Evropské fondy a jejich fungování v České Republice Mgr. David Póč davidpoc@email.cz Evropská regionální politika a její historický průmět (1) l Klíčovou koncepcí je „solidarita“ „soudržnost“ l Realizace efektivní regionální politiky v EU je aktuálně podpořena alokací více než třetiny rozpočtu EU l Důležitá historická data: l 1957 Římská smlouva – v její preambuli je formulace, že je třeba „posílit jednotu svých ekonomik a zajistit harmonický rozvoj snižováním rozdílů mezi různými regiony a zmírňováním zaostalosti méně rozvinutých oblastí“ l 1958 Založení prvních dvou sektorových fondů - Evropského sociálního fondu (ESF) a Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) l 1975 Vytvoření Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) l 1986 Jednotným evropským aktem se vytvářejí podmínky pro skutečnou politiku soudržnosti l 1989–1993 Na vrcholné schůzce v Bruselu v únoru 1988 dochází k celkové přestavbě fungování fondů solidarity, nyní nazývaných „strukturálními fondy“ l 1992 Ve smlouvě o Evropské unii, která vstoupila v platnost v roce 1993, je soudržnost definována jako jeden z hlavních cílů Unie vedle hospodářské a měnové unie a jednotného trhu Evropská regionální politika a její historický průmět (2) 7) 1994–1999 Na vrcholné schůzce v Edinburghu (prosinec 1992) je rozhodnuto, že na politiku soudržnosti bude přiděleno téměř 200 miliard ECU (v cenách roku 1997), tedy třetina rozpočtu Společenství. Strukturální fondy jsou navíc doplněny o Finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FNOR). Na podporu hospodářského a sociálního rozvoje a ochranu životního prostředí v kandidátských zemích střední a východní Evropy je určen Nástroj předsvtupních strukturálních politik (ISPA) a Speciální předsvstupní program pro rozvoj zemědělství a venkova (SAPARD); ty doplňují program PHARE, který existuje již od roku 1989 8) 2000–2001 Vrcholná schůzka v Lisabonu (březen 2000) schvaluje strategii zaměřenou na zaměstnanost, která má z Unie udělat „do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku založenou na znalostech.“ Následně je tzv. Lisabonská strategie doplněna o koncepci trvale udržitelného rozvoje na summitu v Göteborgu (červen 2001) 9) 2002 Vrcholná schůzka v Kodani (prosinec 2002) končí vyslovením souhlasu s podmínkami pro přijetí deseti nových členských států Unie. 10) 2004 Dne 18. února předkládá Evropská komise svůj návrh reformy politiky soudržnosti na období 2007–2013, nazvaný „Nové partnerství pro soudržnost, konvergenci, konkurenceschopnost, spolupráci“, a 1. května Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovenská republika a Slovinsko vstupují do Evropské unie. Základní právní nařízení vztahující se k fungování evropských fondů · Nařízení Rady (ES) č. 1260-1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech · Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1261-1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj · Nařízení Rady (ES) č. 1164-94-(1265-99) kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1164/94 o zřízení Fondu soudržnosti · Nařízení Komise (ES) č. 1159-2000 o informačních a propagačních opatřeních, která mají být prováděna členskými státy v souvislosti s pomocí ze strukturálních fondů · Nařízení Komise (ES) č. 1681-1994 o nesrovnalostech a navrácení neoprávněně vyplacených částek v souvislosti s financováním strukturálních politik a organizaci informačního systému v této oblasti · Nařízení Komise (ES) č. 2064-1997 kterým se stanoví detailní opatření pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ohledně finanční kontroly prováděné členskými státy u operací spolufinancovaných Strukturálními fondy · Nařízení Komise (ES) č. 438-2001 kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy pro pomoc poskytovanou ze strukturálních fondů · Nařízení Komise (ES) č. 448-2001 kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, pokud jde o postup při provádění finančních oprav u pomoci poskytované ze strukturálních fondů · Nařízení Komise (ES) č. 1145-2003 kterým se mění nařízení (ES) č. 1685/2000 pokud jde o pravidla způsobilosti pro spolufinancování strukturálními fondy Proč je v EU regionální politika jednou z klíčových priorit? l Rozdíly – značné sociální a ekonomické rozdíly mezi regiony v EU l Solidarita – snaha snížit disproporce mezi regiony a členskými státy l Hlavní nástroj – cílená finanční podpora z jednotlivých fondů Jak fungují fondy EU? (1) l O rozpočtu pro strukturální fondy a pravidlech jejich využívání rozhoduje vrcholná schůzka (tj. všichni členové Unie) na základě návrhu Evropské komise projednaného v Evropském parlamentu l Po těchto rozhodnutích vypracuje každý stát nebo region své návrhy a sestaví z nich plán pro problémové oblasti a znevýhodněné sociální skupiny, s přihlédnutím k tematickému zaměření Komise l Vypracované plány jsou předloženy Evropské komisi. l Každý stát s Komisí projedná obsah těchto dokumentů a možnosti použití národních fondů a fondů Společenství při jejich uskutečňování Jak fungují fondy EU? (2) l Když se obě strany na těchto otázkách dohodnou, Komise schválí plány a programy, které z toho vyplývají l O podrobnostech programů, zejména programových dodatcích, rozhodují autonomně státní nebo regionální orgány. O těchto dokumentech se s Komisí nejedná, ale jsou jí zasílány pro informaci. l Orgán pověřený řízením programu vybere projekty, které nejlépe odpovídají jeho cílům, a poté informuje uchazeče o své volbě l Vybrané subjekty pak mohou svůj projekt realizovat, musí jej ovšem dokončit ve lhůtě stanovené v programu, neboť rozvrh výplat je stanoven již na začátku l Příslušné úřady pravidelně sledují průběh implementace programu, a to za pomoci monitorovacího výboru, kde jsou zastoupeni různí partneři (zástupci z oblasti ekonomické a sociální i životního prostředí) Jaké jsou cíle regionální politiky EU s použitím nástrojů finanční pomoci? l Zlepšení regionální konkurenceschopnosti l Zvýšení a zlepšení zaměstnanosti l Vyvážený rozvoj městských a venkovských oblastí Budoucnost evropských fondů v letech 2007 – 2013 l Dosavadní výsledky l Nové úkoly pro léta 2007 – 2013: l V rozšířené Unii je zapotřebí větší soudržnosti l Posilování priorit Unie – koncentrace na Lisabonský program l Zvyšování kvality na podporu vyváženějšího a trvale udržitelného rozvoje l Nové partnerství pro soudržnost l Budoucí priority l Konvergence l Konkurenceschopnost l Spolupráce Strukturální fondy Hlavní finanční nástroj na realizaci strukturálních politik v EU – strukturální fondy: l Evropský fond regionálního rozvoje - ERDF l Evropský sociální fond – ESF l Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství – EAGGF l Finanční nástroj na podporu rybolovu – FIFG Budoucnost evropských fondů v ČR Nové programovací období 2007 – 2013 l Na základě schváleného rozpočtu Společenství na léta 2007 – 2013 přistoupila i ČR k řešení budoucnosti využívání evropských fondů l Příprava Národního rozvojového plánu a dalších dokumentů na programovací období 2007 – 2013 l Otázka alokace unijních dotací mezi jednotlivé programové tituly l Vznik 24 operačních programů Národní rozvojový plán 2007 - 2013 a jeho vytváření l Upřesnění konkrétní podoby OP v Národním strategickém referenčním rámci l Rozpory mezi vládou, ministerstvy a kraji l Nutnost schválení Evropskou komisí l Slabá vyjednávací pozice České republiky l Nutnost propojení evropských dotačních titulů a národních zdrojů Programové cíle pro 2007 – 2013 v České republice – evropské fondy l Globální cíl: „Přeměna socioekonomického prostředí ČR v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby ČR byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosaženo udržitelného růstu, jehož tempo bude vyšší než průměrný růst EU 25. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva.“ l Základní dokumenty: l Národní rozvojový plán (NRP) l Národní program reforem, tzv. Národní Lisabonský program (NPR) l Národní strategický referenční rámec (NSRR) Naplňování globálního cíle České republiky na roky 2007 – 2013 (1) l Realizace bude probíhat prostřednictvím čtyř strategických cílů: l Konkurenceschopná česká ekonomika l Konkurenceschopný podnikatelský sektor l Podpora VaV, inovací l Rozvoj udržitelného cestovního ruchu l Otevřená, flexibilní a soudržná společnost l Vzdělávání l Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti l Posilování sociální soudržnosti l Rozvoj informační společnosti l Chytrá veřejná správa (smart administration) Naplňování globálního cíle České republiky na roky 2007 – 2013 (1) l Atraktivní prostředí l Ochrana a zlepšení životního prostředí l Zlepšení dostupnosti dopravy l Vyvážený rozvoj území l Vyvážený rozvoj regionů l Rozvoj městských oblastí l Rozvoj venkovských oblastí l Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – Praha l Evropská územní spolupráce Operační programy v letech 2007 – 2013 (1) l V období 2007-2013 bude v České republice využíváno 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti: l 1. Cíl Konvergence – Podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Na cíl Konvergence připadá v České republice 25,89 mld. € (cca 730,00 mld. Kč). l Osm tematických operačních programů (21,23 mld. €, cca 598,62 mld. Kč): l OP Doprava l OP Životní prostředí l OP Podnikání a inovace l OP Výzkum a vývoj pro inovace l OP Lidské zdroje a zaměstnanost l OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost l Integrovaný operační program l OP Technická pomoc Operační programy v letech 2007 – 2013 (2) 2. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – Podpora regionů, které nespadají pod cíl Konvergence. V České republice pod něj spadá Hlavní město Praha se dvěma operačními programy. Na cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá v České republice 0,42 mld. Euro (cca 11,73 mld. Kč). l OP Praha Konkurenceschopnost l OP Praha Adaptabilita 3. Cíl Evropská územní spolupráce – Podpora přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. V České republice pod něj spadají všechny regiony a podporu lze čerpat z devíti operačních programů. Na cíl Evropská územní spolupráce připadá v České republice 0,39 mld. Euro. l OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko l OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko l OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko l OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko l OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko l OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko) l OP Nadnárodní spolupráce (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny) l Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU) l Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy) Do jakého detailu popsat projektový záměr ? Hlavní zdroj informací Na www.esfcr.cz najdete: l Záložka „Publikace“: – Příručku pro žadatele o finanční podporu z OP RLZ – Příručku pro příjemce finanční podpory z OP RLZ l Záložka „Výzvy“: – Text výzvy pro příslušné grantové schéma (GS) – Definice monitorovacích indikátorů pro příslušné GS – Elektronický formulář žádosti Benefit Děkuji za pozornost Nějaké otázky? Pro přednášku byly použity materiály z informačních portálů www.strukturalni-fondy.cz a www.nvf.cz, kde lze získat doplňující informace