Zlatý fond českého ekonomického myšlení Bibliografické citace – Seriály, články Seminář pořádaný ve spolupráci Katedry institucionální ekonomie VŠE Praha a CIKS VŠE Praha Bibliografické citace n Co je bibliografická citace. Proč citovat a být citován? Obecné zásady citování (3-5) n Normy české a mezinárodní: bibliografická citace, formální úprava textů (6-8) n Zpracování bibliografické citace obecně (9-10) n Struktura citace - Knihovnická pravidla pro zápis citací (11) n Bibliografická citace seriálové publikace (12-15) n Bibliografická citace článku (16-20) n Další příklady (21-22) n Užitečné odkazy, použité zdroje (23-24) Co je bibliografická citace Formalizovaný souhrn údajů o publikaci nebo její části (nebo elektronickém dokumentu nebo jeho částech), umožňující jednoznačnou identifikaci dokumentu. 3 úrovně práce: n Vytvoření jednotlivých bibliografických citací n Uspořádání jejich soupisu (většinou na konci publikace, článku, dokumentu) n Odkazování v psaném textu na bibliografické citace v soupisu Proč citovat a být citován? Intelektuální vlastnictví, autorská práva. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským… (autorský zákon). Citační etika. Ověření předkládaných tvrzení - možnost přesně identifikovat pramen uváděných údajů a tedy možnost ověřit si, že tvrzení nejsou zkreslena. Zdroj statistických ukazatelů pro hodnocení V+V – impakt faktor, atd. – více http://www.econlib.cz/veda/. Zásady citování Citace „s knihou v ruce“ – citovat primární prameny, zápis dle titulního listu, tiráže, apod. Přesnost a úplnost citace – nepřesné citování znemožní identifikaci díla. Doporučuje se využít pro bibliografickou citaci co největšího počtu údajů z primárního pramene. Jednotný styl citací v rámci jedné práce. Standardem je ČSN ISO 690 Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura. Možné varianty (zvyklosti) nakladatelů či profesních skupin (historici). Zachování jazyka pramene a pravopisné normy pro jazyk. Normy - 1 Stanovují obecná pravidla pro zápis údajů, povinné a nepovinné prvky, pořadí a formu zápisu těchto prvků. n ČSN ISO 690 Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura n ČSN ISO 690-2 Bibliografické citace. Část : Elektronické dokumenty nebo jejich části n ČSN 01 0196 Zkracování názvů časopisů a jiných periodik Formální úprava textů: n ČSN 01 6910 Úprava písemností psaných strojem nebo zpracovávaných textovými editory Normy - 2 Formální úprava textů – pokr. n ČSN ISO 5966 Formální úprava vědeckých a technických zpráv n ČSN ISO 7144 Formální úprava disertací a podobných dokumentů n ČSN ISO 2384 Formální úprava překladů n ČSN 01 0198 Formální úprava rešerší n ČSN ISO 2145 Číslování oddílů a pododdílů psaných dokumentů n ČSN ISO 999 Zásady zpracování, uspořádání a grafické úpravy rejstříků n ČSN ISO 9 (ČSN 01 0185) Transliterace cyrilice do latinky – slovanské a neslovanské jazyky n ČSN 01 0194 Referát a anotace Normy – 3 ČSN ISO 690 ČSN ISO 690 se vztahuje na tyto typy dokumentů: n Monografická publikace - kniha, sborník n Seriálová publikace – časopisy, noviny, ročenky, periodické sborníky n Část nebo příspěvek z monografie – kapitola, svazek … n Články, atd. v seriálových publikacích n Patentové dokumenty Doporučení pro citace ve vysokoškolských kvalifikačních pracích (VŠKP): http://www1.cuni.cz/~brt/bibref/bibref.html, nebo http://www.evskp.cz/SD/4c.pdf Zpracování bibliografické citace. Obecná pravidla n Hlavní zásada – zabezpečit jednoznačnou identifikaci daného dokumentu (pozor při zkracování). n Údaje se přebírají tak jak jsou uvedeny v originálním dokumentu (titulní strana); není-li titulní strana, alternativně též tiráž, desky, obal, apod.). Přepis z cizích jazyků (transliterace), psaní zkratek – podle příslušných ISO / ČSN norem. n Pro všechny citace v jedné práci užívat jednotný systém. Každý prvek citace musí být zřetelně oddělen od jiných prvků. Zpracování bibliografické citace. Obecná pravidla – pokr. n Formát písma: např. příjmení autorů kapitálkami. n Interpunkce: oddělení prvků citace tečkami, čárkami, dvojtečkami, mezerami. n Doplňkové údaje: rozpis iniciál, odlišení podobných místních názvů, překlad cizojazyčných názvů, apod. – uvádět v hranatých závorkách […] Pozn. Doplňují-li se údaje z popisovaného dokumentu, užijí se kulaté závorky (jméno editora, název státu pro identifikaci města, apod.) n Některá nakladatelství vyžadují dodržování jejich vlastních pokynů pro bibliografické citace (formát písma, uvádění nepovinných údajů, apod.) http://www.econlib.cz/veda/casopisy.html. Struktura citace - Knihovnická pravidla pro zápis citací Údaje (prvky) citace se uvádějí jako souvislý zápis v následujícím pořadí: Primární odpovědnost (AUTOR / AUTOŘI). Název. Sekundární odpovědnost (překladatel, editor, apod.). Označení vydání. Místo vydání: nakladatel, rok vydání. Rozsah. Edice. Poznámky. Standardní číslo. Zvýrazněné údaje jsou dle ČSN ISO 690 povinné. Zápis názvu obvykle kurzívou. Seriálová publikace (svázané časopisy, noviny, ročenky, periodické sborníky) – Struktura zápisu n Název. n Odpovědnost (editoři, redaktoři atp.). n Údaje o vydávání seriálu – povinný údaj: q Vydávání nebylo ukončeno (zápis např. 1989- ). q Vydávání bylo ukončeno (např. 1954-1976, roč. 1-15; nebo 1948, roč. IX, č. 1-12). n Nakladatelské údaje. Místo vydání: nakladatel. n Edice. n Poznámky. n Mezinárodní standardní číslo seriálu ISSN (ve formě např. 1234-5678). Seriálová publikace 1 - Název n Uvádí se ve formě, jak je uveden v originále. n Překlad názvu lze připojit v hranatých závorkách za název. n Více názvů – zapisuje se nejvýraznější; jsou-li stejně výrazné, zapisuje se název uvedený na prvním místě. n Podnázev – uvádí se pro upřesnění nebo identifikaci, odděluje se mezerou a dvojtečkou (název: podnázev). n Název i podnázev lze zkrátit (pozor na jednoznačnost údajů); vynechané údaje se označují třemi tečkami(„…“) . n Název i podnázev časopisu se obvykle zapisují kurzívou. Příklady: Naše doba: revue pro vědu, umění a život sociální. Cenový věstník. Seriálová publikace 2 – Údaje o vydávání U seriálových publikací musí být údaje o vydávání (data a/nebo čísla) co nejúplnější. Povinný údaj. n Vydávání nebylo ukončeno - označí se pouze první svazek Příklady: 1973- . POZOR! Po pomlčce musí následovat MEZERA n Celý / částečný průběh vydávání: zapisuje se chronologické označení prvního a posledního svazku (sešitu) Příklady: 1956-1963, roč. 1-8. 1917, roč. XXV, č. 1-10 [říjen 1917/září 1918]. 1916 [1915/1916], roč. I, č. 1-12. Seriálová publikace 3 – Nakladatelské údaje, edice, poznámky, ISSN Nepovinné údaje: n Sekundární odpovědnost (editoři, redaktoři…). n Nakladatelské údaje – místo vydání: nakladatel. n Edice: např. Serie Ekonomie. n Poznámky, např. Vychází měsíčně. Dostupné též v elektronické verzi. Text česky a anglicky. Mezinárodní standardní číslo seriálu ISSN (v ČR od 70. let) jednoznačně identifikuje dokument n Povinné u seriálových publikací n Nepovinné u článků ze seriálových publikací Články v seriálových publikacích (časopisy, noviny, ročenky, apod.) 1 n AUTOR / AUTOŘI (maximálně tři jména) n Název článku n Název zdrojového dokumentu (časopisu, novin atp.) n Lokace ve zdrojovém dokumentu: rok, ročník, číslo, rozsah stran Příklady: ADÁMEK, Karel. Z naší tržby. České listy národohospodářské, 1898, roč. VI, č. 2, s. 35-39. JANIŠ, Jindřich, SMETANA, Lumír. O některých otázkách kursu politické ekonomie kapitalismu. Politická ekonomie, 1957, roč. V, č. 6, s. 436-441. TOBOLKA, Zdeněk. Národní výbor r. 1848. Obzor národohospodářský, 1905, roč. X, s. 13-25, 66-73, 112-123, 165-172. Články v seriálových publikacích 2 - Autor 1. Osoba / osoby n Příjmení, křestní jméno nebo iniciály křestního jména. n Více autorů (uvádějí se max. tři jména, navzájem oddělená čárkou nebo pomlčkou). Za posledním uvedeným se užívá zkratka „aj.“ (a jiní), nebo „et al.“ (et alii). n Příjmení autora se obvykle zapisuje velkými písmeny. n Tituly a hodnosti se neuvádějí. n Zkratky jmen, iniciály, šifry, apod. se za autora nepovažují. Nelze-li stanovit autora, začíná citace názvem. Příklad: ADÁMEK, Karel. NOVÁK, B., NOVOTNÝ, J., NOVÁČEK, A., aj. Články v seriálových publikacích 2 - Autor 2. Korporace (ročenky, věstníky, zprávy, adresáře). Uvádí se, pokud není totožné se jménem nakladatele. Příklady: n Acta oeconomica Pragensia: vědecký časopis Vysoké školy ekonomické v Praze. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2001- . Pod tímto podnázvem od č. 1/2001. ISSN 0572-3043. n Evropská komise. Evropský Ombudsman: výroční zpráva 2003. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2004. ISSN 1725-9711. ISBN 92-95010-91-4. 3. Autor neznámý – citace začíná názvem článku. Příklady: Zpráva o činnosti krajského sdružení Arnika. Zpravodaj Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí. 1999, roč. 8, č. 5, s. 8-19. Články v seriálových publikacích 3 – Název článku n Uvádí se ve formě, jak je uveden v originále n Překlad názvu lze připojit v hranatých závorkách za název n Podnázev – uvádí se pro upřesnění nebo identifikaci, odděluje se mezerou a dvojtečkou (název: podnázev.) Podnázvů může být i více n Název i podnázev lze zkrátit (pozor na jednoznačnost údajů); vynechané údaje se označují třemi tečkami(„…“) Články v seriálových publikacích 4 – Zdrojový dokument n Název zdrojového dokumentu (název časopisu, novin, jiného periodika) - kurzívou Zápis: doporučuje se odlišit od názvu článku formátem písma, obvykle se užívá kurzíva n Lokace ve zdrojovém dokumentu: rok, ročník, číslo/svazek, rozsah stran Zápis: Údaje se zkracují a zapisují takto: Ročník – zkratka roč., vol. Číslo – zkratka č. Označení strany/stran – zkratka s. POZOR! Pro označení strany/stran se užívá zkratka s. také u jinojazyčných dokumentů. Příklady - Seriál jako celek Seriál jako celek Obzor průmyslový. Otakar Ševčík (red.). 1916 [1915/1916], roč. I., č. 1-12. Cenový věstník. Ministerstvo financí ČR. 1973- . ISSN 1210-0919 Věstník Nejvyššího kontrolního úřadu. Praha: Nejvyšší kontrolní úřad, 1993-2005. Od r. 2006 pouze v elektronické podobě na www.nku.cz. ISSN 1210-9703. Journal of Academic Leadership [online]. 2003- [cit. 2008-03-03]. Dostupný z: http://www.academicleadership.org. ISSN 1533-7812. Journal of Technology Education [online]. Blacksburg: Virginia Polytechnic Institute and State University 1989- [cit. 2008-03-03]. Dostupný z: http://scholar.lib.vt.edu/ejournals/JTE/. ISSN 1045-1064 Příklady - Články Články ENGLIŠ, Karel. Průmysl a sociální politika. Obzor průmyslový, 1916, roč. 1915/1916, č. 1, s. 2-4. KUBEŠA, Jaroslav. Jednotná organisace početnictví v Jugoslavii. Podnikové početnictví (Účetní listy),1946/1947, roč. I, č. 9, s.132-135. CLANCY, Damien. Workchoices: Is Globalisation Really to Blame? Murdoch Electronic Journal of Law [online]. 2007, vol 14, No 2, s. 59-68 [cit. 2008-03 04]. Dostupný z: https://elaw.murdoch.edu.au. ISSN 1321-8247 Russia politics: Continuity and change. March 3rd 2008. [online]. The Economist Intelligence Unit. [cit. 2008-03-03]. Dostupný z: http://www.viewswire.com/index.asp?layout=VWArticleVW3&article_id=793101264 Užitečné odkazy Projekt Bibliografické citace - universální http://www.citace.com/moduly.php BOLDIŠ, Petr. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 …Část 1 – Citace: metodika a obecná pravidla.[online]. [cit.2008-02-25]. Dostupný z http://nf.vse.cz/download/aktuality/2007/citace1-1.pdf Metodický návod pro autory vysokoškolských kvalifikačních prací (VŠKP) http://www1.cuni.cz/~brt/bibref/bibref.html, nebo http://www.evskp.cz/SD/4c.pdf Použité zdroje n ČSN ISO 690 Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura n http://www.lib.jcu.cz/informacni_vychova.htm n http://knihovna.vsb.cz/kurzy/citace/index.html n http://www.sic.czu.cz/?r=1614#ID1535 n http://www.citace.com/ n http://www.vkol.cz/staretisky/citace.rtf Kontakty n Konzultace během semestru: úterý 9.15 – 10.00, Klub knihovny v mezaninu, nebo elektronicky Mgr. Věra Škochová CIKS - Oddělení budování fondu Katalogizace – Věcné zpracování skochova@vse.cz http://ciks.vse.cz/zdroje/zlatyfond/seminar.aspx