1
2. Vývoj veřejné správy od raného
středověku do roku 1620
Veřejná správa ČR ­ přednáška č. 2
David Špaček
KVE - 524
spacekov@mail.muni.cz
2
PODOKRUHY:
1) Období raného středověku (do konce 12. stol.)
2) Období od počátku 13. století do roku 1419
3) Husitství
4) Období od konce husitství do roku 1620
 HLAVNÍ PRVKY VEŘEJNÉ SPRÁVY A JEJICH
VZTAHY
internetové zdroje:
a) http://www.ceskatelevize.cz/specialy/nejvetsicech/historie
b) http://www.korunaceska.org/index.asp
3
1) Období raného středověku
(do konce 12. stol.)
vytváření raně středověkého státu - 9. stol.
FEUDALISMUS + VĚRNOST
sjednocování jednotlivých KNÍŽECTVÍ ukončeno r. 995
vyvražděním Slavnikovců (Boleslav II.)
veřejná správa součástí knížecí moci
- základním úkolem
a) záruka veřejného pořádku a míru a
b) výběr dávek.
KNÍŽE (kněz, vojvoda, někdy i král)
(1085 ad personam knižeti Vratislavovi II.,
r. 1158 Vladislavovi II., od r. 1198 trvale Přemyslu Ot. I.)
(alespoň formálně) považován za:
- nejvyššího soudce
- vojenského náčelníka
- nejvyššího zákonodárce
- nositele jediné nezávislé výkonné moci
4
1) Období raného středověku
(do konce 12. stol.)
- aby skutečně prosadil svou moc, musel KNÍŽE
a) po zemi cestovat (,,skutečně vládl jen tam, kde byl
přítomen") (prosazování práva a vybírání dávek)
b) dosadit do území jemu oddané
 rozdělením země na menší územní celky
(počátek feudální rozdrobenosti)
ÚDĚLY
- spravovala osoba na knížeti plně závislá
- nebyl samostatným územím, byl součástí celé země
- údělový systém se rozvinul po smrti Břetislava I. (1055)
- údělníkem mohl být jen dospělý Přemyslovec, který
podléhal vládnoucímu knížeti jako hlavě rodu (zásadně ne
jako leník), pravomoc byla proměnlivá + rostla
s dlouhodobostí údělu.
5
1) Období raného středověku
(do konce 12. stol.)
DRUŽINA
- mocenskou oporou knížete
- jednotícím pojítkem prospěch knížete/prospěch vlastní
- feudalizací družiníků se měnila ve šlechtu
SHROMÁŽDĚNÍ
- princip publikace
- ad hoc
- struktura se diferencovala na lid (pasivní úloha) a velmože
- volební shromáždění - postupně oporou budoucího
samostatného postavení velmožů vedle knížete i proti němu
- od přelomu 11. a 12. stol. velmožská kolokvia - převážně
výkonný charakter, rozhodující vůle knížete
- nepravidelné tzv. dvorské sjezdy - zárodky pozdější
královské rady
6
1) Období raného středověku
(do konce 12. stol.)
ÚŘADY (MINISTERIA)
DVORSKÉ / ZEMSKÉ ÚŘADY
- od pol. 11. stol.
- povaha milosti knížete ­ kníže stále jediným nositelem moci
("základem centrální správy státu")
- úředníci nebyli placeni státem ani panovníkem
- dočasně svěřovány formou léna, nikoliv už jen na základě
rodové příslušnosti
- prvotní funkcí - zabezpečení hospodářství a chodu dvora,
případně přímá (čestná) obsluha knížete
- vzorem především franská říše
- ve 12. stol. se diferencují na 2 skupiny:
a) vlastní hodnosti
- př. mečník, stolník, číšník, sklepník, lovčí, maršálek
b) úřady s širším správním dosahem
- komorník, sudí a kancléř
- vyžadován určitý stupeň ODBORNOSTI
2
7
1) Období raného středověku
(do konce 12. stol.)
ÚŘADY (MINISTERIA)
KASTELÁNSTVÍ A HRADSKÁ SOUSTAVA
- souvisela s "pohyblivostí knížete,,
- názory, že ve středočeské oblasti již od roku 900
(Pražský hrad cca 880 - Bořivoj)
- princip dočasného udělení správního úřadu v rámci území
hradu (hradské okrsky, kastelánie)
- Kastelán (prefekt, hradský župan)
- původně vojenský náčelník jmenovaný knížetem
- pravomoc soudní a správní vyplývala z místního
zastupování knížete
- nejsou reprezentanti místního obyvatelstva
(NEJDE O SAMOSPRÁVU)
- pravomoce kastelána postupně delegovány mezi více
hradských úředníků - vilik, sudí, komorník 8
2) Období od počátku 13. století
do roku 1419
Veřejná správa se
a) institucionalizovala (,,administracio")
b) nabyla vysokého stupně roztříštěnosti
Z komplexu jednotné knížecí vlády se vydělily tři partikulární
správy s vlastním právním systémem
Správní odvětví se shodovala s právními oblastmi
a) šlechtici - právo zemské, správa stavovská
b) měšťané - právo městské, podléhali správě městské
c) duchovenstvo - právo kanonické, správa církevní
d) poddaní spadali pod strukturu a formy patrimoniální
správy šlechtice - vztahy se řídili právem
vrchnostenským
9
2) Období od počátku 13. století
do roku 1419
Jednou z nejdůležitějších změn zkonstituování se rodové
šlechty
- faktická držba půdy původně lenního charakteru uznána
za dědičnou
(Na Moravě již v r. 1189 - Statuta Konráda Oty,
pro Čechy vyhlásil až Přemysl Otakar. I. v r. 1222)
Královská správa se v poslední třetině 13. stol. nakonec
rozštěpila na
a) vlastní královskou správu s některými speciálními
odvětvími
b) jí paralelní linii stavovské šlechtické správy
Souvisí s rozdělením panovnické moci na dominium
speciale a dominium generale.
10
2) Období od počátku 13. století
do roku 1419
KRÁLOVSKÁ SPRÁVA DO DRUHÉ TŘETINY
14. STOL.
důležitým dokumentem Zlatá bula sicilská
vytvoření stálého královského sídla (Pražský hrad)
"panovník už není spíše šlechtickým náčelníkem
objíždějícím hradiště" (podle některých již od Václava I.)
vytvořen základ královského dvora s dvorskými úřady a
dvorskými úředníky
původní hradští úředníci nahrazení jinými (někteří se stali
úředníky celostátními)
- hofmistr
- dvorský sudí
- nejvyšší komorník
- pražský purkrabí
- královský kancléř
11
2) Období od počátku 13. století
do roku 1419
KRÁLOVSKÁ SPRÁVA OD DRUHÉ TŘETINY
14. STOL. DO HUSITSTVÍ
vzrůst vlivu centrální moci
vzrostl význam
a) hofmistra
,,Za Karla IV se hofmistr stal skutečným prvním činitelem dvora a
zasahoval i do všech záležitostí, jež se dvora dotýkaly, včetně
zahraničněpolitických otázek."
b) královské rady (základem správy dominia speciale)
c) královské kanceláře + úřad archiváře
12
2) Období od počátku 13. století
do roku 1419
KRÁLOVSKÁ SPRÁVA OD DRUHÉ TŘETINY
14. STOL. DO HUSITSTVÍ
nové královské úřady
a) mistr královské komory
b) královští hejtmani
c) poprávci
- trestně-policejní funkce (chránili i úředníky)
- důležitou úlohu tzv. krajští poprávci (1349)
- přispěly (spolu s tzv. krajskými landfrýdy) k územnímu
vyhraňování krajů
3
13
2) Období od počátku 13. století
do roku 1419
HEJTMAN
úředník zastupující nepřítomného panovníka, a to
v Čechách krátkodobě při odjezdu krále ze země,
na Moravě víceméně trvale (úřad vznikl v době
neobsazení markrabství od poloviny 13. stol., stálým
úředníkem už r. 1298)
péče o veřejný mír
od pol. 14. stol. královští hejtmani v ostatních
nových územích - slezských knížectvích, Lužici,
zahraniční léna
14
2) Období od počátku 13. století
do roku 1419
PRVKY ÚZEMNÍ SPRÁVY
a) ZEMSKÉ SNĚMY
- navazovaly na jednání dřívějších kolokvií
- svolával král
- jednou z institucí mocenského dualismu (i při fungující
královské moci zůstaly zachovány jako shromáždění šlechty)
- Kompetence (především českého ZS)
a) povolování obecné berně
b) vojenská tažení za hranice země
c) ochrana veřejného míru
d) příjímání panovníka
- z titulu pozemkového vlastnictví měl každý šlechtic právo, a
dokonce i povinnost zúčastnit se sněmu osobně nebo
přenesením svého hlasu
(úmyslná neúčast = ,,škúdcovství" země)
15
2) Období od počátku 13. století
do roku 1419
SNĚMY
b) GENERÁLNÍ SNĚM
- účastnili se zástupci všech nebo několika zemí Koruny
- jednaly o společných zájmech státu (korunovace, vnější
postavení a právní záležitosti celostátní)
- první r. 1331 v Domažlicích
- v r. 1355 zamitl zákoník Majestas Carolina
c) KRAJSKÉ SNĚMY
- kvůli nákladnosti účasti na zemském sněmu
- shromáždění šlechty, duchovenstva a měst kraje
- menší význam, než sněmy zemské
- svolával je rovněž panovník, vysílal na ně své zástupce
16
2) Období od počátku 13. století
do roku 1419
ZEMSKÝ SOUD
V ČECHÁCH (v Praze)
- mezi roky 1260 ­ 1270 pod tlakem šlechty
- od počátku písemné záznamy (registra regalia ­
později "zemské desky")
NA MORAVĚ od r. 1348 (zasedal střídavě v Olomouci a
v Brně)
17
2) Období od počátku 13. století
do roku 1419
MĚSTSKÁ SPRÁVA
,,Do 80. let 13. stol. byla síť měst v Čechách i na Moravě
v základních rysech hotova a udržela se až do novověku."
právním základem existence bylo městské privilegium od
zakladatele
Původně zakládání výhradně v moci panovníka
 MĚSTA KRÁLOVSKÁ ("svobodná") (podkomoří)
později i vrchnost
- ,,vysazování" měst jen s královským svolením
vrchnosti, nikoliv městu - města poddanská
- obyvatelstvo patřilo mezi poddané své vrchnosti =
nesvobodné
- napodobovala správu měst královských
města na konci 13. stol. nejpevnější složkou dominia
speciale
18
2) Období od počátku 13. století
do roku 1419
NEJSTARŠÍ PODOBY SPRÁVY UVNITŘ MĚSTA
Správa města (královského typu) zahrnovala dva prvky:
a) královský
- zástupcem rychtář
- rychtář ručil za mír a pořádek ve městě včetně dodržování
právního řádu
b) samosprávný
- zárodky v městském soudnictví
- sbor přísežných potvrzovaný králem (podkomořím)
 městské rady s konšely
postupně byla nová rada navrhována radou odstupující
(měněna jen část konšelů)
"neveřejné ranní schůzky"
skládání účtů odstupující radou
(předsedající nazýván purkmistrem - představitel města)
4
2) Období od počátku 13. století
do roku 1419
PODOBA SPRÁVY UVNITŘ MĚSTA
b) samosprávný prvek*
Ke konci 14. stol. další samosprávný orgán
tzv. městská obec - širším shromážděním měšťanů včetně
řemeslníků
Postupem času se města diferencovala na tyto skupiny:
a) města královská
b) věnná
c) horní
d) komorní
e) poddanská
každé město tvořilo samostatnou jednotku a jednotlivé
skupiny měst nebyly nikdy homogenními celky ­ vždy
ovlivněno pánem města a souborem právních zvyklostí
2) Období od počátku 13. století
do roku 1419
PODOBA SPRÁVY UVNITŘ MĚSTA BRNA
zakladatelem Brněnského hradu patrně Břetislav (1035 -
1055) - sídlo přemyslovského údělného knížete
(hrad Veveří 1213, Př. Ot. I.,
Špilberk kolem pol. 13. stol. - Př. Ot. II.)
Václav I. udělil r. 1243 první privilegium:
- svěřilo správu města 24 konšelům
- 12 starých radních + 12 nových radních
- mílové právo
- kdo žil v Brně s měšťany, podléhal městskému soudu, platil
městské berně a byl ve městě osvobozen od placení mýta
- dvakrát ročně výroční trh otevřený i cizím kupcům
- podrobně některé normy civilního a trestního práva
2) Období od počátku 13. století
do roku 1419
PODOBA SPRÁVY UVNITŘ MĚSTA BRNA
Václav II. - 1292 - dovolil volit konšely
zvyk - odstupující rada navrhla radu novou (resp. staronovou)
- 1393 - polocechovní správa
- po uvedení do úřadu dosadila rada nové cechmistry a
rozdělila mezi sebe městské úřady (vždy 2 konšelé)
a) dozor na výčep
b) dozor na městské zdi, věže, příkopy a městské budovy
c) dozor na ohniště a provozovny pracující s ohněm
d) dozor na rybí trh
e) dozor na městskou věznici
f) dozor na čištění ulic
+ 5 až 12 výběrčích městské sbírky (z konšelů, členů staré
rady a za zástupců obce)
+ mistr komory (z radních), od r. 1373 dva
2) Období od počátku 13. století
do roku 1419
PODOBA SPRÁVY UVNITŘ MĚSTA BRNA
brněnští rychtáři datováni od r. 1245
- 1372 markrabě Jan Jindřich prodal dědičně rychtářství městu
- již před vykoupením pravomoc rychtáře omezována úřadem
purkmistra (od r. 1340)
- rychtář měl další aparát: podrychtáře, písaře, soudní sluhy
(šerhové a biřici)
+ strážci brány, strážci lesa, někdy hlídač požárů
Městská sbírka - z nemovitostí, z řemesel, z obchodu a
živností, ne z movitostí a z rent
23
3) Husitství
- období: 30. 7. 1419 - defenestrace na Novém Městě
pražském - až 23. 8. 1436 - vjezd Zikmunda
Lucemburského do Prahy
- nefungovala centrální královská moc
- veřejná správa existovala ve dvou rovinách
a) území, která zůstala věrná Zikmundovi
- pokračovala ve starším vývoji bez podstatných změn
b) území ovládané husity - specifika ve vývoji správy
- východiskem odmítnutí zákonného krále
(korunovace Zikmunda za českého krále v červenci 1420
nebyla českými husity pro neveřejnost uznána x moravská
šlechta ho na sněmu v Brně v listopadu 1421 za krále přijala a
vzdala se husitství - uznán i ve vedlejších zemích)
24
3) Husitství
Specifika vývoje veřejné správy na území husitů:
užší (dobrovolná či vynucená) spolupráce mezi městy
vytvářením městských svazů
přispěla k jejich přetvoření v další zemský stav
posílení funkce hejtmana
- funkce především vojenská
- výkon politického dohledu ve městech
- nejvyšší soudní a správní funkce (= obdobou rychtářů)
posílení významu landfrýdů a krajů
- nejprve především vojenskými celky s obranným účelem,
které se snažili kopírovat městské svazy
- později volení hejtmani kraje
posílení postavení měst ve sněmu
5
25
3) Husitství
MĚSTSKÁ SPRÁVA
- nejpodstatnější změny u dříve královských
měst
a) Rychtář
- jako královský zástupce ve městech ztratil při nefungování
královské moci zcela své opodstatnění
- husitská města převzala rychtu a sama jmenovala
rychtáře (závislý na městské radě)
b) Městská obec
- nabyla mimořádného významu
- na počátku husitského hnutí zahrnovala veškeré městské
obyvatelstvo, nejen plnoprávné měšťany
 později tzv. "velká obec" a "obec"
26
3) Husitství
Pražský městský svaz
začátkem 20. let nejpevněji organizovaným mocenským
celkem v zem
města při vstupu do svazu slibovala věrnost 4 artikulům,
odmítnutí Zikmunda a také věrnost Praze
centralismus a převaha Prahy
- do měst dosazovala své zástupce s titulem hejtman:
a) politický dohled
b) nejvyšší soudní + správní funkce
(= obdobou dřívějších rychtářů)
c) dříve královské právo potvrzovat městské rady ve
městech svého svazu
d) vydávala městská privilegia
e) úřad podkomořího
27
3) Husitství
Táborský městský svaz
vedení nenavazovalo na žádné tradiční uspořádání
vyrostl z náboženských představ ­ "teokratická republika"
- zákon "boží" rušící hierarchizaci
- princip společenské rovnosti (bratrství)
- princip majetkové rovnosti (společné kádě)
- neměla být obnovena žádná vláda nad lidem
města svazu zachovávala svou samostatnost, měla své
,,domácí obce", plnou běžnou městskou správu a spojovala se
jen k vojenským akcím
se vzrůstem počtu obyvatel ustavena čtyřčlenná volená
hejtmanská vláda
"běžné" městské uspořádání od r. 1424
28
3) Husitství
Čáslavský zemský sněm (1421)
svolán z iniciativy Prahy, která prosazovala plná účast měst
na sněmu (zůstala zachována i následně v 15. st.)
města formálně vystupovala jako rovnoprávná a mnohdy
nejsilnější složka
povýšil se na jediný, suverénní zdroj moci v zemi zastupující
všechny síly země stojící nad králem
(,,byl nazván také prvním evropským parlamentem")
i zástupci vyšší a nižší šlechty, duchovenstva a polních obcí
tzn. i zástupci složek sdružujících většinou dosud
bezprávné obyvatelstvo venkova a měst
slavnostně prohlásil Zikmunda za zbavena trůnu + ze svého
středu 20tičlennou radu království českého jako prozatímní
vládu ALE FAKTICKÁ MOC V RUKOU HEJTMANŮ
29
4) Období od konce husitství
do roku 1620
skončila mimořádná situace správy českého státu,
nebyl však obnoven předhusitský stav
změna politické struktury a zakotvení prvků
vzniklých v husitství
období 1435 - 1620 - ,,STAVOVSKÁ MONARCHIE"
a boje jednotlivých stavů o politický a hospodářský vliv
a) do roku 1526 - stavy převážně nad panovníkem
,,Zeslabení panovnické moci po husitství bylo do značné
míry podmíněno úpadkem pozemkového
královského majetku a ztrátou přímých finančních
zdrojů nebo jejich chaotickým stavem."
b) poté posilování moci panovníka  centralismus
30
4) Období od konce husitství
do roku 1620
DO ROKU 1526
PANOVNÍK
- garantem jednotnosti státu
- formálně nezávislý ale jen v oblasti správy regálů
(královský prokurátor)
- moc nad ochranou výkonu náboženství a schvalování vyznání
- považován spíše za prvního mezi sobě rovnými (šlechtici)
STAVY
- přijímaly nebo skutečně volily nového panovníka na Českém
zemském sněmu (nemuseli přihlížet k dynastickým nárokům)
- před volbou nebo přijetím krále předkládali kandidátovi své
podmínky, aby je potvrdil - volební kapitulace
(od r. 1471 obsahovaly souhrn zemských privilegií a
opakovaly se jen s menšími změnami)
6
31
4) Období od konce husitství
do roku 1620
ZĚMSKÁ SPRÁVA:
HEJTMANI
- i nadále zástupci krále nepřítomného v zemi
 zvláštní stálí úředníci již ve všech zemích ­ jmenování
králem za součinnosti stavů (v Horní Lužici ,,fojt")
- v Čechách nadále jen při kratší nepřítomnosti krále, trvalejší
institucí se zde nestal
(správu vykonávali nejvyšší zemští úředníci)
- Ferdinand I. - instrukce pro hejtmany (1528):
hejtmani (zemští) mají být dva s dvanácti pomocníky, mají
pečovat především o zemský mír, podléhali jim krajští
hejtmani a rady měst
- v průběhu vývoje přešly někdy jejich kompetence
na tzv. místodržitelství 32
4) Období od konce husitství
do roku 1620
ZĚMSKÁ SPRÁVA:
DVŮR PANOVNÍKA
- centrum politické a kulturní, ztratil svůj význam jako
správní centrum (většina správních funkcí v rukou
stavů),
ZEMSKÉ SNĚMY
- do r. 1526 patrně nejdůležitějším orgánem stavovského vlivu
- nejvlivnější složkou stálí držitelé zemských úřadů
- ČESKÝ i nadále specifické postavení
- volba panovníka
- kontrola panovníka v oblasti zahraničních lén
- souhlas s vybíráním berně
- usnesení formálně vyžadovalo SOUHLAS KRÁLE
(sankce), a k platnosti nutný dále ZÁPIS DO ZEMSKÝCH
DESK
33
4) Období od konce husitství
do roku 1620
ZEMSKÉ ÚŘADY
- při jmenování král vázán na výběr z určitého stavu (dohody
o zemských úřadech)
(zde i vyloučení cizinců ze zemských úřadů)
- dohody z r. 1497 a 1549 - hodnostní pořadí zemských
úředníků (v Čechách) (úřadovali nadále ve svých sídlech)
a) nejvyšší purkrabí
b) nejvyšší hofmistr
c) nejvyšší maršálek
d) nejvyšší komorník zemský
e) nejvyšší sudí zemský
f) nejvyšší kancléř (specifický význam č. král. kanceláře)
g) dvorský sudí
h) nejvyšší písař zemský
i) podkomoří,
j) dva purkrabí karlštejnští (jeden pán a jeden rytíř),
k) purkrabí kraje hradeckého
34
4) Období od konce husitství
do roku 1620
ZEMSKÉ ÚŘADY
- na Moravě prvním zemským úředníkem hejtman, druhým
maršálek
- ve slezských knížectvích od 16. stol. jmenovaly stavy
jednotlivých knížectví jako svého stálého, doživotního a
placeného úředníka zemského plnomocníka
- vedení běžné stavovské agendy
- zastupování stavů vůči hejtmanovi a na knížecím sněmu
- v Čechách a na Moravě - kolegium zemských
úředníků základ tzv. zemské (markraběcí) rady
- její návrhy krále (markraběte) vázaly při obsazování
úřadů
- stálost rady zaručena praktickou nesesaditelností
zemských úředníků
35
4) Období od konce husitství
do roku 1620
KRAJSKÁ SPRÁVA
vedoucím činitelem HEJTMAN
- hejtmani všech českých krajů byli prvně zvoleni krajskými
sněmy ("sněmíky") r. 1434, od r. 1470 voleni po dvou
- kompetence:
a) veřejný pořádek v kraji (nadřazení poprávců)
b) dohlíželi na hrdelní soudnictví a na kvalitu mince
c) trestání lesního a vodního pytlačení
d) spolupůsobili při vybírání berní a
e) velení krajské vojenské hotovosti.
36
4) Období od konce husitství
do roku 1620
KRAJSKÁ SPRÁVA:
V Čechách od 14. stol. 12 krajů, později 14 (zůstalo
zachováno až do počátku 18. stol.)
Na Moravě důsledkem nebezpečí tureckých válek
- sněmovní usnesení z r. 1527 zřídilo 4 kraje jako obranné
jednotky (nakonec 5) - nebyli však trvalou institucí
Ve Slezsku rovněž pro účely obrany proti Turkům 4 kraje
(čtvrtě) jako větší teritoriální celky (1529) - krajská organizace
vystupovala v platnost jen pro vojenské účely.
V Horní Lužici trvaly vikpildy šesti měst především pro berní
účely. Vývojem se ustalovaly 2 kraje.
V Dolní Lužici v 15. stol. trvalo roztříštění do panství a
městských vikpildů. V 16. stol. se opět pro berní a vojenské
účely vytvořilo 5 krajů
7
37
4) Období od konce husitství
do roku 1620
MĚSTSKÁ SPRÁVA
a) do roku 1547
zpočátku silné postavení ­ jen formální potvrzování členů
městských rad králem, přísahy konšelů králi a povinnost
měst odvádět
králi peněžité dávky
od 70. let 14. stol. spory týkající se politických a
hospodářských práv
- jen občané královských a věnných měst měli politická
práva (zejm. spor o účast na zemském soudu)
- šlechta požadovala stejné hospodářské výsady
jako měla města (mílové právo, monopol na
vaření piva) + omezení politických práv měst
 Vladislavské zřízení zemské (1500)
 Svatováclavská smlouva (1508)
38
4) Období od konce husitství
do roku 1620
MĚSTSKÁ SPRÁVA
a) do roku 1547
ve vnitřní správě měst trval pokles významu rychtáře -
stal se závislým na radě,
první purkmistr v roce nazýván primas, připadla mu
správa městského hospodářství
od poč. 16. stol se panovník snažil omezit význam
městské obce - Ferdinand I. - 1528 - svolávána jen
s panovníkovým svolením, konečný zákaz scházení
1547
vznik specializovaných úřadů podřízených radě -
,,case study" Starého město pražské
(DÚ)
39
4) Období od konce husitství
do roku 1620
MĚSTSKÁ SPRÁVA V BRNĚ
pravomoce členů rady podobné jako před husitstvím
1437 +
a) 2 dohlížitelé na městskou hospodu
b) městský mistr studní
c) a) a b) dozor na mlýny, mlýnské náhody a vodní
díla
d) správci piva
e) od r. 1466 2 konšelé pro dohled na hospodaření
městských statků
40
4) Období od konce husitství
do roku 1620
b) od r. 1547 do r. 1620
,,města jsou královskou komorou"
omezování samosprávy a tím i stavovského postavení
českých královských a věnných měst
(institut rychtáře a hejtmana)
neúspěch stavovského povstání vedl k sankcím v
a) oblasti hospodářské
b) v oblasti správy - funkce královského rychtáře
některá práva postupně vrácena zpět. za Rudolfa II.
,,Začalo tu faktické rozlišování mezi přímou městskou
pravomocí, do které patří nakonec jen záležitosti
hospodářské a správa vlastního jmění města, a pravomocí
přenesenou na město z moci královské, do níž se počítalo
soudnictví a veřejná správa, jež zůstala pod stálým
dohledem." (Hledíková, Janák)
41
4) Období od konce husitství
do roku 1620
CENTRÁLNÍ HABSBURSKÉ ÚŘADY (Ferdinand I.)
pojetí: zahraniční politika, finanční správa a vojenské
záležitosti jsou výhradní záležitostí panovníka, odvozenou
z jeho majestátu
struktura centrální správy Ferdy I. zůstala v platnosti bez
podstatných změn do poloviny 18. stol.
vytvořené úřady nebyly formálně úřadům jednotlivých
států nadřazeny (s výjimkou ...)
s růstem absolutismu však rostl jejich význam
DVORSKÁ KOMORA
- nadřízený úřad finančních správ jednotlivých zemí a
poradní orgán
- úřadovala nepřetržitě
- týdně informovala panovníka
42
4) Období od konce husitství
do roku 1620
CENTRÁLNÍ HABSBURSKÉ ÚŘADY (Ferda I.)
TAJNÁ RADA
- orgán praktický řídící zahraniční politiku a zasahující
i do podstatných otázek vnitřních
DVORSKÁ RADA
- vlastní rakouskou radou
- měla být nejvyšší odvolací soudní instancí
- toto pojetí se neprosadilo ­ české i uherské soudnictví
bylo v rukou stavů a odvolání ke králi neznalo
- od r. 1556 radou celoříšskou
DVORSKÁ KANCELÁŘ
- proměna v říšskou až v roce 1556
DVORSKÁ VÁLEČNÁ RADA (zřízena až v roce 1556)
- proměna lenního vojska v žoldnéřské
8
43
5) Stavovské povstání
v čele země 30tičlenné direktorium složené ze
zástupců pánů, rytířů i královských měst
na generálním sněmu byly v červenci 1619 přijaty
normy, které zakotvovaly novou organizaci státu
- konfederace Čech, Moravy, Slezska, Horní a Dolní
Lužice
česká šlechta zde přistoupila na rovnoprávnost všech
zemí s Českým královstvím
konfederace měla být spojena společnými institucemi
(panovníkem, generálním sněmem, protestanským
náboženstvím a společným vojenským velením)
zakotveno rovněž právo na odpor stavů
(,,Panovník se tak změnil ve volenou hlavu státu,
odpovědnou stavům.")
44
ZVONEC KONEC