7. ISLM model Obsah 7.1. Úvod 7.2. Křivka IS 7.3. Křivka LM 7.4. Rovnováha ISLM a její změny 7.5. Mundell – Fleming model 7.1. Úvod ISLM model Uzavřená ekonomika → Jednoduchý ISLM model → simultánní rovnováha na trhu zboží a služeb a na trhu peněz → determinace rovnovážného produktu (Y) a nominální úrokové míry (i) → vliv fiskální a monetární politiky na tuto rovnováhu Otevřená ekonomika → Modifikovaný ISLM model (Mundell-Fleming model) → rozšíření o mezinárodní obchod a mezinárodní pohyb kapitálu → rozlišení režimu fixních a plovoucích měnových kurzů → odlišná účinnost fiskální a monetární politiky při různých kurzových režimech ISLM model Krátkodobé fluktuace q Model krátkodobých hospodářských výkyvů determinující agregátní poptávku q Ačkoli jde o krátkodobé fluktuace, jejich dopady na důchody, zaměstnanost, ceny a měnové kurzy jsou významné Nepružné ceny q V modelu krátkodobých fluktuací se trhy vždy nevyčišťují, neboť ceny a zejména mzdy bývají z různých důvodů nepružné. q Lidé také nemají v krátkém období úplné informace o cenách a mzdách a mohou tak podléhat různým peněžním iluzím, které způsobují, že skutečné ceny a mzdy se liší od očekávaných cen a mezd Model ISLM a ADAS J. Hicks (1937): Mr Keynes and the Classics 7.2. Křivka IS Rovnováha na trhu zboží a služeb Y = C + I + G Y…domácí produkt; C…spotřeba; I…investice; G..vládní výdaje C = C[A] + c.Y Keynesiánská spotřební funkce: C[A]…autonomní spotřeba (nezávislá na důchodu); c….mezní sklon ke spotřebě Y…domácí produkt I = I[p] + I[n][ ] (I[p]…plánované investice I[n]…neplánované investice do zásob) Rovnováha na trhu zboží a služeb Trh zboží a služeb je v rovnováze, když se plánované agregátní výdaje rovnají domácímu produktu. V rovnováze se uskutečněné investice rovnají plánovaným investicím, čili nedochází k neplánovaným změnám zásob. (produkt) Y = C + I + G (plánované výdaje) (celkové investice) I = I[p] (plánované investice) Princip multiplikátoru Multiplikační efekt agregátních výdajů → přírůstek agregátních výdajů (C+I+G) vyvolá několikanásobně větší přírůstek domácího produktu (Y). To proto, že agregátní výdaje zvyšují důchody dalších lidí, kteří následně zvyšují svoji spotřebu, což vyvolává další důchody. Multiplikátor je množství, o které se rovnovážný výstup zvýší, když se plánované agregátní výdaje zvýší o jednotku. Multiplikátory Multiplikátor vládních výdajů (k) = 1/(1-c) ΔY = 1/(1-c) ΔG → Přírůstek vládních výdajů vyvolává několikanásobně větší přírůstek domácího produktu. ΔY…přírůstek produktu c……mezní sklon ke spotřebě ΔG…přírůstek vládních výdajů Multiplikátor transferů (t) = c/(1-c) ΔY = c/(1-c) ΔTR → Multiplikační efekt transferů je menší než multiplikační efekt vládních výdajů. (k>t) Multiplikační efekt daní (TA) působí obdobně jako multiplikační efekt transferů, jen s opačným znaménkem. Multiplikátor v praxi – jemné dolaďování ekonomiky (fine tuning) Podstata: Pokud jsme schopni odhadnout aktuální polohu hospodářství vůči potenciálnímu produktu a hodnotu multiplikátoru, potom jsme schopni pomoci změn vládních výdajů dostat ekonomiku na potenciál Aplikace: USA, rok 1964, snížení daní Kennedy-Johnson administrativy → Kennedy sliboval ve volební kampani oživení ekonomiky → ekonomika nebyla v recesi, ale růst byl nízký → multiplikátor odhadnut na hodnotu 2 → naplánováno snížení daní o 14 mld USD (začátek roku 1964) → přírůstek HDP: 30 mld. USD (konec roku 1965) Hlavní problémy: Odhad potenciálu; odhad multiplikátoru; riziko politického zneužití; riziko chronických deficitů rozpočtů; předpoklad stabilní cenové hladiny; předpoklad uzavřené ekonomiky Multiplikátor - shrnutí • Zvýšení plánovaných agregátních výdajů zvýší rovnovážný produkt • Zvýšení produktu je násobkem zvýšení plánovaných agregátních výdajů • Čím větší je mezní sklon ke spotřebě, tím větší je multiplikátor, který vyplývá ze vztahu mezi spotřebou a důchodem (=produktem) 7.3. Křivka LM Křivka LM Křivka LM čili křivka rovnovážných stavů na trhu peněz ukazuje všechny kombinace úrokové míry a úrovně důchodů, při nichž se poptávka po reálných zůstatcích rovná jejich zásobě. Ve všech bodech křivky LM je trh peněz v rovnováze. M[s] = M[d] (Y, r) Jestliže lidé pociťují přebytek peněžních zůstatků, budou za ně nakupovat jiná aktiva. Rostoucí poptávka po aktivech bude zvyšovat tržní cenu aktiv a tudíž snižovat úrokovou míru. Ceteris paribus, když se zvýší domácí produkt, zvýší se poptávka po penězích, a pak se zvýší úroková sazba, která uvede trh peněz zpět do rovnováhy 7.4. Rovnováha ISLM a její změny Rovnováha ISLM Nominální úroková sazba (i) Fiskální politika a vytěsňování soukromých investic Monetární politika Nominální úroková míra Kombinace fiskální a monetární politiky I. Nominální úroková sazba Kombinace fiskální a monetární politiky II. Nominální úroková sazba (i) Kombinace fiskální a monetární politiky III. Nominální úroková sazba Kombinace fiskální a monetární politiky IV. Nominal interest rate Současná krize (A→B) Nominální úroková sazba Sklon křivky LM: Limity účinnosti fiskální a monetární politiky Past likvidity Past likvidity – Japonsko 1996-2000 Po druhé světové válce dynamický růst → počátek 90. let prasknutí cenové bubliny na trzích aktiv (nemovitosti, akcie) → důsledkem byla recese → vláda začala provádět expanzivní fiskální politiku → pokles poptávky však byl trvalý a zadlužení státu narostlo až na 140% HDP Centrální banka se churavějící ekonomice v polovině devadesátých let snažila napomoci expanzivní měnovou politikou. Ekonomiku se však nedařilo dostat z deflace a nominální úrokové sazby se blížily nule. Neúspěšnost expanzivní monetární politiky naznačuje, že se japonské hospodářství dostalo do stavu blízkého pasti likvidity. K jejímu řešení, a tím i k vyrovnání úspor s investicemi, potřebovalo zřejmě Japonsko dosáhnout záporné reálné úrokové sazby, což při nulových nominálních úrokových sazbách znamenalo potřebu vyvolat a udržet inflační očekávání. Past likvidity – Japonsko Klasický případ Shrnutí 7.5. Mundell-Fleming model Mundell – Fleming model Co je to za model? Mundell-Fleming model je verze ISLM modelu pro otevřenou ekonomiku. Základní ISLM model je rozšířen o: a) mezinárodní obchod b) mezinárodní pohyby kapitálu Jaké má předpoklady: Dokonalá kapitálová mobilita; fixní cenová hladina, Vhodnost: Mundell-Flemingův model je vhodný zejména pro analýzu malé otevřené ekonomiky v krátkém období. Od ISLM modelu k Mundell-Fleming modelu C = C[A] + c.Y I = I[p] + I[n ]I[ ]= f (r) Y = C + I + G + NX NX = f (E) r = r[w] [ ] Model je rozšířen o čisté vývozy (NX), které jsou funkcí měnového kurzu (E). Dále je do modelu zabudován předpoklad, že domácí úroková sazba (r) se neodchyluje od světové (r[w]) = dokonalá kapitálová mobilita. Rovnováha MF modelu Reálný měnový kurz (E) a) Fixní kurzy Monetární politika Při dokonalé kapitálové mobilitě i velice malé rozdíly úrokových měr vyprovokují nekonečně veliké kapitálové toky. To znamená, že v takové situaci nemohou centrální banky při pevných měnových kurzech provádět nezávislou monetární politiku. Pokud by se země snažila zvýšit zvýšit domácí úrokovou sazbu vyvolá masivní příliv kapitálu a tlak na zhodnocení domácí měny. Centrální banka začne intervenovat a prodávat domácí měnu, čímž zvýší peněžní zásobu a sníží úrokové sazby MONETÁRNÍ POLITIKA JE V REŽIMU FIXNÍCH KURZU NEÚČINNÁ Fiskální politika Při nezměněné výchozí nabídce peněz posune fiskální expanze křivku IS nahoru a doprava, což zvýší úrokovou sazbu a výstup. Vyšší úroková sazba vyvolá příliv kapitálu a tlak na zhodnocení měny. Centrální banka intervenuje a prodává domácí měnu, čímž zvýší nabídku peněz, sníží úrokové sazby → zvýšení investic a produktu. Monetární politika podporuje fiskální v expanzi produktu. FISKÁLNÍ POLITIKA JE V REŽIMU FIXNÍCH KURZU ÚČINNÁ b) Plovoucí kurzy Monetární politika V malé otevřené ekonomice s volně pohyblivým kurzem vede zvýšení peněžní zásoby ke snížení úrokové sazby, stimulaci investic a produktu. Snížení úrokových sazeb vede k depreciaci měny, která zvýší čisté vývozy, které dále stimulují produkt. Měnová stimulace poptávky je tak vysoce účinná. MONETÁRNÍ POLITIKA JE V REŽIMU PLOVOUCÍCH KURZU ÚČINNÁ Fiskální politika Růst vládních výdajů tlačí na růst domácího produktu, avšak růst důchodu zvyšuje poptávku po penězích. Rostoucí poptávka po penězích (při dané peněžní zásobě) tlačí na růst úrokové míry, což vyvolává čistý dovoz kapitálu, apreciaci domácí měny, následné snížení čistého vývozu zboží a služeb a pokles domácího produktu. V malé otevřené ekonomice s volně pohyblivým kurzem je přírůstek vládních výdajů vyvážen stejně velkým poklesem čistého vývozu. Rozpočtová simulace poptávky je zcela neúčinná. Nedokáže zvýši domácí produkt, jediným jejím účinkem je apreciace domácí měny. FISKÁLNÍ POLITIKA JE V REŽIMU PLOVOUCÍCH KURZU NEÚČINNÁ Shrnutí závěrů MF modelu Aplikace: Německé sjednocení a Evropský systém fixních měnových kurzů 1990-92 Německo: fixní kurzy; fiskální expanze; monetární restrikce → vysoký růst (přehřátá ekonomika), vysoké úrokové sazby (restrikce CB), deficit státního rozpočtu, deficit běžného účtu PB; tlak na zhodnocení marky Francie, Itálie, Británie: fixní měnový kurz s německou markou. Jedna možnost byla devalvovat, ta byla z politických, stabilizačních a prestižních důvodů zamítnuta. Druhá možnost byla zvýšit úrokové sazby na úroveň německých. Bez výhod německé fiskální expanze, spadly jejich ekonomiky do recese. Aplikace: Konkurenční devalvace měnových kurzů během Velké Deprese Figure 10.14 Trojúhelník hospodářské politiky I. R. Mundell (1963): Capital Mobility and Stabilization Policy under Fixed and Flexible Exchange Rates. The Canadian Journal of Economics and Political Science. Of course the assumption of perfect capital mobility is not literally valid; my conclusions are black and white rather than dark and light grey. To the extent that Canada can maintain an interest rate equilibrium different from that of the United States, without strong capital inflows, fiscal expansion can be expected to play some role in employment policy under flexible exchange rates, and monetary policy can have some influence on employment and output under fixed exchange rates.