3. Max Weber Protestantská etika a duch kapitalismu Max Weber (1864 - 1920) Max Weber (1864 - 1920) n Největší klasik sociologie, nejinspirativnější, nejcitovanější... n Působí v období vzestupu podnikatelských kruhů v Německu ve poslední třetině 19. stol., reálnou politickou moc ale drželi stále junkeři (feudální velkostatkáři) – politický konflikt. n Masivní industrializace, vzestup dělnické třídy (70. léta), státní byrokracie, nacionalismus Max Weber (1864 - 1920) n Vliv Friedricha Nietzscheho n negativní hodnocení osvíceneckého ideálu – proces vzestupu rozumu vede k převládnutí účelové racionality nad hodnotovou racionalitou. n Inspirace i polemika s marxismem n zájem o lidské jednání v konkrétním historickém a sociálním kontextu, souhlas Marxovou kritikou idealistické německé filosofie n Weber odmítal teorii společenských stádií, učení o základně a nadstavbě, třídní boj, socialismus, názory, že stát je nástrojem ekonomicky dominantní třídy... Max Weber (1864 - 1920) Dílo: n Protestantská etika a duch kapitalismu n Hospodářství a společnost Max Weber (1864 - 1920) n Typy legitimního „panství“: - Tradiční - Charismatické - Legální n Souvislost mezi protestantskou etikou a vznikem kapitalismu n Sociální jednání n Koncepce ideálního typu n Odkouzlení světa, racionalita moderní společnosti Max Weber – analýza byrokracie a organizace n Organizace představují způsob, jak pravidelně koordinovat lidi nebo produkty jejich práce v prostoru a v čase n Všechny rozsáhlé organizace mají byrokratický charakter n Expanze byrokracie v moderní spolčenosti je nevyhnutelná n Weber vykonstruoval „ideální typ“ byrokratické instituce Max Weber – „ideální typ“ byrokratické organizace: • Jasná hierarchie pravomocí • Jednání se řídí psanými pravidly • Úředníci pracují na plný úvazek a dostávají plat • Práce je striktně oddělena od soukromého života • Úředníci nejsou vlastníci prostředků, které používají Max Weber – sociologie náboženství n Weber se pustil do systematického studia náboženství v celosvětovém měřítku, čímž si stanovil úkol takového rozsahu jako nikdo před ním. Weber soustředil svou pozornost zejména k hlavním světovým náboženstvím. Podrobně se zabýval hinduismem, buddhismem, taoismem, judaismem. Zejména však provedl důkladnou analýzu vlivu křesťanství na vývoj západní civilizace. V dokončení zamýšlené studie o islámu mu zabránila předčasná smrt. Max Weber – sociologie náboženství n Východní náboženství představují pro vznik kapitalismu nepřekonatelnou překážku, díky jiným hodnotovým orientacím n Např.: hinduismus, jehož základní hodnotou je uniknout strádání hmotného světa a dosáhnout vyššího stupně duchovní existence, nikoliv ovládání tohoto světa. Hinduismus dokonce považuje hmotnou realitu za závoj skrývající skutečné poznání, k němuž by lidé měli směrovat své úsilí. Weber: náboženství a hospodářství n Ve většině společností ekonomicky dominují protestanti nad katolíky n Souvisí náboženská příslušnost s ekonomickými jevy? Je jejich příčinnou nebo následkem? n Podnikatelský duch je spojen se zbožností protestantismu, zejména kalvínského. Ještě v silnější míře to platí o různých sektách, např. kvakerech, mennonitech, pietistech n Katolický tradicionalismus v kombinaci s autoritářskou monarchií rozvoj kapitalismu naopak brzdí. n Protestantský étos práce jako sebeúčelu, specifický pro ideologii přísných protestantských směrů. Člověk je povinen zvětšovat svůj kapitál a to pouze pro zisk sám, aniž by vydělané prostředky vydával na uspokojení svých životních potřeb. Weber: náboženství a hospodářství n protestantské učení o predestinaci - člověku je již od narození předurčeno, zda bude spasen či nikoliv, což způsobovalo úzkost a strach běžných věřících. n vznikl takový výklad predestinace, jenž považoval úspěch v povolání za její projev - takže věřící, aby dokázali sobě i ostatním, že jsou předurčeni ke spáse, se obrátili k dravému podnikání