9. PHILLIPSOVA KŘIVKA „Probably the single most important macreoconomic relationship is the Phillips Curve“ George Akerlof Obsah 9.1. Phillipsova křivka 9.2. Inflační očekávání a setrvačná inflace 9.3. Inflační očekávání a Phillipsova křivka 9.4. Phillipsova křivka, Okunův zákon a AS 9.1. Phillipsova křivka Význam Phillipsovy křivky 1) Původní Phillipsova křivka = inverzní vztah mezi mírou změn nominálních mezd a mírou nezaměstnanosti 2) Phillipsova křivka = inverzní vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti 3) Rozšířená Phillipsova křivka umožňuje zkoumat vliv inflačních očekávání na inflaci a nezaměstnanost Teoretický význam: • Chybějící rovnice v keynesiánské ekonomii (zakomponování inflace do keynesiánské rovnováhy) • Determinace agregátní nabídky (Phillipsova křivka + Okunův zákon = AS) Hospodářská politika: volba mezi dvěma zly: inflací a nezaměstnanosti Phillipsova křivka I. UK, 1861-1913 Phillipsova křivka II. UK, 1913-1948 Phillipsova křivka III. UK, 1948-1957 Phillipsova křivka IV. - shrnutí Nízká míra nezaměstnanosti → nedostatek nabídky na trhu práce → firmy musejí zvyšovat mzdy, aby přilákali vzácnou nabídku práce Phillipsova křivka = vztah mezi mírou nezaměstnanosti a nominálními mzdami během hospodářského cyklu Upravená Phillipsova křivka Od mzdové k cenové inflaci: (Samuelson + Solow) л = g – n л…….míra inflace g……..tempo růstu nominálních mezd n……..tempo růstu produktivity práce Inflace a nezaměstnanost USA 1900-1960 Samuleson a Solow provedli odhad upravené Phillipsovy křivky na datech USA 1900-1960. Inverzní vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti byl poměrně robustní i na datech USA s výjimkou let Velké Deprese (trojúhelníčky) Inflace a nezaměstnanost v USA (okolo roku 1960) Samuleson a Solow interpretovali tuto křivku jako množinu kombinací zaměstnanosti a inflace, které má společnost k dispozici. Důsledek je, že tvůrci hospodářské politiky si mohou vybrat z možností nabízených křivkou. Nulová inflace (cenová stabilita) vyžaduje míru nezaměstnanosti cca 5,5%. Dosažení plné zaměstnanosti (cca 3 procent nezaměstnanosti) křivka ukazuje hodnotu inflace cca 5 procent. Samuelson + Solow (závěry) Samuelson + Solow neprezentovali tento vztah jako deterministický, spíše jako pole možností před kterými se ekonomika nachází v krátkém období I když připouštěli možnost posunu Phillipsovy křivky, nespecifikovali podmínky a příčiny možných posunů Phillipsovy křivky Uvažovali o možnosti, že institucionální reformy by mohly pousnout Phillipsovu křivku doleva (vyšší pružnost cen a mezd) Phillipsova křivka USA: 1960-1969 New Economics (1961-68) q Deficit rozpočtu byl tolerován, pokud se ekonomika nachází pod úrovní plné zaměstnanosti (snížení daní 1964) q Podle rad keynesiánců se vláda snažila prostřednictvím veřejných výdajů, daňových úlev a nízkých úrokových sazeb stimulovat nedostatečnou agregátní poptávku a tím podporovat hospodářský růst. q Sociální programy: War on Poverty; Great Society; Medicare; Medicaid + válka ve Vietnamu q Hospodářská prosperita vedla prezidenta Johnsona k prohlášení, že se Amerika osvobodila od cyklických výkyvů ekonomiky. Phillipsova křivka USA: 1961-1997 Co se pokazilo? Neúčinnost keynesiánské hospodářské politiky v USA: Inflace roste (1965-69) → fiskální a monetární restrikce (1968-70) → vzniká recese, roste nezaměstnanost, ale inflace neklesá → nasazení expanzivní politiky a cenových kontrol (1971) → inflace zůstává vysoká + ropný šok → průdký růst inflace (1974) → fiskální restrikce (Ford) → silná recese (1975) → ale inflace stále velmi vysoká → hospodářství v recesi → standartní keynesiánský recept: daňové úlevy a vyšší transfery → silný deficit státního rozpočtu (1975-76)→ demokrat Carter (1976-80) → stimulační rozpočtové balíčky → nezaměstnanost klesá, ale inflace opět roste → druhý ropný šok (1979-80) opět současně roste nezaměstnanost i inflace. PROČ PŘESTALA FUNGOVAT PHILLIPSOVA KŘIVKA? 9.2. Inflační očekávání a setrvačná inflace Phillipsova křivka a neutralita peněz Phillipsova křivka popírá neutralitu peněz Menšina ekonomických teoretiků (Friedman a spol.) i přes převládající nadvládu keynesiánského mainstreamu zdůrazňovala limity snahy snížit nezaměstnanost pomocí stimulace inflace Přednáška Miltona Friedmana jako prezidenta Americké ekonomické asociace (1968) M. Friedman (1968): The Role of Monetary Policy: American Economic Review Vol. 58. No.1 • „Phillips’ analysis of the relation between unemployment and wage change is deservedly celebrated as an important and original contribution. But, unfortunately, it contains a basic defect – the failure to distinguish between nominal and real wages“ • „Phillips wrote his article for a world in which everyone anticipated that nominal prices would be stable and in which anticipation remained unshaken and immutable whatever happened to actual prices and wages.“ • There is always a temporary trade off between inflaton and unemployment; there is no permanent trade off. The temporary trade off comes not from inflation per se, but from anticipated inflation, which generally means, from a rising rate of inflation. Význam očekávání Klíčové je u Friedmana rozlišování očekávané a neočekávané inflace. Pokud budou lidé očekávat cenovou stabilitu (0% inflace) potom monetární politika, která způsobí 3% inflaci bude stimulovat ekonomiku (zvýší výstup a sníží nezaměstnanost). Pokud ale již ekonomika po nějakou dobu bude zažívat vyšší inflaci, např. 5%, lidé ji začnou očekávat i v budoucnu a v takovém případě 3% inflace naopak ekonomiku přibrzdí a nezaměstnanost zvýší. Friedmanova modifikace Phillipsovy křivky Monetární politika určuje nejen výši inflace, ale i polohu Phillipsovy křivky. Pokud neexistuje neočekávaná inflace, potom se ekonomika nachází na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti. Možnost stimulovat výstup a zaměstnanost pomocí zvýšení inflace tak závisí na schopnosti překvapit ekonomické subjekty. V bodě A je ekonomika na přirozené míře nezaměstnanosti a neexistuje neočekávaná inflace. Vláda může neočekávanou expanzivní fiskální nebo expanzivní monetární politikou překvapit ekonomické subjekty a posunout ekonomiku do bodu B. Po nějaké době však ekonomické subjekty začnou očekávat vyšší inflaci a zvýší inflační očekávání, čímž se ekonomika posune do bodu Z Krátkodobá PC se posune z PC1 na PC2 a dlouhodobá zůstává stabilní na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti Důsledky pro hospodářskou politiku Friedmanova analýza znamená, že snaha využívat Phillipsovu křivku ke snižování nezaměstnanosti může fungovat (pokud vůbec) pouze v krátkém období. Snaha využívat tuto politiku dlouhodobě vede pouze k neustálé stimulaci inflace. Míra inflace USA → determinace inflačních očekávání Inflační očekávaní → setrvačná inflace Jestliže výrobci očekávají inflaci, budou již pod dojmem těchto očekávání zvyšovat své vlastní ceny. Inflační očekávání se tak budou promítat do dlouhodobých smluv. Očekávaná inflace → zvyšování vlastních cen → skutečná inflace, která dále posiluje inflační očekávání Setrvačná inflace = inflace, která se udržuje na základě inflačních očekávání. Když lidé očekávají inflaci, zkalkulují předem do svých požadovaných mezd a cen. Adaptivní a racionální očekávání Adaptivní očekávání = očekávání tvořená na základě minulé zkušenosti (backward-looking expectations) Racionální očekávání = očekávání tvořená nejen na základě minulé zkušenosti, ale na základě informací o pravděpodobných budoucích událostech (forward-looking expectations) Chovají se lidé na základě adaptivních nebo racionálních očekávání? Význam typu očekávání pro Phillipsovu křivku Adaptivní očekávání (Friedman) → lidé tvoří inflační očekávání na základě minulého průběhu inflace → vysoké náklady (ztracený výstup; zvýšená nezaměstnanost) protiinflační politiky (nutnost snížit inflační očekávání současnou nízkou inflací) Racionální očekávání (Lucas) → lidé berou při tvorbě inflačních očekávání v úvahu všechny dostupné informace o budoucím vývoji inflace → potenciálně nižší náklady protiinflační politiky → lidé mohou okamžitě předvídat cíl nižší inflace → odpadá nutnost nejdříve inflaci skutečně snížit → klíčovým parametrem úspěšnosti je kredibilita politiky CB 9.3. Inflační očekávání a Phillipsova křivka Kdy zůstává krátkodobá PC stabilní? Pokud: • Nemění se inflační očekávání • Nemění se přirozená míra nezaměstnanosti Pokud se mění tyto faktory → krátkodobá Phillipsova křivka se posouvá (především pod vlivem nabídkových a poptávkových šoků) Co se stalo v 70.-tých letech? Nabídkové šoky + chaotická hospodářská politika → zvýšení běžné inflace → zvýšení inflačních očekávání → posun Phillipsovy křivky (nahoru) + v řadě zemí se zvýšila přirozená míra nezaměstnanosti → posun Phillipsovy křivky (doprava) Krátkodobé Phillipsovy křivky v USA 1961-1997 SR PC: • 1961 – 69 • 1976 – 79 • 1981 – 83 • 1986 – 89 • 1990 – 92 Šoky: • chaotická hopo (69-71; AD -) • I. ropný šok (73-74; AS -) • II. Ropný šok (79-80; AS -) • Reaganomika (83-85; AS+) • Nová ekonomika (92-97; AS+) Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání USA: míra inflace a nezaměstnanosti 1970-2002 Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání USA: 1970-2002 Změny inflace x míra nezaměstnanosti USA 1970-2003 Skutečná a přirozená míra nezaměstnanosti USA Evropa Determinanty přirozené míry nezaměstnanosti q Minimální mzda q Podpory v nezaměstnanosti q Flexibilita trhů práce q Hystereze nezaměstnanosti (= dlouhá období zvýšené nezaměstnanosti vedou k růstu přirozené míry) Phillipsova křivka v ČR 9.4. Phillipsova křivka, Okunův zákon a Agregátní nabídka. Phillipsova křivka, agregátní nabídka a Okunův zákon Phillipsova křivka (SR): inflace↑→ nezaměstnanost↓ Agregátní nabídka (SR): inflace↑→ výstup↑ Okunův zákon (SR): výstup ↑→ nezaměstnanost ↓ LR: Y* → u*→ P = f(M) Základní vztahy Okunův zákon Okunův zákon zachycuje vztah mezi změnou domácího produktu a změnou nezaměstnanosti. Okun (1962): USA. 1% pokles míry nezaměstnanosti byl spojen s 3% nárůstem HDP nad trend USA (80-léta): 1% pokles míry nezaměstnanosti spojen s 2% nárůstem HDP nad trend Okunův zákon Ekonomický výkon a nezaměstnanost ČR meziroční přírůstky reálného HDP v % a registrované nezaměstnanosti v tis. osob Nezaměstnanost a změna HDP: ČR