Trh práce a politika zaměstnanosti







                                                                                   Zuzana Hrdličková



Trh práce se od jiných odlišuje nezaměstnaností

3.1 Míra nezaměstnanosti





►míra nezaměstnanosti nezávisí na vyspělosti země



►kdo je nezaměstnaný?

  §      Nezaměstnaným nazveme jen toho, kdo nemá práci a nějakou si hledá

  

►mezi nezaměstnané zařazují lidé, kteří se hlásí na úřadech práce 

  §      registrovaná nezaměstnanost

  

►ne všichni nezaměstnaní jsou evidováni na úřadech práce

  §      skutečná nezaměstnanost bývá vždy o nějaké procento vyšší než registrovaná nezaměstnanost







Trh práce se od jiných odlišuje nezaměstnaností

3.1 Míra nezaměstnanosti









Trh práce se od jiných odlišuje nezaměstnaností

3.1 Míra nezaměstnanosti









3.2 Nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklická



rozlišujeme tři druhy nezaměstnanosti podle příčin, které ji vyvolávají. Je to nezaměstnanost:

►frikční

  §  vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu
  jednotlivých stádií životního cyklu. „Dobrovolně nezaměstnaní“

►strukturální

  §  vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví zmenšují a jiná
  naopak expandují.

►cyklická

  §   Ekonomika prožívá fázi celkového hospodářského poklesu, jehož průvodním jevem je
  nezaměstnanost více méně ve všech odvětvích.



3.3 Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná

Dobrovolná zaměstnanost

►dobrovolná nezaměstnanost je taková nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný hledá práci, ovšem za
vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá









3.3 Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná

Nedobrovolná nezaměstnanost



►Nedobrovolně nezaměstnaní hledají práci za takovou mzdu, která na trhu práce převládá
(někteří z nich by akceptovali dokonce mzdu nižší), avšak nemohou ji najít.



►Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti se může stát i uzákoněná minimální mzda.







3.3 Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná

Nedobrovolná nezaměstnanost





3.3 Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná

Nedobrovolná nezaměstnanost - Minimální mzda:







3.4 Dlouhodobá nezaměstnanost



►  Dlouhodobá nezaměstnanost může mít vážné sociální důsledky, může přivodit existenční
potíže člověka a jeho rodiny, ztrátu kvalifikace a ztrátu sebeúcty.

►  Dlouhodobá nezaměstnanost se někdy samovolně mění z nedobrovolné v dobrovolnou, protože
je-li člověk dlouho nezaměstnaný, mění se jeho způsob života i jeho postoje k zaměstnání









3.5 Přirozená míra nezaměstnanost



►  přirozená je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke
zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. V soudobé ekonomice, která se snaží
zabránit vysokým mírám inflace, je přirozená míra nezaměstnanosti nejnižší mírou nezaměstnanosti,
která je udržitelná: vyjadřuje tedy nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá
potenciálnímu produktu země.



►  přirozená míra se nerovná nule – v ekonomice s vysokou zaměstnaností je značený počet lidí
bez práce









3.5 Přirozená míra nezaměstnanost

3.5.1 Rostoucí přirozená míra

Odhady přirozené míry nezaměstnanosti v průběhu let:

►  V 60.letech na úrovni 4 %;

►  V 70.letech na úrovni 5 %.

►  V 80.letech na úrovni 6 % nebo dokonce vyšší.



příčiny této tendence:

  §  demografické změny,

  §  vládní politika

  §  strukturální změny.



3.6 Nezaměstnanost v.s Inflace a HDP

3.6.1 Phillipsova křivka



3.6 Nezaměstnanost v.s Inflace a HDP

3.6.1 Phillipsova křivka

Paul A. Samuelson a Robert M. Sollow upravili Phillipsovu křivku pomocí vztahu mezi cenovou inflací
(růstem cen) a mírou nezaměstnanosti.

p = w – n



3.6 Nezaměstnanost v.s Inflace a HDP

3.6.2 Okunův zákon



Vztah mezi reálným růstem a změnami v míře nezaměstnanosti je znám jako Okunův zákon