen k režiím je následující: MAT[P] pro R[V] a MZDY[P] pro R[S]. Procento režie Ib: Vypočtěte hodnotu N[C] na jeden kus produkce pro zadání podle tabulky. Přiřazení rozvrhových základen k režiím je následující: MAT[P] pro R[V] a MZDY[P] pro R[S]. Procento režie IIa: Vypočtěte hodnotu N[C] na jeden kus produkce pro zadání podle tabulky. Přiřazení rozvrhových základen k režiím je následující: MAT[P] pro R[V] a MZDY[P] pro R[S] a OPN pro R[O] a R[Z]. Procento režie IIb: Vypočtěte hodnotu N[C] na jeden kus produkce pro zadání podle tabulky. Přiřazení rozvrhových základen k režiím je následující: MAT[P] pro R[V] a MZDY[P] pro R[S] a OPN pro R[O] a R[Z]. ABC (Activity Based Costing) n metoda založená na identifikaci tzv. cost drivers a přiřazení nákladů pomocí nich n na základě podrobnější účetní evidence může být např. možné přiřadit původně nepřímé náklady přímo konkrétním výrobkům n z nepřímých nákladů se tak stávají náklady přímé a žádnou režii pak není třeba alokovat Příklady - ABC n Firma vyrábí dva typy výrobků – V[1] v objemu 100 kusů a V[2] v objemu 200 kusů. Na výrobu 1 kusu V[1] jsou potřeba 2 hodiny přímé práce, na výrobu 1 kusu V[2] jsou potřeba 3 hodiny přímé práce. Náklady přímé práce jsou 200 Kč/hod. Na 1 kus V[1] se spotřebuje přímý materiál v hodnotě 600 Kč, na 1 kus V[2] v hodnotě 400 Kč. Výrobní režie činí 1 100 000 Kč a je tvořena takto: Aktivita Náklady Počet událostí V[1] V[2 ] nastavování strojů 300 000 20 000 10 000 kontrola kvality 150 000 30 000 20 000 výrobní objednávky 100 000 400 600 strojové hodiny 500 000 20 000 30 000 příjem materiálu 50 000 200 800 1 100 000 n Kalkulace celkových nákladů – doplňte tabulku: n Kalkulace celkových jednotkových nákladů – doplňte tabulku: n Firma vyrábí dva typy výrobků – V[1] v objemu 500 kusů a V[2] v objemu 2 000 kusů. Na výrobu 1 kusu V[1] jsou potřeba 2 hodiny přímé práce, na výrobu 1 kusu V[2] jsou potřeba také 2 hodiny přímé práce. Náklady přímé práce jsou 200 Kč/hod. Na 1 kus V[1] se spotřebuje přímý materiál v hodnotě 600 Kč, na 1 kus V[2] v hodnotě 400 Kč. Tržní cena výrobku V[1] je 2 500 Kč, V[2] 1 500 Kč. Vypočítejte náklady na jednotku každého typu výrobku a zhodnoťte situaci firmy, jestliže výrobní režie činí 2 200 000 Kč a je tvořena takto: Aktivita Náklady Počet událostí V[1] V[2 ] nastavování strojů 600 000 20 000 10 000 kontrola kvality 300 000 30 000 20 000 výrobní objednávky 200 000 400 600 strojové hodiny 1 000 000 20 000 30 000 příjem materiálu 100 000 100 900 2 200 000 n Kalkulace celkových nákladů – doplňte tabulku: n Kalkulace celkových jednotkových nákladů – doplňte tabulku: n Doporučení: … n Příklad řešte znovu s tím, že výrobní režii ve výši 2 200 000 Kč rozpočítáte podle přímého materiálu. Kalkulace celkových nákladů – doplňte tabulku: Kalkulace celkových jednotkových nákladů – doplňte tabulku: Doporučení: …