V. NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY Druhy nástrojů obchodní politiky 1. Cla – úvod n Dovozní clo = daň uvalená na importované zboží n specifická X valorická X kombinovaná n ochranná X preferenční X odvetná X vyrovnávací n nejjednodušší a nejstarší nástroj obchodní politiky n cílem: zvýšení ceny IM.zboží = ochrana domácích odvětví n v současné době: odklon od cel Účinky uvalení cla n nebude-li rozdíl v cenách zboží na různých trzích alespoň ve výši cla = nebude zájem zboží dovážet n za vyšší cenu nakoupí spotřebitelé méně zboží n část cla se odrazí ve snížení zahraniční exportní ceny Účinky uvalení cla Clo v malé zemi n nízký podíl na světovém trhu → velmi malý vliv cla na světovou (=zahraniční exportní) cenu n uvalení cla = zvýšení ceny dováženého zboží o celou částku cla Clo v malé zemi Měření úrovně protekcionismu n jak velkou ochranu clo domácím výrobcům skutečně poskytuje? n podle procentního podílu z ceny za svobodného obchodu n problémy s měřením: • Metzlerův paradox • různé účinky cla při různých úrovních výroby Náklady a přínosy cla n ztrácejí: O/ spotřebitelé v zemi, do které se zboží dováží O/ výrobci v exportující zemi n získávají: O/ spotřebitelé v exportující zemi O/ výrobci v importující zemi, kteří jsou clem chráněni O/ vláda země, která clo uvalila Náklady a přínosy pro importující zemi Měření nákladů a přínosů cla n dopady cla: O/ domácí výrobce (plocha „a“) O/ domácí spotřebitel O/ domácí vláda (plocha „c+e“) Cla v EU n Společný celní sazebník n Klesající průměrná celní sazba X velké rozdíly mezi skupinami n Suroviny, polotovary, PC atd. X tzv.citlivé výrobky n Nejvyšší cla: zemědělská produkce Vývoj průměrné celní sazby v USA 2. Dovozní kvóty – úvod = přímé omezení množství zboží, které může být do země dovezeno n vydávání licencí n globální X selektivní n zvyšují domácí cenu zboží n ochrana dom.výrobců před zahr. konkurencí + řešení deficitů PB n vyspělé země: zemědělství X RZ: průmysl Příklad: cukr n garance ceny cukru US.vládou → růst americké ceny cukru nad světovou úroveň n na rozdíl od EU však americká nabídka nepřevyšuje poptávku n velké přínosy připadnou malé skupině výrobců n náklady jsou rozloženy mezi velké množství spotřebitelů Účinky kvóty Srovnání clo x dovozní kvóta n kvóta: O/ nepředstavuje pro vládu zdroj příjmu (clo ano) O/ pevný ochranářský efekt = strop IM O/ firmy mohou zvýšit cenu → spotřebitelé se nemohou přeorientovat na zahr.zboží (u cla by mohli) Příklady US. importních kvót (r.2000, roční) Kondenzované mléko (Austrálie): 91 625 kg Kondenzované mléko (Dánsko): 605 092 kg Zahuštěné kondenzované mléko (Německo): 9 997 kg Zahuštěné kondenzované mléko (Nizozemí): 548 393 kg Sýr s modrou plísní (Argentina): 2 000 kg Sýr s modrou plísní (Chile): 80 000 kg Čedar (Nový Zéland): 8 200 000 kg Sýr italského typu (Polsko): 1 325 000 kg Sýr italského typu (Rumunsko): 500 000 kg Sýr švýcarského typu (Švýcarsko): 1 850 000 kg Kvóty v EU n Dlouhodobě: textil, konfekce z RZ – od r.2005 zrušeny n + v obchodě s nečleny WTO (ocelářské výrobky) n Dříve i vůči Stř. a Vých. Evropě 3. Vývozní subvence – úvod = vládní finanční pomoc exportérům n specifická X ad valorem n Účinky vývozní subvence: Účinky vývozní subvence Proč subvencovat, když tím poskytujeme levně produkci do zahraničí? n redistribuce příjmu v exportující zemi n udržení vysokých cen n růst podílu na světovém trhu Příklad: zemědělství EU n CAP = Common Agriculture Policy: vznik za účelem zabezpečit EU.zemědělcům vysoké ceny n za volného obchodu by EU dovážela většinu zemědělské produkce n subvencované evropské ceny tlačí dolů světové ceny = rostou požadavky na vyšší subvence Zemědělství EU Příklady vládních subvencí n Austrálie: exportní granty pro australské vývozce n Kanada: subvence na železniční přepravu obilovin n EU: vývozní subvence pro zemědělskou produkci + finanční výpomoc Airbusu n Japonsko: finanční výpomoc výrobcům letadel n USA: vývozní subvence výrobcům zemědělské a průmyslové produkce 4. Dobrovolná exportní omezení – úvod = varianta dovozní kvóty, uvaluje sama EX.země (obvykle na žádost IM.země) n právo udělovat licence převedeno na zahraniční vládu n pro importující zemi - nákladné Příklad: japonská auta n USA: koncem 70.let: prudký nárůst ceny ropy → zájem o menší auta s nízkou spotřebou n vstup JAP.výrobců → tlak na ochranu US. automobilového průmyslu n USA požádalo JAP o dobrovolné omezení exportu Dobrovolná exportní omezení v EU n Japonsko n 1991-1999: auta n + videorekordéry, nákladní automobily 5. Požadavky na složení výrobku = předpis požadující, aby některé specifické části finálního produktu byly vyrobeny domácími firmami n pro výrobce částí: ochrana jako dovozní kvóta n pro výrobce finál.produkce: nepředstavují přímé omezení IM n problém stanovování „národnosti“ zboží Příklady požadavků na složení automobilů (r.2003) n Argentina 76% n Mexiko 62% n Brazílie 60% n Uruguay 60% n Vietnam 60% n Venezuela 30% n Kolumbie 30% 6. Jiné nástroje 1. vývozní úvěrové subvence: Export-Import Bank, Česká exportní banka 2. národní obstarávání vládních nákupů: např. evropský telekomunikační trh 3. byrokratické bariéry: zdravotní, bezpečnostní nebo celní požadavky Účinky nástrojů obchodní politiky