6. Vzestup moderní organizace Organizované jednání v tradiční a moderní společnosti. Racionalizace, byrokratizace a dohled. Organizace a organizované jednání • V moderní společnosti neustále narůstá vliv organizací a expertních systémů na lidský život. • Zdravotnictví, školství, policie, armáda, vězení, justice, sociální péče, charita, byrokracie, stát... • Sociologové analyzují vliv organizací a organizovaného jednání na lidský život. • Tímto tématem se zabýval např.: Max Weber nebo Michel Foucalt Organizace a instituce • Instituce – pojem frekventovaný v antropologii • Instituce je jakési „jádro“ lidské kultury, způsoby chování, které se předávají mezigeneračně • Instituce: ustavené, stereotypizované, rutinní způsoby jednání, běžné v určité skupině či kultuře. Jde o jednání, které lze očekávat od všech, kteří chtějí platit v dané skupině za „domorodce“ Organizace a instituce • Jestliže instituce definujeme jako ustavené způsoby řešení problémů přežití, pak organizace představují typ vztahů, které se mezi lidmi ustavují v průběhu řešení těchto problémů. • Instituce je způsob, jakým lidé v dané kultuře dělají určitou věc. Organizace je způsob, jímž přitom koordinují svoji aktivitu, neboť málokterou věc dělá člověk izolovaně, bez spojení s druhými lidmi. • Sociologie věnuje pozornost zejména tzv. formálním organizacím, v jejichž rámci se odehrávají ty nejvýznamnější druhy institucionalizované činnosti – výchova, výroba, léčení, bádání, zabíjení. Max Weber (1864 – 1920) Max Weber - organizace • Organizace představují způsob, jak pravidelně koordinovat lidi nebo produkty jejich práce v prostoru a v čase • Všechny rozsáhlé organizace mají byrokratický charakter • Expanze byrokracie v moderní spolčenosti je nevyhnutelná • Weber vykonstruoval „ideální typ“ byrokratické instituce Pojem byrokracie • V diskursu každodennosti: V běžném užívání označuje „byrokracie“ nesrozumitelný způsob vyřizování poměrně jednoduchých záležitostí, který komplikuje s znepříjemňuje život občanům. Patří sem například neúměrně dlouhé vyřizování záležitostí, rutinní nezájem, s nímž úředníci přistupují k vyřizování jednotlivých případů, komplikovanost procedur, ignorování účelů, jimž je organizace explicitně pověřena, apod. Pojem byrokracie • Politologie: rozumí pod „byrokracií“ vládu uskutečňovanou skrze úřady, skrze státní aparát složený ze jmenovaných, a nikoli volených činitelů, organizovaný hierarchicky a závislý na legitimní autoritě. Jedná se o vládu regulovanou sice zákony, avšak připouštějící jen minimální účast občanů na řízení veřejných záležitostí. Pojem byrokracie • Sociologie: Snaha o racionalizaci kolektivních aktivit spočívající ve vytváření velkých výrobních i nevýrobních organizací a právních systémů, které jsou řízeny pomocí neosobních pravidel. Max Weber – „ideální typ“ byrokratické organizace: • Jasná hierarchie pravomocí • Jednání se řídí psanými pravidly • Úředníci pracují na plný úvazek a dostávají plat • Práce je striktně oddělena od soukromého života • Úředníci nejsou vlastníci prostředků, které používají Proměny byrokratických organizací • Analýza neformálních vztahů a pravidel v byrokratických organizacích (Peter Blau) • Souvislost mezi fyzickou podobou (např. vnitřní, vnější architektury) a organizační formou organizace (např. knihovna Umberta Ecca – („Jméno růže“) – knihovna jako pevnost či labyrint vs. moderní knihovna – viz MZK) • Hierarchie v klasické organizaci = fyzické umístění kanceláře • Dnes např. kanceláře typu „open space“ MZK - Brno EHSV - Brusel EHSV - Brusel Parlament - Budapešť Parlament - Londýn Michel Foucault (1926 - 1984) Michel Foucault: • Většina organizací pracuje s nějakou formou dohledu nadřízených nad podřízenými. Dohled může být: – přímý – prosklené kanceláře, jednosměrná zrcadla, kamery – nepřímý – záznamy, kartotéky, osobní spisy • Model organizace 19. – 20. stol. – vězení • „...vězení se podobají továrnám, kasárnám, školám, nemocnicím (seminářům!) či nemocnicím a ty se zase vesměs podobají vězením...“ Michel Foucault: • Hlavním posláním organizace kontrolovat čas i prostor - dohlížet: • Na okolí organizace • Na vlastní zaměstnance • Disciplinace sebe i druhých • Člověk musí být v určitém prostoru a dělat určitou věc – postupně si dohled internalizuje • Určitá forma rezistence – např.: tělesná lenost Panoptikum – ideální model „dohledu“ v typické organizaci 19. – 20. stol. • Organizace, jak je popisovali Weber a Foucalt, nutně vedou k postupnému omezování demokracie • Je to pravda...? Amitai Etzioni Typologie organizací (Etzioni) • Vedení organizace může mít k dispozici trojí typ moci: – moc donucovací (například použití fyzické síly) – moc odměňující (materiální či jiné formy odměny) – moc normativní (morální přesvědčení, prestiž organizace aj.) Typologie organizací (Etzioni) • Naproti tomu mohou podřízení reagovat na použitý typ moci především následujícími způsoby: – alienativní (odcizený) způsob reakce (nepodporovat cíle organizace) – kalkulující reakce (podpora cílů ze zištnosti) – morální reakce (ztotožnění se s organizací) Typologie organizací (Etzioni) Typologie organizací (Etzioni) • Typ č.1: Donucovací organizace: K dosažení hlavního cíle organizace, tedy izolace chovanců a dohledu nad nimi, je užíváno síly včetně fyzického násilí. Organizace nejsou selektivní, přijímají každého, kdo je do nich umístěn. Chovanci se s cíli organizace neidentifikují, působí naopak často proti nim. Do této kategorie se řadí vězení, koncentrační tábory, některé typy léčeben pro mentálně postižené... Typologie organizací (Etzioni) • Typ č.5: Utilitaristické organizace: Jako odměna za sledování cílů organizace slouží peníze a řada dalších výhod včetně kvalitativních pracovních podmínek. Na kalkulaci s těmito výhodami spočívá oddanost členů organizace. Tyto organizace jsou zpravidla vysoce selektivní, vybírají své členy na základě testů, zkoušek apod. Patří sem výrobní organizace, státní správa a řada dalších především profesních institucí. Typologie organizací (Etzioni) • Typ č.9: Normativní organizace: Moc těchto organizací nad jejich členy je založena na přesvědčení, tlacích sociální kontroly, na veřejném uznání či charismatu vůdce. Členové se s organizací dalekosáhle identifikují. Míra selektivity při vstupu silně kolísá, jiná je u sekty, jiná v případě veřejné školy. Sem řadíme církve, politické strany a spolky, univerzity, charitativní organizace, nejrůznější kluby apod. Etzioniho pojetí - kritika • Typologie je příliš hrubá a zjednodušující • ignoruje rozdílnost kulturního prostředí • zatímco typická euroamerická továrna náleží do typu č.5, totéž zařízení v Japonsku má mnohem blíže k typu č.9. • Podobně například velikost a charakter církví variuje mezi typy č. 9, č. 5, dokonce může mít i některé rysy typu č. 1. Alternativní modely: • Japonský model organizace • Decentralizace • Outsourcing • Redukce stupňů řízení • Organizace jako síť • Konkurence mezi „uzlovými body“ organizační sítě • Programy kariérního růstu a propracovaný systém motivačních odměn • HRM - Human Resource Management • Důraz na seberealizaci zaměstnanců Současnost & budoucnost...? • Dnešní analýza organizací – sociologové např. zkoumají měnící se tzv. „firemní kulturu“ • S rozvojem počítačů a ICT se možnosti dohledu radikálně zvyšují (Kanada, 26 mil.obv., 2220 databází) • Dohled se zvyšuje i v rámci „globálních rizik“ (např. terorismu)