1
4. Veřejná správa po vzniku
ČSR do roku 1989
David Špaček
PVVESP - Přednáška č. 4
březen 2007
Literatura a jiné zdroje
SCHELLE, K.Vývoj veřejné správy v letech 1848 - 1948.
Praha: EUROLEX BOHEMIA 2002.
ČECHÁK, V. Vývoj veřejné správy v Československu a České
republice (1945 - 2004). Praha: EUPRESS 2004
www stránky
Poslanecké sněmovny: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=30
DOBOVÉ ZÁKONY
1. Historické pozadí reformy VS
1. První republika a VS 1918 -1938
2. Druhá republika, okupace a Protektorát
3. 1945 - 1948
4. 1948 - 1960
5. 1960 - 1968
6. 1968 - 1989
DEMOKRATICKÉ HODNOTY
vs. JEJICH PRAXE
ÚSTAVNÍ PRÁVA VS. PROCESY
http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zprava/_zprav
a/250574
1) Československá republika a VS
(1918)
při vzniku ČSR pro systém VS určující
tzv. RECEPČNÍ ZÁKON
(zákon č. 11/1918, o zřízení samostatného státu
československého)
,,veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají
prozatím v platnosti"
,,všechny úřady samosprávné, státní a župní, ústavy státní, zemské,
okresní, župní a obecní jsou podřízeny Národnímu výboru a prozatím
úřadují a jednají podle dosud platných zákonů a nařízení"
převzat celý právní řád a správní systém
a) Rakouska pro české země
b) Uher pro Slovensko a Podkarpatskou Rus
2
1) Československá republika a VS
(1918)
A/ CENTRÁLNÍ INSTANCE VEŘEJNÉ SPRÁVY
Nejvyšší správní úřady zřízeny zákonem
č. 2/1918  12 ,,úřadů pro správu" (zde)
- 1919 - Ministerstvo pro sjednocení
zákonodárství a organizace správy
Nejvyšší správní soud
- upraven zákonem č. 3/1918
1) Československá republika a VS
(1918)
B/ ÚZEMNÍ POLITICKÁ SPRÁVA
převzata tak, jak existovala na konci války
KROMĚ TOHO
v Čechách síť místních, okresních a zemských
NÁRODNÍCH VÝBORŮ
- politickou organizací plnící od vzniku ČSR funkci
mocenského aparátu k řešení místních nejaktuálnějších
problémů
- jejich činnost značně nejednotná, většinou
bezkoncepční - sjednotit se snažil NV v Praze
- činnost ukončena usnesením vlády v prosinci 1918
1) Československá republika a VS
(1918)
B/ ÚZEMNÍ POLITICKÁ SPRÁVA
okresní hejtmanství
- přejmenována na OKRESNÍ SPRÁVY POLITICKÉ
- v čele okresní hejtmani
místodržitelství
- přejmenována na ZEMSKÉ SPRÁVY POLITICKÉ
- v čele prezident
1) Československá republika a VS
(1918 -1938)
B/ ÚZEMNÍ POLITICKÁ SPRÁVA
ŽUPNÍ ZÁKON
(zákon č. 126/1920 o zřízení župních a okresních úřadů)
- výsledkem snah po sjednocení veřejné správy
- měl odstranit provizorium po recepci
- měl platit pro celé území republiky s výjimkou Prahy
- měl být aktivován do 3 let
- "vnitřní správu" měly vykonávat župní (v čele župan) a
jim podřízené úřady okresní (okresní náčelník
podřízený županovi) - obě skupiny podřízeny MV
- pro politické neshody vstoupil v omezené podobě
v platnost jen na Slovensku od ledna 1923
3
1) Československá republika a VS
(1918 -1938)
ŽUPNÍ ZÁKON
- města se zvláštním statutem v Č, na M a v S měla
vykonávat ve svém obvodu podle svých zřízení svými
obecními orgány zároveň správu okresního úřadu
- "Hlavní město Praha vyňato jest ze svazku župního."
 zvláštní zákon
- MV bylo po dohodě s ministerstvy a po schválení NS v prvních
5 letech účinnosti tohoto zákona stanovit, aby k zjednodušení
a sjednocení správy byly některé záležitosti
a) z působnosti OkÚ svěřeny ŽÚ, nebo naopak
b) z působnosti Ok. výborů svěřeny župním
zastupitelstvům, nebo naopak
c) spadající do působnosti více ŽÚ vykonával jeden župní
úřad, podobně u Ž zastupitelstev
1) Československá republika a VS
(1918 -1938)
ŽUPNÍ ZÁKON - ORGÁNY ŽUP
1) volené župní zastupitelstvo
- působnost:
a) hospodářská a správní
§ 31 "Zejména jest župní zastupitelstvo povoláno pečovati
o humanitní, zdravotní, sociální, hospodářské, dopravní a kulturní
zájmy župy a jejího obyvatelstva, pokud nejde o úkoly čistě místní
povahy, na něž stačí prostředek okresu nebo obcí. K tomu konci
může se župní zastupitelstvo usnášeti zejména na tom, aby byly
zřízeny nebo podporovány ústavy, podniky nebo zařízení..."
b) normotvorná
- na základě zmocnění vlády, zákonů a nařízení
c) ve správním soudnictví - župní senáty
d) poradní - "poradním sborem župana a ústředních úřadů
o věcech veřejné župní správy se týkajících"
1) Československá republika a VS
(1918 -1938)
ORGÁNY ŽUP:
2) župní výbor
- volené župním zastupitelstvem
(včetně náhradníků)
- předsedou župan
- neveřejné schůze
3) župní komise
- fakultativně vytvářelo ŽZ pro "správu a dozor nad župními
ústavy a podniky" aj.
ŽUPNÍ SVAZY
- v jednotlivých zemích tvořeny ze zákona župními
zastupitelstvy jednotlivých
- ze svého středu volily ZEMSKÝ ŽUPNÍ SBOR
1) Československá republika a VS
(1918 -1938)
ŽUPNÍ ZÁKON - ORGÁNY OKRESŮ:
1) Okresní výbory
- mimo vybraných skupin měst (§ 69) při každém
okresním úřadě a pro jeho obvod
- z volených členů a náhradníků (4leté funkční období)
- působnost
a) hospodářská - "všeliké záležitosti vnitřní, jež se dotýkají společného
prospěchu okresu a jeho obyvatelů, nebo jež přesahují zájem jednotlivých
obcí, nebo jejich silami nemohou býti obstarány,... pokud nepojalo ŽZ"
b) pomocná - "při provádění usnesení" ŽZ
c) ve správním soudnictví (okresní senáty)
d) poradní - poradní sbor okresního náčelního, župana a ŽZ ve
věcech veřejné okresní správy
4
1) Československá republika a VS
(1918 -1938)
B/ ÚZEMNÍ POLITICKÁ SPRÁVA
realizací župního zřízení - na území ČSR 3 různé
systémy politické správy
k unifikaci nedošlo do r. 1927
ZÁKON O ORGANISACI POLITICKÉ SPRÁVY
(,,organizační zákon") - z. č. 125/1927 - v českých
zemích vstupoval v platnost 1. 12. 1928:
- zrušení žup,
- zavedení 2. instance všeobecné politické správy
ZEMSKÉ ÚŘADY- v čele zemský prezident
- v Praze pro zemi Českou, v Brně pro zemi
Moravskoslezskou, v Bratislavě pro Slovenskou
krajinu, v Užhorodě pro zemi Podkarpatoruskou
1) Československá republika a VS
(1918 -1938)
B/ ÚZEMNÍ POLITICKÁ SPRÁVA
ZÁKON O ORGANISACI POLITICKÉ SPRÁVY*
- první instancí OKRESNÍ ÚŘADY
a) státní - v čele okresní hejtman (náčelník)
(zde i statutární města Liberec a Opava)
b) komunální - jejich funkci obstarávala statutární města
Praha, Brno a Olomouc +
- v Čechách bylo 103 okresních úřadů,
- v zemi Moravskoslezské 45
- na Slovensku 79
- na Podkarpatské Rusi 12
- orgány - viz územní samospráva - "okresní úřady"
1) Československá republika a VS
(1918 -1938)
ZÁKON O ORGANISACI POLITICKÉ SPRÁVY
OBECNÉ ZÁSADY ČINNOSTI
Čl. 4 - Orgánové veřejné správy, státní i samosprávní,
volení i jmenování jsou v úředním styku povinni
zachovávati vážnost odpovídající jejich veřejnému
postavení, chovati se vůči každému slušně a
vycházeti v oboru své působnosti stranám podle
možnosti vstříc.
Navzájem je každý povinen v úředním styku s těmito
orgány zachovati vůči nim slušnost a úctu
odpovídající jejich veřejnému postavení.
do 8 let od účinnosti mohla vláda se souhlasem
NS provádět přesuny v kompetencích
1) Československá republika a VS
(1918 -1938)
C) ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
OBECNÍ SAMOSPRÁVA
- nový volební řád - odpadl majetkový cenzus -
zákon č. 75/1919 Sb. - přiznával všeobecné, rovné, tajné
a přímé hlasovací právo všem mužům i ženám
- novela k obecním zřízením - z. č. 76/1919
- řádné orgány obcí - obecní zastupitelstvo, obecní rada,
starosta, náměstci starosty, komise
- obecní rada i nyní fungovala jako obecní trestní senát
(ze starosty a dvou radních)
- zůstala zachována instituce statutárních měst
- 1919 sloučení obcí v hlavní zemská města, 1922
5
1) Československá republika a VS
(1918 -1938)
OKRESNÍ SAMOSPRÁVA
- významnější změnu až organizační zákon
- zrušeny dosavadní prvky okresní samosprávy
(zastupitelské okresy, silniční okresy na Moravě a ve Slezsku, i okresy
na Slovensku)
- zavedeny okresy
- jejich orgány součástí OkÚ
- jejich území se shodovalo s územními obvody OkÚ
- včleněny do organizace státních politických úřadů
- úřední agendu okresů obstarávali státní úředníci při OkÚ
1) Československá republika a VS
(1918 -1938)
OKRESNÍ SAMOSPRÁVA - orgány nových okresů:
a) okresní zastupitelstvo
2/3 voleny přímo (aktivní volební právo 24 let)
1/3 jmenována ministrem vnitra z řad odborníků
"přihlížeje k poměrům hospodářským, kulturním, národnostním a sociálním"
působnost:
- hospodářská - "všeliké záležitosti vnitřní, jež se dotýkají
společného prospěchu okresu a jeho obyvatelů, nebo jež přesahují
zájem jednotlivých obcí, nebo jejich silami nemohou býti obstarány,
pokud záležitostí těch nepojalo ZZ"
- pomocná - účast "při provádění usnesení ZZ"
- ve správním soudnictví
- poradní a iniciativní - "ve věcech veřejné okresní správy
poradním sborem okresního hejtmana (náčelníka) i zemského
presidenta a zemského zastupitelstva"
1) Československá republika a VS
(1918 -1938)
orgány nových okresů:
b) okresní výbor - volilo ze svých řad okr. zastupitelstvo,
c) okresní hejtman (náčelník)- předsedou a) i b)
- odpovědný zemskému prezidentovi a ministrovi vnitra,
okresnímu zastupitelstvu se zodpovídat nemusel
1) Československá republika a VS
(1918 -1938)
ZEMSKÁ SAMOSPRÁVA
- nejvyšším článkem územní samosprávy
- včleněna do organizace státních politických úřadů
- v každé zemi vytvořeny orgány zemské samosprávy:
a) zemské zastupitelstvo
(1/3 volena, 2/3 jmenovala vláda z řad odborníků)
b) zemský výbor
c) zemský prezident
d) zemské komise (fakultativní)
6
1) Československá republika a VS
(1918 -1938)
ZEMSKÁ SAMOSPRÁVA
- působnost zemského zastupitelstva
a) hospodářská a správní - "pečovati o správní a hospodářské
záležitosti země a jejího obyvatelstva" "zejména ... pečovati o humanitní,
zdravotní, sociální, hospodářské, dopravní a kulturní zájmy země a
jejího obyvatelstva, pokud jde o úkoly, které svým významem přesahují
rozsah a potřeby jednotlivých obcí a okresů, dotýkají se zájmů větší části
země a nemají důležitosti celostátní,,
b) normotvorná
c) ve správním soudnictví (zemské senáty)
d) poradní - "poradním sborem zemského presidenta a ústředních úřadů
o věcech veřejné zemské správy"
2) Okupace a období Protektorátu Čechy
a Morava
období tzv. DRUHÉ REPUBLIKY
- prezident zmocněn vydávat dekrety s mocí
ústavního zákona s jednomyslným souhlasem vlády
(zákon č. 330/1938)
- změna unitárního státu přijetím
a) zákona č. 299/1938 Sb. z. a n. o autonomii
Slovenské země (i s možností přijetí vlastní ústavy)
b) úst. z. č. 328/1938 Sb. z. a n. o autonomii
Podkarpatské Rusi
vznik PROTEKTORÁTU ČECHY A MORAVA
Ústava SR - č. 185/1939 z července 1939
2) Okupace a období Protektorátu Čechy
a Morava
A/ VEŘEJNÁ SPRÁVA V ODTRŽENÉM ČESKÉM
POHRANIČÍ
starý systém správy nahrazen říšskoněmeckým systémem
vycházejícím z vůdcovského principu
odstraněny všechny zbytky volitelnosti orgánů územní
samosprávy
orgány měst a venkovských obcí pod dozorem zmocněnců NSDAP
vytvořena říšská župa sudetská - území rozděleno na
a) venkovské okresy - úřady landrátů a okresních
radů
(jmenování na 6 let župním vedoucím NSDAP)
b) městské okresy
(v čele vrchní starosta)
2) Okupace a období Protektorátu Čechy
a Morava
A/ VEŘEJNÁ SPRÁVA V ODTRŽENÉM ČESKÉM
POHRANIČÍ
druhou instancí politické správy župy - vládní prezidenti
vytvořeny 3 - v Ústí nad Labem, Karlových Varech a Opavě
třetí instancí úřad říšského místodržitele v Liberci,
v čele říšský místodržitel - vykonával i funkci župního
vedoucího NSDAP, měl i funkce s celožupní působností
celý správní systém sudetské župy se měl stát vzorem
pro přebudování správy v ostatních částech říše
7
2) Okupace a období Protektorátu Čechy
a Morava
B/ VEŘEJNÁ SPRÁVA V PROTEKTORÁTU
ve zbytku českých zemí (okupován 15. března 1939) vytvořen
tzv. Protektorát Čechy a Morava,
Hitlerův výnos z 16. března 1939
protektorát je autonomní a spravuje se sám ,,ve shodě
s politickými, vojenskými a hospodářskými potřebami říše"
vlastními orgány a úředníky
výnos základem formální existence dvojí koleje veřejné
správy v protektorátě:
a) protektorátní autonomní správy
b) správy říšské - říšský protektor v Č a na M
dvojkolenost zlikvidována až Heydrichovými správními
reformami (1942)
MAPA SPRÁVY
2) Okupace a období Protektorátu Čechy
a Morava
zahraniční odboj a KONCEPCE PRÁVNÍ
KONTINUITY PŘEDMNICHOVSKÉ REPUBLIKY
ústavní dekret prezidenta republiky č. 2/1940
(15. října 1940)
 zákonodárná činnost bude po dobu platnosti
prozatímního státního zřízení vykonávána
v nezbytných případech prezidentem republiky
na návrh vlády ve formě dekretu, které
spolupodepíše předseda vlády, resp. členové
vlády pověření jejich výkonem
diskuze ohledně kontinuity či diskontinuity veřejné správy
+ myšlenka NÁRODNÍCH VÝBORŮ
2) Okupace a období Protektorátu Čechy
a Morava
ústavní dekret o národních výborech a prozatímním
národním shromáždění
(č. 18/1944 ze 4. 12. 1944)
 na osvobozeném území měly být ustaveny místní,
okresní a zemské NV jako prozatímní orgány
veřejné správy
 v obcích a okresech s převážnou většinou ,,státně
nespolehlivého obyvatelstva" místo NV správní
komisaři nebo komise
Otázka Zakarpatské Ukrajiny
smlouvy, v nichž se Československo zavázalo odstoupit
ZU Sovětskému svazu (duben až červen 1945)
3) Veřejná správa v období 1945 - 1948
v průběhu osvobozování vznikaly NÁRODNÍ VÝBORY
- jejich činnost upravena později vládním nařízením
(4/1945)
 třístupňová struktura
místní
okresní
zemské
Ústřední národní výbor hlavního města Prahy
- FAKTICKY SE STALY jedinými místními orgány
veřejné správy
AVŠAK na mnoha místech ještě obecní, okresní a
v českých zemích zemské úřady
- fakticky výkonnými orgány příslušných
národních výborů
8
4) Veřejná správa v období 1948 - 1960
po Únoru 1948 patrné ,,usměrňující" aktivity
Komunistické strany i v oblasti veřejné správy
AKČNÍ NÁRODNÍ VÝBORY
- začaly vznikat (po 21. únoru) na nejrůznějších úrovních
v celé republice ,,v okresech, městech, obcích, závodech, školách,
úřadech, ale také v politických stranách a společenských
organizacích"
- koncipovány jako orgány trvale působící
- základním úkolem ,,organizovat a představovat jednotu
pracujícího lidu měst a venkova" a ,,odstranit všechny
rozvratné živly"
- jejich politickému vlivu podřízeny NV a další úřady
- zpočátku nebyla upravena pravidla jejich činnosti ani
jejich kompetence
4) Veřejná správa v období 1948 - 1960
AKČNÍ NV
oblasti kompetence řešily vyhlášky MV a zákon č. 213/1948
července 1948
(ne novelizace vyhlášky o šum. limonádách :)
§ 1 (1) Opatření akčních výborů nebo opatření učiněná na jejich návrh nebo na
jejich místě, k nimž došlo v době od 20. února 1948 do dne počátku účinnosti
tohoto zákona a která směřovala k ochraně nebo k zabezpečení lidově-
demokratického zřízení nebo k očistě veřejného života, jsou po právu, a to
i v těch případech, kde by jinak nebyla v souladu s příslušnými předpisy.
§ 2 Pokud se opatření uvedená v ustanovení § 1, odst. 1 týkají veřejných
zaměstnanců, platí pro ně tato další ustanovení:
(1) Opatření, kterými byli veřejní zaměstnanci odstraněni z činné služby
(dovolená s čekatelným a pod.), se považují, pokud se dále nestanoví jinak,
za rozvázání služebního (pracovního) poměru od prvního dne měsíce,
následujícího po dni počátku účinnosti tohoto zákona.
4) Veřejná správa v období 1948 - 1960
ÚSTAVA 9. KVĚTNA
- ,,Svrchovaný lid vykonává státní moc zastupitelskými sbory,
které jsou lidem voleny, lidem kontrolovány a lidu odpovědny".
- kapitola 6, §§ 123 - 133 - národní výbory:
,,nositelé a vykonavatelé státní moci v obcích,
okresech a krajích a strážci práv a svobod lidu"
§ 124: ,,(I) Národní výbory vykonávají na území, pro které jsou
zvoleny, veřejnou správu ve všech jejích oborech, zejména
obecnou správu vnitřní, správu kulturní a osvětovou, ochranu
práce a správu zdravotní a sociální; správu finanční pak podle
zvláštních ustanovení. "
4) Veřejná správa v období 1948 - 1960
ÚSTAVA 9. KVĚTNA
národní výbory*
§ 126: ,,(I) NV jsou při plnění svých úkolů povinny opírat se
o přímou účast a iniciativu lidu a podléhají jeho kontrole.
Jejich členové a členové jejich orgánů jsou lidu ze své
činnosti odpovědni. Způsob, jakým lid provádí kontrolu a
uplatňuje tuto odpovědnost, stanoví zákon."
§ 125 - práva a povinnosti v oblasti bezpečnostní a
hospodářské - NV ,,chrání a posilují lidově demokratické
zřízení... pečují o národní bezpečnost ... účastní se
vypracovávání a provádění jednotného hospodářského
plánu..."
NEPŘEVZALA INSTITUT ÚSTAVNÍHO SOUDU - ,,stala se jen
formálním textem bez skutečné ochrany"
9
4) Veřejná správa v období 1948 - 1960
v červnu 1948 sjezd národních výborů
 KROMĚŘÍŽSKÝ PROGRAM
zákona č. 280/1948 o krajském zřízení:
- krajské zřízení zakotveno Ústavou 9. května, ALE
kraje a krajské NV zřízeny až zákonem z 21. 12.
- území ČSR rozděleno na 19 krajů
a) v českých zemích ­ 13 ­ MAPA KRAJŮ
b) na Slovensku 6
- území dosavadních okresů nebo obcí měla být
přizpůsobena krajským hranicím
 v českých zemích stoupl počet okresů
ze 154 na 180
- odpovědnost KNV lidu, řízeny vládou a jí odpovědné,
jejich referenti příslušným resortním ministrům
zákon č. 14/1950 upravil místní NV
§ 1 (1) Místní národní výbory působí ve všech obcích a jsou
v těsném a stálém styku s lidem. Mohou proto vyšším státním orgánům
tlumočit vůli a přání nejširších vrstev lidu a získávat tyto vrstvy pro
činnou a trvalou účast na provádění úkolů, spojených s budováním
socialismu.
(2) Místní národní výbory mají být organisovány a mají pracovat tak,
aby byly skutečnými představiteli a mluvčími lidu svého územního
obvodu, aby dobře plnily úkoly spojené s budováním socialismu a aby
své úkoly prováděly neustále v těsném spojení s lidem, za jeho pomoci i
spolupráce a pod jeho stálou kontrolou.
§ 2 (1) Místní národní výbor je na území obce nositelem a vykonavatelem
státní moci
(2) Místní národní výbor je orgánem jednotné státní správy na území
obce a vykonává ji ve všech jejích oborech
(3) Místní národní výbor pomáhá vytlačovat a omezovat kapitalistické
prvky, podporovat a upevňovat prvky socialistické ve všech oborech
hospodářství a upevňovat svazek dělníků a rolníků.
4) Veřejná správa v období 1948 - 1960
zákon č. 14/1950
ORGÁNY
PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ
"Na nich určuje (MNV) v duchu vládní politiky směr své
činnosti a směr činnosti svých výkonných složek."
 plán úkolů v rámci jednotného hosp. plánu
 rozpočet
 územní plán
 ze svého středu předsedu, náměstky, referenty
výkonné složky
a) RADA
b) PŘEDSEDA
c) REFERENTI - měli se navzájem zastupovat
d) KOMISE - mobilisovat občanstvo k provádění prací MNV
4) Veřejná správa v období 1948 - 1960
zákon č. 14/1950
DÁNA STRUKTURA REFERÁTŮ
I. referát pro všeobecné vnitřní věci,
II. plánovací referát,
III. bezpečnostní referát,
IV. referát pro školství, osvětu a tělesnou výchovu,
V. referát práce a sociální péče,
VI. zdravotní referát,
VII. finanční referát,
VIII. hospodářský referát,
IX. zemědělský referát,
X. referát pro vnitřní obchod a výživu,
XI. technický referát.
ORGÁNY SPECIFIKOVÁNY PRO 4 KATEGORIE MNV
(do 600 ob., 601 - 2000, 2001 - 6000, nad 6 tis.)
10
4) Veřejná správa v období 1948 - 1960
c) zákon č. 14/1950: ORGÁNY
DŮVĚRNÍCI LIDOVÉ SPRÁVY
- povinně pro MNV 3. a 4. k.
- "ustanovuje rada z osob, které se dobrovolně k této práci přihlásí, a to
zpravidla na návrh složek Národní fronty (organisací politických,
odborových, družstevních, kulturních a tělovýchovných a
organisací žen a mládeže)"
MÍSTNÍ A ÚJEZDNÍ TAJEMNÍK
- MNV 3. a 4. kategorie (u ostatních po určení KNV)
- potvrzoval předseda ONV
- "politickým a odborným pomocníkem a poradcem místního národního
výboru, zvláště jeho předsedy. Pomáhá místnímu národnímu
výboru zejména utužovat spojení s lidem, organisovat hovory
s lidem a síť důvěrníků a rozvíjet činnost komisí"
4) Veřejná správa v období 1948 - 1960
ústavní zákon č. 47/1950 Sb. o úpravách
v organizaci veřejné správy
umožňoval vládě, aby svými nařízeními mohla
upravovat, zřizovat a rušit působnost ministerstev,
pověřenectev a jiných orgánů veřejné správy 
Ministerstvo národní bezpečnosti
Vládním nařízením zdůrazněn požadavek, aby každý
NV měl vypracovaný plán své činnosti, který by byl
kontrolovatelný volenými orgány i vyššími NV
 plánovací komise
vs. ODBORNOST ÚŘEDNÍKŮ
4) Veřejná správa v období 1948 - 1960
kodex národních výborů
a) 12/1954 Sb. - nově definoval postavení NV v systému
orgánů státní moci
,,NV jsou místními orgány státní moci pracujícího lidu Československa.
Jako nejširší organizace pracujících opírají se ve své činnosti
v krajích, okresech a obcích a svazek dělníků, rolníků a pracující
inteligence.
NV řídí ve svých obvodech hospodářskou a kulturní výstavbu
socialismu podle směrnice vlády a zákonů republiky. Soustavně se
starají, aby byly stále lépe a plněji uspokojovány rostoucí hmotné a
kulturní potřeby pracujících. Veškerou svou činností pečují o člověka
a jeho blaho a upevňují důvěru pracujících
k orgánům lidově demokratického státu."
"voleny pracujícím lidem krajů, okresů, měst, obvodů, vesnic a ostatních
obcí na dobu tří let. Volební právo je obecné, rovné a přímé při
tajném hlasování."
4) Veřejná správa v období 1948 - 1960
tzv. kodex národních výborů:
a) zákon č. 12/1954 Sb.* - ,,NV jsou krajské, okresní,
městské, obvodní a místní, Ústřední národní výbor
hlavního města Prahy a Ústřední národní výbor
hlavního města Bratislavy."
- stěžejní postavení především KNV
- NV podřízeny vládě
- tato struktura NV zůstala v platnosti až do roku 1960
b) organizaci, působnost a formy činnosti národních výborů
všech stupňů upravoval zákon č. 13/1954 Sb.
§ 9 Základním úkolem národních výborů je budovat a upevňovat
podle směrnic vlády ve městech i na vesnicích socialistický řád a
pečovat všestranně o blaho člověka. Národní výbory se starají
především o to, aby běžné životní potřeby pracujících byly co
nejlépe a co nejplněji uspokojovány....
11
4) Veřejná správa v období 1948 - 1960
b) zákon č. 13/1954 Sb. : ORGÁNY NV
ZASEDÁNÍ NV
STÁLÉ KOMISE NÁRODNÍHO VÝBORU
- ze svého středu TAJEMNÍKA
PŘEDSEDA
RADA
ODBORY A SPRÁVY RAD NÁRODNÍCH VÝBORŮ
- "NV vytvářejí z politicky a odborně kvalifikovaných
zaměstnanců odbory a správy rad národních výborů."
- U rad NV menších obcí se odbory a správy nezřizují.
SPRÁVY ZŘIZOVANÉ ÚSTŘEDNÍMI ÚŘADY
Ústřední úřady se souhlasem vlády při NV.
4) Veřejná správa v období 1948 - 1960
c) zákon č. 14/1954 upravil volby do NV
podobný způsob jako v př. voleb do NS v roce 1948
- pouze jedna jednotná kandidátka NF
§ 1 Pracující lid vysílá do národních výborů své nejlepší
představitele, kteří jsou hodni toho, aby se stali jeho
zástupci, a kteří dávají záruku, že budou své úkoly řádně
plnit.
§ 55 Kandidáti pro volbu do národních výborů jsou kandidáty
Národní fronty jakožto svazku dělníků, rolníků a pracující
inteligence. Národní fronta - bojový blok Komunistické strany
Československa, Revolučního odborového hnutí,
Československého svazu mládeže, Československé strany
socialistické, Československé strany lidové, Strany slovenskej
obrody, Strany slobody a ostatních organisací pracujícího lidu -
navrhuje za kandidáty nejlepší dělníky, členy jednotných
zemědělských družstev, drobné a střední rolníky a příslušníky
pracující inteligence.
5) Veřejná správa v období 1960 - 1968
v červenci 1960 - ústavní zákon č. 100/1960 Sb.,
ústava Československé socialistické republiky
- vzorem sovětská ústava z r. 1936
,,základy socialismu byly v Československé republice již
vybudovány... Vedoucí silou ve společnosti i ve státě je
předvoj dělnické třídy, Komunistická strana Československa,
dobrovolný bojový svazek nejaktivnějších a
nejuvědomělějších občanů z řad dělníků, rolníků a
inteligence."
- čl. 4. zakotvil vedoucí úlohu KSČ
Vedoucí silou ve společnosti i ve státě je předvoj dělnické třídy,
Komunistická strana Československa, dobrovolný bojový svazek
nejaktivnějších a nejuvědomělejších občanů z řad dělníků, rolníků a
inteligence.
- NV součástí ,,zastupitelských sborů pracujícího lidu"
5) Veřejná správa v období 1960 - 1968
ústava Československé socialistické republiky a
postavení a úkoly NV:
články 86 - 96:
NV - ,,nejširší organizace pracujících"
- orgány státní moci a správy v krajích, okresech a
obcích
- složeni z poslanců - lidem voleni, lidu odpovědni a
mohli být lidem odvoláni - funkční období 4 roky
- ÚNV změněn na Národní výbor hlavního města
Prahy (NVP)
- v ústavě rovněž orgány NV - ,,rada, komise a další
orgány" - část komise volena, část z občanů
12
5) Veřejná správa v období 1960 - 1968
před přijetím ústavy přijat zákon č. 65/1960 Sb.
o národních výborech:
- zpřesněna charakteristika soustavy NV
a) krajské,
b) okresní a
c) v obcích městské a místní NV
- městské NV v sídelních městech krajů a okresů
a v ostatních velkých obcích městského charakteru,
které určil KNV.
- městské NV v Bratislavě, v Brně, v Ostravě a v Plzni
postavení okresního NV
- v obvodech obvodní NV
- Národní výbor hlavního města Prahy - obvodní NV
5) Veřejná správa v období 1960 - 1968
zákon č. 65/1960 Sb. o národních výborech*
§ 6 Národní výbory jsou pod stálou kontrolou pracujícího lidu, jsou mu
plně odpovědny a pravidelně mu skládají účty ze své činnosti.
§ 11
(1) Národní výbory dbají, aby byly plněny zákony, chrání socialistické
vymoženosti pracujícího lidu, socialistické vlastnictví, práva a
oprávněné zájmy občanů a socialistických organizací, zabezpečují
veřejný pořádek a dodržování pravidel socialistického soužití. K tomu
vedou ve spolupráci
s dobrovolnými společenskými organizacemi všechny občany.
(2) Národní výbory podle ustanovení zvláštních zákonů volí a odvolávají
soudce a soudce z lidu. Hodnotí, jak soudy v jejich obvodu plní své
úkoly, a pomáhají jim.
5) Veřejná správa v období 1960 - 1968
zákon č. 36/1960 Sb. - nové územní členění státu (!):
- snížen počet krajů i počet okresů
a) kraje Středočeský, Jihočeský, Západočeský,
Severočeský, Východočeský, Jihomoravský,
Severomoravský, Západoslovenský, Středoslovenský,
Východoslovenský
b) počet okresů v českých zemích ze 180 na 76,
na Slovensku ze 111 na 32
- v novém systému územního členění se staly hlavními
články okresy
Rezoluce XIII. sjezdu KSČ o postavení národních výborů
v socialistické společnosti - podmíněna zejména špatným
ekonomickým vývojem
 zákon č. 69/1967 Sb. o národních výborech
5) Veřejná správa v období 1960 - 1968
zákon č. 69/1967 Sb. o národních výborech
- zvýšena odpovědnost KNV za rozvoj kraje
- zdůrazněna metodická a koordinační funkce k ONV
- NV ,,nejvyšším orgánem státním moci" ve svém území
- měly je pravidelně informovat soudy, prokuratura i SNB
- řízení v kompetenci NS
- orgány NV
a) plenární zasedání NV (základním a nejvyšším),
b) rada NV, předseda, tajemník,
c) komise
d) odbory
e) městské NV a obvodní NV, někdy i místní NV měly
zřizovat tzv. občanské výbory (§ 64 - § 65 DÚ)
- poslanci jsou lidem kontrolováni, jemu odpovědni a
mohou být z rozhodnutí svých voličů odvoláni
13
6) Veřejná správa v období 1968 - 1989
zpočátku demokratizační tendence
akční program KSČ - přijat ÚV KSČ 5. dubna 1968:
NV = instituce, ,,kde je demokraticky vytvářena linie
státní politiky v místech, zejména v okresech a
krajích"
- považovány za instituce, které ,,musí
pokračovat v pokrokových tradicích místní
samosprávy a lidové správy"
- v náznaku i obnovení ,,samosprávné funkce"
- požadavek oslabení centralizace
,,aby v celém státním mechanismu nedocházelo
k přílišnému soustřeďování moci v jednom článku,
v jednom aparátu nebo u jednotlivce"
6) Veřejná správa v období 1968 - 1989
federace zřízena ústavním zákonem č. 143/1968 Sb.
ze dne 27. října 1968 o československé federaci, který
vstupoval v platnost od 1. 1. 1969
předpokládal vypracování Ústavy ČSSR, Ústavy
ČSR a Ústavy SSR - nebyly za celou dobu
existence federace rozpracovány
navazovaly ústavní zákon (č. 171/1968) o zřízení
federálních ministerstev a federálních výborů
výraznější změny ve federální a republikové správě až
zákonem č. 193/1988 Sb. a zákonem č. 194/1988 Sb.
- ,,vytvářet podmínky pro rozvoj podnikatelské činnosti a
hospodářské soutěže", ale také zdůrazňuje nutnost
většího zhodnocení ,,vědeckých poznatků" v činnosti
vlády i jednotlivých ministerstev
6) Veřejná správa v období 1968 - 1989
NÁRODNÍ VÝBORY
úst. zákonem o federaci bylo řízení národních výborů
svěřeno republikovým orgánům
v SSR došlo r. 1969 ke zrušení a r. 1970 k opětnému
zavedení krajského zřízení
v právní úpravě NV tendence k posílení centralismu a
naplňování článku 4 ústavy z r. 1960
snahy vlád obu republik o jednotný výkon působnosti
zejména KNV
- těžištěm koncipování (ve spolupráci s vládami republik)
Plány rozvoje krajů byly schvalovány vládou a po svém
schválení se staly závaznými pro všechny orgány a
instituci působící v rámci kraje.
6) Veřejná správa v období 1968 - 1989
NV A STŘEDISKA ,,PERSPEKTIVNÍCH OSÍDLENÍ"
vládní nařízení ke sjednocení struktury národních
výborů - NV všech stupňů zřizují odbory, nejmenší
městské NV a místní NV s větším počtem než 2500 ob.
zřizovaly pouze jeden odbor
problémy v obcích s méně než 2500 ob. - v ČR 75%
 vlády obou republik schválily na základě návrhů KNV
,,střediska perspektivního osídlení"
- často administrativně direktivní metody
- v ČR 17O obcí jako středisek obvodního významu,
1029 středisek místního významu (v nich MNV s alespoň
1 odborem a tajemníkem)
- FINITO -