6. RUST (g) Obsah 6.1. Úvod 6.2. Solow model I (stálý stav) 6.3. Solow model II (změny stálého stavu) 6.4. Teorie endogenního růstu (instituce a růst) 6.1. Úvod Ekonomický růst ve 20. století Zdroj dat: Maddison (2001) Teorie ekonomického růstu q A. Smith (1776) – dělba práce a tržní směna q R. Malthus (1798) – ekonomický a populační růst q D. Ricardo (1818), J.S. Mill (1848) – zastavení hospodářského růstu q Harrod-Domar (1948) – keynesiánské modely hospodářského růstu q Solow (1956): neoklasický růstový model q Romer (1986), Lucas (1988) – teorie endogenního růstu Endogenní a exogenní proměnné v ekonomickém modelu Tři zdroje ekonomického růstu (Solow model) • Akumulace kapitálu: Investice zvyšují kapitálovou zásobu a vyšší kapitálová zásoba na pracovníka zvyšuje produktivitu práce • Populační růst: zvyšuje množství pracovní síly v ekonomice • Technologický pokrok: činí práci i kapitál více produktivní 6.2. Solow model I. (stálý stav) 0) Osy • Produkční funkce (intenzivní) (= produkt na 1 pracovníka (Y/L) je funkcí kapitálu na 1 pracovníka (K/L)) 2) Investiční funkce 3) Opotřebení kapitálu 4) Stálý stav I 4) Stálý stav II (směřování do stálého stavu) 4) Stálý stav III (determinace) Solow model a efekt dohánění Předpoklad: 2 země, které mají stejnou produkční funkci, a které se neliší v míře úspor ani v míře opotřebení kapitálu. Země A je zaostalá, země B je vyspělá. Vyspělá země má hodně kapitálu na pracovníka, zaostalá země málo kapitálu na pracovníka Důsledek: Rozdíl v jejich hospodářské úrovni nebude přetrvávat, neboť obě země porostou do stálého stavu, v němž bude nakonec jejich kapitál i produkt na pracovníka stejný. Tempo: Zaostalejší země porostou do stálého stavu rychleji než země vyspělejší Efekt dohánění Německý hospodářský zázrak Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly. EU 12 (eurozóna)=100 Konvergence HDP v EU Indexy HDP na hlavu v PPP Figure 18.1 6.3. Solow model II. (změny stálého stavu) a) Míra úspor Co se stane, když se zvýší míra úspor? Akumulace kapitálu Znamená zvýšení úspor rychlejší růst ? Je vhodné snižovat spotřebu a zvyšovat úspory? A vynahradí obětovanou spotřebu dodatečný růst? Zlaté pravidlo (= optimální volba mezi úspory a spotřebou) Úspory = obětovaná spotřeba. Kolik by ekonomika měla optimálně obětovat? Zlaté pravidlo tvrdí, že ekonomika maximalizuje svoji dlouhodobou spotřebu na hlavu ve stálém stavu, pokud mezní příjem z dodatečné jednotky výstupu, který je uspořena a investován do kapitálu (MPK) se rovná jeho meznímu nákladu d (míra depreciace). Předpoklady: žádný populační růst, žádný technologický pokrok. b) Růst populace Růst počtu pracovníků Až dosud jsme předpokládali, že se nemění počet pracovníků (L) Když se zvětšuje počet pracovníků, investice musí nahradit nejen opotřebený kapitál, ale vybavit kapitálem i nové pracovníky Populace v pracovním věku (15-64) a zaměstnanost (L) ČR (tis. osob) c) Exogenní technologický pokrok Podstata q Růst populace vysvětluje proč dochází k permanentnímu růstu produktu, ale nevysvětluje už proč dochází k permanentnímu růstu produktu na pracovníka. To můžeme vysvětlit pouze technologickým pokrokem q Do modelu zavedme tzv. efektivnostní pracovníky. V důsledku technologického pokroku je při stejném kapitálovém vybavení, hodina práce efektivnější (vyrobí více Y) než dříve. L[e] = g.L q I když se nezvyšuje počet reálných pracovníků, technologický pokrok zvyšuje počet efektivnostních pracovníků. Pokud dojde ke dvojnásobnému růstu technologického pokroku (g), který zdvojnásobil produktivitu práce, počet efektivnostních pracovníků (L[e]) se zdvojnásobí (počet reálných pracovníků zůstane stejný) Stálý stav s technologickým pokrokem Důsledek technologického pokroku Technologický pokrok (g) zvyšuje sklon linie opotřebení kapitálu (d+n+g) a snižuje tak ve stálém stavu Y/L[e] a K/L[e.] [ ] Znamená to, že technologický pokrok snižuje kapitál a výstup na pracovníka? … Ne! Ve stálém stavu technologický pokrok snižuje Y/L[e] a K/L[e ] (viz předchozí slide). Ale měřítkem růstu jsou Y/L a K/L a protože L[e] = g.L, potom Y/L a K/L roste [ ] [ ] Shrnutí temp růstu v Solow modelu Technologický pokrok n Technologický pokrok je v Solow modelu jediným faktorem, který ve stálém stavu zvyšuje produkt na reálného pracovníka n Solow model ovšem nevysvětluje proč a jak technologický pokrok probíhá n Nové poznatky a technologie jako by padaly z nebe. Takový technologický pokrok nazýváme exogenním, protože není vysvětlen v rámci teorie, ale je pouze předpokládán Figure 18.3 Rozklad příspěvků k růstu potenciálního HDP ČR (%) 6.4. Endogenní růst Solow model x teorie endogenního růstu Základní nedostatek Solow modelu → technologický pokrok je exogenní → není vysvětlen v rámci modelu Endogenní růstové teorie se snaží technologický pokrok endogenizovat (= vysvětlit v rámci modelu) Základní rozšíření: zahrnutí lidského kapitálu (znalostí, vzdělání), které na rozdíl od fyzického kapitálu nemají klesající výnosy, ale mohou mít rostoucí výnosy. Rostoucí výnosy Paul Romer (1986): Increasing Returns and Long-Run Growth. The Journal of Political Economy. Vol.94 No.5 1) „ The model proposed here offers an alternative view of long-run prospects for growth…The level of per capita output in different countries need not converge; growth may be persistently slower in less developed countries and may even fail to take place at all…. What is crucial for all of these results is a depature from the usual assumption of diminishing returns“ 2) „Knowledge may have an increasing marginal product. In contrast to models in which capital exhibits diminishing marginal productivity, knowledge will grow without bound. Even if all other inputs are held constant, it will not be optimal to stop at some steady state where knowledge is constant and no new research is undertaken.“ Instituce a růst Figure 18.5 Table 18.2 Figure 18.6 Figure 18.7 Figure 18.8 Figure 18.9