9. Řízení oběžného majetku firmy

   -          OM = složky majetku, které se používají krátkodobě (jednorázová spotřeba -
   především materiál)

   -          OM - upraveno normativně

   -          u nás: vymezeno, co není OM = negativní vymezení

   ·         NIM

   ·         HIM

   ·         finanční investice (nad 1 rok)

   

   Struktura OM

   ·         zásoby

   ·         pohledávky

   ·         peněžní prostředky

   ·         finanční majetek - krátkodobý

   -          OM je nejlikvidnější

   -          část podnikového majetku TH specifika řízení OM (vazby na provozní páku, Net
   Working Capital)

   

   Funkce (výběr)

   1)      zajištění likvidity firmy

   2)      hladký koloběh majetku a kapitálu firmy = funkce firmy

   3)      vliv na rentabilitu firmy (cena OM ve vazbě na různé formy OM)

   4)      rezerva na krytí rizik

   

   Odchylky "standardu tržní ekonomiky" od situace v ČR

   A)    vyšší podíl OM v celkových aktivech

   B)     vyšší podíl peněžních (platebních) prostředků - likvidita

   C)     zálohy na nákup zásob (nejen zásob)

   D)    pestřejší struktura OM z důvodů:

   ·         likvidity

   ·         nutnosti čelit rizikům trhu

   ·         nutnosti zajistit finanční stabilitu firmy

   

   Řízení OM

   -          vědomá činnost podniků zahrnující analýzu ), stanovení a ??????? optimální výše,
   struktury a míry OM, která odpovídá potřebám, možnostem a cílům podniku

   -          optimalizace (dle cílů a postavení firmy)

   ·         výše OM

   ·         struktury OM

   ·         použití OM

   

   -          věcně zahrnuje řízení OM:

   ·         řízení celkového OM

   ·         řízení zásob

   ·         řízení peněžních prostředků

   ·         řízení pohledávek

   

   Celková potřeba OM (POH[C])

   -          výše OM pro zajištění očekávaných výkonů firmy (obvykle tržeb) ve finančních
   jednotkách

   -          vzniká zaplacením přijatého OM až do příchodu plateb od odběratelů

   

   Základní faktory celkové potřeby

   ·         doba obratu OM ve dnech

   ·         průměrná denní výše výkonů (tržeb) podniku: V v Kč

   

   

   

   -          celková potřeba se rozpadá do potřeb dílčích složek OM

   

   Řízení zásob

   -          zásoby = téměř synonymum OM

   -          představuje:

   ·         řízení objemu zásob

   ·         řízení struktury zásob

   ·         řízení míry využívání zásob

   -          metody řízení zásob: široký sortiment (dále jen výběr)

   

   Průměrná výše zásob

   


   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   -          dod. cyklus - doba mezi 2 po sobě následujícími dodávkami téhož materiálu

   -          MIN      - pojistná zásoba

   -          O          - okamžik objednání

   

   

   -          S           - průměrná denní spotřeba (Kč/den)

   -          W          - průměrná doba vázanosti

   -          PZ závisí na průběhu spotřeby - rovnoměrná, nerovnoměrná (rychlejší nebo pomalejší
   na počátku dod. cyklu)

   

   Určujeme okamžik nové objednávky - O, v závislosti na:

   ·         spotřebě

   ·         době nutné pro vyřízení objednávky tak, aby nedošlo k čerpání pojistné zásoby

   

   Zásobovací rovnice (pro operativní řízení zásob)

   

   

   K[Z]     … zásoba na konci období

   P[Z]      … zásoba na začátku období

   N       … nákup během období

   S        … spotřeba během období

   

   -          nedokončená výroba - se řeší metodicky obdobně jako výrobní náklady

   -          cíl: měnit (snižovat) časový průběh nákladů (úspory nákladů) organizací výrobního
   procesu (bez nároků na investice)

   

   Optimalizace zásob

   -          kritérium: minimalizace nákladů na pořízení a udržení zásob

   

   -          celkové náklady (složky):

   ·         náklady na pořízení

   ·         náklady skladovací

   ·         náklady nedostatku zásob

   -          ušlý zisk

   -          pokuty a penále

   -          cenové diference materiálových náhrad

   

   -          nákladový model (náklady nedostatku zásob se neuvažují, ani pojistná zásoba)

   

   

   N       … celkové náklady

   N[p]      … pořizovací náklady jedné dodávky

   N[s]      … průměrné náklady skladování jedné jednotky

   C       … cena za jednotku materiálu

   S        … plánovaná spotřeba za období

   Q       … velikost objednávky ve hmotných jednotkách

   

   S/Q    … počet objednávek za období

   Q/2    … průměrná zásoba (neuvažujeme zde pojistnou zásobu)

   

   

   -          průměrná optimální zásoba:  Q[opt]/2

   -          optimální počet dodávek :              S/Q[opt

   ]-          dodávkový cyklus:                        (Q[opt]/S) * počet dní

   

   -          optimální výrobní dávka U je nutné vzít v úvahu:

   ·         seřizovací náklady

   ·         skladovací náklady

   

   -          optimální výše nedokončené výroby - analogicky jako Q[opt] u výrobních zásob

   

   Využití zásob a pojistné zásoby

   -          účelová kriteriální funkce:

   ·         minimalizace nákladů

   ·         minimalizace rizika ztrát z nedostatku zásob

   

   -          další kritéria:

   ·         R     rychlost obratu zásob (počet obrátek za období)

   ·         D[Z]   doba obratu zásob [dny]

   ·         O    obrat zásob (zpravidla tržby - realizace [Kč])

   ·         K    koeficient využití zásob

   ·         Z     průměrný stav zásob

   

   

                                        ;                  

   

                                                TH     

   

   -          d = počet dnů a období

   

   -          pojistná zásoba - f (odchylek):

   ·         dodávkového cyklu

   ·         spotřeby

   ·         velikosti dodávky

   

   Řízení peněžních prostředků

   -          hlavní funkce - zajistit potřebu peněžních prostředků při minimalizaci nákladů
   cestou sledování:

   ·         likvidity

   ·         výnosnosti, resp. ztrát z držení peněžních prostředků, místo jejich investování

   ·         rizika držby peněžních prostředků (znehodnocení, změna úrokových sazeb, …)

   

   -          2 základní přístupy k řízení peněžních prostředků:

   

   a)      sledování (očekávaných) příjmů a výdajů např.:

   ·         operativní věcné řízení (získávání a používání peněžních prostředků)

   

   

   ·         platební kalendáře  - přehledy očekávaných příjmů a výdajů, snaha předejít
   nedostatku peněžních prostředků

   

   b)      modely peněžních prostředků (aplikace modelu řízení zásob) - Baumolův model

   -          známá celková potřeba

   -          potřebu lze krýt z různých zdrojů

   -          náklady akviziční, obstarávací a pořizovací

   

   

   

   Q[opt]    … velikost jedné akvizice peněz

   N[a]      … akviziční náklady na 1 dodávku (akvizici)

   P       … celková potřeba peněz v daném období

   ú        … úroková míra (úroková ztráta z držby peněz)

   

   Řízení pohledávek

   -          pohledávky lze dělit dle více kritérií např. na: tuzemské a zahraniční, krátkodobé
   a dlouhodobé, dle subjektu na subjekty pohledávky platící a neplatící

   -          pohledávky také mohou být z obchodních styků či z jiných důvodů (nároky na dotace,
   odpočty daní, ze zákona, úhrada ztrát společnosti)

   -          účelová funkce - opět optimalizace, zde ovšem velmi sporná, spíše minimalizace (ne
   ale za každou cenu)

   -          základní nástroje:

   ·         podmínky prodeje (slevy, zvýhodnění, bonita partnera)

   ·         zajištění pohledávek (směnky, akreditivy, bankovní akceptace)

   ·         informace o partnerech

   ·         skonta (slevy při promptní platbě)

   ·         ukazatele pohledávek (příklad)