function v=soucetsl1(A)
% funkce vrati vektor sloupcovych souctu matice A
% A vstupni matice
% v vystupni vektor sloupcovych souctu
if nargin <1 % kontrola poctu vstupnich parametru
    error('Chybi parametr')
end

% priklad na praci s matici, pouziti dvou indexu pri praci s matici

[r,s]=size(A); % zjistime pocet radku (r), pocet sloupcu (s)
%n=size(A) a pouzivat n(1) jako pocet radku a n(2) jako pocet sloupcu

% Ulohu si pro nazornost rozdelime na dve casti:
    % nejdrive si provedeme soucet prvku v prvnim sloupci (tj. pracujeme s jednim indexem)
    % pak si pridame soucty ostatnich sloupcu

% provedeme si soucet prvku prvniho sloupce
v=0;
for m=1:r % cyklus pres vsechny radky
    v=v+A(m,1); % znamy zpusob souctu prvku ve vektoru, zde soucet prvku v 1. sloupci
                % postupne secteme vsechny radky (index m) prvniho sloupce
end
disp(['Soucet prvku prvniho sloupce je: ' num2str(v)])

% upravy pro rozsireni souctu prvku pro vsechny sloupce
% pridame jeste jeden cyklus pro vsechny sloupce, takze mame dalsi index
for k=1:s % cyklus pres vsechny sloupce
    v(k)=0; % zde nemuze byt pouze v=0, protoze o dva radky nize je v(k) na prave strane prirazeni
            % tj. promenna v(k) musi existovat, take by slo pred cyklus zapsat v(1:r)=0; 
    for m=1:r % cyklus pres vsechny radky
        v(k)=v(k)+A(m,k);   % nejdrive se provede vnitni cyklus for (promenna m),
                            % pak se zvetsi o jednicku hodnota k a opet se provede cely vnitrni cyklus
    end
end
disp(['Soucet prvku postupne ve vsech sloupcich je: ' num2str(v)])

% kontrola: pouziti funkce sum, vysledkem je vektor sloupcovych souctu
disp(['Kontrolni soucet (funkce sum) je: ' num2str(sum(A))])