1 2. Vývoj veřejné správy od raného středověku do roku 1620 Veřejná správa ČR ­ přednáška č. 2 David Špaček KVE - 524 spacekov@mail.muni.cz 2 PODOKRUHY: 1) Období raného středověku (do konce 12. stol.) 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 3) Husitství 4) Období od konce husitství do roku 1620 HLAVNÍ PRVKY VEŘEJNÉ SPRÁVY A JEJICH VZTAHY internetové zdroje: a) http://www.ceskatelevize.cz/specialy/nejvetsicech/historie b) http://www.korunaceska.org/index.asp 3 1) Období raného středověku (do konce 12. stol.) vytváření raně středověkého státu - 9. stol. FEUDALISMUS + VĚRNOST sjednocování jednotlivých KNÍŽECTVÍ ukončeno r. 995 vyvražděním Slavnikovců (Boleslav II.) veřejná správa součástí knížecí moci - základním úkolem a) záruka veřejného pořádku a míru a b) výběr dávek. KNÍŽE (kněz, vojvoda, někdy i král) (1085 ad personam knižeti Vratislavovi II., r. 1158 Vladislavovi II., od r. 1198 trvale Přemyslu Ot. I.) (alespoň formálně) považován za: - nejvyššího soudce - vojenského náčelníka - nejvyššího zákonodárce - nositele jediné nezávislé výkonné moci 4 1) Období raného středověku (do konce 12. stol.) - aby skutečně prosadil svou moc, musel KNÍŽE a) po zemi cestovat (,,skutečně vládl jen tam, kde byl přítomen") (prosazování práva a vybírání dávek) b) dosadit do území jemu oddané rozdělením země na menší územní celky (počátek feudální rozdrobenosti) ÚDĚLY - spravovala osoba na knížeti plně závislá - nebyl samostatným územím, byl součástí celé země - údělový systém se rozvinul po smrti Břetislava I. (1055) - údělníkem mohl být jen dospělý Přemyslovec, který podléhal vládnoucímu knížeti jako hlavě rodu (zásadně ne jako leník), pravomoc byla proměnlivá + rostla s dlouhodobostí údělu. 5 1) Období raného středověku (do konce 12. stol.) DRUŽINA - mocenskou oporou knížete - jednotícím pojítkem prospěch knížete/prospěch vlastní - feudalizací družiníků se měnila ve šlechtu SHROMÁŽDĚNÍ - princip publikace - ad hoc - struktura se diferencovala na lid (pasivní úloha) a velmože - volební shromáždění - postupně oporou budoucího samostatného postavení velmožů vedle knížete i proti němu - od přelomu 11. a 12. stol. velmožská kolokvia - převážně výkonný charakter, rozhodující vůle knížete - nepravidelné tzv. dvorské sjezdy - zárodky pozdější královské rady 6 1) Období raného středověku (do konce 12. stol.) ÚŘADY (MINISTERIA) DVORSKÉ / ZEMSKÉ ÚŘADY - od pol. 11. stol. - povaha milosti knížete ­ kníže stále jediným nositelem moci ("základem centrální správy státu") - úředníci nebyli placeni státem ani panovníkem - dočasně svěřovány formou léna, nikoliv už jen na základě rodové příslušnosti - prvotní funkcí - zabezpečení hospodářství a chodu dvora, případně přímá (čestná) obsluha knížete - vzorem především franská říše - ve 12. stol. se diferencují na 2 skupiny: a) vlastní hodnosti - př. mečník, stolník, číšník, sklepník, lovčí, maršálek b) úřady s širším správním dosahem - komorník, sudí a kancléř - vyžadován určitý stupeň ODBORNOSTI 2 7 1) Období raného středověku (do konce 12. stol.) ÚŘADY (MINISTERIA) KASTELÁNSTVÍ A HRADSKÁ SOUSTAVA - souvisela s "pohyblivostí knížete,, - názory, že ve středočeské oblasti již od roku 900 (Pražský hrad cca 880 - Bořivoj) - princip dočasného udělení správního úřadu v rámci území hradu (hradské okrsky, kastelánie) - Kastelán (prefekt, hradský župan) - původně vojenský náčelník jmenovaný knížetem - pravomoc soudní a správní vyplývala z místního zastupování knížete - nejsou reprezentanti místního obyvatelstva (NEJDE O SAMOSPRÁVU) - pravomoce kastelána postupně delegovány mezi více hradských úředníků - vilik, sudí, komorník 8 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 Veřejná správa se a) institucionalizovala (,,administracio") b) nabyla vysokého stupně roztříštěnosti Z komplexu jednotné knížecí vlády se vydělily tři partikulární správy s vlastním právním systémem Správní odvětví se shodovala s právními oblastmi a) šlechtici - právo zemské, správa stavovská b) měšťané - právo městské, podléhali správě městské c) duchovenstvo - právo kanonické, správa církevní d) poddaní spadali pod strukturu a formy patrimoniální správy šlechtice - vztahy se řídili právem vrchnostenským 9 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 Jednou z nejdůležitějších změn zkonstituování se rodové šlechty - faktická držba půdy původně lenního charakteru uznána za dědičnou (Na Moravě již v r. 1189 - Statuta Konráda Oty, pro Čechy vyhlásil až Přemysl Otakar. I. v r. 1222) Královská správa se v poslední třetině 13. stol. nakonec rozštěpila na a) vlastní královskou správu s některými speciálními odvětvími b) jí paralelní linii stavovské šlechtické správy Souvisí s rozdělením panovnické moci na dominium speciale a dominium generale. 10 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 KRÁLOVSKÁ SPRÁVA DO DRUHÉ TŘETINY 14. STOL. důležitým dokumentem Zlatá bula sicilská vytvoření stálého královského sídla (Pražský hrad) "panovník už není spíše šlechtickým náčelníkem objíždějícím hradiště" (podle některých již od Václava I.) vytvořen základ královského dvora s dvorskými úřady a dvorskými úředníky původní hradští úředníci nahrazení jinými (někteří se stali úředníky celostátními) - hofmistr - dvorský sudí - nejvyšší komorník - pražský purkrabí - královský kancléř 11 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 KRÁLOVSKÁ SPRÁVA OD DRUHÉ TŘETINY 14. STOL. DO HUSITSTVÍ vzrůst vlivu centrální moci vzrostl význam a) hofmistra ,,Za Karla IV se hofmistr stal skutečným prvním činitelem dvora a zasahoval i do všech záležitostí, jež se dvora dotýkaly, včetně zahraničněpolitických otázek." b) královské rady (základem správy dominia speciale) c) královské kanceláře + úřad archiváře 12 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 KRÁLOVSKÁ SPRÁVA OD DRUHÉ TŘETINY 14. STOL. DO HUSITSTVÍ nové královské úřady a) mistr královské komory b) královští hejtmani c) poprávci - trestně-policejní funkce (chránili i úředníky) - důležitou úlohu tzv. krajští poprávci (1349) - přispěly (spolu s tzv. krajskými landfrýdy) k územnímu vyhraňování krajů 3 13 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 HEJTMAN úředník zastupující nepřítomného panovníka, a to v Čechách krátkodobě při odjezdu krále ze země, na Moravě víceméně trvale (úřad vznikl v době neobsazení markrabství od poloviny 13. stol., stálým úředníkem už r. 1298) péče o veřejný mír od pol. 14. stol. královští hejtmani v ostatních nových územích - slezských knížectvích, Lužici, zahraniční léna 14 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 PRVKY ÚZEMNÍ SPRÁVY a) ZEMSKÉ SNĚMY - navazovaly na jednání dřívějších kolokvií - svolával král - jednou z institucí mocenského dualismu (i při fungující královské moci zůstaly zachovány jako shromáždění šlechty) - Kompetence (především českého ZS) a) povolování obecné berně b) vojenská tažení za hranice země c) ochrana veřejného míru d) příjímání panovníka - z titulu pozemkového vlastnictví měl každý šlechtic právo, a dokonce i povinnost zúčastnit se sněmu osobně nebo přenesením svého hlasu (úmyslná neúčast = ,,škúdcovství" země) 15 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 SNĚMY b) GENERÁLNÍ SNĚM - účastnili se zástupci všech nebo několika zemí Koruny - jednaly o společných zájmech státu (korunovace, vnější postavení a právní záležitosti celostátní) - první r. 1331 v Domažlicích - v r. 1355 zamitl zákoník Majestas Carolina c) KRAJSKÉ SNĚMY - kvůli nákladnosti účasti na zemském sněmu - shromáždění šlechty, duchovenstva a měst kraje - menší význam, než sněmy zemské - svolával je rovněž panovník, vysílal na ně své zástupce 16 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 ZEMSKÝ SOUD V ČECHÁCH (v Praze) - mezi roky 1260 ­ 1270 pod tlakem šlechty - od počátku písemné záznamy (registra regalia ­ později "zemské desky") NA MORAVĚ od r. 1348 (zasedal střídavě v Olomouci a v Brně) 17 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 MĚSTSKÁ SPRÁVA ,,Do 80. let 13. stol. byla síť měst v Čechách i na Moravě v základních rysech hotova a udržela se až do novověku." právním základem existence bylo městské privilegium od zakladatele Původně zakládání výhradně v moci panovníka MĚSTA KRÁLOVSKÁ ("svobodná") (podkomoří) později i vrchnost - ,,vysazování" měst jen s královským svolením vrchnosti, nikoliv městu - města poddanská - obyvatelstvo patřilo mezi poddané své vrchnosti = nesvobodné - napodobovala správu měst královských města na konci 13. stol. nejpevnější složkou dominia speciale 18 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 NEJSTARŠÍ PODOBY SPRÁVY UVNITŘ MĚSTA Správa města (královského typu) zahrnovala dva prvky: a) královský - zástupcem rychtář - rychtář ručil za mír a pořádek ve městě včetně dodržování právního řádu b) samosprávný - zárodky v městském soudnictví - sbor přísežných potvrzovaný králem (podkomořím) městské rady s konšely postupně byla nová rada navrhována radou odstupující (měněna jen část konšelů) "neveřejné ranní schůzky" skládání účtů odstupující radou (předsedající nazýván purkmistrem - představitel města) 4 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 PODOBA SPRÁVY UVNITŘ MĚSTA b) samosprávný prvek* Ke konci 14. stol. další samosprávný orgán tzv. městská obec - širším shromážděním měšťanů včetně řemeslníků Postupem času se města diferencovala na tyto skupiny: a) města královská b) věnná c) horní d) komorní e) poddanská každé město tvořilo samostatnou jednotku a jednotlivé skupiny měst nebyly nikdy homogenními celky ­ vždy ovlivněno pánem města a souborem právních zvyklostí 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 PODOBA SPRÁVY UVNITŘ MĚSTA BRNA zakladatelem Brněnského hradu patrně Břetislav (1035 - 1055) - sídlo přemyslovského údělného knížete (hrad Veveří 1213, Př. Ot. I., Špilberk kolem pol. 13. stol. - Př. Ot. II.) Václav I. udělil r. 1243 první privilegium: - svěřilo správu města 24 konšelům - 12 starých radních + 12 nových radních - mílové právo - kdo žil v Brně s měšťany, podléhal městskému soudu, platil městské berně a byl ve městě osvobozen od placení mýta - dvakrát ročně výroční trh otevřený i cizím kupcům - podrobně některé normy civilního a trestního práva 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 PODOBA SPRÁVY UVNITŘ MĚSTA BRNA Václav II. - 1292 - dovolil volit konšely zvyk - odstupující rada navrhla radu novou (resp. staronovou) - 1393 - polocechovní správa - po uvedení do úřadu dosadila rada nové cechmistry a rozdělila mezi sebe městské úřady (vždy 2 konšelé) a) dozor na výčep b) dozor na městské zdi, věže, příkopy a městské budovy c) dozor na ohniště a provozovny pracující s ohněm d) dozor na rybí trh e) dozor na městskou věznici f) dozor na čištění ulic + 5 až 12 výběrčích městské sbírky (z konšelů, členů staré rady a za zástupců obce) + mistr komory (z radních), od r. 1373 dva 2) Období od počátku 13. století do roku 1419 PODOBA SPRÁVY UVNITŘ MĚSTA BRNA brněnští rychtáři datováni od r. 1245 - 1372 markrabě Jan Jindřich prodal dědičně rychtářství městu - již před vykoupením pravomoc rychtáře omezována úřadem purkmistra (od r. 1340) - rychtář měl další aparát: podrychtáře, písaře, soudní sluhy (šerhové a biřici) + strážci brány, strážci lesa, někdy hlídač požárů Městská sbírka - z nemovitostí, z řemesel, z obchodu a živností, ne z movitostí a z rent 23 3) Husitství - období: 30. 7. 1419 - defenestrace na Novém Městě pražském - až 23. 8. 1436 - vjezd Zikmunda Lucemburského do Prahy - nefungovala centrální královská moc - veřejná správa existovala ve dvou rovinách a) území, která zůstala věrná Zikmundovi - pokračovala ve starším vývoji bez podstatných změn b) území ovládané husity - specifika ve vývoji správy - východiskem odmítnutí zákonného krále (korunovace Zikmunda za českého krále v červenci 1420 nebyla českými husity pro neveřejnost uznána x moravská šlechta ho na sněmu v Brně v listopadu 1421 za krále přijala a vzdala se husitství - uznán i ve vedlejších zemích) 24 3) Husitství Specifika vývoje veřejné správy na území husitů: užší (dobrovolná či vynucená) spolupráce mezi městy vytvářením městských svazů přispěla k jejich přetvoření v další zemský stav posílení funkce hejtmana - funkce především vojenská - výkon politického dohledu ve městech - nejvyšší soudní a správní funkce (= obdobou rychtářů) posílení významu landfrýdů a krajů - nejprve především vojenskými celky s obranným účelem, které se snažili kopírovat městské svazy - později volení hejtmani kraje posílení postavení měst ve sněmu 5 25 3) Husitství MĚSTSKÁ SPRÁVA - nejpodstatnější změny u dříve královských měst a) Rychtář - jako královský zástupce ve městech ztratil při nefungování královské moci zcela své opodstatnění - husitská města převzala rychtu a sama jmenovala rychtáře (závislý na městské radě) b) Městská obec - nabyla mimořádného významu - na počátku husitského hnutí zahrnovala veškeré městské obyvatelstvo, nejen plnoprávné měšťany později tzv. "velká obec" a "obec" 26 3) Husitství Pražský městský svaz začátkem 20. let nejpevněji organizovaným mocenským celkem v zem města při vstupu do svazu slibovala věrnost 4 artikulům, odmítnutí Zikmunda a také věrnost Praze centralismus a převaha Prahy - do měst dosazovala své zástupce s titulem hejtman: a) politický dohled b) nejvyšší soudní + správní funkce (= obdobou dřívějších rychtářů) c) dříve královské právo potvrzovat městské rady ve městech svého svazu d) vydávala městská privilegia e) úřad podkomořího 27 3) Husitství Táborský městský svaz vedení nenavazovalo na žádné tradiční uspořádání vyrostl z náboženských představ ­ "teokratická republika" - zákon "boží" rušící hierarchizaci - princip společenské rovnosti (bratrství) - princip majetkové rovnosti (společné kádě) - neměla být obnovena žádná vláda nad lidem města svazu zachovávala svou samostatnost, měla své ,,domácí obce", plnou běžnou městskou správu a spojovala se jen k vojenským akcím se vzrůstem počtu obyvatel ustavena čtyřčlenná volená hejtmanská vláda "běžné" městské uspořádání od r. 1424 28 3) Husitství Čáslavský zemský sněm (1421) svolán z iniciativy Prahy, která prosazovala plná účast měst na sněmu (zůstala zachována i následně v 15. st.) města formálně vystupovala jako rovnoprávná a mnohdy nejsilnější složka povýšil se na jediný, suverénní zdroj moci v zemi zastupující všechny síly země stojící nad králem (,,byl nazván také prvním evropským parlamentem") i zástupci vyšší a nižší šlechty, duchovenstva a polních obcí tzn. i zástupci složek sdružujících většinou dosud bezprávné obyvatelstvo venkova a měst slavnostně prohlásil Zikmunda za zbavena trůnu + ze svého středu 20tičlennou radu království českého jako prozatímní vládu ALE FAKTICKÁ MOC V RUKOU HEJTMANŮ 29 4) Období od konce husitství do roku 1620 skončila mimořádná situace správy českého státu, nebyl však obnoven předhusitský stav změna politické struktury a zakotvení prvků vzniklých v husitství období 1435 - 1620 - ,,STAVOVSKÁ MONARCHIE" a boje jednotlivých stavů o politický a hospodářský vliv a) do roku 1526 - stavy převážně nad panovníkem ,,Zeslabení panovnické moci po husitství bylo do značné míry podmíněno úpadkem pozemkového královského majetku a ztrátou přímých finančních zdrojů nebo jejich chaotickým stavem." b) poté posilování moci panovníka centralismus 30 4) Období od konce husitství do roku 1620 DO ROKU 1526 PANOVNÍK - garantem jednotnosti státu - formálně nezávislý ale jen v oblasti správy regálů (královský prokurátor) - moc nad ochranou výkonu náboženství a schvalování vyznání - považován spíše za prvního mezi sobě rovnými (šlechtici) STAVY - přijímaly nebo skutečně volily nového panovníka na Českém zemském sněmu (nemuseli přihlížet k dynastickým nárokům) - před volbou nebo přijetím krále předkládali kandidátovi své podmínky, aby je potvrdil - volební kapitulace (od r. 1471 obsahovaly souhrn zemských privilegií a opakovaly se jen s menšími změnami) 6 31 4) Období od konce husitství do roku 1620 ZĚMSKÁ SPRÁVA: HEJTMANI - i nadále zástupci krále nepřítomného v zemi zvláštní stálí úředníci již ve všech zemích ­ jmenování králem za součinnosti stavů (v Horní Lužici ,,fojt") - v Čechách nadále jen při kratší nepřítomnosti krále, trvalejší institucí se zde nestal (správu vykonávali nejvyšší zemští úředníci) - Ferdinand I. - instrukce pro hejtmany (1528): hejtmani (zemští) mají být dva s dvanácti pomocníky, mají pečovat především o zemský mír, podléhali jim krajští hejtmani a rady měst - v průběhu vývoje přešly někdy jejich kompetence na tzv. místodržitelství 32 4) Období od konce husitství do roku 1620 ZĚMSKÁ SPRÁVA: DVŮR PANOVNÍKA - centrum politické a kulturní, ztratil svůj význam jako správní centrum (většina správních funkcí v rukou stavů), ZEMSKÉ SNĚMY - do r. 1526 patrně nejdůležitějším orgánem stavovského vlivu - nejvlivnější složkou stálí držitelé zemských úřadů - ČESKÝ i nadále specifické postavení - volba panovníka - kontrola panovníka v oblasti zahraničních lén - souhlas s vybíráním berně - usnesení formálně vyžadovalo SOUHLAS KRÁLE (sankce), a k platnosti nutný dále ZÁPIS DO ZEMSKÝCH DESK 33 4) Období od konce husitství do roku 1620 ZEMSKÉ ÚŘADY - při jmenování král vázán na výběr z určitého stavu (dohody o zemských úřadech) (zde i vyloučení cizinců ze zemských úřadů) - dohody z r. 1497 a 1549 - hodnostní pořadí zemských úředníků (v Čechách) (úřadovali nadále ve svých sídlech) a) nejvyšší purkrabí b) nejvyšší hofmistr c) nejvyšší maršálek d) nejvyšší komorník zemský e) nejvyšší sudí zemský f) nejvyšší kancléř (specifický význam č. král. kanceláře) g) dvorský sudí h) nejvyšší písař zemský i) podkomoří, j) dva purkrabí karlštejnští (jeden pán a jeden rytíř), k) purkrabí kraje hradeckého 34 4) Období od konce husitství do roku 1620 ZEMSKÉ ÚŘADY - na Moravě prvním zemským úředníkem hejtman, druhým maršálek - ve slezských knížectvích od 16. stol. jmenovaly stavy jednotlivých knížectví jako svého stálého, doživotního a placeného úředníka zemského plnomocníka - vedení běžné stavovské agendy - zastupování stavů vůči hejtmanovi a na knížecím sněmu - v Čechách a na Moravě - kolegium zemských úředníků základ tzv. zemské (markraběcí) rady - její návrhy krále (markraběte) vázaly při obsazování úřadů - stálost rady zaručena praktickou nesesaditelností zemských úředníků 35 4) Období od konce husitství do roku 1620 KRAJSKÁ SPRÁVA vedoucím činitelem HEJTMAN - hejtmani všech českých krajů byli prvně zvoleni krajskými sněmy ("sněmíky") r. 1434, od r. 1470 voleni po dvou - kompetence: a) veřejný pořádek v kraji (nadřazení poprávců) b) dohlíželi na hrdelní soudnictví a na kvalitu mince c) trestání lesního a vodního pytlačení d) spolupůsobili při vybírání berní a e) velení krajské vojenské hotovosti. 36 4) Období od konce husitství do roku 1620 KRAJSKÁ SPRÁVA: V Čechách od 14. stol. 12 krajů, později 14 (zůstalo zachováno až do počátku 18. stol.) Na Moravě důsledkem nebezpečí tureckých válek - sněmovní usnesení z r. 1527 zřídilo 4 kraje jako obranné jednotky (nakonec 5) - nebyli však trvalou institucí Ve Slezsku rovněž pro účely obrany proti Turkům 4 kraje (čtvrtě) jako větší teritoriální celky (1529) - krajská organizace vystupovala v platnost jen pro vojenské účely. V Horní Lužici trvaly vikpildy šesti měst především pro berní účely. Vývojem se ustalovaly 2 kraje. V Dolní Lužici v 15. stol. trvalo roztříštění do panství a městských vikpildů. V 16. stol. se opět pro berní a vojenské účely vytvořilo 5 krajů 7 37 4) Období od konce husitství do roku 1620 MĚSTSKÁ SPRÁVA a) do roku 1547 zpočátku silné postavení ­ jen formální potvrzování členů městských rad králem, přísahy konšelů králi a povinnost měst odvádět králi peněžité dávky od 70. let 14. stol. spory týkající se politických a hospodářských práv - jen občané královských a věnných měst měli politická práva (zejm. spor o účast na zemském soudu) - šlechta požadovala stejné hospodářské výsady jako měla města (mílové právo, monopol na vaření piva) + omezení politických práv měst Vladislavské zřízení zemské (1500) Svatováclavská smlouva (1508) 38 4) Období od konce husitství do roku 1620 MĚSTSKÁ SPRÁVA a) do roku 1547 ve vnitřní správě měst trval pokles významu rychtáře - stal se závislým na radě, první purkmistr v roce nazýván primas, připadla mu správa městského hospodářství od poč. 16. stol se panovník snažil omezit význam městské obce - Ferdinand I. - 1528 - svolávána jen s panovníkovým svolením, konečný zákaz scházení 1547 vznik specializovaných úřadů podřízených radě - ,,case study" Starého město pražské (DÚ) 39 4) Období od konce husitství do roku 1620 MĚSTSKÁ SPRÁVA V BRNĚ pravomoce členů rady podobné jako před husitstvím 1437 + a) 2 dohlížitelé na městskou hospodu b) městský mistr studní c) a) a b) dozor na mlýny, mlýnské náhody a vodní díla d) správci piva e) od r. 1466 2 konšelé pro dohled na hospodaření městských statků 40 4) Období od konce husitství do roku 1620 b) od r. 1547 do r. 1620 ,,města jsou královskou komorou" omezování samosprávy a tím i stavovského postavení českých královských a věnných měst (institut rychtáře a hejtmana) neúspěch stavovského povstání vedl k sankcím v a) oblasti hospodářské b) v oblasti správy - funkce královského rychtáře některá práva postupně vrácena zpět. za Rudolfa II. ,,Začalo tu faktické rozlišování mezi přímou městskou pravomocí, do které patří nakonec jen záležitosti hospodářské a správa vlastního jmění města, a pravomocí přenesenou na město z moci královské, do níž se počítalo soudnictví a veřejná správa, jež zůstala pod stálým dohledem." (Hledíková, Janák) 41 4) Období od konce husitství do roku 1620 CENTRÁLNÍ HABSBURSKÉ ÚŘADY (Ferdinand I.) pojetí: zahraniční politika, finanční správa a vojenské záležitosti jsou výhradní záležitostí panovníka, odvozenou z jeho majestátu struktura centrální správy Ferdy I. zůstala v platnosti bez podstatných změn do poloviny 18. stol. vytvořené úřady nebyly formálně úřadům jednotlivých států nadřazeny (s výjimkou ...) s růstem absolutismu však rostl jejich význam DVORSKÁ KOMORA - nadřízený úřad finančních správ jednotlivých zemí a poradní orgán - úřadovala nepřetržitě - týdně informovala panovníka 42 4) Období od konce husitství do roku 1620 CENTRÁLNÍ HABSBURSKÉ ÚŘADY (Ferda I.) TAJNÁ RADA - orgán praktický řídící zahraniční politiku a zasahující i do podstatných otázek vnitřních DVORSKÁ RADA - vlastní rakouskou radou - měla být nejvyšší odvolací soudní instancí - toto pojetí se neprosadilo ­ české i uherské soudnictví bylo v rukou stavů a odvolání ke králi neznalo - od r. 1556 radou celoříšskou DVORSKÁ KANCELÁŘ - proměna v říšskou až v roce 1556 DVORSKÁ VÁLEČNÁ RADA (zřízena až v roce 1556) - proměna lenního vojska v žoldnéřské 8 43 5) Stavovské povstání v čele země 30tičlenné direktorium složené ze zástupců pánů, rytířů i královských měst na generálním sněmu byly v červenci 1619 přijaty normy, které zakotvovaly novou organizaci státu - konfederace Čech, Moravy, Slezska, Horní a Dolní Lužice česká šlechta zde přistoupila na rovnoprávnost všech zemí s Českým královstvím konfederace měla být spojena společnými institucemi (panovníkem, generálním sněmem, protestanským náboženstvím a společným vojenským velením) zakotveno rovněž právo na odpor stavů (,,Panovník se tak změnil ve volenou hlavu státu, odpovědnou stavům.") 44 ZVONEC KONEC