7. Sociální stratifikace Stratifikace • z latinského stratum - vrstva, facere - činit • vytváření vrstev, vrstvení, rozvrstvení • hierarchické uspořádání členů určité skupiny, společnosti • Patrně neexistuje žádná společnost, kde by se nevyskytovala nerovnost mezi lidmi • Každá společnost potřebuje pro své úspěšné fungování mechanismy legitimizace sociálních nerovností • Nerovnost je pravděpodobně „přirozená“ • Předmět studia sociologie konfliktu • Jsou třídy skutečné nebo pouze domnělé koncepty sociologů??? Každá nám známá společnost je stratifikovaná, bylo něco před tím...? • Prvobytně pospolná společnost marxistických historiků – ideologické falsum • Beztřídní společnost anarchistické a marxistické ideologie – neuskutečnilo se(!) • Filosofická projekce „přirozeného stavu“ (např. teorie společenské smlouvy) Thomas Hobbes (1588 – 1679) • „Každý člověk nazývá dobrem to, co je mu příjemné a zlem pak to co mu přináší opak.“ • „Homo homini lupus“, „bellum omnium contra omnes“ (Leviathan) • V přirozeném stavu by byl lidský život „osamělý, ubohý, ošklivý, krutý a krátký“. • Teorii božského původu společnosti nahradil teorií „společenské smlouvy“. Stát je lidským vynálezem – Hobbes tvrdil, že člověk je nucen v zájmu přežití vytvářet stát, aby byl zachován mír ve společnosti. • Nepřipouštěl sociální svobody a demokracii, podporoval neomezenou moc a monarchii, v jejímž čele by stál jediný vládce. John Locke (1632 – 1704) • Vyvrací teorii božského práva králů /První pojednání o vládě/ • Lidé jsou si přirozeně rovni, nikdo nemůže nikoho podrobit své autoritě bez jeho souhlasu • Politická autorita je jiná než ostatní systémy autority a nadřazenosti ve společnosti • Přirozený zákon (právo na život, svobodu, majetek, nutnost dodržet slib a právo trestat přestupky) • Lidské dějiny probíhají jako posun od přirozeného stavu (zákona) k politické společnosti Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778) • Lidé jsou si přirozeně rovni a svobodní, žijí podle principu sebezáchovy a soucitu • Transformací „přirozeného člověka“ ve „společenského člověka“ vzniká nerovnost, soutěživost, sobectví, schopnost škodit druhým. • „Člověk se narodil svoboden a přesto je všude v okovech“ /O společenské smlouvě/ • Moderní politika by měla být založena na „obecné vůli“ • Aby byla společnost legitimní musí politická rozhodnutí odpovídat zákonům, které jsou schváleny svrchovaným lidem a jsou závazné pro všechny občany bez rozdílu. Základní formy stratifikace: • Otroctví – používání lidí jako subjektů práce, vnik instituce vlastnictví. • Kastovní systém – segregace společenských skupin pomocí rituálů, hierarchie je neprůchodná, absolutní dědičnost, náboženská legitimizace • Stavy – systém povinností ale i práv, segregace (částečně prostupná), upraveno zákony (tradicí), existuje určitá vertikální mobilita, adopce do stavu, koncept dědičnosti • Třídy – nefungují na bázi práva, z hlediska legálního neexistují, příslušnost ke třídě je důležitá z hlediska přístupu k ekonomickým zdrojům Kastovní systém • Indický subkontinent – védská kultura, kultura hinduismu • Nábožensky legitimizovaná společenská nerovnost (Rgvéd - Purušasúkta) • Čtyři hlavní skupiny (varna=barva): • Bráhmani • Kšátrijové • Vaišjové • Šůdrové • Mimo stojí „nedotknutelní“ • Jednotlivé kasty – džáty – zrození • Příslušníci tří nejvyšších skupin – dvidža (dvojzrození) • Védská tradice spatřuje v tomto uspořádání záruku vyloučení bezohledné konkurence jednotlivých vrstev a skupin společnosti Indoevropská společenská struktura • Georges Dumézil: Mýty a bohové Indoevropanů • teorie o trojčlennosti společenského uspořádání Indoevropanů – zakotveno v náboženství, mytologii • Indie, Řím, Skandinávie, starý Írán, Keltové, Slované • původní indoevropská společnost se dělila na kněze, válečníky a rolníky – pastevce • Každá skupina měla svého „boha“ – např. Germáni: Ódin, Thór, Freja • Podobně křesťanský středověk: 1) lid pracující 2) lid bojující 3) lid modlící se Jiné systémy stratifikace • Nerovnost na základě rasové nebo etnické příslušnosti: – Apartheid, Bantustan (JAR) – Rasová segregace (USA) – Ghetta, numerus clausus (Evropa – středověk - novověk) – Slumy – Extrémní forma – šoa (holocaust) Třídy: • Skupiny lidí, kteří nejsou v přímém kontaktu • Shoda životního způsobu, která je spjatá s existencí určitých zdrojů • Nesouvisí se subjektivní zkušeností člověka, jsou objektivní společenské povahy • Klasická teorie tříd v sociologii: Marx, Weber Hudba • Elvis Presley: In the Ghetto, 1968 • John Lennon: Working Class Hero, 1970 Karel Marx (1818 – 1883) • Třída – postavení v systému dělby práce • Třída – skupina lidí, kteří mají stejný vztah k výrobním prostředkům (vlastnictví/nevlastnictví) • Vykořisťování vychází z existence nadhodnoty • Materialismus – „ekonomický“ pohled na dějiny – ekonomická základna, kulturní nadstavba • Teorie třídního boje – vykořisťování na základě vztahu k výrobním prostředkům • Kritika státu a zastupitelské demokracie Max Weber (1864 – 1920) • Stratifikace není jen záležitostí vlastnictví a kontroly výrobních prostředků, ale i vlastností a schopností lidí. • Způsob života, koncept prestiže • Uvědomění si shody zájmů Pierre Bourdieu (1930 - 2002) • je řazen k proudu tzv. kritické či angažované sociologie • Nerovnost je vyjádřena disproporcí mezi různými druhy kapitálu – sociálním, kulturním, ekonomickým • Kulturní kapitál: způsob interpretace kulturních symbolů • Sociální kapitál: sociální kompetence, síť kontaktů, klientelismus, protekce, známosti Společenská struktura • Vyšší třída – nejdůležitějším kritériem je vlastnictví, které může být předáváno prostřednictvím dědictví • Střední třída: w vyšší střední třída – lidé, kteří vykonávají práci, která vyžaduje vědění w nižší střední třída – nekreativní činnost, která také předpokládá znalost w Nižší třída (pracující, dělnická) – manuálně pracující w Under class – marginalizovaní, nepracující, dlouhodobě nezaměstnaní Socioekonomické rozdělení v USA Gilbert, Dennis (1998). The American Class Structure. New York Jak je to v České republice? • PhDr. Tomáš Katrňák, Ph.D. • Odsouzeni k manuální práci - vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině, SLON 2004 • Výzkum: Třídní struktura a sociální mobilita v České republice, 1989 - 2009 Způsob kompenzace sociálních nerovností: sociální stát (welfare state) • Vzniká v 19. stol. ve Francii, v Německu a Velké Británii • Státem organizovaná solidarita nahrazuje (ne zcela) církevní charitu a přirozenou mezilidskou solidaritu • Stát přerozděluje značnou část finančních prostředků na podporu sociálně slabých • V posledních desetiletích jsou sociální státy v Evropě v krizi a procházejí sérií reforem Příčiny krize sociálního státu: • Tempo růstu sociálních výdajů převyšuje tempo ekonomického růstu • Stárnutí populace • Vysoké náklady na státní byrokracii • Demotivace sociálně slabých ---------------------------------------- • Charles Murray: Příliš mnoho dobra