Přírodně sociální problémy Problém růstu obyvatelstva a jeho výživy Problém potravinový (výživy) Zdroje pro tuto přednášku l Jeníček, Foltýn: Globální problémy a světová ekonomika, 2003 l Kaňáková: Globální problémy, 2004 l Antošová: Globální problémy lidstva, 2006 l Ivánek, materiály k výuce předmětu Globální problémy ve světové ekonomice l Baldwin, Wyplosz: The economics of European integration, 2004 l http://www.un.org/ l http://www.osn.cz/ l http://www.czso.cz/ l http://www.obezita.cz/ Struktura přednášky l data potravinového problému l příčiny a možná řešení potravinového problému l závěr l dodatek vyspělé země, Česká republika Data potravinového problému 2 aspekty potravinového problému l nedostatek potravin – projevuje se hladomorem, podvýživou → typické pro rozvojové země (označováno jako globální problém s nutností celosvětového řešení) l nadměrný příjem potravin a nevhodné složení potravy – projevuje se otylostí → typické pro rozvinuté země (obvykle se neoznačuje jako globální problém) Svět v datech l na počátku 21. století trpělo podvýživou 842 milionů lidí: –10 milionů ve vyspělých zemích –34 milionů v transformujících se zemích –798 milionů v rozvojových zemích l rozvinuté země vyrábějí kolem 50 % celosvětové produkce potravin, podíl na celosvětové populaci je zhruba 15 % → v rozvinutých zemích je produkce potravin na obyvatele asi 3,5krát vyšší než v rozvojových Výskyt podvýživy v rozvojovém světě, 1979 – 2000 Podvýživa, 2000 (% populace) Výskyt podvýživy v rozvojovém světě a prognóza do budoucna Příčiny a návrhy řešení potravinových krizí Příčiny potravinového problému l nezpůsobené člověkem –vliv klimatu l způsobené člověkem –zemědělská politika vyspělých zemí –chudoba –politické nepokoje –příčiny populační –ostatní (náboženské a kulturní příčiny, vliv růstu cen ropy a umělých hnojiv...) Hlavní příčiny potravinových krizí (v %),1986-1991 a 1992-2003 l hlavní příčinou potravinových krizí ve sledovaném období byly přírodní podmínky (pozn. krize ^1 dlouhodobý potravinový problém) Potravinové nouze na počátku 21. stol. a jejich hlavní příčiny - Afrika Potravinové nouze na počátku 21. stol. a jejich hlavní příčiny - Afrika Potravinové nouze na počátku 21. stol. a jejich hlavní příčiny – Asie/Blízký východ Potravinové nouze na počátku 21. stol. a jejich hlavní příčiny – Latinská Amerika, Evropa Příčina – vliv klimatu l v řadě zemí s velkým počtem obyvatelstva jsou nevhodné podmínky pro provozování zemědělství l náhlá sucha, záplavy, zemětřesení, přemnožení škůdců atd. Sucha a hladomory v Africe, 1971-2001 l sucha byla v posledních 30 letech jednou z hlavních příčin hladomoru v Africe Možné řešení – příčina klima l nevhodné podmínky pro zemědělskou produkci lze zmírnit budováním zavlažovacích kanálů, používáním hnojiv atd. (pozn. ekologické důsledky) l období sucha, záplavy atd. lze těžko člověkem předpovídat → účinná obrana je málo efektivní Příčina – zemědělská politika vyspělých zemí l zemědělská politika vyspělých zemí (především EU, USA) upřednostňuje zemědělské komodity domácích producentů a tím zamezuje rozvojovým zemím v exportu a tedy i v hospodářském rozvoji Zemědělská politika vyspělých zemí – příklad EU l po zavedení byla CAP založena na metodě price-floor (cenové prahy) –stanoveny minimální ceny zemědělských komodit –na úrovni 150 % - 200 % světových cen –zabezpečeno ovlivňováním S (importní cla a kvóty) Výsledky počátků CAP v EU (60. léta) l spokojenost farmářů – příjmů l spokojenost států EU – příjmy z cel – sociální koheze mezi městem a venkovem – produkce = nezávislosti na importu potravin l spokojenost spotřebitelů! – průměrných příjmů (bez CAP by rostly rychleji...) – -strachu z potravinové nedostatečnosti (WW2) – empatie vůči zemědělcům (zajišťují obživu) Další etapa CAP, EU ovlivňuje D Problémy CAP – nadprodukce Nárůst produktu, EU exportér Vliv CAP na rozvojové země Vliv CAP na světový trh potravin Možné řešení – příčina zemědělská politika vyspělých zemí l zcela liberalizovat zahraniční obchod, včetně obchodu se zemědělskými komoditami (zrušení kvót, cel...) l zrušit podporu exportu zemědělských komodit ve vyspělých zemích l zrušení podpor domácím producentům zemědělských komodit ve vyspělých zemích Příčina – chudoba l chudoba → nemožnost pořízení potravin → chronický hlad → nemoci, zhoršování fyzického a mentálního vývoje ¨ nemožnost práce, nemožnost vzdělání se → chudoba Výskyt podvýživy ve srovnání s extrémní chudobou (% populace) Podvýživa, 2000 (% populace) GNP na obyvatele, 2001 (USD) Podíl populace žijící za méně než 1USD denně, 1999 (v %) Podíl populace žijící za méně než 2USD denně, 1999 (v %) Možné řešení – příčina chudoba l řešení v krátkém období –potravinová pomoc při aktuální krizi l řešení v dlouhém období –odstranění bariér obchodu –zavedení a fungování institucí (právní řád, školství, ...) jako nezbytná podmínka ekonomického růstu –... Konkrétní snahy o řešení l projekt „jídlo za prácig –pracovníci odměňováni za práci jídlem a to s cílem postavit je na vlastní nohy –stavba silnic v Ghaně, oprava hrází ve Vietnamu, stavba terasová polí v Guatemale, výsadba lesů v Etiopii l projekt „potraviny pro růstg –distribuováno jídlo určitým rizikovým skupinám (děti, školáci, těhotné ženy) jako odměna za návštěvy školy, nemocnice atd. –např. Haiti, Pákistán, Maroko Příčina – politické nepokoje l nedostatkem potravin jsou nejvíce postiženy země, ve kterých opakovaně dochází k vojenským konfliktům, neboť výnosy z ekonomické činnosti jsou využívány na zbrojení nikoliv na spotřebu domácností Možné řešení – příčina politické nepokoje (války) l řešení v krátkém období –potravinová pomoc při aktuální krizi l řešení v dlouhém období –stabilizace politických poměrů –nastolení demokracie –vybudování a fungování institucí –... Příčina – degradace půdy l lidé v postižených zemích upřednostňují krátkodobý výnos (čelí aktuálnímu nedostatku potravin) → aplikace nevhodných zemědělských praktik → vyčerpání živin, degradace půdy → nemožnost obdělávání v budoucnu → zhoršení potravinového problému Rozsah a příčiny degradace půdy Možné řešení – příčina degradace půdy l investice do zušlechťování půd, které nevedou k degradaci l volný pohyb kapitálu a technologií l budování institucí, především ochrana soukromého vlastnictví jako snížení rizika investování v rozvojových zemích Konkrétní pomoc v rámci potravinového problému - WTF l největší světovou organizací pro poskytování potravinové pomoci je Světový potravinový program (WTF) l WTF zajišťuje 2/3 veškeré světové potravinové pomoci l WTF působí ve 4 základních oblastech – krizové operace – podpora a obnova po krizích – rozvojové projekty – speciální operace (logistika potravin, atd.) Konkrétní pomoc v rámci potravinového problému - WTF l například v roce 2002 poskytl WFP pomoc o celkové výši 7,781 mld. USD l mezi největší příjemce 2001/2002 patřila Severní Korea, Etiopie, Bangladéš, Afganistan, Filipíny, 2000/2001 pak ještě Keňa a Rusko Závěr Potravinový problém l potravinový problém má dva aspekty hladovění v rozvojových zemích a nadváha v rozvinutých zemích (ta však nevyžaduje globální řešení) l ve 20. století došlo k relativnímu poklesu celosvětově podvyživených, ale díky populačnímu růstu došlo v některých částech Afriky k absolutnímu nárůstu Příčiny potravinového problému l jsou dvojího charakteru –nezaviněné člověkem (klima, přírodní katastrofy...) –spolu_způsobené člověkem (zemědělská politika, politická situace, chudoba, populační exploze, degradace půdy...) l příčiny nezaviněné člověkem způsobují především potravinové krize, zatímco zaviněné člověkem především problém podvýživy Možnosti řešení potravinového problému l krátkodobě je řešením potravinová pomoc l dlouhodobě je základem pro řešení ekonomický růst, jehož předpokladem je politická stabilita (demokracie), fungující instituce (právní řád, školství...), liberalizace zahraničního obchodu, volný přesun kapitálu a technologií atd. Dodatek vyspělé země, Česká republika Vyspělé země, Česká republika l 1995 se počet obézních lidí na světě odhadoval na 200 mil, 2000 již na 300 mil l podíl obezity u dospělých je 10 až 25 % ve většině zemí Z Evropy a 20 – 25 % v některých zemích v Americe. l Česká republika je v počtu obézních na předním místě v Evropě. 21 % mužů a 31 % žen je obézních. l sečteme-li nadváhu a obezitu v ČR, pak u žen dostaneme 68 % a u mužů 72 % Děkuji za pozornost.