1 3. Veřejná správa v období 1620 - 1918 David Špaček KVE ESF březen 2007 OBSAH 1. Veřejná správa v letech 1620 - 1740 2. Období let 1740 ­ 1848 3. 1848 - 1918 1) Období let 1620 až 1740 - výsledek bitvy na Bílé Hoře - TEORIE O PROPADLÝCH PRÁVECH oktrojovaná zemská zřízení omezování stavovských práv - odpadlo jmenování krále stavy - omezeny kompetence zemských sněmů - pod dohledem královských komisařů + přibyl duchovní stav, vzrůst absolutistické moci panovníka a rekatolizace - panovník nejvyšším zákonodárcem, soudcem ... vzrůst významu centrálních habsburských úřadů (Tajná rada a její užší sbory ­ tajná konference, Rakouská dvorská kancelář, Dvorská válečná rada, Dvorská komora) zrovnoprávnění němčiny s češtinou v zemské správě ... pragmatická sankce z r. 1713 1) Období let 1620 až 1740 ZEMSKÁ SPRÁVA: - institucionálně uspořádána v českých zemích dvěma způsoby a) v Čechách - místodržitelství a místodržitelská kancelář a místodržitelské kolegium odpovědné jen císaři (v čele nejvyšší purkrabí) b) na Moravě a ve Slezsku - zemský hejtman předsedou Moravského královského tribunálu - ,,královský úřad zemského hejtmanství" (později též ,,gubernium") - v r. 1642 společně se zemským soudem a s olomouckými zemskými deskami přemístěn do Brna c) Ve Slezsku analogií ,,Vrchní úřad" - hejtman + úřednický sbor z kancléře a radů, kteří byli úředníky z povolání. 2 1) Období let 1620 až 1740 ZEMSKÁ SPRÁVA: a) nejdůležitějším úřadem Česká dvorská kancelář - v čele nejvyšší kancléř (jmenován na 5 roků) - od r. 1624 ve Vídni - nejvyšším orgánem správy a zároveň nejvyšším soudem všech zemí českého státu b) Česká dvorská královská rada - do jisté míry splývala s a) c) Český královský dvůr - fungoval jen tehdy, když byl král v zemi (v r. 1679 císař Leopold I. kvůli moru ve Vídni) d) Česká komora (zrušena 1745 místodržitelství) e) Nejvyšší zemští úředníci ,,královskými nejvyššími zemskými úředníky" - podléhali pouze králi a jeho dědicům, nikoli také stavům. Nebyli již jmenováni na doživotí, ale na 5 let. + prezident nad apelacemi (apelační soud 1548, 1753) + prezident české komory 1) Období let 1620 až 1740 ZEMSKÉ SNĚMY - kompetence značně omezeny - mohl je svolávat jen král - dohlíželi nad nimi královští komisaři + prelátský stav - OZZ českému odňalo jakoukoli zákonodárnou iniciativu K přípravě a uskutečnění sněmovních usnesení zřizovali stavové ve všech zemích zvláštní komise stavovské zemské výbory náhradou za postátněné zemské úřady - v čele nejvyšší purkrabí (Č) / zemský hejtman (M) 1) Období let 1620 až 1740 KRAJSKÁ SPRÁVA: - OZZ zlikvidovalo krajské sjezdy - 1620 - 1751 - dva krajští hejtmani - 1685 stanovena rezignace po 5 letech - sídlili na svých panstvích a správu kraje řídili odtud - podle OZZ mezi ,,ostatními královskými zemskými úřady" - působnost a) ve věcech veřejné správy s částmi soudní správy b) správa berní c) vojenství d) patrimoniální správa (později s robotními patenty) ,,Do poloviny 18. stol. se vyvinuly všechny hlavní agendy krajského úřadu: berní věci, vojenské věci, finanční věci, živnosti, obchod a průmysl, určitá soudní agenda, pokud nebyla přímo vyhrazena soudním orgánům, a konečně v širším smyslu slova politická a policejní agenda." 1) Období let 1620 až 1740 KRAJSKÁ SPRÁVA: V r. 1714 byly v Čechách v souvislosti s připravovanou berní reformou kraje redukovány - 12 krajů. (Bechyňský, Berounský, Boleslavský, Čáslavský, Hradecký, Chrudimský, Kouřimský, Litoměřický, Plzeňský, Prácheňský, Rakovnický a Žatecký) Na Moravě od r. 1637 trvale 5 krajů. (Brněnský, Olomoucký, Hradišťský, Znojemský a Jihlavský, největší, kraj Olomoucký - v r. 1735 rozdělen na dva + Přerovský) 3 1) Období let 1620 až 1740 MĚSTSKÁ SPRÁVA Nejprve suspenze veškeré městské autonomie = vzrostl panovníkův vliv uvnitř všech měst = stav z doby po r. 1547 aplikovaný na větší skupinu měst - královští rychtáři jmenování ve většině měst, které byly dříve sankcí ušetřeny a) Rychtář - první a čestný člen rad - dohled na všechnu administrativní činnost a městské hospodářství b) Podkomoří - podle instrukce z r. 1688 vrchní dozor na hospodářské, veřejné a policejní záležitosti všech měst + dohlížel nad potvrzováním rad - omezená účast na zemském sněmu přiznána privilegovaným městům 1) Období let 1620 až 1740 MĚSTSKÁ SPRÁVA Městské rady - zůstaly zachovány 12 členné s měsíčně se měnícím purkmistrem - podmínkou členství katolická víra - od doby Karla VI. bylo při obnově rad prosazováno právnické vzdělání alespoň části členů rady - roční vyúčtování předkládáno přímo české komoře nebo podkomořímu - 1706 správa důchodů přímým městským orgánům odňata úplně hospodářským inspektorům (v moravských městech r. 1726 zřízena samostatná hospodářská ředitelství - podléhala výlučnému dohledu císařské hospodářské komise v Brně 2) Období let 1740 - 1848 - ,,přechod od feudalismu ke kapitalismu" a) panovnický absolutismus se plně prosadil za Marie Terezie b) vláda Josefa II a Leopolda II. - ,,absolutismus osvícenský" c) František I. a Ferdinanda I. - ,,absolutismus reakční" Základní tendence: a) centralizace b) odstranění stavovského vlivu ve veřejné správě c) byrokratizace postátněním správy na všech úrovních d) zásahy do nejnižší instance (patrimoniální správy) BYROKRACIE - v tomto období se konstituovala jako samostatná privilegovaná kasta obyvatelstva plně závislá na panovníkovi - nárůst požadavků na odbornost (především právnické vzdělání a tzv. politické vědy ­ policejní a kamerální vědy) V r. 1781 - zavedena tzv. konduita - pravidelně sledován zájem, výkon, píle a schopnosti každého jednotlivého úředníka Instrukce z r. 1783 - pastýřský list Josefa II. ­ ,,všichni úředníci se budou bez výjimky snažit, aby vnikli do ducha panovníkových nařízení, nebudou úřadovat jen mechanicky, nýbrž všichni se budou pokládat za císařovi spolupracovníky, brojila proti úřednímu šimlu a zbytečnému psaní" Zejména za Josefa II. se plně prosadilo mínění, že všechna moc patří státu církevní hodnostáři = druh státního úřednictva. Od r. 1784 němčina všeobecným úředním jazykem. 4 2) Období let 1740 - 1848 Spolu s byrokratizací rozšiřování okruhu státního zájmu a vytváření nových správních odvětví - koncept, že ,,povinností státu je pečovat o obecné blaho " ,,politická správa" a ,,politické úřady" = všechno, co nebylo výslovně přikázáno ostatním správním odvětvím (zejména justici, finančním nebo vojenským úřadům), za Josefa II. se plně uplatnil instanční postup 2) Období let 1740 - 1848 I. VEŘEJNÁ SPRÁVA ZA MARIE TEREZIE 1) PRVNÍ ETAPA REFOREM ­ Bedřich Vilém HAUGWITZ A) ÚSTŘEDNÍ SPRÁVA nová organizace ústřední správy po vzoru Pruska (1749) - správa měla být a) centralizovaná b) zbavena vlivu stavovských korporací c) zkvalitněna dosazením odborně vzdělaných úředníků - zrušena česká dvorská kancelář a rakouská dvorská kancelář Direktorium in publicis et cameralibus + Nejvyšší soudní úřad 2) Období let 1740 - 1848 HAUGWITZ B) ZEMSKÁ SPRÁVA odstranění jakéhokoliv stavovského vlivu na armádu tzv. decenální recesy ,,Sněmovní jednání tím klesla na pouhou formalitu, neboť stavové se zbavili prakticky posledních zbytků možnosti vykonávat na vládu nátlak." 1748 - nový kontribuční řád tereziánské rustikální katastry + katastr panské půdy zrušena místodržitelství Královská deputace (později "Královská reprezentace a komora") - nejvyšším zemským úředníkům ponechána ještě omezená soudní agenda (pod vedením nejvyššího purkrabího) 6) Období let 1740 - 1848 c) KRAJSKÁ SPRÁVA 1748 vyhlášení tzv. systemálního patentu v r. 1748 - rozšířena působnost krajských úřadů - služné krajských hejtmanů zvýšeno - 1/2 hradil již stát, 1/2 ze stavovských fondů zásadní reforma uskutečněna císařským reskriptem z r. 1751: - krajské úřady postátněny a staly se druhou pravidelnou instancí veřejné správy - určeno pevné sídlo krajského úřadu v krajském městě - v každém kraji už jen jeden krajský hejtman - služné krajských hejtmanů převzal plně stát - nařízeno nové krajské rozdělení, aby všechny kraje byly přibližně stejně velké - v Čechách zřízeno 16 krajských úřadů 5 2) Období let 1740 - 1848 2) DRUHÁ ETAPA TEREZIÁNSKÝCH REFOREM - KOUNIC a) CENTRÁLNÍ ÚROVEŇ - zahájena zřízením STÁTNÍ RADY v r. 1760 (do r. 1848) - KOUNIC - správu a vládu státu dělil na odvětví zákonodárné a výkonné čtyři kategorie úřadů: 1) Nejvyšší správa - vydávala zákony a nařízení, tato moc mohla být jedině v rukou panovníka 2) Vysoká správa - předkládala panovníkovi návrhy zákonů a nařízení ke schválení a schválené je postupovala úřadům - sem patřily všechny dvorské úřady 3) Střední správa - provádět to, co jim nařídí vysoké úřady nebo co mají vykonávat podle své instrukce - zemské úřady se svými šéfy a velící generálové v zemích 4) Nižší správa - krajské úřady a jiné úřady, stavovské a městské soudy a magistráty. 2) DRUHÁ ETAPA TEREZIÁNSKÝCH REFOREM b) NOVÁ ORGANIZACE ZEMSKÝCH ÚŘADŮ - 1761 zrušeno Direktorium - královské reprezentace a komory přeměněny v královské české zemské gubernium (prezidentem nejvyšší purkrabí) a královské moravské zemské gubernium (vedle nejvyšších zem. úředníků 6 placených radů bez rozdílu stavu) - nejvyšším politickým úřadem pro západní část monarchie česká a rakouská dvorská kancelář - finanční záležitosti rozděleny na a) dvorskou komoru b) generální pokladnu c) dvorskou účetní komoru ,,počátek institucionalizované kontroly státního hospodářství" (Hledíková, Janák, s. 172) + školská správa (1760 studijní dvorská komise Všeobecný školský řád 1775) 2) Období let 1740 - 1848 c) KRAJSKÁ SPRÁVA - nedoznala podstatných změn, podstatnější reforma až za Josefa II. - od r. 1775 zavedena povinná (jednoletá) praxe každého uchazeče o úřad ve správní službě u krajských úřadů d) MĚSTSKÁ SPRÁVA - snaha o modernizaci vnitřní správy na základě dozoru státu - reorganizace městských rad a) počet členů rad r. 1751 zredukován z 12 na 8 b) pro členství v radě a držení jakéhokoliv městského úřadu předepsána návštěva univerzitních přednášek c) radní měli nově dostávat stálý plat d) v úřadě purkmistra se měli střídat pouze 4 konšelé e) v oblasti politické a finanční správy podřízení dohledu krajských hejtmanů 2) Období let 1740 - 1848 d) MĚSTSKÁ SPRÁVA ZA MARIE TEREZIE* - reforma hrdelního soudnictví ve městech - smí vykonávat jen úřad obsazený školenými a zkoušenými soudci - vyhradila se skupina tzv. MUNICIPÁLNÍCH MĚST - z poddanských měst - měšťané osobně svobodní, ale vázaní k vrchnosti určitými povinnostmi, hlavně v hospodářských záležitostech - vrchnost si sice zachovala dohled, ale v některých oblastech mohla tato města jednat samostatně 6 2) Období let 1740 - 1848 II. REFORMY JOSEFA II. a) SPRÁVA ÚSTŘEDNÍ - r. 1782 sloučil politickou a finanční správu ve spojeném dvorském úřadě Spojená česko-rakouská dvorská kancelář, dvorská komora a ministeriální bankodeputace - těžiště koordinace mezi ústředními úřady v tajném kabinetu - tvůrcem systému moderní policie - v čele státní ministr b) ZEMSKÁ SPRÁVA - ,,nezměnitelné zásady" (1782) - odstraňován kolegiální (gremiální) způsob rozhodování, - nahrazován způsobem monokratickým - vyšší úředníci postupně přestali úřadovat ve svých soukromých bytech úřední budovy - spojení zemské správy se stavovským zřízením (zrušeny stavovské zemské výbory gubernia) 2) Období let 1740 - 1848 II. REFORMY JOSEFA II. b) ZEMSKÁ SPRÁVA* - ze stavovských úřadů jen čestná hodnost, nebo přeneseny na úřady byrokratického typu ,,k přímému zrušení úřadů však ještě nedošlo, byly jen postupně zbavovány skutečných funkcí " - v Brně zřízeno Moravskoslezské gubernium, ALE zachován slezský zemský sněm (gubernátorem moravský zemský hejtman) Hlavní zásady nového způsobu úřadování - v oběžníku všem zemským šéfům (1781) - ,,Úřadovat se mělo rychle, účelně a s co možná nejmenším počtem lidí." - centralizační snahy uskutečňované autoritativní formou vedly k vydávání uniformních předpisů platných pro všechny zemské vlády, bez ohledu na místní poměry a zvyklosti jednotlivých zemí c) KRAJSKÁ SPRÁVA ,,nezměnitelné zásady" systému správy v Čechách - krajské úřady přeloženy do středu krajů (krajský úřad někdy umístěn do bezvýznamné vsi) - kraje rozděleny na tzv. visitační okresy v čele se státem placenými komisaři 1784 - rozšířeno personální obsazení KÚ a zlepšeno hmotné postavení úředníků - krajští hejtmani postaveni na úroveň guberniálních radů - až na výjimky všichni zaměstnanci krajského úřadu placeni státe (zbožný život, nesměli být sv. zednáři) - rozšířena pravomoc krajských úřadů rozhodující instancí kontrolovaly celý kraj, a zvláště orgány patrimoniální a městské správy byly kontrolovány gubernii 1787 - manipulační instrukce - popis činností zaměstnanců 2) Období let 1740 - 1848 d) REFORMY JOSEFA II. A MĚSTSKÁ SPRÁVA - výsledek přetrval až do r. 1848 - východisko: zachovávané kategorie měst se všemi podskupinami neodpovídají skutečnému významu a síle jednotlivých měst VYTVOŘENY KATEGORIE NOVÉ: 1784 - 87: - definitivně skončila svou existenci původní podoba městských rad (modifikovaná volitelnost) PRAHA - sloučena 4 pražská města v město jediné - hlavní město Prahu - + zrušeny tradiční specializované úřady, úřad královského rychtáře, hodnost primátora a všechna zvláštní místní práva - v čele MAGISTRÁT - purkmistr, 2 náměstci, 32 radů volených 40ti členným sborem měšťanů 7 2) Období let 1740 - 1848 REGULACE MAGISTRÁTŮ postupovala v dalších městech - proběhla jako součást soudních reforem - zkoušení radní později zakotvena doživotnost funkcí obecních reprezentantů - v této podobě veřejná správa fungovala bez podstatnějších změn do reforem po roce 1848 Podle své velikosti a bohatství města rozdělena do tří kategorií: 1) největší města - dostala úplný magistrát: civilní, trestní a politický senát ­ min. 6 zkoušených radních, zkoušený purkmistr, každé 2 roky voleni nezkoušení radní 2) v menších městech neúplný magistrát zkombinován se zbytky staré rady - místo magistrátu 3 státní úředníci (syndik, kancelista,sluha) 3) nejmenší města - nedostala magistrát vůbec fungovaly zbytky starého systému, ztratila však svou správní samostatnost 2) Období let 1740 - 1848 III. REFORMY PO SMRTI JOSEFA II. A) REFORMA CENTRÁLNÍCH INSTITUCÍ Leopold II. - opět rozděleny velké a těžkopádné komplexy - centrální správa navrácena do stavu za Marie Terezie - v zemské správě obnoveny stavovské zemské výbory, do r. 1849 zůstalo Slezsko spojeno s Moravou František I. - obavy ze změn - nástup policejního absolutismu nové správní orgány - v počátcích vlády ústřední správa 4x reorganizována, teprve stav z r. 1802 byl následně pouze doplňován - METTERNICH 2) Období let 1740 - 1848 III. REFORMY PO SMRTI JOSEFA II. B) REFORMA ZEMSKÝCH INSTITUCÍ - i zde se promítl centralismus a absolutistický způsob vlády, zasáhly všechny důležitější stavovské instituce: - zemské sněmy, - stavovské zemské výbory. - zemské soudy. Leopold II. přiznal stavům práva, která jim byla udělena v době třicetileté války, a obnovil jejich orgány, které existovaly k r. 1779. Stavovské zemské výbory, měly však omezený hlas v legislativních záležitostech. 3) Období let 1848 - 1918 a) ZAVEDENÍ ÚSTAVNOSTI - postavení panovníka dáno pragmatickou sankcí - 15. 3. 1848 vydán konstituční patent - 17. 3. - panovník jmenoval ,,první ústavní odpovědné ministerstvo" - ministerskou radu (vládu) v čele s Kolovratem - 8. 4. - vydán kabinetní list (nerealizoval se) - 11. 4. - panovník potvrdil ústavu Uherského zemskoho sněmu přijal ústavu - 25. 4. - oktrojovaná - pillersdorfova ("dubnová") ústava (nejcentralističtější, vylučovala zákonodárnou účast zemských sněmů - výlučně ŘS) - 30. 5. 1848 - ve všech zemích volby do říšského sněmu - 6. 3. 1849 - Stadionova ("březnová") ústava 8 3) Období let 1848 - 1918 ÚSTŘEDNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA DO R. 1867 MINISTERSKÉ ÚŘADY ,,Do rakousko-uherského vyrovnání, odkdy se počet ministerstev v západní části monarchie na delší dobu ustálil a teprve od konce 19. stol. se jednotlivé vládní resorty definitivně rozčlenily, přežívalo v ústřední správě experimentování.. "(Hledíková, Janák) Dvorské úřady v březnu 1848 nejvyšším rozhodnutím přeměněny v MINISTERSKOU RADU z ministerstva zahraničních záležitostí a císařského domu, ministerstva vnitra, spravedlnosti, financí, války, později kultu a vyučování, veřejných prací, obchodu a koncem roku v souvislosti se zrušením roboty a poddanství a novými úkoly státu v oblasti zemědělství též ministerstva orby - nejdůležitější složky: a) jednotlivá ministerstva s odbornými ministry b) ministr-prezident c) ,,ministři krajani" 3) Období let 1848 - 1918 Ministerstvo vnitra - působnost stanovena v r. 1852 a) obecná - vedení politicko-administrativních záležitostí a dozor nad všemi úřady a orgány náležejícími k politické správě b) specifická - veřejná bezpečnost - užší politická správa (st. občanství, šlechtické věci a evidence obyvatelstva) - zdravotnictví (m. lidového zdravotnictví až od r. 1918) - dohled nad územní samosprávou - nejvyšším stavebním úřadem - nadačním úřadem 3) Období let 1848 - 1918 STADIONOVA ORGANIZACE POLITICKÉ SPRÁVY V ZEMÍCH - souvisí se zrušením poddanství v r. 1848 - došlo k postátnění i první instance veřejné správy + prvky moderní samosprávy DVOJKOLEJNOST (odstraněno až 1927) - nová organizace vstoupila v platnost 1. ledna 1850 (do té doby na státní útraty patrimoniální správa) a) základní územní jednotkou se staly tzv. politické okresy - vytvářeny podle jednotných hledisek tak, aby se od sebe zásadně nelišily ani rozlohou, ani počtem obyvatel b) vyššími jednotkami kraje a země c) nejvyšším MV 3) Období let 1848 - 1918 STADIONOVA ORGANIZACE POLITICKÉ SPRÁVY V ZEMÍCH* - Čechy rozděleny do 7 krajů (mimo kraje stála Praha) 79 politických okresů (Praha tvořila samostatný okres) - v každém vytvořeno okresní hejtmanství. - Morava - 2 kraje a 25 okresních hejtmanství a - Slezsko - oddělením od Moravy osamostatněno, 1 kraj se 7 okresními hejtmanstvími. Okresní hejtmanství - vytvořena v sídle každého politického okresu - prvoinstanční úřad politické správy s všeobecnou působností - v čele úředník s právnickým vzděláním 9 3) Období let 1848 - 1918 STADIONOVA ORGANIZACE POLITICKÉ SPRÁVY V ZEMÍCH* - V sídle každého kraje krajská vláda v čele s krajským prezidentem Krajské vlády - těžištěm politické správy v zemích - instančně podřízeny přímo ministerstvu vnitra (přestože mezi nimi a MV v instančním pořadí ještě místodržitelství - prostředníkem pro odvolání) 3) Období let 1848 - 1918 PRVNÍ ZÁKONNÁ ÚPRAVU PRO SAMOSPRÁVNÉ OBCE STADIONOVO PROZATÍMNÍ OBECNÍ ZŘÍZENÍ z 20. března 1849 - jednotným zákonem s platností pro všechny obce, okresy a kraje v celém státě - obce místní, okresní a krajské (platnosti však nabyly předpisy jen o místních obcích) - zásada, že ,,základem svobodného státu je svobodná obec" - rozeznávalo dvojí působnost obce a) tzv. přirozenou působnost obce b) působnost přenesenou - zvláštní městská obecní zřízení - tzv. statuty - obligatorně pouze pro zemská hlavní města, pro krajská a jiná významná města, pokud by o to požádaly 3) Období let 1848 - 1918 STADIONOVO PROZATÍMNÍ OBECNÍ ZŘÍZENÍ* - v každé obci se zřizovaly dva povinné orgány: a) obecní výbor - volený na 3 roky - moc usnášecí a dozorčí - veřejná zasedání b) obecní představenstvo - voleno ze středu OV - purkmistr (obecní představený, starosta) + min. 2 radní Obecní samospráva začala existovat současně se zahájením činnosti nově zřízených úřadů politické správy r. 1850. Nové obecní zřízení bylo vydáno teprve na konci neoabsolutismu (1859) - nenabylo však až na výjimky platnost. 3) Období let 1848 - 1918 b) NEOABSOLUTISMUS (tzv. silvestrovské patenty 1851) - odstraňování samosprávy a veřejnosti - představenstva měly potvrzovat KÚ - v r. 1854 uplynulo tříleté funkční období obecních orgánů, neuskutečnily se nové volby - leden 1853 - nejvyšší ustanovení o zřízení a úřední působnosti okresních úřadů, krajských úřadů, místodržitelství a soudních úřadů smíšené okresní a krajské úřady (1855) - v sídle každého okresního soudu pro jeho obvod - spojením okr. soudů a okr. hejtmanství - v čele okresní představení - v Čechách místo dosavadních 76 okresních hejtmanství 208 smíšených okresních úřadů - Na Moravě 76, ve Slezsku 22 10 3) Období let 1848 - 1918 b) NEOABSOLUTISMUS KRAJSKÉ ÚŘADY - v čele krajští představení - místo 7 krajských vlád v Č 13 KÚ, na M místo 2 6 KÚ, Slezsko nebylo členěno - prostředník mezi zemskými politickými úřady a I. instancí - v dalším období nakonec zrušeny (na Moravě 1860, v Čechách 1862) - ponechána část personálu k dohledu nad OÚ Místodržitelství a zemské vlády a) ve věcech politické správy a v personálních záležitostech podřízeny ministrovi vnitra b) v oboru speciálních záležitostí podléhaly také ostatním ministerstvům nebo ústředním úřadům c) působnost místodržitele a působnost místodržitelství 3) Období let 1848 - 1918 c) KONSTITUCIONALITA 20. října 1860 - říjnový diplom - ohlašoval konec absolutismu (vedle tzv. společné říšské rady zde i říšská rada pro neuherské země) 26. února 1861 - Schmerlingova/ únorová ústava ,,na provedení" Říjnového diplomu - nezakotvovala občanská práva, neznala odpovědnost ministrů, ochranu národnostních práv, poslaneckou imunitu - zakotveno právo panovníka vládnout bez parlamentu a vydávat nařízení s mocí zákona, pokud říšská rada nezasedala 3) Období let 1848 - 1918 d) RAKOUSKO-UHERSKÉ VYROVNÁNÍ (1867+) tzv. "prosincová ústava" - platila až do pádu monarchie "vrchol rakouského ústavního vývoje " (Malý, K. et al.) Uherská koruna měla vlastní sněm a vlastní vládu. S "Předlitavskem" spojena: a) osobou panovníka na základě pragmatické sankce, b) zahraničními věcmi, c) vojenstvím a d) financemi, pokud se b) až d) týkaly společných věcí. Institucionálně zabezpečeno společnými ministerstvy: - ministerstvo zahraničních záležitostí a císařského a královského domu - říšské (společné) ministerstvo války a - ministerstvo říšských financí 3) Období let 1848 - 1918 SYSTÉM POLITICKÉ SPRÁVY - zákonem z 19. května 1868 č. 44 ř. z. vybudován aparát politické správy první a druhé stolice - platný jen pro Předlitavsko - prakticky beze změn převzala ČSR - vymezoval pojem politické správy - ,,do ní náležejí v zemích všech záležitosti, které patří v nejvyšší linii do působnosti ministerstev vnitra, kultu a vyučování, zemské obrany a veřejné bezpečnosti a orby" - města se zvláštním statutem tvořila zvláštní politický okres - ,,pod vedením zemských šéfů budou záležitosti politické správy vyřizovány zemskými politickými úřady, zeměpanskými okresními politickými úřady a komunálními úřady obcí" KRAJE TÍMTO ZÁKONEM NEBYLY OBNOVENY (až 05/1918) 11 3) Období let 1848 - 1918 SAMOSPRÁVA OBCÍ březen 1862: rámcový říšský obecní zákoník - vedle místních obcí měly být opět zřízeny obce okresní a župní (krajské), nad tím obec zemská zřízení vyšších obcí jen fakultativní. - Opět dvojí působnost obcí - ,,samostatná" a ,,přenesená" a) Samospráva obecní - rozpracován zákony jednotlivých zemí (v Čechách zákon č. 7/1864 z.z., na Moravě zákon č. 4/1864 z.z. a ve Slezsku zákonem č. 17/1863 z.z.) (vyjma měst se statutem - DÚ) 3) Období let 1848 - 1918 SAMOSPRÁVA OBCÍ - oprávnění voliči na tříleté funkční období obecní výbor - každý volitelný a řádně zvolený občan byl povinen volbu přijmout - k zastupování nepřítomných členů obecního výboru se volili tzv. náhradníci - OV ze svého středu obecní představenstvo: - počet členů nesměl přesáhnout 1/3 OV a) obecní starosta (obecní představený, měšťanosta, purkmistr, primátor apod.) b) obecní radní 3) Období let 1848 - 1918 SAMOSPRÁVA OBCÍ - do samostatné působnosti (podle § 28) 1. správa obecního jmění 2. péče o bezpečnost osob a majetku 3. starost o obecní silnice a mosty 4. policie dopravní, pořádek na trhu 5. zdravotní péče 6. dohled nad čeledí a dělníky a dodržování čeledního řádu 7. policie mravnostní 8. péče o chudé a dobročinné ústavy 9. stavební dohled 10. správa škol obecních a středních vydržovaných obcí 11. řešení sporů mezi příslušníky obce 12. dobrovolné licitace (vydražování) movitých věcí - přenesená působnost (§29) - ,,jako povinnost obce přičiňovat se spolu k účelům správy veřejné" (i obecní trestní senát) 3) Období let 1848 - 1918 SAMOSPRÁVA OBCÍ* b) Okresní samospráva ("zastupitelské okresy") V Čechách zřízena zemským zákonem z r. 1864. Orgány okresní samosprávy byla okresní zastupitelstva - vybírala okr. starostu a okresní výbor V ostatních zemích přijaty zákony, ale nebylo realizováno. Na Moravě náhradou okresní zemské výbory. (zákon č. 38/1877) Ve Slezsku systém okresních silničních výborů zřízen zákonem č. 133/1898. Kromě toho ještě tzv. okresní starostenské sbory. (1904 - v Olomouci dohodnuto vybudování starostenské organizace pro celou Moravu 1905 - Ústředí starostenských sborů na Moravě) 12 3) Období let 1848 - 1918 SAMOSPRÁVA OBCÍ c) Zemská samospráva Nová zemská zřízení až z r. 1861 (zřízení z 1850 nenabyla platnost) - zemské výbory volené zemskými sněmy z řad poslanců (v Č členů - v čele předseda - zemský maršálek, 8 přísedících, na M 6 členů, předsedou zemský hejtman; ve Sl. 4 a z. hejtman) KONEEEEC