Pár poznámek k fiskálnímu federalismu MPR_SUR jaro 2009 • Teorie fiskálního federalismu se začala vyvíjet po WW2 nejdříve v anglosaských zemích (zejména v USA) a až od druhé poloviny minulého století i v zemích evropských. • Slovo federalismus jako takové má pouze politické souvislosti. Rozdělení zákonodárné moci mezi různé úrovně vlády umožňuje lidem lépe kontrolovat jejich zvolené zástupce. Federalismus je nástrojem zvyšování efektivnosti politického rozhodování v demokratických společnostech. • Termín „fiskální federalismus“ - fiskální rozhodnutí jsou rozdělena mezi různé stupně řízení a správy → záleží na státoprávním uspořádání v dané zemi. Fiskální federalismus se týká fungování systému veřejných financí obecně – nikoli jen ve federativně uspořádaných státech. Fiskální federalismus se zabývá: • otázkami vertikální i horizontální struktury veřejného sektoru a optimalizací vazeb mezi jeho jednotlivými stupni a články; • využitím jednotlivých fiskálních funkcí mezi jednotlivými úrovněmi; • rozdělením pravomocí a odpovědnosti za jednotlivé výdajové oblasti a stanovením daňových pravomocí a uspořádáním příjmů. MODELY FISKÁLNÍHO FEDERALISMU • vertikální model • kooperativní federalismus (horizontální model) Vertikální model • uplatňován v anglosaských zemích (USA, Kanada, Austrálie) • vychází z fiskální autonomie jednotlivých úrovní vlády, ponechává dostatečný prostor pro nezávislou fiskální politiku na každé úrovni odpovědnosti i jednotlivým úrovním vlád na horizontální linii Horizontální model • specifický typ federálního uspořádání v Německu • rysy unitárního státu: – silná ústřední vláda s rozsáhlou oblastí vlivu, – jednotná legislativa, – jednotná daňová soustava; • také prvky federativního uspořádání: – existence střední úrovně vlád – zemí • finanční vztahy mezi rozpočty zejména na horizontální linii, ale i vertikální linii mezi spolkovými zeměmi • V praxi se však ve většině zemí zpravidla uplatňuje určitá kombinace prvků vertikálního a horizontálního modelu fiskálního federalismu. • Každá vládní úroveň má své vlastní příjmy (nižší úrovně zpravidla menší příjmy a to ve formě daňových i nedaňových příjmů), které jsou doplněny o dotace z vyššího rozpočtu. • Stát prostřednictvím přerozdělovaných procesů může zmírňovat nerovný daňový výnos v jednotlivých regionech či obcích. V tomto modelu lze rozlišovat větší či menší míru centralizace či decentralizace. Centralizovaný model • velmi nízká míra soběstačnosti nižších vládních úrovní • nejvýznamnější příjmy plynou do ústředního rozpočtu a pouze ústřední rozpočet je soběstačný • finanční vztahy mezi rozpočty jsou uskutečňovány po vertikální linii a zejména formou účelových dotací • vlastní příjmy nižších stupňů nestačí krýt jejich výdaje a jsou odkázány na dotace z vyšších rozpočtů • rozsáhlé přerozdělovací vztahy v rozpočtové soustavě; prostřednictvím dotací stát ovlivňuje intenzivně činnost a hospodaření nižších vládních úrovní • Československo do roku 1990 Decentralizovaný model • úplná míra finanční samostatnosti nižších vládních úrovní bez existence přerozdělovacích procesů uvnitř rozpočtové soustavy • i nejnižší úrovně vlády by měly disponovat dostatečným objemem příjmů a kompetencí k celoročnímu pokrytí svých výdajových potřeb • nižší vládní úrovně by musely mít vlastní rozsáhlou daňovou pravomoc • v praxi se v čisté podobě nevyskytuje, pouze teoretický model MODEL FISKÁLNÍHO FEDERALISMU V ČR • Lze jej označit jako kombinovaný model fiskálního federalismu s určitými decentralizačními prvky. • Ani v současném modelu nejsou obce a kraje zcela finančně soběstačné. LITERATURA pro rozšíření: • Musgrave, R. A., Musgraveová, P. B.: Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: Management Press, 1994. – část šestá • Peková, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. – kapitola 4 • Provazníková, R.: Financování měst, obcí a regionů. Teorie a praxe. Praha: GRADA Publishing, 2007. – kapitola 2 Rozpočet obce Rozpočet obcí a krajů • jeden z nástrojů finančního řízení ÚSC • zobrazení finančního hospodaření obce či města na daný kalendářní rok F krátkodobý nástroj řízení obce • nástroj pro vyjádření a realizaci jednotlivých politik obce Základní rovnice rozpočtového hospodaření příjmy – výdaje = (-) financování P + (+)F = V + (-)F Omezení rozpočtu • krátkodobost • nevypovídá o stavu majetku, závazcích a pohledávkách • finanční operace, které rozpočtem neprocházejí – cizí prostředky – sdružené prostředky – operace podnikatelské činnosti obce Rozpočtové zásady • každoročního sestavování a schvalování rozpočtu • dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu • reálnosti a pravdivosti • úplnosti a jednotnosti rozpočtu • publicity Rozpočtová skladba • Vyhláška MF č. 323/2002 Sb. • Klasifikace peněžních operací v rozpočtu • Rozpočtové hospodaření a peněžní fondy • Čtyři základní členění – Odpovědnostní – pro ÚSC nepovinné – Druhové – Odvětvové – Konsolidační Druhové členění • ekonomický charakter operace • třídy › seskupení položek › podseskupení položek › položky – třída 1 – daňové příjmy – třída 2 – nedaňové příjmy – třída 3 – kapitálové příjmy – třída 4 – přijaté transfery – třída 5 – běžné výdaje – třída 6 – kapitálové výdaje – třída 8 – financování Financující operace • Z jakých zdrojů byl kryt deficit rozpočtu? • Jak bylo naloženo s přebytkem rozpočtu? • Způsoby zobrazení přijetí závazku/půjčení prostředků v rozpočtu Interpretace výsledku rozpočtového hospodaření Odvětvové členění • skupina 1 – zemědělství, lesní hospodářství a rybářství • skupina 2 – průmyslová a ostatní odvětví hospodářství • skupina 3 – služby pro obyvatelstvo • skupina 4 – sociální věci a politika zaměstnanosti • skupina 5 – bezpečnost státu a právní ochrana • skupina 6 – všeobecná veřejná správa a služby Odpovědnostní členění • člení peněžní operace do kapitol • zohledňuje odpovědnost a působnost subjektu, který s peněžními prostředky nakládá • pro obce nepovinné (povinné pro peněžní operace státního rozpočtu) – využívají zejména větší obce, u nichž se obecní úřad člení na jednotlivé odbory a kde má tedy toto členění své opodstatnění Konsolidační členění • třímístný kód, záznamová jednotka, kterou se klasifikují peněžní operace pro potřeby konsolidace • poskytuje potřebné informace o převodech prostředků uvnitř veřejných rozpočtů – na základě těchto informací je možné vyloučit převody uvnitř organizační jednotky, za kterou se sestavuje výkaz o plnění veřejných rozpočtů Struktura obecních rozpočtů v letech 2000 – 2007 (v mil. Kč) Struktura příjmů a výdajů obecních rozpočtů (%) Podíl jednotlivých druhů příjmů na rozpočtech obcí Podíl jednotlivých druhů příjmů na rozpočtech obcí Podíl jednotlivých druhů výdajů na rozpočtech obcí Podíl jednotlivých druhů výdajů na rozpočtech obcí