Trh práce a politika zaměstnanosti Zuzana Hrdličková 10. Regulace trhu práce 10.1 Institucionální rámec fungování trhu práce Hlavní důvod regulace: ► Ochrana pracujících ► Snaha o efektivní fungování Institucionální aspekty trhu práce: ► Legislativní ochrana zaměstnanosti ► Struktura mzdového vyjednávání ► Aktivní politika zaměstnanosti ► Zdanění práce ► Systém podpory v U a soc.dávky 10. Regulace trhu práce 10.1 Institucionální rámec fungování trhu práce Trh práce v CPE: ► Vysoká míra regulace § Vysoký stupeň jistoty pro pracující § Ochrana před vlivem světové ekonomiky Trh práce v transformaci: ► Zásadní institucionální proměna § Období vývoje strukturálního rámce § Období vstupu do EU až dodnes 10. Regulace trhu práce 10.2 Legislativní ochrana zaměstnanosti Řídí se právními normami ► Míru regulace trhu práce určují vládní opatření § Regulace trvalého pracovního poměru § Regulace krátkodobých forem prac. poměru Legislativní ochrana zaměstnanosti má vliv na: ► Fluktuaci zaměstnanců ► Na úroveň zaměstnanosti ► Na celkovou míru nezaměstnanosti ► Na složení zaměstnanosti a nezaměstnanosti ► Na přetrvávání nezaměstnanosti Důsledky: ► Snížení krátkodobé U x zvýšení dlouhodobé U ► Celkový efekt U nejednoznačný Příklady zákonné regulace TL 10. Regulace trhu práce 10.3 Mzdové vyjednávání ► Silná role odborů v zemích EU způsobuje růst nákladů práce ► Kolektivní vyjednáváni může vést k nízké diferenciaci mezd v rámci odvětví či regionu Rozlišujeme 3 úrovně vyjednávání : ► Decentralizované vyjednávání na úrovni firmy ► Střední úroveň na úrovni odvětví ► Centralizované vyjednávání na národní úrovni 10. Regulace trhu práce 10.3 Mzdové vyjednávání Na dopad stupně centralizace mzdového vyjednávání existují 3 pohledy: ► Neoliberální pohled- role odborů je nežádoucí pro trh práce ► Korporační přístup- centralizovaní tvůrci mezd si jsou vědomi negativních externalit vysokých mezd ► Hump-shape hypotéza – kombinace obou Koordinace mzdového vyjednávání - konsenzus mezi vyjednávacími partnery Externality spojené s decentralizací mzdového vyjednávání ► Externalita ceny vstupu ► Externalita fiskální ► Externalita nezaměstnanosti ► Externalita spotřebitelských cen ► Externalita závisti ► Externalita účinnosti mezd 10. Regulace trhu práce 10.4 Aktivní politiky trhu práce Hlavní opatření: ► Školící a rekvalifikační programy ► Poradenství při hledání místa ► Zprostředkovatelská činnost ► Dotace na podporu zaměstnanosti 10. Regulace trhu práce 10.4 Aktivní politiky trhu práce Pozitivní účinky APZ: ► Efekt na proces hledání nového pracovního místa ► Účinky na konkurenci mezi pracovními místy ► Účinky na alokaci pracovní síly mezi sektory ekonomiky Efekty snižující APZ: ► Efekt mrtvé váhy ► Substituční efekt ► Efekt vytlačení 10. Regulace trhu práce 10.4 Aktivní politiky trhu práce Negativa APZ: ► Efekt uzamknutí ► Efekt kolotoče ► Efekt sbírání smetany 10. Regulace trhu práce 10.5 Daňové zatížení práce Tax wedge = daň z příjmu + celkové odvody do systému sociálního zabezpečení Hrubá mzda + odvody zaměstnavatele systému soc.zabezpečení - jedná se o poměr celkového zdanění práce k celkovým nákladům na práci - ↑ zdanění → ↓ pracovní participace → ↓ E Rozdíly v daních, které dále ovlivňují ► postoj odborů ► individuální SL 10. Regulace trhu práce 10.6 Systém podpory v nezaměstnanosti a systém sociálních dávek Negativní x pozitivní dopady výše podpory v nezaměstnanosti Čím delší je doba trvání poskytování podpory v nezaměstnanosti, tím delší je doba trvání nezaměstnanosti Funkce sociálních dávek: ► Redukují strach z nezaměstnanosti a posilují odborů na mzdy ► Redukují konkurenci Utváření mezd je více rigidní pokud jsou dávky indexovány ke mzdám 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Výchozí situace: ► CPE: § Plná zaměstnanost § Nízká produktivita práce § Stlačení a překroucení mzdové struktury ► Tranformace: ► Restrukturalizace ekonomiky ► Nedostatek pracovních sil vs. Nezaměstnanost ► Důvody nízké nezaměstnanosti na počátku tranformace: § Přesun pracovníku z průmyslu do služeb § Rozvoj soukromého podnikání § Odchod prac. důchodců do starobního důchodu ► Zlom v roce 1997 – zvýšení nezaměstnanosti 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Vývoj míry zaměstnanosti a nezaměstnanosti v letech 1993-2005 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Vývoj legislativní ochrany zaměstnanosti: ► Zachování zákoníku práce (1965) ► Novelizace zákoníku práce (1990): § Konto pracovní doby § Posílení úlohy kolektivních smluv § Není dosažena smluvní volnost ► Zákon o zaměstnanosti (1991) § Právo na zaměstnání novelizace zákona o zaměstnanosti (2004) § Harmonizace s právem EU § Řeší hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti, úpravu problematiky zaměstnanosti osob se zdravotním postižením a APZ 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Vývoj legislativní ochrany zaměstnanosti: ► Zákon o minimální mzdě ► Legislativní normy upravující výši sociálních dávek ► Harmonizace českého práva s právem EU (mobilita pracovních sil) ► Od roku 1989 byla upravena řada předpisů ale některé se neměnily Formy regulace zaměstnání: ► Jsou upraveny dvě hlavní formy zaměstnání: § Na dobu určitou § Na dobu neurčitou ► Dohody mimo pracovní poměr § Dohoda o provedení práce § Dohoda o pracovní činnosti 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Vývoj legislativní ochrany zaměstnanosti: Míra regulace na trhu práce dle Světové banky 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Vývoj legislativní ochrany zaměstnanosti: Regulace na trhu práce dle OECD 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Mzdové vyjednávání ► Utváření mezd před rokem 1989 se opíralo o politicko-ideologické pojetí mzdy ► Od poloviny 90tých let se stát vzdal direktivních nástrojů řízení nákladů práce ► Dva přístupy k utváření mezd během tranformace § V podnikatelské sféře ► Kolektivní vyjednávání ► Individuální vyjednávání o mzdě ► Jednostranné stanovení mzdy § V rozpočtové sféře 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Mzdové vyjednávání ► Tripartita – nejvyšší úroveň mzdového vyjednávání § Rada hospodářské a sociální pomoci § Cíl tripartity – zaujmout stanovisko k sociálním a mzdovým otázkám ► Klesá počet osob organizovaných v odborech ► Kolektivní vyjednávání bylo uzákoněno v roce 1990 10. Regulace trhu práce Úrovně, na kterých se vyjednává o mzdách v nových členských státech EU 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Vývoj aktivních politik zaměstnanosti ► 1990 legislativa řídící APZ ► Cílem APZ je souhrn opatření směřujících k maximální možné zaměstnanosti ► Nástroje APZ: § rekvalifikace, § investiční pobídky, § veřejně prospěšné práce, § společensky účelná pracovní místa, § překlenovací příspěvek, § příspěvek na dopravu zaměstnanců, § příspěvek na zapracování, § příspěvek na přechod na nový podnikatelský program, § poradenství. ► Nástroje APZ podle určení: § Pro zaměstnavatele § Pro uchazeče o zaměstnání 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Vývoj aktivních politik zaměstnanosti Hodnocení účinnosti jednotlivých opatření APZ 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Vývoj aktivních politik zaměstnanosti Vzájemný poměr APZ a PPZ jako výdajů na politiku zaměstnanosti 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Vývoj aktivních politik zaměstnanosti APZ a PPZ a jejich vztah k hrubému domácímu produktu 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Vývoj daňového zatížení práce ► Daňový systém byl nastaven v roce 1993 Vývoj sociálního a zdravotního pojištění jako součásti daňových příjmů ► Za celou dobu transformačního procesu nedošlo k výrazným změnám daňového zatížení práce. 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Vývoj daňového zatížení práce Vývoj zdanění práce v ČR 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Vývoj daňového zatížení práce 2 směry reformy daňového systému ► ↓daňových sazeb a odvodů na SZ ► ↓daňových sazeb u nízkopřijmových skupin =>↑poptávky po práci ale nulový posun 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Vývoj zdanění práce v ČR 1990 – zavedení systému podpor v nezaměstnanosti => poměrně stědrých 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti (v měsících) Výše podpory v nezaměstnanosti (v % předchozí čisté mzdy) 10. Regulace trhu práce 10.7 Vývoj regulace na trhu práce v ČR Podíl průměrné měsíční podpory v nezaměstnanosti (v % hrubé měsíční mzdy)