5. PENÍZE (M) Obsah 5.1. Co jsou peníze 5.2. Poptávka po penězích 5.3. Nabídka peněz 5.4. Rovnováha na trhu peněz 5.5. Kvantitativní teorie peněz 5.6. Inflace 5.1. Co jsou peníze Základní pojmy Co jsou to peníze? a) Prostředek směny b) Likvidní aktivum Co je to inflace? Inflace je růst agregátní cenové hladiny a cena je mírou, při které jsou peníze směňovány za zboží a služby. Peníze Funkce: a) Prostředek směny b) Uchovatel hodnot c) Účtovací jednotka Hlavní přínos peněz: Osvobození od barteru a nutnosti hledání oboustranné shody potřeb Typy peněz: a) Komoditní b) Nekomoditní Peněžní agregáty Peněžní agregáty – ČR leden 2009 (mld. Kč) Table 8.1 Figure 8.2 5.2. Poptávka po penězích Poptávka po penězích (M[d]) M[d] ≠ snaha být co nejvíce bohatý M[d] = snaha držet peníze namísto jiných aktiv. Poptávku po penězích determinuje volba jednotlivce o struktuře jeho bohatství Peníze jsou aktivem • s nejvyšší likviditou • s nízkým rizikem • s nulovým výnosem Zdroje poptávky po penězích Transakční motiv q držba peněz za účelem provedení běžných transakcí q způsoben časovým nesouladem mezi peněžními příjmy a výdaji; q porovnávání (likvidita x výnos) Opatrnostní motiv q držba peněz z důvodu jejich nízkého rizika q porovnávání (riziko x výnos) Nominální a reálné peněžní zůstatky Peněžní zůstatky (cash balances) = oběživo a zůstatky na bankovních účtech, které lidé drží z transakčních a opatrnostních důvodů namísto jiných aktiv Nominální peněžní zůstatky = M (nominální Md) Reálné peněžní zůstatky = M/P (reálná Md) Nominální peněžní zůstatky závisejí na nominálním důchodu, avšak reálné peněžní zůstatky závisejí na reálném důchodu. Změny cenové hladiny mají vliv na poptávané nominální zůstatky, ale nemají vliv na poptávané reálné zůstatky Nominální a reálná úroková míra r[N] = r + π[e] [ ] r[N]…..nominální úroková míra r……reálná úroková míra π[e]....očekávaná míra inflace Nominální a reálné úrokové sazby USA; 1934-2006 Reálná úroková sazba ČR Proč je nákladem držby peněz nominální úroková míra? Rozhodování člověka mezi peněžními zůstatky a úrok vynášejícími aktivy je ovlivněno nominální úrokovou mírou, protože nominální úroková míra je nákladem držby peněz. Držíme-li peníze v hotovosti, je obětovaným výnosem vždy nominální úrok, protože přicházíme nejen o reálný úrok, ale navíc se peníze znehodnocují inflací. Determinanty poptávky po penězích M[d] = f (Y; r[N]) + - Md ….. poptávané peněžní zůstatky Y………důchod r[N]……..nominální úroková míra Pro zjednodušení zanedbáváme vliv následujících veličin: W……..bohatství (+) t……….transakční náklady přeměny na peníze (+) Elasticity poptávky po penězích Figure 8.3 Figure 8.12 5.3. Nabídka peněz Tvorba peněz Centrální banka….veřejná instituce s monopolem na emisi peněz. Jejím hlavním deklarovaným cílem je stabilita měny. Komerční banky…soukromé subjekty zabývající se finančním zprostředkováním. Tvorba peněz….centrální banka ovlivňuje nabídku peněz pomocí: a) operací na volném trhu….nákupy a prodeji cenných papíru ovlivňuje množství peněz (M1) v oběhu b) povinných minimálních rezerv… jejich změnou CB mění schopnost KB poskytovat nové úvěry a měnit tak (M1) Figure 9.3 Peněžní báze (MB) a peněžní zásoba (M) MB = C + R MB….peněžní báze C……oběživo (currency) R……bankovní rezervy M = C + D M…….peněžní zásoba C…….oběživo (currency) D…….vklady (depozita) Peněžní multiplikátor M = m.MB → m = M/MB M…..peněžní zásoba m…..peněžní multiplikátor MB…peněžní zásoba m = (1+cr)/(cr+rr) m…..peněžní multiplikátor cr…..podíl oběživa na vkladech (C/D) rr…..podíl bankovních rezerv na vkladech (R/D) Peněžní multiplikátor udává, jak velký přírůstek peněžní zásoby bude vyvolán přírůstkem peněžní báze o jednotku. Figure 9.5 Data ČR – leden 2009 Peněžní báze (mld. Kč): MB = 425,8 Peněžní zásoba (mld. Kč): M1=1665,6 M2=2645,6 M3=2713,7 Peněžní multiplikátory: m1 = M1/MB = 1665,6/425,8 = 3,91 m2 = M2/MB = 2645,6/425,8 = 6,21 m3 = M3/MB = 2713,7/425,8 = 6,37 Table 9.2 Table 9.3 5.4. Rovnováha na trhu peněz Figure 8.4 Cena a výnos aktiva (dluhopisu) s fixním úrokem • Pokud domácnosti drží méně peněžních zůstatků než chtějí → prodávají aktiva → snižují cenu těchto aktiv → zvyšují jejich výnos (pevný úrok/klesající cena) → reálná úroková míra ↑ • Pokud domácnosti drží více peněžních zůstatků než chtějí → nakupují aktiva → zvyšují cenu těchto aktiv → snižují jejich výnos (pevný úrok/rostoucí cena) → reálná úroková míra ↓ 5.5. Kvantitativní teorie peněz Hlavní myšlenka teorie Změny cenové hladiny odpovídají změnám v peněžní zásobě. M↑ → P↑ „Kmotři teorie: Hume (1752); J.S.Mill (1848); Newcombe (1893); Fischer (1911); Friedman (1956) Rovnice směny M x V = P x Y[R ] (=Y[N])[] M……peněžní zásoba V……rychlost obratu M P…..cenová hladina Y[R]…..reálný produkt P x Y[R]…nominální produkt (Y[N]) Rovnice směny je identita, která platí vždy a všude. Nevyplývá z ní automaticky, že M↑ → P↑ Rovnice směny ČR Tempa růstu v rovnici směny ČR (%) Růst peněžní zásoby a míra inflace USA. 1870-1990 Krátké a dlouhé období „..in the long run this is probably true. But this long run is a misleading guide to current affairs. In the long run we are all dead. Economist set themselves too easy, too useless a task if in tempestuous season they can only tell us that when the storm is long past the ocean is flat again“ Keynes (1923): A Tract on Monetary Reform. 1) Keynes reaguje na tezi, že v dlouhém období se při zdvojnásobení nabídky peněz zdvojnásobí cenová hladina. 2) Inspirací je také pravděpodobně obhajoba J.B.Clarka (1897) statických a dlouhodobých přístupů k ekonomickým problémům pomocí analogie s oceánem: „If we take a bird’s eye view of the ocean, we are tempted to say that a static philosophy of it is sufficient and that we may treat waves and currents as minor aberrations due to disturbing causes“ 3) Viz také Holman (2004), s. 355 Růst peněžní zásoby a míra inflace Mezinárodní srovnání Růst peněžní zásoby a míra inflace Nedávné hyperinflace Table 16.5 5.6. Inflace Inflace v USA 1900-2006 (deflátor HDP) Relativní cena energií Meziroční míra inflace (%) CPI 1991-2000 Míry inflace v ČR (%) CPI