8. AD-AS model Obsah 8.1. Úvod 8.2. Agregátní poptávka 8.3. Agregátní nabídka 8.4. Rovnováha AD-AS a její změny 8.1. Úvod Model ISLM a ADAS ISLM model → MF model → ADAS model Proč se vlády a centrální banky spokojují s recesemi, když se s nimi mohou jednoduše vypořádat pomocí expanzivní fiskální a monetární politiky? (viz ISLM a MF model) Podstatná část odpovědi spočívá v tom, že expanzivní politika zaměřená na agregátní poptávku vede ke zvýšení inflace, takže vláda uvažující o zvýšení poptávky musí porovnávat náklady vyšší inflace s přínosy vyššího výstupu a nižší nezaměstnanosti ADAS model a cenová hladina (P) V modelech ISLM a MF jsme neuvažovali inflaci, neboť jsme předpokládali, že cenová hladina je pevně dána. Dopady změn peněžní nabídky, daní a vládních výdajů jsme se zabývali za předpokladu, že jakékoli poptávané množství statků se bude nabízet při stávající cenové hladině. Inflace (= změna cenové hladiny) je ovšem jednou z největších makroekonomických problémů. Proto je nutné ji zakomponovat do modelu (→ ADAS model) 8.2. Agregátní poptávka (AD) Agregátní poptávka (AD) Agregátní poptávka je celková poptávka v ekonomice. Rovná se součtu plánovaných výdajů na spotřebu, investice, vládní výdaje a čisté exporty. Křivka agregátní poptávky zobrazuje kombinace celkové hladiny a úrovně výstupu, pro které jsou trhy zboží a služeb, trh peněz a trh měnového kurzu v rovnováze Proč je křivka AD klesající? Předpokládejme, že trh zboží a trh peněz jsou v rovnováze → výstup (Y[o]); cenová hladina (P[o]) Následně dojde k poklesu cenové hladiny P[o]→P[1] Při dané nominální peněžní zásobě způsobí pokles cenové hladiny zvýšení objemu reálných zůstatků. Domácnosti tak drží více reálných nominálních zůstatků než si přejí. Začnou se jich tedy zbavovat a sníží tak úrokovou míru. Snížení úrokové sazby zvýší investice, vyšší investice, zvýší plánované výdaje Snížení cenové hladiny a úrokových sazeb vede k depreciaci měnového kurzu což sníží čisté exporty a zvýší plánované výdaje AD: P↓→Y↑ Odlišné důvody klesající poptávky v mikroekonomii a makroekonomii Mikroekonomie: Křivka D[x] je klesající, protože pokles ceny statku X způsobí růst jeho poptávaného množství. (substituční a důchodový efekt) Makroekonomie: Křivka AD je klesající, protože klesající cenová hladina přes M[d] sníží úrokové sazby, které zvýší investice a tím i celkový produkt. Křivka AD je tím plošší, (a) čím menší je citlivost peněžní poptávky na úrokovou míru a (b) čím větší je citlivost investiční poptávky na úrokovou míru. Křivka AD je tím plošší, čím (a) větší je multiplikátor a čím (b) menší je citlivost peněžní poptávky na důchod 8.3. Agregátní nabídka (AS) Agregátní nabídka Agregátní nabídka je celková nabídka zboží a služeb výrobci při dané cenové hladině. Agregátní nabídková křivka udává množství výstupu, které jsou firmy ochotny nabízet při různých cenových hladinách Základní otázka Pokud se v ekonomice zvýší agregátní poptávka, jaké to bude mít účinky na výstup a cenovou hladinu? (jinými slovy zvýší výrobci produkci nebo ceny?) Možnost 1: Výstup se zvýší a ceny se nezvýší (ISLM, MF model ..předpoklad fixních cen) Možnost 2: Výstup se nezmění a zvýší se ceny (Kvantitativní teorie peněz) Možnost 3: Zvýší se ceny i produkt (AD-AS model) Potenciální produkt a klasická AS Potenciální produkt je takový domácí produkt, který je vytvářen při přirozené míře nezaměstnanosti. Předpoklady: kdyby byly ceny a mzdy dokonale pružné a kdyby lidé měli úplné informace o všech cenách a mzdách, trh práce by se okamžitě vyčišťoval na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti a ekonomika by pořád vytvářela svůj potenciální produkt. Důsledek: Klasická agregátní nabídka je taková situace, kdy nabízený reálný domácí produkt není ovlivněn změnami cenové hladiny. KLASICKÁ AGREGÁTNÍ NABÍDKA JE NA ÚROVNI POTENCIÁLNÍHO PRODUKTU Nepružné mzdy, nedokonalé informace a rostoucí AS Klasická AS není realistickým obrazem ekonomiky. V reálném světě často není splněn předpoklad pružných mezd a cen a předpoklad dokonalých informací. Klasická AS = vertikální na úrovni potenciálního produktu → existuje pouze v dlouhém období. Krátkodobá křivka AS je rostoucí → k vysvětlení rostoucího sklonu existuje několik modelů (vysvětlení) Odlišné důvody rostoucí nabídky v mikroekonomii a makroekonomii Mikroekonomie: Křivka S[x] je rostoucí, protože růst ceny statku X způsobí růst jeho nabízeného množství. (MR>MC) Makroekonomie: Křivka AS je rostoucí, protože v krátkém období jsou výrobci ochotni při vyšší cenové hladině nabízet vyšší objem reálné produkce. Rostoucí krátkodobá křivka AS AS je rostoucí pokud pro výrobce je s rostoucí inflací tempo růstu tržeb vyšší než tempo růstu nákladů (hlavně mezd) → rostou zisky a výrobci jsou motivováni rozšiřovat výrobu. Možné důvody: • Strnulost mezd • Peněžní iluze • Nedokonalé informace o cenách a) Strnulost mezd Strnulost mezd = krátkodobě nepružné nominální mzdy. V jejím důsledku se se pak trh práce vyčišťuje nedokonale a pomalu. Důvody: q kolektivní mzdové dohody q Implicitní pracovní smlouvy Nedostatky modelu strnulých mezd: q Vysvětluje pouze situaci pod potenciálem, kdy je možné nabírat proč jsou pracovníci ochotni více pracovat, když jejich reálná mzda neroste? q podle teorie by vývoj reálných mezd měl být proticyklický → ve fázi hospodářské recese by rostly, ve fázi hospodářské expanze by klesaly→ne vždy potvrzeno daty Tempa růstu reálné mzdy (Wr) a produktu (GDPr) (%) ČR: 1994-2007. Procykličnost nebo proticykličnost? b) Peněžní iluze Druhý model, který vysvětluje rostoucí sklon krátkodobé AS je založen na předpokladu, že ceny i mzdy jsou pružné, ale firmy mají o změnách cen lepší informace než zaměstnanci. (Friedman 1968: The Role of Monetary Policy; AER). Předpokládejme, že v ekonomice ceny i mzdy vzrostou o 5%. Firmy na základě účetnictví jsou si toho dobře vědomi. Na druhou stranu si zaměstnanci mohou mylně vysvětlit růst své nominální mzdy jako růst své reálné mzdy a zvýšit tak krátkodobě svoji ochotu pracovat (= peněžní iluze nebo také mylné vnímání cenové hladiny) c) Nedokonalé informace o cenách Autor: Robert Lucas: Some International Evidence on Output-Inflation Tradeoffs. American Economic Review 1973. Předpoklady: q Pružné ceny a mzdy (i v krátkém období) q Racionální očekávání (lidé systematicky nechybují) q Postupné šíření informací Důsledky: Neočekávané změny cenové hladiny si lidé uvědomují se zpožděním, protože informace se k nim nedostávají ihned, ale šíří se postupně. Model nerozlišuje mezi firmami a zaměstnanci Neúplné informace o cenách II 1) Je-li skutečná hladina shodná s očekávanou, domácí produkt setrvává na úrovni potenciálního produktu, neboť lidé považují relativní ceny svých služeb za nezměněné a nemají důvod měnit své nabídky: P = P[e] → Y = Y* 2) Pokud se skutečná cenová hladina zvýší nad očekávanou, domácí produkt roste nad potenciální produkt. Lidé se totiž domnívají, že jejich relativní ceny vzrostly, a proto zvyšují nabídky svých služeb: P > P[e] → Y > Y* 3) Když skutečná cenová hladina klesne pod očekávanou, domácí produkt klesne pod potenciální produkt. Lidé se totiž domnívají, že klesly jejich relativní ceny, a proto snižují nabídky svých služeb: P < P[e] → Y < Y* AS - shrnutí V dlouhém období je křivka AS vertikální na úrovni potenciálního produktu Tři modely vysvětlující krátkodobý rostoucí tvar AS: a) Strnulé mzdy b) Peněžní iluze c) Nedokonalé informace o cenách Všechny dospívají ke stejnému závěru, že krátkodobá AS je rostoucí funkcí cenové hladiny. Odlišují se v tom, jak k tomuto závěru dospívají. 8.4. Rovnováha AD-AS a její změny q Dynamizovaná verze AD-AS q Fiskální a monetární politika q Poptávkové a nabídkové šoky a) Dynamizovaná verze AD-AS Změny očekávané míry inflace a dynamizovaná AS 1) Křivka krátkodobé AS se posouvá s očekávanou mírou inflace 2) Míra inflace odpovídající každé dané úrovni výstupu se proto v čase mění s tím, jak se mění očekávaná míra inflace 3) Čím vyšší je očekávaná míra inflace, tím vyšší je míra inflace odpovídající dané úrovni výstupu To je jedno z možných zdůvodnění toho, proč se míra inflace i míra nezaměstnanosti mohou zvyšovat společně, případně že se míra inflace může zvyšovat i při současném poklesu úrovně výstupu. Druhou významnou příčinou může být nabídkový šok. b) Monetární a fiskální politika Přímý vliv fiskální a monetární politiky na AD-AS c) Nabídkové a poptávkové šoky Nabídkové šoky Nabídkový šok je šok, který mění výrobní náklady a v konečném důsledku ceny konečné produkce. Protože nabídkové šoky mají přímý dopad na cenovou hladinu, říká se jim občas i cenové šoky. Příklady: q Sucho sníží úrodu. Snížení nabídky potravin, zvýší ceny potravin q Přísnější zákony na ochranu životního prostředí nutí firmy snižovat emise. Firmy přenesou zvýšené náklady na zákazníka ve formě vyšších cen produkce q Odbory zvolí agresivnější strategii při vyjednávání o mzdách. To zvýší mzdy a ceny produkce q Změny cen ropy Ropné šoky První ropný šok (negativní nabídkový) Akomodativní a neakomodativní politika Neakomodativní politika … přizpůsobení ekonomiky ponecháno na tržních silách Akomodativní politika …vláda nebo centrální banka se snaží nějakým způsobem vyrovnat šok. Například pokud se centrální banka snaží nepříjemné důsledky negativního nabídkového šoku (hospodářský pokles a nezaměstnanost) vyřešit zvýšením peněžní zásoby. Druhý ropný šok (negativní nabídkový) Makroekonomické ukazatele USA Snižování cen ropy v 80.-tých letech Poptávkové šoky Poptávkový šok je šok, který mění některou součást AD. Důsledkem je posun AD doprava (pozitivní) nebo doleva (negativní) Příklady: n Změna objemu vládních výdajů n Zvýšení nebo snížení daní n Změny očekávání domácností a firem