leden 2009 Ministerstvo financí odbor Finanční politika Makroekonomická predikce České republiky 2 3 Obsah: Komentáře: A Východiska predikce........................................................................................................................................ 5 A.1 Vnější prostředí......................................................................................................................................... 5 A.2 Fiskální politika ........................................................................................................................................ 5 A.3 Měnová politika a směnné kurzy.............................................................................................................. 6 A.4 Strukturální politiky.................................................................................................................................. 7 B Ekonomický cyklus.......................................................................................................................................... 9 B.1 Pozice v rámci ekonomického cyklu ........................................................................................................ 9 B.2 Kompozitní předstihový indikátor.......................................................................................................... 10 B.3 Individuální konjunkturální indikátory................................................................................................... 11 C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů.......................................................................................... 13 C.1 Ekonomický výkon................................................................................................................................. 17 C.2 Ceny zboží a služeb ................................................................................................................................ 18 C.3 Trh práce................................................................................................................................................. 18 C.4 Vztahy k zahraničí .................................................................................................................................. 20 C.5 Demografie ............................................................................................................................................. 20 C.6 Úrokové sazby ........................................................................................................................................ 21 C.7 Vládní sektor........................................................................................................................................... 21 C.8 Světová ekonomika................................................................................................................................. 22 C.9 Mezinárodní srovnání ............................................................................................................................. 23 D Monitoring predikcí ostatních institucí.......................................................................................................... 24 Tabulky a grafy: 1. Ekonomický výkon........................................................................................................................................ 25 2. Ceny zboží a služeb ....................................................................................................................................... 30 3. Trh práce........................................................................................................................................................ 33 4. Vztahy k zahraničí ......................................................................................................................................... 38 5. Demografie .................................................................................................................................................... 46 6. Úrokové sazby ............................................................................................................................................... 48 7. Vládní sektor.................................................................................................................................................. 51 8. Světová ekonomika........................................................................................................................................ 52 9. Mezinárodní srovnání .................................................................................................................................... 55 Makroekonomická predikce je zpracovávána v odboru Finanční politika MF ČR se čtvrtletní periodicitou. Zahrnuje predikci na běžný a následující rok (tj. do roku 2009) a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2011). Je publikována zpravidla v druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí a je rovněž dostupná na internetových stránkách MF ČR na adrese: http://www.mfcr.cz/makropre Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky prosíme zasílejte na adresu: macroforecast@mfcr.cz Podrobné informace o fiskálním vývoji je možné nalézt v publikaci Fiskální výhled ČR. Poznámka: Publikované součtové údaje v tabulkách jsou v některých případech zatíženy nepřesností na posledním desetinném místě vzhledem k zaokrouhlování. 4 Seznam použitých zkratek: b.c. ........................................................................................................................ běžné ceny BÚ ........................................................................................................................ běžný účet platební bilance EA-12..................................................................................................................... eurozóna v rozsahu 12 zemí EK ........................................................................................................................ Evropská komise ESA 95................................................................................................................... evropská metodologie národního účetnictví GFS ....................................................................................................................... metodologie vládní finanční statistiky Mezinárodního měnového fondu HDP ....................................................................................................................... hrubý domácí produkt HICP ...................................................................................................................... harmonizovaný index spotřebitelských cen HMU ...................................................................................................................... hospodářská a měnová unie MMF ...................................................................................................................... Mezinárodní měnový fond NFC........................................................................................................................ nepalivové komodity NZI ........................................................................................................................ neziskové instituce obd. ........................................................................................................................ období OECD..................................................................................................................... Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj proc. bod, p.b. ....................................................................................................... procentní bod předb. ..................................................................................................................... předběžně s.c. ........................................................................................................................ srovnatelné ceny st.obd.p.r................................................................................................................. stejné období předchozího roku TI ........................................................................................................................ transformační instituce VS ........................................................................................................................ vládní sektor Základní pojmy: předb. (předběžné údaje)..........................................data z čtvrtletních národních účtů, zveřejněná ČSÚ, která dosud nebyla ověřena ročními národními účty odhad........................................................................prognóza minulých čísel, z různých důvodů nedostupných v termínu zpracování publikace, např. HDP z předcházejícího čtvrtletí predikce....................................................................prognóza budoucích čísel, používající expertní i matematické metody výhled.......................................................................prognóza vzdálenějších budoucích čísel, používající především extrapolační metody Značky použité v tabulkách: - ..........................................................................pomlčka na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval . ..........................................................................tečka na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý x, (mezera) ...............................................................křížek nebo mezera na místě čísla značí, že zápis není možný z logických důvodů Uzávěrka datových zdrojů: 16.1.2009 5 A Východiska predikce Velký rozptyl možného budoucího vývoje exogenních parametrů výrazně zvyšuje míru nejistoty Makroekonomické predikce. Interpretace prognóz v těchto podmínkách je diskutována v Boxu C.1. Predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 16. lednu 2009. Politická rozhodnutí, nově publikované statistiky ani vývoj na světových finančních či komoditních trzích po tomto datu už nemohly být brány v úvahu. A.1 Vnější prostředí Světová ekonomika prochází obdobím krize na finančních trzích a jejího následného přelití do reálné ekonomiky. Eurozóna je v recesi od 2. čtvrtletí 2008, ekonomika USA rovněž ve 3. čtvrtletí zaznamenala mezičtvrtletní pokles HDP. Situace se dále zdramatizovala po pádu americké investiční banky Lehman Brothers v polovině září 2008. Na přelomu září a října došlo k ostrému zlomu. Problémy ve vyspělých ekonomikách se prohloubily a rozšířily i na oblast rozvíjejících se ekonomik. Podle dosud známých údajů v listopadu prudce poklesla hodnota světového obchodu a v mnoha zemích i průmyslová produkce. Výrazná nejistota je spojena s tím, do jaké míry budou efektivní přijatá a realizovaná opatření fiskální a monetární politiky v nejzasaženějších zemích. Za současného stavu znalostí tedy není možné spolehlivě odhadnout hloubku ani délku trvání problémů globální ekonomiky. Naše projekce vychází z předpokladu, že na finančních trzích už nedojde k dalším výrazným negativním událostem a prohlubování krize finančního sektoru. I přesto je možné očekávat přetrvání problémů reálné ekonomiky v globálním měřítku až do roku 2010. Graf A.1.1: Růst HDP v EA12 mezičtvrtletní růst v % (po očistění o vlivy sezón a pracovních dnů) -0,6 -0,3 0,0 0,3 0,6 0,9 1,2 I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III Predikce Při extrémně vysoké volatilitě cen ropy je rovněž velmi obtížné realisticky odhadnout jejich budoucí vývoj. Dolarové ceny ropy Brent ve druhé polovině roku 2008 ostře klesly. Pro následující období byl zvolen scénář obnovení střednědobé tendence k mírnému nárůstu podobně jako v letech 2002 až 2006. V podmínkách globálního ochlazení je možné očekávat pokles poptávky, který ovšem může být kompenzován omezením nabídky ať již snížením těžebních kvót organizace OPEC či ekonomickými důvody u producentů s vyššími těžebními náklady. Graf A.1.2: Cena ropy Brent v USD za barel 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III Predikce Dopady problémů vnějšího prostředí na českou ekonomiku jsou popsány v Boxu C.2. Podrobnější údaje o vnějším prostředí jsou uvedeny v kapitole C.8. A.2 Fiskální politika Hospodaření vládních institucí vykazovalo v předchozích dvou letech dobré výsledky, které byly ovlivněny především vrcholící fází ekonomického cyklu. Nynější vývoj ekonomického prostředí však, nedojde-li k přehodnocení objemu výdajů, přinese zhoršení výsledků hospodaření a znovu připomene strukturální problémy na výdajové straně veřejných rozpočtů. Pro rok 2008 očekáváme, že deficit sektoru vládních institucí dosáhl 1,2 % HDP, tedy úrovně o cca 1,7 p.b. lepší, než činil původní fiskální cíl. Proti roku 2007 se tedy deficit podle dosavadního stavu znalostí nepatrně prohloubil, jelikož vliv méně příznivého ekonomického vývoje a dopad zapojení rezerv do výdajů mírně převážil nad úsporami z titulu stabilizačních opatření. Riziko pro odhad výše deficitu představuje především akruální objem daně z příjmů právnických osob za rok 2008. Deficit veřejných rozpočtů pro rok 2009 vychází z předpokladu dodržení rozpočtovaných výdajů, s výjimkou zvýšení sociálních výdajů, zejména dávek v nezaměstnanosti, a zhoršení A Východiska predikce 6 příjmů veřejných rozpočtů v důsledku pomalejšího tempa růstu hospodářství. Za těchto podmínek lze u sektoru vládních institucí v roce 2009 očekávat deficit ve výši 3,0 % HDP. Při dodržení schválených výdajových rámců pro roky 2010 a 2011 by deficity v těchto letech dosáhly výše 2,9 % HDP, resp. 2,5 % HDP. Jedná se tedy o autonomní scénář, kde je ponechán plný prostor působení automatických stabilizátorů tak, jak vyplývá z fiskálních pravidel České republiky. Fiskální politika v takové situaci zcela automaticky podporuje ekonomickou aktivitu v ČR. Vláda nicméně vyjádřila odhodlání provést dodatečné rozpočtové škrty pro rok 2009 ve výši cca 12­15 mld. Kč, tj. přibližně ve výši 0,4 % HDP. Tím dojde, za předpokladu schválení úprav státního rozpočtu na rok 2009 Parlamentem ČR, k určitému oslabení účinku automatických stabilizátorů. Tento krok však lze z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných rozpočtů ČR, prudkého nárůstu poptávky jednotlivých vlád EU po finančních zdrojích a z důvodu přiblížení se Maastrichtskému kritériu pro výši deficitu hodnotit jako stabilizační. Vláda si zároveň vytvoří prostor pro rozhodnutí o případné další, či jinak strukturované, podpoře tuzemské ekonomiky a rozhodne o případné změně výdajových rámců na nadcházející období. Reformní kroky zavedené od 1. 1 . 2008 za účelem stabilizace veřejných rozpočtů lze zároveň hodnotit jako kroky protikrizové, neboť, jak je v současné situaci navrhováno řadou odborníků, posilují poptávku domácností, snižují daňové zatížení podnikatelů, zvyšují flexibilitu na trhu práce a snižují některé výdaje státního rozpočtu. Zároveň byla v průběhu roku 2008, v souvislosti se zhoršujícím se vnějším ekonomickým prostředím a jeho možnými dopady do tuzemské reálné ekonomiky, přijata řada dalších opatření na podporu české ekonomiky. Uvést lze následující: * Snížení sociálního pojistného placeného zaměstnanci s očekávaným rozpočtovým dopadem ve výši 18,4 mld. Kč, které oproti původně uvažované úpravě daní z příjmů poskytlo plošně domácnostem dodatečné zdroje, * Příspěvek na výstavbu a modernizaci infrastruktury v rámci Státního fondu dopravy a infrastruktury o 14,4 mld. Kč, * Zvýšení prostředků na platy ve státní sféře o 2,7 mld. Kč v reakci na reálné snížení platů ve veřejném sektoru v roce 2008, * Navýšení kapitálu České exportní banky, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a Českomoravské záruční a rozvojové banky ve výši cca 2 mld. Kč, * Navýšení kapitálu Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu v objemu 0,3 mld. Kč, * Alokace 0,6 mld. Kč na investiční pobídky pro projekty technologických center, * Podpora kofinancování projektů z fondů EU se zaměřením na projekty zlepšující životní prostředí v objemu 0,5 mld. Kč (v rámci Finanční perspektivy z let 2004­2006). Pozitivním expanzivním faktorem zůstává příliv prostředků z fondů EU. Tyto prostředky nemají v principu přímý vliv na saldo vládního sektoru, protože jsou současně vládními příjmy i výdaji. Představují ale rozsáhlé dodatečné poptávkotvorné zdroje. Podrobnější údaje o veřejných rozpočtech do roku 2008 jsou uvedeny v kapitole C.7. A.3 Měnová politika a směnné kurzy Měnová politika ČNB je založena na režimu cílování inflace. V současnosti je inflační cíl ČNB stanoven na úrovni 3 % s tolerančním pásmem 1 p.b. a je definován jako meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen. V březnu 2007 byl vyhlášen nový inflační cíl ve výši 2 % platný od ledna 2010. Inflační cíl je nastaven jako střednědobý s délkou horizontu měnové politiky 12­18 měsíců. Dramatický pokles nákladových i poptávkových tlaků výrazně vychýlil rizika protiinflačním směrem. ČNB se tak otevřel prostor ke snižování klíčové úrokové sazby, což by mohlo napomoci k obnovení ekonomické aktivity. Problémem však zůstává snížená efektivnost měnové politiky. Ta se projevuje značnými spready mezibankovních a zejména klientských úvěrových sazeb proti měnověpolitickým sazbám z důvodu stále vysokých hodnot rizikové prémie (více viz Box C.2). Graf A.3.1: PRIBOR 1R v % 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III Predikce Podrobnější údaje o úrokových sazbách jsou uvedeny v kapitole C.6. K 21. červenci 2008 byl zaznamenán historický rekord směnného kurzu ve výši 22,97 CZK/EUR. Následná korekce, způsobená odlivem finančních investic z rozvíjejících se trhů, vedla k tomu, že v prosinci 2008 dosáhl kurz A Východiska predikce 7 průměrné hodnoty 26,11 CZK/EUR, což představuje meziroční zhodnocení již jen o 0,7 %. K 16. lednu 2009 činil 27,16 CZK/EUR. Tento směnný kurz byl proti trendové hodnotě slabší o plných 5,0 %. Znehodnocení směnného kurzu by mohlo pomoci exportérům lépe se vyrovnat s propadem vnější poptávky. Přijatý scénář předpokládá, že v 1. čtvrtletí 2009 dosáhne kurz průměrné hodnoty 26,00 CZK/EUR. V následujícím období by se měla obnovit dlouhodobá tendence k mírnému nominálnímu i reálnému zhodnocování. Rizika jsou vychýlena spíše směrem ke slabším hodnotám směnného kurzu. Graf A.3.2: Směnný kurz CZK/EUR A.4 čtvrtletní průměry 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III Predikce Strukturální politiky Současný nepříznivý vývoj světové ekonomiky vedl vládu ČR v uplynulých měsících k přijetí několika mimořádných opatření. Dne 2. prosince 2008 vyhlásil předseda vlády ČR Strategii připravenosti a akcelerace růstu, jejímž cílem je obnovení důvěry ve finančním sektoru, prevence a eliminace rizik souvisejících se světovou krizí, stabilizace a zvýšení pružnosti ekonomického prostředí a dodání impulsů k růstu ekonomiky. Jednotlivé nástroje Strategie (fiskální a měnová politika, strukturální politiky, impulzy nabídce a poptávce) budou uplatňovány v závislosti na dalším vývoji české ekonomiky. V návaznosti na Strategii byla 8. ledna 2009 vládou ČR ustanovena Národní ekonomická rada vlády (NERV). Hlavním úkolem Rady je analyzování rizik a dopadů současné finanční a hospodářské krize a identifikace opatření a nástrojů, jak nepříznivé efekty minimalizovat. Podnikatelské prostředí Cílem střednědobých reformních opatření je omezení byrokracie, snížení administrativní zátěže podnikatelů a celkové zjednodušení podnikatelského prostředí. Mezi nejdůležitější reformy přijaté v uplynulém čtvrtletí patří Zákon o volném pohybu služeb. Byl schválen vládou ČR dne 5. ledna 2009 a implementuje do českého právního řádu Směrnici o službách na vnitřním trhu, jež výrazně liberalizuje poskytování služeb v EU. Za účelem odstranění nadměrné byrokratické zátěže byl vládou ČR schválen Plán snižování administrativní zátěže podnikatelů, který stanovuje závazný postup pro snížení zátěže o 20 % do roku 2010. Finanční trh V rámci snahy o posílení důvěry v bankovní sektor byla zavedena 100% garance za vklady do 50 000 EUR. Dne 8. října 2008 schválila vláda ČR Věcný záměr zákona o dohledu nad finančním trhem. Hlavním cílem zákona je zavedení jednotné právní úpravy postupů České národní banky při výkonu dohledu nad finančním trhem. Daně V oblasti daní dochází k dalšímu přesunu od daní přímých k nepřímým. Sazba daně z příjmů právnických osob byla snížena z 21 % v roce 2008 na 20 % v roce 2009. Od 1. ledna 2009 se snížily odvody na sociální pojištění a současně vstoupily v platnost novely Zákonů o dani z nemovitostí a o dani dědické a darovací. Za účelem podpory podnikatelského prostředí a snížení administrativní zátěže je připravována komplexní reforma daňového systému zahrnující reformy zdaňování příjmů a majetku, reformu daňového procesu a institucionální reformu. V rámci úpravy daňového procesu schválila vláda ČR dne 19. listopadu 2008 nový daňový řád, jenž vede ke snížení administrativních nákladů a zjednodušení administrativního procesu, omezuje některé pravomoci ministra financí a zavádí nové pojetí daňové exekuce. Vzdělání, věda a výzkum Vysoká kvalita vzdělání je klíčová pro zlepšení konkurenceschopnosti a přechod ke znalostní ekonomice. V roce 2008 byla dokončena Bílá kniha terciárního vzdělávání, jež poskytne východiska pro celkovou reformu vysokého školství. Základní koncept reformy spočívá v odstranění nejzávažnějších překážek v přístupu k vysokoškolskému vzdělání, změnách ve struktuře vysokého školství a ve změně systému financování. Přijetí zákona je plánováno na tento rok. Dne 5. ledna 2009 schválila vláda ČR Implementační plán Strategie celoživotního učení, jenž představuje ucelenou koncepci celoživotního učení pro období 2007-2015. V současné době je realizována Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací, jež byla A Východiska predikce 8 vládou ČR schválena 26. března 2008. Cílem reformy je zjednodušení administrativy, zefektivnění využívání veřejných zdrojů na VaV a zvýšení přínosu výzkumu, vývoje a inovací pro českou ekonomiku. Energetika a klimatické změny V oblasti energetiky a změn klimatu dochází k dalšímu posunu ve snižování energetické náročnosti evropských ekonomik a jejich transformaci na nízkouhlíkové. V prosinci 2008 byl Evropskou radou a Evropským parlamentem schválen tzv. klimaticko-energetický balíček, jenž ustanovuje de facto skutečný trh s uhlíkem od roku 2013. Finální podoba balíčku je pro ČR výhodná, neboť se podařilo prosadit postupný náběh aukcí v elektroenergetice a rozptýlit tak obavy ze skokového růstu cen energií a přesunu nebo zániku energeticky náročných odvětví. V rámci podpory rozvoje produkce a využívání obnovitelných zdrojů energií schválila vláda ČR dne 16. prosince 2008 novelu zákona o spotřební dani, která osvobozuje od daňové povinnosti čistá biopaliva (u paliv s vysokým obsahem biosložky je od daně osvobozen podíl biosložky). Trh práce K některým přetrvávajícím strukturálním problémům (motivace k práci, diskriminace starších pracovníků, nedostatečná sladěnost systému vzdělávání s měnícími se požadavky trhu práce a nízká regionální a profesní mobilita) se začínají přidávat i problémy cyklické povahy. Posílení ekonomické aktivity je cílem novely zákona o zaměstnanosti a zákona o pomoci v hmotné nouzi (účinnost od 1. 1. 2009), která prohlubuje provázání nároků na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání se systémem pomoci v hmotné nouzi a zavádí jasná pravidla aktivní politiky zaměstnanosti. Podpůrčí dobu v nezaměstnanosti zkracuje o 1 měsíc a současně zvyšuje podporu ­ po dobu prvních dvou měsíců je poskytována ve výši 65 %, po dobu dalších dvou měsíců ve výši 50 % a po zbytek podpůrčí doby ve výši 45 % průměrného čistého měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání. Způsob výplaty dávky pomoci v hmotné nouzi je nově zpřísněn tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % dávky se poskytuje ve formě poukázek k nákupu zboží. V systému nemocenského pojištění došlo ke zrušení výplaty dávek za první tři kalendářní dny nemoci a k zavedení výplaty dávek během 4. až 14. dne zaměstnavatelem. Opatření má odstranit zneužívání nemocenské a dosáhnout snížení míry nemocnosti v ČR, která se dlouhodobě pohybuje nad evropským průměrem. Změny jsou doprovázeny poklesem sazby pojistného na sociální zabezpečení o 1,0 p.b. (v roce 2010 pak o dalších 0,9 p.b. pro některé zaměstnavatele). Rovněž je sníženo pojistné u zaměstnance o 1,5 p.b. (zaměstnanci jsou již pouze poplatníky pojistného na důchodové a zdravotní pojištění) při zachování sazby daně z příjmu fyzických osob a výše slev na dani. Schválená první etapa důchodové reformy prodloužila postupné zvyšování statutárního věku odchodu do důchodu na 65 let pro muže a 62 až 65 let pro ženy v závislosti na počtu vychovaných dětí. Dále prodloužila potřebné doby pojištění na 35 let a vyloučila doby studia z okruhu náhradních dob pojištění. Přehodnotila i definici plné a částečné invalidity a zavedla invaliditu ve třech stupních s rozdílnou výší vypláceného důchodu. Posílila motivaci starších osob k setrvání na trhu práce za pomoci výraznějšího krácení starobního důchodu při předčasném odchodu do důchodu a nárůstu procentní výměry starobního důchodu při souběhu výdělečné činnosti a pobírání důchodu v částečné či plné výši. Druhá1 etapa by měla změnit strukturu financování základního důchodového systému a provést změny podmínek penzijního připojištění a životního pojištění. V rámci třetí etapy by pojištěnci měli mít možnost částečného vyvázání (opt-out) ze základního důchodového pojištění spojenou s individuálním spořením. Pokračující reformní úsilí směřuje ke sladění rodinného a pracovního života (tzv. prorodinný balíček) a další liberalizaci a flexibilitě úpravy pracovního práva. 1 Informace o záměrech II. a III. etapy důchodové reformy je k dispozici na internetových stránkách MPSV: http://www.mpsv.cz/cs/4783 9 B Ekonomický cyklus B.1 Pozice v rámci ekonomického cyklu Potenciální produkt, specifikovaný na základě výpočtu Cobb-Douglasovy produkční funkce, udává úroveň HDP při průměrném využití výrobních faktorů. Růst potenciálního produktu vyjadřuje možnosti udržitelného růstu ekonomiky bez vzniku nerovnováh. Lze ho rozložit na příspěvky pracovní síly, zásoby kapitálu a souhrnné produktivity výrobních faktorů. Produkční mezera identifikuje pozici ekonomiky v cyklu a vyjadřuje vztah mezi HDP a potenciálním produktem. Koncept potenciálního produktu a produkční mezery je používán pro analýzu ekonomického vývoje a pro výpočty strukturální bilance veřejných rozpočtů. Graf B.1: Produkční mezera Graf B.2: Tempo růstu potenciálního produktu v % potenciálního produktu v %, příspěvky v procentních bodech -3 -2 -1 0 1 2 3 4 1/951/961/971/981/991/001/011/021/031/041/051/061/071/08 -1 0 1 2 3 4 5 6 1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 Pracovní síla Zásoba kapitálu Souhrnná produktivita výr. faktorů Potenciální HDP Graf B.3: Využití výrobních kapacit v průmyslu Graf B.4: Souhrnná produktivita výrobních faktorů konjunkturální ukazatel v % meziroční růst v % 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 SPVF Trend Tabulka B.1: Produkční mezera a potenciální produkt 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Odhad Produkční mezera % -1,9 0,0 -0,2 -1,5 -1,6 -1,7 -0,7 0,8 1,8 0,9 Potenciální produkt růst v % 1,4 1,7 2,6 3,3 3,7 4,5 5,2 5,2 5,0 5,0 Příspěvky: Souhrnná produktivita výr. faktorů p.b. 0,7 1,2 2,0 2,5 3,0 3,7 4,0 3,9 3,8 3,6 Zásoba kapitálu p.b. 0,8 0,8 0,8 0,7 0,7 0,8 0,8 0,9 1,0 1,1 Míra participace p.b. -0,2 -0,5 -0,4 -0,1 -0,2 -0,2 0,2 0,2 -0,2 0,0 Demografie 1) p.b. 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,3 0,3 0,4 1) Příspěvek růstu počtu obyvatel v produktivním věku (15-64 let) B Ekonomický cyklus 10 Kladná produkční mezera se ve 3. čtvrtletí 2008 dále snížila na cca 1,0 % potenciálního produktu z 1,5 % v předchozím čtvrtletí. Výrazné zpomalení meziročního růstu ve 4. čtvrtletí by mělo produkční mezeru téměř eliminovat a v roce 2009 se zřejmě bude ekonomika pohybovat hluboko pod úrovní svého potenciálu. Zmenšující se produkční mezera se projevuje ostrým snížením počtu volných pracovních míst, využití výrobních kapacit v průmyslu a inflačních tlaků. Vedle toho narůstá míra nezaměstnanosti. Meziroční růst potenciálního produktu se od roku 2007 stále drží okolo 5 %. Současné ekonomické problémy by měly mít převážně cyklický charakter, tempo potenciálního produktu by se mělo snížit jen mírně. Růst potenciálního produktu je z větší části tažen trendem souhrnné produktivity výrobních faktorů. Nižší růst pozorované produktivity v posledním období je možné považovat za obvyklý vývoj v cyklické fázi zpomalení ekonomiky. Navíc je kompenzován příznivým vývojem ostatních složek růstu potenciálního produktu. Na trhu práce se zpomaluje pokles participace (poměr počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na populaci v produktivním věku). To lze interpretovat tak, že přijatá reformní opatření v oblasti daní a sociálních dávek zmírňují pokles podílu osob, které jsou schopny a ochotny pracovat. Rovněž mírně narůstá příspěvek zvýšení kapitálové vybavenosti ekonomiky k růstu potenciálního produktu. B.2 Kompozitní předstihový indikátor Kompozitní předstihový indikátor je sestaven z výsledků konjunkturálních průzkumů, které splňují základní požadavky kladené na předstihové indikátory cyklu ­ jsou ekonomicky interpretovatelné, vykazují statisticky pozorovatelný vztah v předstihu k průběhu ekonomického cyklu a jsou rychle a pravidelně dostupné. Po zveřejnění dat národních účtů 10.12.2008 došlo na základě analýzy vztahů mezi jednotlivými konjunkturálními ukazateli a cyklickou složkou reálného HDP ke změně složení kompozitního předstihového indikátoru. Indikátor je nyní sestaven z těch konjukturálních ukazatelů, které vykazovaly vysoký stupeň korelace s průměrným předstihem 6 měsíců. Graf B.5: Kompozitní předstihový indikátor průměr 2000 = 100 (levá osa) synchronizováno s cyklickou složkou HDP zjištěnou na základě statistických metod (Hodrick-Prescottův filtr) v % HDP (pravá osa) 80 85 90 95 100 105 110 115 120 125 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 -2,0 -1,5 -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 kompozitní indikátor HDP, cyklická složka (pravá osa) Kompozitní předstihový indikátor pro první tři čtvrtletí 2008 signalizoval zpomalení růstové dynamiky. Publikovaná data o vývoji reálného HDP tento signál potvrdila, což dokládá i klesající relativní cyklická složka HDP, jejíž hodnota pro poslední měsíc (září) byla záporná. Pro 4. čtvrtletí roku 2008 a 1. pololetí roku 2009 indikátor signalizuje další zpomalení růstu ekonomiky. Relativní cyklická složka HDP proto bude v dalším období dále klesat pod úrovní 0 %. Některé složky kompozitního indikátoru zaznamenaly v posledním měsíci mírný nárůst, což by mohlo signalizovat zpomalení poklesu či přímo obrat ve vývoji indikátoru v dalším období. Jedná se zejména o tříměsíční výhled dostupnosti úvěrů ve stavebnictví a šestiměsíční výhled ekonomické situace v průmyslu. Naopak indikátor je velmi výrazně tažen směrem dolů tříměsíčním výhledem exportní poptávky v průmyslu. B Ekonomický cyklus 11 B.3 Individuální konjunkturální indikátory Konjunkturální ukazatele vyjadřují názory respondentů na současnou situaci a vývoj v blízké budoucnosti a slouží k identifikaci možných bodů obratu ekonomického cyklu v předstihu. Hlavní výhoda spočívá v rychlé dostupnosti výsledků, do kterých se promítá široký okruh vlivů formujících očekávání ekonomických subjektů. Společným rysem těchto průzkumů je, že odpovědi respondentů nedávají přímou kvantifikaci, ale používají obecnější výrazy (např. lepší, stejný, horší nebo vzroste, nezmění se, klesne apod.). Vyjádřením tendencí je konjunkturální saldo, což je rozdíl mezi odpověďmi zlepšení a zhoršení, vyjádřený v procentech pozorování (viz Metodika ČSÚ). Souhrnný indikátor důvěry je prezentován jako vážený průměr sezónně očištěných indikátorů důvěry v průmyslu, stavebnictví, obchodě, ve vybraných odvětvích služeb a indikátoru spotřebitelské důvěry. Váhy jsou nastaveny takto: indikátor důvěry v průmyslu 40 %, ve stavebnictví a v obchodě po 5 %, ve vybraných odvětvích služeb 30 % a indikátor důvěry spotřebitelů 20 %. Graf B.6: Indikátory důvěry Indikátor důvěry vprůmyslu -30 -20 -10 0 10 20 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 sezonně očištěné údaje 4měsíční klouzavé průměry Indikátor důvěry ve stavebnictví -20 -15 -10 -5 0 5 10 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 sezonně očištěné údaje 4měsíční klouzavé průměry Indikátor důvěry vobchodě 5 10 15 20 25 30 35 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 sezonně očištěné údaje 4měsíční klouzavé průměry Indikátor důvěry ve vybraných službách 20 25 30 35 40 45 50 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 sezonně očištěné údaje 4měsíční klouzavé průměry Indikátor důvěry spotřebitelů -30 -25 -20 -15 -10 -5 0 5 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 sledované údaje 4měsíční klouzavé průměry V závěru roku 2008 se v podnikatelské sféře již plně projevilo vnímání ekonomických problémů. Vzhledem k tomu, že negativní vlivy v ekonomice ve 4. čtvrtletí zapůsobily náhle, bylo hodnocení konjunkturálních ukazatelů směrem ke zhoršení zaznamenáno ve větší míře. Tendence k poklesu se tak zvýraznily. V průmyslových a stavebních podnicích se ve 4. čtvrtletí 2009 zhoršilo jak hodnocení současné ekonomické situace, tak hodnocení poptávky, zejména zahraniční (průmysl). Pro l. čtvrtletí 2009 počítají respondenti s dalším zpomalením výrobní a stavební činnosti a poklesem zaměstnanosti. Spolu s tím se zhoršilo i jejich očekávání vývoje celkové ekonomické situace. B Ekonomický cyklus 12 Zpomalování celkové ekonomické aktivity ČR se projevilo také u respondentů v oblasti obchodu a ve vybraných odvětvích služeb zhoršením hodnocení jejich ekonomické situace. Důvěra spotřebitelů se ve 4. čtvrtletí 2008 dále propadala. Spotřebitelé v prosincovém šetření předpokládají, že vývoj v příštích dvanácti měsících přinese zhoršení celkové ekonomické situace i zhoršení jejich finanční situace. Zvětšil se podíl respondentů, kteří očekávají zvýšení nezaměstnanosti, a snížil se podíl spotřebitelů, kteří mají v úmyslu spořit. Graf B.7: Souhrnný indikátor důvěry -15 -10 -5 0 5 10 15 20 25 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 sledované údaje 4měsíční klouzavé průměry Pokles souhrnného indikátoru důvěry se od 1. čtvrtletí 2008 neustále zrychluje. Vedle podnikatelského indikátoru, který naznačil mírnou tendenci k poklesu již v 1. čtvrtletí, se začal od 2. čtvrtletí snižovat i indikátor důvěry spotřebitelů. Na základě názorů ekonomických subjektů je možné předpokládat, že se ekonomická aktivita ve 4. čtvrtletí 2008 zpomalila a v 1. čtvrtletí 2009 nelze očekávat změnu této tendence. 13 C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů Box C.1: Interpretace bodových prognóz v podmínkách zvýšené nejistoty Globální finanční a ekonomická krize se v makroekonomických předpovědích projevuje nejen permanentním zhoršováním výhledů, ale i jejich zvýšenou nejistotou. S dostupnými znalostmi je velmi obtížné (ne-li nemožné) odhadnout hloubku a délku trvání globálních problémů, a tím méně i rozsah a intenzitu dopadů na českou ekonomiku, která není primárním zdrojem problémů a pouze absorbuje šoky z vnějšího okolí. Ohromnou nejistotu je možné dokumentovat náhodně vybranými příklady : 1. IMF World Economic Outlook z října 2008 (Appendix 3.1)2 např. ilustruje nejistotu tím, že z cen opcí na ropné futures z 19. září 2008 je možné o cenách ropy ke konci roku 2008 vyvodit poznatek, že se s pravděpodobností 90 % budou vyskytovat v širokém intervalu 60­165 USD za barel. Tento propočet byl založen na ,,tvrdých" datech komoditního trhu podložených pozicemi investorů. Skutečné spotové ceny různých typů ropy se dne 31. 12. 2008 pohybovaly okolo 36 USD za barel. 2. ECB ve své prognóze ze září 2008 prognózovala ekonomický růst v eurozóně v roce 2009 se 75% pravděpodobností v intervalu 0,6 % až 1,8 %. V prosincové prognóze3 se tento interval posunul na -1,0 % až 0,0 %, tedy do oblasti, na kterou před pouhými 3 měsíci připadala pravděpodobnost menší než 10 %. (Pozn.: Prognóza ECB je citována proto, že jako jediná z mezinárodních institucí poskytuje výhradně intervalové odhady. Podobný posun prognóz se týká i ostatních mezinárodních i národních institucí, které se zabývají makroekonomickým prognózováním, a to včetně MF ČR.) Pro orientaci uživatelů Makroekonomické predikce se její autoři pokusili zkonstruovat rozložení pravděpodobností pro růst reálného HDP v roce 2009 vycházející ze současného stavu poznání. V rámci stejně širokých intervalů považujeme za nejpravděpodobnější ekonomický růst mezi 1,0 až 1,8 %. Růst vyšší než 1,8 % není vyloučen, ale je málo pravděpodobný. Naproti tomu hodnoty růstu nižší než 1,0 % či pokles HDP jsou poměrně pravděpodobné. Malá je pravděpodobnost poklesu o 2,0 % či více. Výsledkem je šikmé a velmi ploché rozložení pravděpodobností, jak je patrné z grafu C.1.1. V grafu C.1.2 je pro porovnání znázorněno běžné normální rozložení pravděpodobností. Graf C.1.1: Ploché šikmé rozložení pravděpodobností Graf C.1.2: Normální rozložení reálného růstu HDP v roce 2009 pravděpodobností hustota v % hustota v %. 0 5 10 15 20 25 30 35 -3,0 až -2,2 -2,2 až -1,4 -1,4 až -0,6 -0,6 až 0,2 0,2 až 1,0 1,0 až 1,8 1,8 až 2,6 0 10 20 30 40 50 60 , , , , , Šikmému plochému rozložení pravděpodobností z grafu C.1.1 můžeme přiřadit několik různých bodových předpovědí : a) modus jako nejpravděpodobnější předpověď budoucnosti s hodnotou 1,4 %, b) medián ­ 50% šance, že výsledek bude lepší a stejná šance, že bude horší ­ s hodnotou 0,8 %, c) aritmetický průměr s hodnotou 0,5 %, d) kvadratický průměr s hodnotou 0,4 %. Volbou statistiky se MF ČR přiklání k praxi mezinárodních institucí ­ OECD4 , IMF5 , EK a EBRD jež interpretují své centrální projekce jako modus rozložení, tedy jako nejpravděpodobnější předpověď budoucnosti. Kolem ní jsou specifikována rizika, která mohou být, a v současnosti jsou, výrazně nevyvážená. Uvedené situaci tedy odpovídá bodová předpověď růstu HDP ve výši 1,4 % s riziky silně vychýlenými směrem dolů. Interval spolehlivosti ve výši 75 % lze stanovit v širokém rozmezí mezi -1,2 % a 2,0 %. 2 http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2008/02/pdf/c3.pdf 3 http://www.ecb.int/pub/pdf/other/eurosystemstaffprojections200812en.pdf 4 http://stats.oecd.org/glossary/detail.asp?ID=310 5 http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2008/02/pdf/c1.pdf C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 14 Údaje z předchozí predikce z října 2008 jsou vyznačeny kurzívou. Údaje vztahující se k roku 2011 jsou extrapolačním scénářem, který naznačuje směr možného vývoje a není v dalším textu komentován. Vývoj hlavních makroekonomických indikátorů české ekonomiky a jejich predikce jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka C.1: Hlavní makroekonomické indikátory 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2008 2009 Aktuální predikce Hrubý domácí produkt růst v % , s.c. 4,5 6,3 6,8 6,0 4,0 1,4 2,1 4,4 3,7 Spotřeba domácností růst v % , s.c. 2,9 2,5 5,4 5,3 2,9 3,2 3,0 3,3 3,9 Spotřeba vlády růst v % , s.c. -3,5 2,9 -0,7 0,4 1,5 0,5 0,0 1,1 0,5 Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v % , s.c. 3,9 1,8 6,5 6,7 4,5 -0,2 2,0 5,1 4,5 Příspěvek ZO k růstu HDP p.b., s.c. 1,3 4,6 1,6 1,0 2,9 -0,7 0,2 2,2 0,4 Deflátor HDP růst v % 4,5 -0,3 0,9 3,6 1,3 1,8 1,8 2,4 2,1 Průměrná míra inflace % 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1,3 2,1 6,4 2,9 Zaměstnanost (VŠPS) růst v % -0,6 1,2 1,3 1,9 1,5 -0,3 -0,8 1,6 0,7 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) prům ěr v % 8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 5,2 5,9 4,4 4,5 Objem mezd a platů (dom.koncept) růst v % , b.c. 6,3 6,9 8,0 9,3 8,1 4,2 5,3 9,5 8,3 Podíl BÚ na HDP % -5,2 -1,3 -2,6 -1,8 -2,8 -1,8 -1,7 -2,5 -2,3 Předpoklady: Směnný kurz CZK/EUR 31,9 29,8 28,3 27,8 25,0 25,6 24,7 24,9 24,7 Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 4,8 3,5 3,8 4,3 4,6 3,8 3,8 4,7 4,4 Ropa Brent USD/barel 38 54 65 73 98 55 69 113 120 HDP eurozóny (EA12) růst v % , s.c. 2,1 1,7 2,9 2,6 0,9 -1,0 -0,7 1,3 0,7 Minulá predikce Box C.2: Vliv globálních finančních a ekonomických problémů na výkonnost české ekonomiky Česká ekonomika se před zostřením globálních finančních a ekonomických problémů v září 2008 nacházela v příznivé makroekonomické situaci. Ekonomický růst, který přirozeně zpomaloval vlivem působení ekonomického cyklu, byl i přes extrémně zhodnocený měnový kurz tažen příspěvkem zahraničního obchodu. Zrychlení inflace, podobně jako v okolních zemích, mělo dočasný charakter. Fungování trhu práce se v posledním období zlepšilo. Schodek běžného účtu dosahoval v mezinárodním porovnání velmi udržitelných hodnot a zadluženost ekonomických subjektů v cizích měnách nebyla významná. Fiskální i měnová politika byly zcela adekvátní danému vývoji. Ve světle následujícího vývoje je jediným podstatným nedostatkem příliš velká komoditní specializace vývozu na některé strojírenské produkty, zejména pak na automobily a jejich příslušenství. Nepříznivý vývoj v zahraničí by se do výkonnosti české ekonomiky měl promítnout následujícími kanály: 1. Zahraniční obchod Ekonomika eurozóny je již od 2. čtvrtletí 2008 v recesi a pravděpodobně v ní ještě v průběhu roku 2009 zůstane. Rovněž růst našich dalších významných obchodních partnerů (Slovenska a Polska) se zpomaluje. V důsledku toho objem exportních trhů (váženého tempa růstu jejich dovozu) po odhadovaném růstu 3,8 % v roce 2008 zřejmě v roce 2009 poklesne o cca 0,4 %. Nižší poptávka po některých exportních produktech se proto projeví ve snížení příspěvku zahraničního obchodu se zbožím a službami k růstu HDP z 2,9 p.b. v roce 2008 na cca ­0,7 p.b. v roce 2009 (více viz kap. C.4 a C.1). 2. Důvěra v ekonomiku Pokles důvěry (popsaný v kap. B.3) a obavy ekonomických subjektů, podporované nevyváženým přístupem některých sdělovacích prostředků, se zřejmě psychologicky projeví v opatrnějších mikroekonomických rozhodnutích. To z makroekonomického pohledu povede ke zpomalení růstu domácí poptávky a v jejím rámci zejména investic. Příspěvek domácí konečné poptávky (bez změny zásob) k růstu HDP by se mohl snížit z 3,0 p.b. v roce 2008 na 1,8 p.b. v roce 2009. 3. Finanční zprostředkování Český bankovní sektor zůstává i přes nepříznivý vývoj v zahraničí a postupné ochlazování české ekonomiky v dobré kondici. Banky jsou dostatečně kapitalizované (k 30. 9. 2008 byla kapitálová přiměřenost bankovního sektoru 12,89 %) a ziskové (růst zisku v prvních třech čtvrtletích roku 2008 v porovnání se stejným C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 15 obdobím roku předchozího dosáhl téměř 12 %). Jejich expozice vůči ,,toxickým" aktivům je zanedbatelná a kvalita úvěrového portfolia dobrá. Banky rovněž ve větší míře neposkytovaly úvěry v cizích měnách. Na mezibankovním peněžním trhu panuje od října napětí. Z průzkumu průměrných denních obratů na peněžním trhu vyplývá, že banky si fakticky nejsou ochotny půjčovat větší objemy peněz na dobu delší než jeden týden. Koncem října se navíc sazby peněžního trhu (zejména na delších splatnostech) dostaly mimo koridor vymezený diskontní a lombardní sazbou. Do tohoto pásma se navrací jen pozvolna, a to i přes dvojí snížení sazeb ČNB v listopadu a prosinci o celkem 1,25 p.b. Spread mezi sazbami PRIBOR a PRIBID zůstává mezi 20 a 45 bazickými body. Patrný je rovněž zvýšený zájem bank o depozitní facilitu a dvoutýdenní dodávací repo operace. Naopak tříměsíční dodávací repo operace banky takřka nevyužívají. Nadále je však pro český bankovní sektor charakteristický přebytek likvidity. Z dat k 30. 11. 2008 je patrný nárůst rizikové prémie a preference likvidity bank6 . Za normálních okolností by se na toto dalo usuzovat z rozdílu mezi úrokovými sazbami nových úvěrů a některou ze sazeb peněžního trhu, nicméně vzhledem k tomu, že část peněžního trhu ,,zamrzla", vybrali jsme pro tento účel dvoutýdenní repo sazbu ČNB7 . K nárůstu rizikové prémie a preference likvidity došlo zejména v průběhu listopadu (viz grafy C.2.1 a C.2.2). Snížení měnověpolitických sazeb totiž nevedlo k obdobnému snížení úrokových sazeb u nově poskytovaných úvěrů (u mnoha kategorií úvěrů úrokové sazby dokonce vzrostly). Graf C.2.1: Spread mezi úrokovou sazbou Graf C.2.2: Spread mezi úrokovou sazbou nových nových úvěrů domácnostem a 2T repo sazbou úvěrů firmám a 2T repo sazbou v p. b. 7,0 7,5 8,0 8,5 9,0 9,5 10,0 10,5 11,0 1 / 05 7 / 05 1 / 06 7 / 06 1 / 07 7 / 07 1 / 08 7 / 08 1,5 1,7 1,9 2,1 2,3 2,5 2,7 1 / 05 7 / 05 1 / 06 7 / 06 1 / 07 7 / 07 1 / 08 7 / 08 Zdroj: ČNB Nově poskytnuté úvěry firmám vykazují slábnoucí dynamiku růstu, což však není případ nových úvěrů poskytovaných domácnostem, jejichž objem v listopadu meziročně poklesl. Kladnou meziroční dynamiku si udržely pouze kontokorentní úvěry (jak u domácností, tak u firem), v případě firem však jejich meziroční míra růstu od června rovněž znatelně zpomalila. Graf C.2.3: Nové úvěry domácnostem Graf C.2.4: Nové úvěry firmám v %, meziroční změny -10 -5 0 5 10 15 20 25 30 35 40 1 / 05 7 / 05 1 / 06 7 / 06 1 / 07 7 / 07 1 / 08 7 / 08 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 1 / 05 7 / 05 1 / 06 7 / 06 1 / 07 7 / 07 1 / 08 7 / 08 Zdroj: ČNB 6 Z neoficiálních zdrojů je možné usuzovat i na přísnější posuzování úvěruschopnosti klientů, vyšší požadavky na zajištění úvěrů apod. 7 ČNB nyní půjčuje bankám peníze za fixní sazbu, která je na 2T repo sazbu navázána. Navíc je za normálních okolností spread mezi 2T repo sazbou a sazbami peněžního trhu poměrně stabilní. C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 16 Vzhledem k tomu, že ČNB snížila své sazby i v prosinci a nic nenaznačuje tomu, že by banky uvolnily podmínky poskytování nových úvěrů, je pravděpodobný další nárůst preference likvidity bank a rizikové prémie. Křivky meziročních změn nových úvěrů by tak měly pokračovat v sestupném trendu. Pokud by měl tento vývoj trvat delší dobu, znamenalo by to poměrně vážné problémy z hlediska budoucího vývoje investic, provozního financování firem závislých na úvěrech a částečně i spotřeby domácností. 4. ,,Efekt bohatství" Úspory8 domácností se vyznačují stabilní a konzervativní strukturou. Z tabulky C.2.1 je patrné9 , že v období od července do listopadu 2008 došlo k poklesu výše úspor ve formě podílových listů fondů kolektivního investování (FKI), přímých investic do akcií, dluhopisů a stavebního spoření. Propad u prvních dvou instrumentů je způsoben zejména poklesem cen aktiv, do nichž domácnosti a FKI investovaly. Svou roli sehrály také prodeje cenných papírů a podílových listů FKI. Na základě údajů Asociace pro kapitálový trh ČR o čistých prodejích podílových listů odhadujeme, že od července do listopadu domácnosti prodaly podíly za 12,5 mld. Kč a pravděpodobně je přesunuly do méně rizikových likvidních aktiv (oběživa a netermínovaných vkladů). V listopadu byly úspory domácností ve formě cenných papírů a podílových listů o 53,9 mld. Kč nižší než v červnu. Z toho cca 40 mld. Kč činí čistá ztráta způsobená propadem kapitálových trhů a ztrátovými investicemi FKI. Tato částka představuje pouze přibližně 1,7 % celkových úspor domácností. Považujeme proto vliv výše uvedených změn na spotřebu domácností za malý. Tabulka C.2.1: Úspory domácností v miliardách korun 30. 6. 2008 30. 9. 2008 30. 11. 2008 rozdíl listopad­červen Oběživo 255,6 258,9 289,0 33,4 Netermínované vklady 620,6 643,8 654,4 33,8 Termínované vklady 304,5 310,8 307,1 2,6 Stavební spoření 385,6 383,0 383,7 -1,9 Cizoměnové vklady 56,5 62,0 64,8 8,4 Ostatní vklady (např. spořitelní družstva) 23,2 24,4 25,2 2,0 Životní pojištění 202,3 207,1 210,3 8,0 Penzijní fondy 176,8 181,7 184,9 8,1 Cenné papíry 67,6 56,5 44,7 -22,9 ­ akcie 53,7 44,1 31,7 -22,1 ­ ostatní cenné papíry (např. dluhopisy) 13,9 12,4 13,0 -0,9 Kolektivní investování 196,2 191,8 165,2 -31,0 Celkem 2289,0 2320,0 2329,4 40,4 Zdroj: AKAT ČR, BCPP, ČNB, vlastní výpočty Rovněž pokles cen bytů a domů, který zatím není zdokumentovaný oficiálními statistickými údaji, by neměl spotřebu domácností výrazně ovlivnit. V české ekonomice není rozšířené držení bytů s motivem spekulace na růst cen ani financování spotřeby hypotečními úvěry. 8 Úspory zahrnují v tomto kontextu i oběživo, což jsou prostředky, které domácnosti spíše dříve než později utratí, a do úspor se proto běžně nezahrnují. Na druhou stranu se tato výhrada týká i části peněz na běžných účtech, které jsou mezi úspory počítány zcela běžně. Naopak analýza nezahrnuje peníze ,,pod matrací", tedy bankovky a mince mimo oběh. 9 Údaje k 30. 6. 2008 a 30. 9. 2008 vychází z dat zveřejněných ČNB ve statistice finančních účtů a bankovní statistice. Kromě položek netermínovaných, termínovaných a cizoměnových vkladů a stavebního spoření představují údaje k 30. 11. 2008 vlastní odhady. 17 C.1 Ekonomický výkon Česká ekonomika dosáhla vrcholu ekonomického cyklu ve 3. čtvrtletí 2007, pak přešla do fáze zpomalení růstu HDP. Ve 4. čtvrtletí roku 2008 došlo ke zlomu a do vnitřní ekonomiky začaly dopadat krizové příznaky z vnějšího prostředí. Vzhledem k otevřenosti ekonomiky a s ohledem na nejistoty vnějšího prostředí je predikce dalšího vývoje spojena se značnou nejistotou (viz Box C.1). Meziroční přírůstek reálného HDP podle posledních údajů ČSÚ dosáhl ve 3. čtvrtletí 2008 hodnoty 4,3 %10 (proti odhadu MF ČR z října 2008 ve výši 4,1 %). Mezičtvrtletní růst sezónně očištěného HDP se ve 3. čtvrtletí 2008 nepatrně zpomalil na 0,9 % (v souladu s predikcí) z revidovaných 1,0 % v předchozích dvou čtvrtletích. Dostupné měsíční konjunkturální statistiky naznačují mezičtvrtletní pokles HDP ve 4. čtvrtletí o 0,2 % při zpomalení meziročního růstu na 2,8 % (proti 3,8 %). V roce 2009 by se měl růst zpomalit k 1,4 % (proti 3,7 %). V polovině roku 2010 by mohlo dojít k odeznívání krizových jevů, přírůstek HDP pro tento rok odhadujeme na 2,1 %. Rizika těchto odhadů jsou jednoznačně vychýlena směrem dolů. Výsledky Predikce naznačují, že by se česká ekonomika mohla recesi11 vyhnout, plně vyloučit ji však nelze. Krizový vývoj se odrazí i v nominálních veličinách. Očekáváme zpomalení dynamiky nominálního HDP z 9,8 % (proti 10,4 %) v roce 2007 na 5,4 % (proti 6,9 %) v roce 2008 a na 3,2 % (proti 5,8 %) v roce 2009. Pro rok 2010 odhadujeme přírůstek na 3,9 %. I když očekáváme, že odbory budou preferovat udržení zaměstnanosti před růstem mezd, dojde v důchodové struktuře HDP k propadu ziskovosti podnikové sféry. Přírůstek hrubého provozního přebytku by se měl zpomalit z 10,0 % (proti 11,8 %) v roce 2007 na pouhých 2,2 % v letech 2008 i 2009 (proti 3,1 %, respektive 3,7 %). Pro rok 2010 čekáme přírůstek 2,9 %. Dopady změn směnných relací ilustruje ukazatel reálného hrubého domácího důchodu (RHDD), který odráží důchodovou situaci české ekonomiky. Jeho tempo růstu se oproti vrcholu 8,1 % v 1. čtvrtletí 2007 zpomalilo na pouhých 2,0 % (proti 2,9 %) v 3. čtvrtletí 2008. Za celý rok 2008 by měl růst RHDD dosáhnout 1,9 % (proti 3,3 %). V letech 2009 i 2010 očekáváme přírůstek ve výši 2,0 % (proti 3,5 % v roce 2009). 10 Meziroční růst HDP po sezónním očištění činil 4,2 %. 11 Recesi chápeme v obvyklém statistickém pojetí, tj. jako mezičtvrtletní pokles reálného HDP ve dvou čtvrtletích za sebou. Recese není identická s poklesem ročního HDP, může nastat i při růstu ročního HDP. Např. na Slovensku se během recese v období mezi 1. a 4. čtvrtletím 1999 snížil HDP celkem o 4,2 %. Přesto byl za rok 1999 proti roku 1998 zaznamenán minimální přírůstek HDP ve výši 0,03 %. Výdaje na HDP Po výrazném růstu v předchozích letech ztrácela spotřeba domácností od počátku roku 2008 na dynamice. Meziroční růst reálných výdajů domácností na konečnou spotřebu zpomalil ve 3. čtvrtletí 2008 na 2,7 % (proti 3,5 %). Spotřeba domácností by ale neměla být v posledním čtvrtletí 2008 poznamenána krizovým vývojem. Pro celý rok 2008 odhadujeme přírůstek spotřeby domácností na 2,9 % (proti 3,3 %). Snížení příspěvků na sociální zabezpečení a z něj plynoucí přírůstek čistých příjmů domácností i klesající míra inflace by mohly přispívat ke stabilnímu růstu spotřeby domácností. Proti růstu spotřeby by naopak mohla vést snaha domácností vytvářet úspory na pokrytí rizik vyplývajících z budoucího krizového vývoje. V delším časovém horizontu by se mohl projevit i vzestup nezaměstnanosti. V roce 2009 by měla spotřeba domácností vzrůst o 3,2 % (proti 3,9 %).. Ta by se tak mohla stát stabilizujícím segmentem ekonomiky. V roce 2010 pak očekáváme nárůst o 3,0 % Výdaje vlády na konečnou spotřebu ve 3. čtvrtletí 2008 stouply o 3,5 % (proti 2,0 %). V následujícím období se předpokládá úsporné chování vládních institucí jak z hlediska zaměstnanosti ve vládním sektoru, tak i nákupů zboží a služeb. V roce 2008 očekáváme přírůstek spotřeby vlády o 1,5 % (proti 1,1 %), v roce 2009 vzestup o 0,5 % (predikci neměníme). V roce 2010 předpokládáme stagnaci reálné spotřeby vlády. Objem tvorby hrubého fixního kapitálu se ve 3. čtvrtletí 2008 meziročně zvýšil o 4,5 % (proti 5,8 %). V současné nejisté situaci je třeba počítat s tím, že dojde k přehodnocení či odložení mnoha investičních záměrů v soukromém sektoru. Ochota zahraničních investorů k novým investicím i k reinvestování zisku z podnikání v České republice bude záviset na jejich situaci v mateřských zemích. Očekáváme zároveň pokles investic do bytové výstavby. Na druhé straně by si měly udržovat dynamiku infrastrukturní investice s příspěvky z fondů EU. Tempo růstu investic by v roce 2008 mělo dosáhnout 4,5 % (proti 5,1 %), v roce 2009 potom klesnout o 0,2 % (proti růstu o 4,5 %). Pro rok 2010 očekáváme vzestup o 2,0 %. Za rok 2008 by mohl kladný příspěvek zahraničního obchodu se zbožím a službami k růstu reálného HDP dosáhnout dokonce hodnoty 2,9 p.b. (proti 2,2 p.b.), a to i při velmi nepříznivých vnějších podmínkách a rekordně silném kurzu koruny. V roce 2009 se však v tomto ukazateli plně projeví dopady globálního ochlazení ­ očekáváme záporný příspěvek ve výši -0,7 p.b. (proti +0,4 p.b.). V roce 2010 by měl příspěvek dosáhnout +0,2 p.b. C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 18 C.2 Ceny zboží a služeb Spotřebitelské ceny Průměrná míra inflace za rok 2008 dosáhla 6,3% (proti 6,4%). Rok 2008 byl s výjimkou posledních dvou měsíců ve znamení relativně vysokých hodnot meziročního růstu spotřebitelských cen. Meziroční míra inflace neklesla až do října pod hranici 6,0 %. Listopadové zpomalení o 1,4 p.b. a největší meziměsíční prosincový pokles od roku 1993 ale vedly ke konečné meziroční hodnotě 3,6 % (proti 4,7 %). Přitom příspěvek administrativních vlivů činil 4,4 p.b. (proti 4,0 p.b.), zatímco příspěvek tržního pohybu cen činil -0,8 p.b. (proti +0,7 p.b.), což byl největší meziroční záporný příspěvek od dubna 2003. Z administrativních opatření se do meziroční inflace promítlo zvýšení snížené sazby DPH z 5 % na 9 % ve výši 1,1 p.b., růst cen plynu 0,7 p.b., spotřební daně z cigaret 0,6 p.b., cen elektřiny 0,4 p.b., cen tepla 0,4 p.b., zavedení zdravotnických poplatků u lékaře přispělo 0,4 p.b. a zvýšení cen regulovaného nájemného 0,4 p.b. Skokový růst cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, patrný zejména na přelomu roku 2007 a 2008, postupně odezněl. Na konci roku byly ceny potravin meziročně nižší o 0,8 %. Ceny v oddíle doprava byly v prosinci nižší dokonce o 9,3 %. Rekordně vysoké ceny pohonných hmot z července 2008 vystřídaly naopak nečekaně nízké hodnoty v posledním čtvrtletí. Největší příspěvek tak zaznamenal oddíl bydlení ve výši 2,6 p.b. Po vysoké inflaci v roce 2008 by v roce 2009 měla nastat výrazná dezinflace. Dojde k oslabení nákladových i poptávkových tlaků a vedle toho se projeví i tzv. bazický efekt, tedy vysoká srovnávací základna z minulého období. Administrativní vlivy, které jednorázově ovlivnily růst spotřebitelských cen na počátku roku 2008 (změna snížené sazby DPH, zavedení zdravotnických poplatků a ekologických daní) již nebudou ovlivňovat vývoj cenové hladiny v roce 2009. Odhaduje se, že příspěvek administrativních vlivů k celkové inflaci se v roce 2009 celkově sníží na 1,9 p.b., což by bylo o 2,5 p.b. méně než v roce 2008. K nejvýznamnějším administrativním opatřením bude patřit růst regulovaných cen nájemného (příspěvek 0,6 p.b.), cen elektřiny (0,5 p.b.), cen tepla (0,3 p.b.) a cen vodného a stočného (0,1 p.b.), přičemž většina administrativních opatření vstoupí v platnost na počátku roku 2009. Po celý rok lze očekávat záporné příspěvky tržní inflace. Tržní pohyb budou ovlivňovat především nižší ceny potravin, ropy a ostatních surovin a také očekávaný pokles světové poptávky. Protiinflačně bude rovněž působit přechod z kladné do záporné produkční mezery, který je očekáván v průběhu roku. Ve druhé polovině roku předpokládáme postupné zmenšování záporných příspěvků tržní inflace zejména vlivem nárůstu cen služeb. Letošní růst cen tak bude diktován především nákladovými faktory vyplývajícími z administrativních opatření. Předpokládáme proto, že v roce 2009 dosáhne průměrná míra inflace 1,3 % (proti 2,9 %). Prosincový meziroční nárůst inflace odhadujeme na 1,1 % (proti 2,7 %). V roce 2010 by se průměrná míra inflace měla pohybovat na úrovni cca 2,1 %, tedy v blízkosti inflačního cíle ČNB. Deflátory Růst deflátoru hrubých domácích výdajů, který je komplexním indikátorem cenového vývoje v ekonomice, se ve 3. čtvrtletí 2008 zpomalil vlivem cen spotřeby domácností a stavebních investic na hodnotu 3,9 % (proti 4,1 %). Za rok 2008 by měl celoroční průměr dosáhnout 4,0 % (odhad neměníme). V roce 2009 by se jeho růst měl zpomalit se všeobecným zvolněním inflačních tlaků na 1,2 % (proti 2,3 %), v roce 2010 by pak měl dosáhnout 2,0 %. Růst implicitního deflátoru HDP ve 3. čtvrtletí 2008 dosáhl 1,0 % (proti 2,4 %). Pomalejší růst oproti deflátoru hrubých domácích výdajů je dán poklesem směnných relací o 2,8 % (proti 1,5 %). Tento faktor by měl působit i ve 4. čtvrtletí, takže za celý rok 2008 čekáme růst deflátoru HDP o 1,3 % (proti 2,4 %). V roce 2009 efekt výrazného zpomalení mzdové dynamiky zřejmě převáží nad vlivem zlepšení směnných relací, takže lze očekávat růst jen o 1,8 % (proti 2,1 %). V roce 2010 počítáme s růstem rovněž o 1,8 %. C.3 Trh práce Předpokládáme, že zaměstnavatelé i zaměstnanci budou na obtížnou situaci reagovat dodržením konsensu o preferenci udržení zaměstnanosti zkracováním pracovních úvazků a na úkor zvyšování mezd. Zaměstnanost (podle Výběrového šetření pracovních sil ­ VŠPS) Růst zaměstnanosti ve 3. čtvrtletí o 1,5 % (proti 1,6 %) reflektoval stále ještě dobrou ekonomickou situaci a náběh nových či rozšířených výrobních kapacit svázaných s automobilovým průmyslem. Obdobně jako v předchozím období k růstu nejvýrazněji přispíval průmysl a služby v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností. Míra zaměstnanosti v meziročním srovnání nadále rostla. Z hlediska věku se na jejím přírůstku podílely převážně vyšší věkové kategorie prodlužováním své pracovní aktivity. Pracovní síla meziročně vzrostla o 30 tisíc osob (přírůstek zaměstnaných o 73 tisíce a úbytek nezaměstnaných o 43 tisíce). Osob ekonomicky C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 19 neaktivních v meziročním srovnání přibylo 69 tisíc (z toho cca 65% představovali důchodci). Nedostatek pracovníků zejména v místech koncentrované průmyslové výroby ještě ve 3. čtvrtletí 2008 vedl k přírůstku počtu zahraničních zaměstnanců, ke konci roku však již došlo k mírnému řetězovému poklesu celkového počtu registrovaných cizích pracovníků. Zlom ve výkonnosti české ekonomiky ve 4. čtvrtletí se promítne i v oblasti zaměstnanosti zpomalením meziročního přírůstku na 1,0 % (proti1,3 %). Za celý rok 2008 očekáváme růst zaměstnanosti o 1,5 % (proti 1,7 %). Pro další období předpokládáme snahu a součinnost jak samotných pracovníků, tak podniků a úřadů práce o zachování maxima možných pracovních příležitostí a současně i rekvalifikační programy pro propouštěné či ohrožené. Vyvíjené aktivity všech účastníků trhu práce v roce 2009 by měly zbrzdit snižování zaměstnanosti odvíjející se zejména od předimenzovaného průmyslu. Proto předpokládáme její meziroční pokles o 0,3 % (proti růstu o 0,7%). Pro rok 2010 předpokládáme v návaznosti na ekonomický výkon a odbytové podmínky pokles o 0,8 %. Nezaměstnanost Pokles míry nezaměstnanosti se v první polovině roku 2008 postupně zpomaloval. Míra nezaměstnanosti dosáhla svého minima (na sezónně očištěných datech) v srpnu 2008. Od té doby počet registrovaných nezaměstnaných (zejména vlivem nárůstu nově hlášených) postupně narůstá. Přesto na konci roku 2008 byla nezaměstnanost stále ještě těsně pod úrovní konce roku 2007. Prudce poklesl i počet volných pracovních míst, což může dokladovat nejen na první pohled evidentní omezení možností tvorby pracovních míst, ale nelze vyloučit ani změnu přístupu části uchazečů k přijímání míst, která dříve považovali za nevhodná či nedostatečná. Na konci roku 2008 již docházelo k uvolňování pracovníků při omezování provozů a ukončování ekonomických aktivit s tím, že podniky se maximálně snažily udržet kvalitní a výkonné pracovníky a v případě nutnosti preferovaly variantu nadále nezaměstnávat osoby v dané situaci zbytné a z hlediska odstupného či jiných benefitů i levnější, tedy zejména pracovníky ve zkušební době, cizince a důchodce. V dalším období bude nárůst nezaměstnanosti pokračovat. Nepříznivý vývoj by mohly přibrzdit nová legislativní úprava podpory v nezaměstnanosti a intenzivní aktivity úřadů práce v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti. Programy budou financované jak z domácích prostředků, tak i za spoluúčasti Evropského sociálního fondu. Mezinárodně srovnatelná obecná míra nezaměstnanosti podle VŠPS by se měla v roce 2009 zvýšit na 5,2 % (proti 4,4 %) a v roce 2010 dále na 5,9 %. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti by měla v roce 2009 vzrůst na 6,3 % (proti 5,4 %) a v roce 2010 na 7,0 %, což by bylo méně než v roce 2006. Mzdy Poměrně výrazný růst objemu mezd a platů se ve 3. čtvrtletí 2008 mírně zpomalil na 8,0 % (proti 9,0 %). Problémem však již začal být rozdíl v růstu mezd a produktivity práce odrážející mimo jiné mzdový boj o kvalitní pracovní sílu zahájený v období vysoké poptávky. Dodržení úsporných mzdových opatření ve vládou řízené sféře přispělo jak ke stabilizaci vývoje, tak ke zvýraznění diferenciace úrovně i růstu mezd ve sledovaných sférách a meziročnímu reálnému poklesu mezd v nepodnikatelské sféře. Pro rok 2009 proto bylo rozhodnuto mzdové prostředky pro vládní sektor navýšit. Pro 4. čtvrtletí 2008 očekáváme další zpomalení růstu mezd na 7,0 % (proti 9,0 %). V roce 2009 je však nutné počítat s dramatickým zpomalením mzdové dynamiky na 4,2 % (proti 8,3 %). V roce 2010 by měl objem mezd vzrůst o 5,3 %. Průměrná hrubá nominální měsíční mzda by se měla v roce 2008 zvýšit o 7,9 % (proti 8,5 %), v roce 2009 o 5,1 % (proti 7,7 %) a o 6,4 % v roce 2010. Jednotkové náklady práce by se měly v roce 2008 zvýšit o 3,2 % (proti 4,6 %), v roce 2009 o 2,4 % (proti 3,6%) a o 2,8 % v roce 2010. Domácnosti V prvních třech čtvrtletích roku 2008 byl vývoj sektorového účtu domácností charakterizován vysokou nominální dynamikou disponibilního důchodu danou zejména rychlým růstem mezd podporovaným zvyšující se zaměstnanosti. Reálná spotřeba však byla limitována vysokou inflací i při poklesu tvorby úspor. Ve 4. čtvrtletí 2008 očekáváme proti prvním třem čtvrtletím pomalejší přírůstek náhrad zaměstnancům díky zpomalení růstu objemu mezd, neboť se již projeví počáteční úsporná opatření jak co do počtu zaměstnanců, tak rozsahu pracovní doby i mzdových prostředků. U reálné spotřeby však zpomalení v tomto horizontu nepředpokládáme vzhledem ke zpomalení inflace, stále dostatečným disponibilním zdrojům a široké nabídce slevových akcí zahájených výrazně dříve než v předchozích letech. V letech 2009 a 2010 předpokládáme umírněný růst náhrad zaměstnancům zohledňující hospodářský růst. Disponibilní důchod domácností bude v roce 2009 silně pozitivně ovlivněn snížením pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnanci o 1,5 %. Tato úprava zvýší růst disponibilního důchodu o cca 1,0 p.b. a vedle C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 20 razantní dezinflace by mohla přispět k zachování či možná i mírnému zrychlení reálné spotřeby domácností, a to i přes. opatrné chování a orientaci spíše na tvorbu úspor vzhledem k problémům na trhu práce. C.4 Vztahy k zahraničí (v metodice platební bilance) Vnější nerovnováha, vyjádřená podílem deficitu běžného účtu (BÚ) na HDP se od počátku roku 2006 pohybuje v rozmezí od ­1,5 % do ­2,6 %. Snížení deficitu BÚ v ročním vyjádření ve 3. čtvrtletí 2008 na -2,3 % HDP (proti ­2,5 % ve 2. čtvrtletí) bylo dáno zlepšením výkonové bilance (obchod se zbožím a službami). Na druhé straně se zhoršil podíl bilance převodů (o 0,1 p.b.). Podíl bilance výnosů na HDP se proti předchozímu čtvrtletí nezměnil. Ve 3. čtvrtletí 2008 stále ještě pokračoval příznivý vývoj obchodní bilance, jejíž přebytek se z 3,6 % HDP v předchozím čtvrtletí překvapivě zvýšil na 3,8 % (proti 3,4 %), a to i přes extrémně silný směnný kurz a nepříznivý vývoj vnějšího prostředí. Od 4. čtvrtletí se však v obchodní bilanci prosazuje razantní zpomalení růstu světové ekonomiky, které je příčinou všeobecného útlumu poptávky především v zemích s vyspělou tržní ekonomikou (VTE). Odbytové problémy prohlubuje i výrazné zpomalení růstu v dosud rychle se rozvíjejících asijských zemích, jejichž ekonomiky jsou ostatně silně navázány právě na země VTE. V souvislosti se současnými potížemi světové ekonomiky razantně klesly ceny surovin, především ropy, což alespoň částečně vylepší českou obchodní bilanci. Projeví se to snížením deficitu palivové části bilance (SITC 3) z ­4,1 % HDP ve 3. čtvrtletí 2008 na cca ­2,4 % HDP (proti -4,8 %) v roce 2009. Růst exportních trhů12 se od roku 2006 z úrovně 12,0 % zpomaluje. Vzhledem ke chmurným vyhlídkám světové ekonomiky odhadujeme v roce 2009 pokles exportních trhů o cca 0,4 % (proti růstu o 3,1 %). Vzhledem ke struktuře našeho vývozu (vysoký podíl motorových vozidel) lze očekávat i zhoršení exportní výkonnosti, která indikuje podíl českého zboží na exportních trzích. Očekáváme, že za rok 2008 došlo ještě ke zvýšení přebytku nepalivové části bilance na 243 mld. Kč (proti 259 mld. Kč), saldo obchodní bilance by mělo dosáhnout (v metodice platební bilance) 113 mld. Kč (proti 130 mld. Kč). V roce 2009 by se měl celosvětový útlum poptávky odrazit ve snížení přebytku nepalivové části bilance na 166 mld. Kč (proti 289 mld. Kč). Při současném poklesu deficitu palivové části bilance by mělo saldo 12 Vážený průměr růstu dovozu zboží sedmi nejvýznamnějších obchodních partnerských zemí (SRN, Slovenska, Polska, Rakouska, Francie, Velké Británie a Itálie). obchodní bilance (v metodice platební bilance) dosáhnout 105 mld. Kč. (proti 194 mld. Kč) Přebytek bilance služeb se od roku 2003 pozvolna zvyšuje a ve 3. čtvrtletí 2008 (v ročním vyjádření) dosáhl 2,1 % HDP. Nárůst souvisel především s lepšícími se výsledky tzv. ostatních služeb. Příspěvek v oblasti dopravy zůstává stabilní, přebytek bilance cestovního ruchu při poklesu příjmů a mírném nárůstu výdajů klesá. V krizovém období je možné očekávat, že se sníží intenzita aktivní i pasivní turistiky v obdobném rozsahu. Pomalý růst přebytku bilance služeb očekáváme i v následujícím období. Schodek bilance výnosů, která zahrnuje reinvestované a repatriované zisky zahraničních investorů, se od poloviny roku 2006 trvale prohluboval a ve 3. čtvrtletí 2008 dosáhl -7,9 % HDP. V souvislosti s předpokládaným omezením přílivu investic a nižší ekonomickou aktivitou zahraničních firem v ČR očekáváme zbrzdění nárůstu odlivu zisků do zahraničí. Stejně tak by se neměl zvyšovat odliv náhrad za práci cizinců zaměstnaných v ČR. V roce 2008 očekáváme, že podíl schodku běžného účtu na HDP dosáhne ­2,9 % (proti -2,5 %). Predikce na rok 2009 činí ­1,9 % HDP (proti ­2,3 %). Na první pohled paradoxní snížení predikce deficitu je dáno tím, že vliv nižších cen ropy, zpomalení reálného dovozu (nižší růst domácí poptávky i vysoká importní náročnost exportu) a menšího odlivu výnosů by měl převážit nad propadem vývozu. C.5 Demografie13 Podle údajů ke konci roku 2007 se růst počtu obyvatel ČR výrazně zrychlil na 0,9 %. Úhrnná plodnost14 vzrostla na 1,44 proti minimu 1,13 v roce 1999. I když je stále velmi vzdálená referenční hodnotě 2,04, která zajišťuje dlouhodobou stabilitu populace, představuje tento vývoj jistou naději do budoucna. Přirozený přírůstek 10 tis. osob byl nejvyšší od roku 1982. Průměrná naděje dožití při narození se u žen přiblížila 80 letům, u mužů dosáhla téměř 74 let. Kladné saldo migrace činilo 84 tis. osob a dosáhlo nejvyšší hodnoty od 2. světové války. Česká populace tak má z ekonomického pohledu velmi příznivou strukturu s vysokým podílem a rostoucím počtem obyvatel v produktivním věku. Tyto tendence pokračovaly i v roce 2008. V roce 2009 je však se snížením poptávky po 13 Výsledky demografické projekce ČSÚ z konce roku 2003 se významně odlišují od aktuálních údajů o vývoji populace. Proto je projekce založena na údajích z konce roku 2007 a vlastních propočtech vycházejících z vysoké varianty demografické projekce. 14 Počet živě narozených dětí připadajících na 1 ženu, pokud by po celé její reprodukční období zůstala její plodnost stejná jako v uvedeném roce. C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 21 pracovní síle možné očekávat nižší imigraci a tedy i mírné zhoršení demografické struktury. I nadále platí, že ČR je na počátku procesu stárnutí obyvatelstva. Poprvé v české historii byl v roce 2007 počet lidí mladších 20 let nižší než počet obyvatel ve věku 60 let a více. Naopak počet i podíl seniorů v populaci poroste v důsledku demografické struktury a dalšího prodlužování střední délky života. Demografie tak představuje ekonomické riziko ve středním a dlouhém období. C.6 Úrokové sazby ČNB v posledním čtvrtletí roku 2008 snížila limitní úrokovou sazbu pro 2T repo operace o 1,25 p.b. První pokles se odehrál v listopadu, kdy byla úroková sazba snížena z 3,50 % na 2,75 %. V prosinci následovalo snížení o dalších 0,50 p.b. na současných 2,25 %. Uvolňování měnové politiky, které bude pravděpodobně pokračovat i v roce 2009, koresponduje s výhledem nižší očekávané inflace, pomalejším ekonomickým růstem a s celosvětovým trendem snižování klíčových úrokových sazeb. Rozsah změn ve 2T repo sazbě může být nižší, pokud koruna vůči euru depreciuje více, než předpokládá predikce ČNB. Při rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb hraje významnou roli kontext měnové politiky ECB. Rada guvernérů ECB v průběhu 4. čtvrtletí 2008 snížila klíčové úrokové sazby úhrnem o 1,75 p.b. Ke konci roku se hlavní refinanční sazba nacházela na 2,50 %. Vzhledem k očekávané dezinflaci a hospodářskému poklesu v Evropské měnové unii se její další snižování jeví jako velmi pravděpodobné. Úrokový diferenciál mezi ČR a eurozónou byl koncem prosince záporný ve výši 0,25 p.b. Americký Fed, jako další z významných institucí ovlivňujících celosvětovou ekonomiku, v prosinci snížil hlavní úrokovou sazbu pro refinanční operace až na 0,25 %. Tím byly vyčerpány možnosti používání úrokových sazeb jako nástroje proti propadu ekonomiky v USA a Fed je donucen přistoupit k využití kvantitativního uvolňování (quantitative easing), tedy zvyšování množství peněz v ekonomice. Krátkodobá výnosová křivka mezibankovních sazeb v ČR se posunula v prosinci 2008 proti lednu 2008 směrem dolů u krátkých splatností v reakci na trojí snížení 2T repo sazby. U delších splatností se úroveň nezměnila, což je zřejmě způsobeno nárůstem rizikové prémie na mezibankovním trhu. Průměrná tříměsíční sazba PRIBOR dosáhla ve 4. čtvrtletí 2008 hodnoty 4,11 % a za celý rok 2008 pak 4,04 % (shodně s říjnovou predikcí MF). V návaznosti na očekávaný pokles klíčové úrokové sazby v roce 2009 a postupné snižování rizikové prémie predikujeme roční průměr tříměsíční sazby PRIBOR na 2,2 % (proti 3,8 %). V roce 2010 pak očekáváme 2,3 % díky vyšší 2T repo sazbě nastavené na mírně zvýšená inflační očekávání subjektů. Nárůst tříměsíční mezibankovní sazby však bude kompenzován dalším poklesem rizikové přirážky. Výnos do doby splatnosti 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely15 se v prosinci proti listopadu 2008 snížil o -0,23 p.b. na 4,09 % a za celý rok 2008 dosáhl průměrné hodnoty 4,55 % (proti 4,7 %). Očekáváme, že roce 2009 bude převládat zájem o státní dluhopisy před investicemi do akcií, což by mohlo spolu s důvěrou ve státní dluhopisy a klesající klíčovou úrokovou sazbou vést k dalšímu poklesu výnosů. Pro rok 2009 proto odhadujeme průměrnou úroveň výnosů 10letých státních dluhopisů na 3,8 % (proti 4,4 %), pro rok 2010 na 3,7 % za předpokladu stagnace a následně mírného růstu výnosů koncem roku. Průměrné úrokové sazby z vkladů domácností a neziskových institucí sloužící domácnostem dosáhly ve 3. čtvrtletí 2008 úrovně 1,58 %. V listopadu úrokové sazby po mírném říjnovém zvýšení klesly na 1,56 %. V roce 2009 by se mohly pohybovat ve výši 1,4 % (odhad neměníme) a v roce 2010 pak kolem 1,2 % za předpokladu výše uvedeného vývoje 2T repo sazby, opadající rizikové prémie a trendového vývoje struktury vkladů domácností (klesající tendence vkladů s dohodnutou splatností a růst jednodenních vkladů a vkladů s výpovědní lhůtou). Průměrné úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům činily ve 3. čtvrtletí 2008 5,6 %. V říjnu i v listopadu zůstaly na stejné výši. Na rok 2009 předpokládáme úrokové sazby na úrovni 4,7 % (proti 5,4 %) a v roce 2010 na 4,3 %. I tento mírný nominální pokles sazeb v roce 2009 by však znamenal zpřísnění úrokových podmínek pro podnikovou sféru. Vzhledem k razantní dezinflaci by došlo ke zvýšení reálných sazeb (deflovaných deflátorem konečného užití) z 1,7 % v roce 2008 na 3,4 % v roce 2009. Vedle toho bude fungování finančního zprostředkování rovněž omezeno dynamikou poskytování úvěrů. Ta bude kromě poptávky po úvěrech záviset na přísnosti posuzování bonity klientů ze strany bank, požadavcích na zajištění úvěrů a jiných faktorech necenové povahy. C.7 Vládní sektor Za rok 2008 by měl deficit vládního sektoru dosáhnout hodnoty 45,6 mld. Kč, což představuje 1,2 % HDP. Oproti říjnovému odhadu roku 2008 (47,3 mld. Kč) tak dochází pouze k mírnému přehodnocení výsledků o 1,7 mld. Kč. Ve srovnání s předpoklady z října 2008 se očekává mírné zhoršení u státního rozpočtu ve výši přibližně 5 mld. Kč. Daňové příjmy se vyvíjely podle říjnových předpokladů. Poměrně výrazný optimismus se ovšem ukázal u sociální příspěvků, kde se 15 Tento ukazatel odpovídá Maastrichtskému kritériu úrokových sazeb. C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 22 projevilo výraznější působení stropů pojistného, než se původně očekávalo. Na výdajové straně rozpočtu se naopak oproti říjnovému odhadu očekává úspora, a to především díky nižšímu čerpání evropských peněz (které samy o sobě nemají vliv na saldo) a s tím související nižší spolufinancování ze zdrojů rozpočtu. Vyšší deficit státního rozpočtu je ovšem plně kompenzován příznivějšími výsledky bývalého Fondu národního majetku, a to především díky nižším nákladům na odstraňování ekologických škod. Odhad ostatních subjektů subsektoru ústředních vládních institucí se změnil jen mírně. Hospodaření subsektoru místní vlády očekáváme lepší o 3,3 mld. Kč oproti původním předpokladům, naopak u subsektoru fondů sociálního zabezpečení dojde pravděpodobně k horšímu výsledku o 2,7 mld. Kč. Projevil se zde především vyšší vliv stropů pojistného u zdravotního pojištění. Odhad z října 2008 byl tedy postaven na realistických základech a současné přehodnocení predikce roku 2008 je pouze mírné. Pro rok 2009 je deficit vládního sektoru odhadován ve výši 112,9 mld. Kč, což odpovídá 3,0 % HDP. Proti předchozí predikci deficitu, která činila 62,4 mld. Kč, je tak očekáváno citelné zhoršení, které koresponduje s nižším předpokládaným tempem růstu české ekonomiky. Na nárůstu deficitu se bude dominantně podílet očekávaný pokles daňových příjmů a příjmů sociálního pojištění. Menší váhu bude mít nárůst výdajů spojených zejména s nárůstem nezaměstnanosti. Tomu odpovídá také struktura rizika projekce, kde dominantní roli zaujímá vliv nejistoty výnosu daně z příjmů právnických osob jakožto nejvolatilnější složky daňových příjmů. Jeho výše je za současných podmínek a dynamiky vývoje jen velmi obtížně predikovatelná. Ostatní daňové příjmy a očekávaná výše výdajů se na riziku predikce podílí významně méně. Ve směru zlepšení deficitu a dluhu budou působit, v případě schválení, zamýšlené škrty výdajů státního rozpočtu. Ke konci roku 2008 se očekává, že dluh dosáhl hodnoty 1093,3 mld. Kč, což představuje 29,4 % HDP. V relativním vyjádření tak zůstal na poměrně stabilní úrovni. Výše dluhu je pro rok 2009 odhadována na 1166 mld. Kč tj. 30,4 % HDP, přičemž jeho očekávaná výše bude ovlivněna plánovaným prodejem Letiště Praha, a. s. Očekávané deficity a dluhy v letech 2010 a 2011 odpovídají autonomnímu scénáři, a mají tak pouze signální charakter. C.8 Světová ekonomika Světová ekonomika na přelomu let 2008 a 2009 zjevně směřuje do recese tak, jak krize na finančních trzích zasahuje reálnou ekonomiku. Ekonomika USA poklesla poprvé ve 3. čtvrtletí 2008, eurozóna byla v této době již v recesi. Vzhledem ke globálnímu charakteru recese a poklesu hodnoty světového obchodu nelze předpokládat, že by pokles vyrovnaly asijské ekonomiky. Od léta klesá v řadě zemí inflace, drasticky poklesly ceny ropy. Ekonomika USA poskytuje v současnosti chmurný obraz. Prudce zpomalila z vysokého růstu ve 2. čtvrtletí 2008 (0,7 % mezičtvrtletně) na -0,1 % ve 3. čtvrtletí a vše nasvědčuje dalšímu poklesu. Míra nezaměstnanosti z únorových 4,8 % vzrostla na 6,7 % v listopadu a je signalizován další nárůst. Recesi nasvědčuje také ostré zpomalení spotřeby. Poprvé od 4. čtvrtletí 1991 poklesla spotřeba domácností (o 1 % proti 2. čtvrtletí), na které růst v USA ve velké míře stojí. Klesá také inflace z červencových 5,6 % na 1,1 % v listopadu. Vzápětí po nejvyšší inflaci za 17 let tak hrozí deflace. Další vývoj ovlivní především pokračování krize, která propukla v polovině září na amerických finančních a akciových trzích. Od 15. září se Fed i vláda snaží horečnými akcemi zabránit prohloubení krize finančního systému: Fed snížil hlavní úrokovou míru až na 0,25 % a pumpuje peníze do ekonomiky i vykupováním tzv. toxických aktiv od bank, přebíráním záruk apod. Vláda připravuje záchranný balík pro velké automobilky ohrožené krachem. Ceny nemovitostí dále klesají, což ještě více zpomaluje soukromou spotřebu. Mnohá očekávání jsou spojena s nástupem nového prezidenta. Zatím se zdá, že nová administrativa zpočátku upřednostní daňový stimul proti veřejným výdajům. Očekávaný růst v USA snižujeme pro rok 2008 na 1,2 % (proti 1,6 %), v roce 2009 očekáváme pokles o ­1,2 % (proti růstu o 0,7 %) a v roce 2010 pokles o -0,5 %. Eurozónu (EA12) postihla po silném 1. čtvrtletí 2008 (mezičtvrtletní růst HDP o 0,7 %) recese s dvěma identickými poklesy o 0,2 % ve 2. i ve 3. čtvrtletí. Podobně je na tom Německo (poklesy HDP o 0,4 %, resp. o 0,5 %). Na pokraji recese jsou z velkých ekonomik Itálie a Francie. Export, na kterém je řada ekonomik závislých, je poškozován celkovými podmínkami odbytu a zhodnocením eura. Ekonomika tak zpomaluje kvůli nepříznivým vnějším podmínkám, tvrdším úvěrovým podmínkám a poklesu na trhu nemovitostí. Spotřeba domácností od února stagnuje či klesá, což odráží i pokles spotřebitelské a podnikatelské důvěry vykazovaný předstihovými indikátory. Od září klesá v EA12 (a také v EU27) průmyslová výroba. V listopadu to bylo o 1,6 % proti říjnu, v Německu o 3,3 %. Vysoká inflace v EA12 po červencovém vrcholu ve výši 4,0 % začala zpomalovat až k současné hodnotě 1,6 % v prosinci. ECB snížila úrokovou sazbu v lednu 2009 na 2,0 %. Příznivý vliv má dosud nízká nezaměstnanost, která od ledna do dubna činila 7,1 %, což je nejnižší hodnota za více než 20 let, a v listopadu stoupla na 7,8%. Hlavní hrozbou zůstávají dopady zpomalení americké a C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů 23 světové ekonomiky pro export a pokračování či dokonce další prohloubení krize finančních trhů. Pro rok 2008 odhadujeme pro EA12 růst HDP na 0,9 % (proti 1,4 %), pro rok 2009 pokles o 1,0 % (proti růstu o 0,7 %) a pro rok 2010 pak další pokles o 0,7 %. Středoevropské ekonomiky dlouhodobě rostly a stále rostou rychleji než západní Evropa s výjimkou Maďarska, které začalo ve 3. čtvrtletí klesat. Velký podíl průmyslové výroby a závislost na exportu však indikují i zde silné zpomalení. Slovenská ekonomika v roce 2007 vzrostla o 10,4 %, což bylo nejvíce v rámci EU. V roce 2008 pokračovala v rychlém tempu (v prvních třech čtvrtletích 1,1%, 1,2 %, 1,5 % mezičtvrtletně). Při vysokém podílu exportu je však třeba očekávat deceleraci. Tu naznačuje už meziměsíční zpomalení průmyslové výroby o 7,1 % v listopadu. Slovensko vstoupilo od 1 .1. 2009 do eurozóny. Předpokládáme deceleraci růstu HDP. Pro rok 2008 předpokládáme růst HDP o 7,4 % (proti 7,6 %), v roce 2009 o 3,4 % (proti 6,3 %). Pro rok 2010 pak růst 3,2 %. V Polsku vzrostla ekonomika v roce 2007 o 6,6 %. I v prvních třech čtvrtletích roku 2008 dynamicky rostla o 1,2 %­1,3 % mezičtvrtletně. Růst byl podobně jako na Slovensku tažen přílivem zahraničních investic a spotřebou domácností. Je jasné, že i zde vnější vývoj růst zbrzdí (v případě Polska bude záležet na vývoji v Rusku a na Ukrajině). Pro rok 2008 předpokládáme růst HDP o 5,2 % (proti 5,4 %), v roce 2009 o 2,5 % (proti 4,6 %) a pro rok 2010 pak o 2,3 %. Cena ropy se během půlroku propadla z hodnot blízkých 150 USD až k úrovni kolem 40 USD v lednu 2009. To při absenci většího poklesu globální poptávky svědčí o výrazném vlivu spekulace, která hnala ceny k červencovým extrémům. Odhad vývoje ceny je velmi obtížný kvůli řadě protichůdných faktorů. Globální pokles sice povede k poklesu poptávky, ale na straně produkce se začíná stále častěji projevovat neschopnost podle potřeby výrazněji zvýšit produkci. Možnost blížícího se vyvrcholení produkce ropy poprvé v roce 2008 veřejně připustila i IEA. Cena ropy je také ovlivňována regulací OPECu. Naproti tomu je možné, že zesílí snahy o částečnou substituci ropy, což patří i k prioritám nastupující administrativy v USA. Případný úspěch těchto snah by mohl vyvolat následný pokles cen v dlouhém horizontu. V naší predikci odhadujeme v nejbližších čtvrtletích mírný nárůst nad současnou úroveň kolem 40 USD. Pro rok 2009 na 55 USD (proti 113 USD) za barel ropy Brent, pro rok 2010 potom na 69 USD. C.9 Mezinárodní srovnání16 Porovnávání ekonomického výkonu jednotlivých zemí provádíme v PPS17 . PPS je umělá měnová jednotka, která vyjadřuje množství statků, které je v průměru možné zakoupit za 1 euro na území EU-27 po kurzovém přepočtu u zemí, které používají jinou měnovou jednotku než euro.18 Při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly má proces přibližování ekonomické úrovně ČR směrem k průměru EA12, podobně jako v ostatních středoevropských ekonomikách, setrvalou tendenci. Vzhledem k synchronizaci ekonomických problémů by tato tendence neměla být narušena ani současnou situací. Průměrné ,,tempo konvergence" po roce 2002 dosahuje 2 p.b. ročně. V roce 2008 HDP České republiky na obyvatele činil cca 21 200 PPS, což odpovídá 75 % ekonomického výkonu EA12. V roce 2010 by se měla výkonnost české ekonomiky pohybovat okolo čtyř pětin ekonomické úrovně eurozóny. Alternativní přepočet prostřednictvím běžného směnného kurzu bere v úvahu tržní ocenění měny jako důsledek ekonomické konkurenceschopnosti a z něho vyplývající různou úroveň cenových hladin. HDP na obyvatele v tomto vyjádření v roce 2008 dosáhl úrovně cca 14 400 EUR, což odpovídá přesně polovině úrovně EA12. Komparativní cenová hladina HDP v ČR činila v roce 2008 cca 66 % průměru EA12. Mezi roky 2003 a 2008 se česká cenová hladina přibližovala hladině EA12 průměrným tempem cca 3 p.b. ročně. Rok 2008 však byl z tohoto hlediska nestandardní. V ČR, Polsku a na Slovensku došlo ke skokovému zvýšení komparativních cenových hladin o 6 p.b. Posílení reálných kurzů bylo důsledkem faktu, že tyto země byly v první fázi globální finanční krize finančními trhy vnímány jako vhodná oblast pro investování. V roce 2009 je možné v ČR a v Polsku očekávat meziroční snížení komparativní cenové hladiny. Toto znehodnocení reálného kurzu by mohlo pomoci zvýšit cenovou konkurenceschopnost a usnadnit tak překonání tíživé situace. Naopak Slovensko po přijetí eura a při očekávaném kladném inflačním diferenciálu vůči EA12 bude čelit dalšímu zvýšení komparativní cenové hladiny a posílení reálného směnného kurzu. 16 Srovnání za období do roku 2007 vychází ze statistik Eurostatu a OECD. Od roku 2008 jsou použity vlastní propočty na bázi reálných směnných kurzů. 17 PPS je zkratka Purchasing Power Standard, tj. standard kupní síly. 18 Například parita kupní síly 17,13 CZK/PPS v roce 2007 vyjadřuje fakt, že za uvedenou sumu českých korun bylo možné zakoupit stejný soubor reprezentativních statků jako za 1 euro v rámci EU27. 24 D Monitoring predikcí ostatních institucí MF ČR pořádá dvakrát ročně setkání institucí, které se zabývají analýzou a prognózováním makroekonomického vývoje ČR ­ tzv. Kolokvium. Posledního, v pořadí 26. Kolokvia, které se konalo 24. listopadu 2008, se zúčastnilo 14 institucí včetně MF ČR. Cílem Kolokvia bylo získat představu o názorech na předpokládaný vývoj naší ekonomiky a společně vyhodnotit základní tendence v horizontu let 2008 až 2011, přičemž roky 2010 a 2011 jsou chápány jako indikativní výhled. Zároveň byly diskutovány aktuální ekonomické problémy. Shrnutí předpovědí pro roky 2009 a 2010 je uvedeno v tabulce. Tabulka D.1: Konsensuální předpověď leden 2009 leden 2009 m in. m ax. konsenzus predikce MF m in. m ax. konsenzus predikce MF Hrubý domácí produkt růst v % , s.c. 2,0 4,5 3,0 1,4 2,9 4,4 3,6 2,1 Spotřeba domácností růst v % , s.c. 2,0 4,1 3,1 3,2 3,0 4,2 3,7 3,0 Spotřeba vlády růst v % , s.c. 0,0 1,5 0,7 0,5 0,0 2,0 0,8 0,0 Tvorba fixního kapitálu růst v % , s.c. 1,0 4,5 2,6 -0,2 3,5 6,2 4,7 2,0 Deflátor HDP růst v % , s.c. 1,6 4,1 2,5 1,8 0,7 3,3 2,2 1,8 Průměrná míra inflace % 2,0 6,1 2,8 1,3 2,1 3,0 2,4 2,1 Zaměstnanost růst v % -1,8 1,0 0,1 -0,3 -1,5 0,4 -0,3 -0,8 Míra nezaměstnanosti VŠPS % 4,5 6,3 5,2 5,2 4,8 7,0 5,6 5,9 Podíl BÚ na HDP % -4,7 0,0 -2,5 -1,8 -4,0 0,5 -1,8 -1,7 Měnový kurz CZK / EUR 24,0 25,9 25,0 25,6 24,2 25,0 24,5 24,7 Ropa Brent USD / barel 60 120 77 55 70 115 88 69 2009 2010 listopad 2008 listopad 2008 Výsledky Kolokvia odrážejí míru poznání problémů české ekonomiky z druhé poloviny listopadu 2008. Většina institucí potvrzovala tyto základní tendence hospodářského vývoje, jež mají dnes (leden 2009) spíše historickou hodnotu a dokumentují extrémní nejistoty: * Zpomalení dynamiky růstu HDP v roce 2009 na 3,0 % a její postupné zvyšování až na (předpokládanou) úroveň roku 2008, tj. 4,4 %, * Výrazné zpomalení růstu spotřeby domácností z 5,9 % v roce 2007 na 3,0 % v roce 2008 a 3,1 % v roce 2009, v letech 2010­11 pozvolný nárůst dynamiky, * Stabilní dynamika růstu vládní spotřeby okolo 1 % v období 2008­11, * Zpomalení růstu tvorby fixního kapitálu na 2,6 % v roce 2009, pro roky 2010­11 se očekává růst o 4,7 %, * Nárůst průměrné míry inflace v roce 2008 byl jednorázový, v letech 2009­11 postupný zpomalení na 2,3 %, * Takřka stabilní deflátor HDP, v období 2008­ 11 se očekávají hodnoty v rozmezí 2,2­2,6 %, * Postupný nárůst míry nezaměstnanosti ze 4,7 % v roce 2008 až na 5,6 % v roce 2010, * Pokles dynamiky růstu zaměstnanosti, v roce 2010 pokles o 0,3 %, * Stabilní deficit běžného účtu na HDP okolo 2,5 % v letech 2008­2009, pro období 2010-11 se očekává zlepšení zhruba na úroveň roku 2007, * Mírné posilování koruny vůči euru až na úroveň 23,90 CZK/EUR v roce 2011, * Průměrná cena ropy Brent 77 USD/barel v roce 2009, v letech 2010­11 postupný nárůst k 98 USD/barel. Box D.1: Respondenti Výsledek podzimního 26. Kolokvia byl sestaven na základě podkladů obdržených ze strany následujících institucí, jimž tímto způsobem děkujeme za spolupráci. Do přehledů byly zařazeny i prognózy MMF a Evropské komise. Atlantik FT Liberální institut CERGE ­ EI Ministerstvo průmyslu a obchodu Česká spořitelna Ministerstvo práce a sociálních věcí ČSOB Patria Finance Česká národní banka Raiffeisen Bank ING UniCredit Bank Komerční banka 25 1. Ekonomický výkon Prameny: ČSÚ, propočty MF ČR. Tabulka 1.1: HDP reálně ­ roční zřetězené objemy, referenční rok 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Odhad Predikce Predikce Výhled Hrubý domácí produkt m ld. Kč 2000 2285 2368 2474 2630 2809 2976 3096 3139 3204 3325 předch.r.=100 101,9 103,6 104,5 106,3 106,8 106,0 104,0 101,4 102,1 103,8 Výdaje domácností na spotřebu 1) m ld. Kč 2000 1200 1272 1309 1342 1415 1490 1533 1582 1629 1686 předch.r.=100 102,2 106,0 102,9 102,5 105,4 105,3 102,9 103,2 103,0 103,5 Výdaje vládních inst. na spotřebu m ld. Kč 2000 510 546 527 542 538 540 548 551 551 551 předch.r.=100 106,7 107,1 96,5 102,9 99,3 100,4 101,5 100,5 100,0 100,0 Tvorba hrubého kapitálu m ld. Kč 2000 720 710 774 767 848 919 900 914 929 965 předch.r.=100 104,6 98,6 109,1 99,2 110,5 108,4 97,9 101,5 101,6 103,8 - fixní k apitál m ld. Kč 2000 686 689 716 729 776 828 865 864 881 916 předch.r.=100 105,1 100,4 103,9 101,8 106,5 106,7 104,5 99,8 102,0 104,0 - změna zásob a cenností m ld. Kč 2000 34 20 58 38 71 91 35 51 48 48 Vývoz zboží a služeb m ld. Kč 2000 1575 1689 2039 2275 2634 3027 3309 3282 3417 3635 předch.r.=100 102,1 107,2 120,7 111,6 115,8 114,9 109,3 99,2 104,1 106,4 Dovoz zboží a služeb m ld. Kč 2000 1722 1859 2192 2301 2628 3002 3184 3187 3319 3495 předch.r.=100 105,0 108,0 117,9 105,0 114,2 114,2 106,1 100,1 104,1 105,3 Domácí konečné užití m ld. Kč 2000 2429 2530 2608 2652 2794 2936 2971 3037 3097 3185 předch.r.=100 103,8 104,2 103,1 101,7 105,4 105,1 101,2 102,2 102,0 102,8 Metodická disk repance 2) m ld. Kč 2000 3 11 18 5 3 1 -10 -3 -3 -17 Reálný hrubý domácí důchod m ld. Kč 2000 2373 2466 2582 2712 2869 3070 3129 3193 3257 3389 předch.r.=100 104,1 103,9 104,7 105,0 105,8 107,0 101,9 102,0 102,0 104,1 Příspěvk y k růstu HDP 3) : - domácí konečné užití proc.body 3,9 4,2 3,2 1,7 5,2 4,9 1,1 2,1 1,9 2,7 - - k onečná spotřeba proc.body 2,6 4,7 0,7 1,9 2,5 2,7 1,7 1,7 1,5 1,8 - - tvorba hrubého k apitálu proc.body 1,4 -0,4 2,5 -0,2 2,7 2,2 -0,5 0,4 0,4 0,9 - saldo zahraničního obchodu proc.body -2,0 -0,6 1,3 4,6 1,6 1,0 2,9 -0,7 0,2 1,1 1) Spotřeba neziskových institucí je zařazena do spotřeby sektoru domácností. 2) Deterministicky určený vliv používání cen a struktury předchozího roku jako základu pro výpočet reálných přírůstků. 3) Výpočet na základě cen a struktury předchozího roku, kde jsou příspěvky beze zbytku sčitatelné. Tabulka 1.2: HDP reálně ­ čtvrtletní zřetězené objemy, referenční rok 2000 2 0 0 8 2 0 0 9 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 P řed b . P řed b . P řed b . O d h a d P red ikce P red ikce P red ikce P red ikce Hrubý domácí produk t m ld . Kč 2 0 0 0 730 792 784 790 745 802 790 802 st.o b d .p .r.=1 0 0 1 0 4 ,7 1 0 4 ,5 1 0 4 ,3 1 0 2 ,8 1 0 2 ,0 1 0 1 ,3 1 0 0 ,8 1 0 1 ,5 p ř.čtvrtl.=1 0 0 1 ) 1 0 1 ,0 1 0 1 ,0 1 0 0 ,9 9 9 ,8 1 0 0 ,2 1 0 0 ,2 1 0 0 ,5 1 0 0 ,5 Výdaje domácnos tí na s potřebu m ld . Kč 2 0 0 0 356 383 391 402 368 396 403 415 st.o b d .p .r.=1 0 0 1 0 2 ,4 1 0 3 ,3 1 0 2 ,7 1 0 3 ,0 1 0 3 ,3 1 0 3 ,2 1 0 3 ,2 1 0 3 ,2 Výdaje vládních ins t. na s potřebu m ld . Kč 2 0 0 0 125 134 134 155 127 135 134 155 st.o b d .p .r.=1 0 0 9 9 ,3 1 0 2 ,2 1 0 3 ,5 1 0 1 ,0 1 0 1 ,0 1 0 1 ,0 1 0 0 ,0 1 0 0 ,0 Hrubá tvorba k apitálu m ld . Kč 2 0 0 0 215 239 230 217 226 242 230 216 st.o b d .p .r.=1 0 0 1 0 4 ,1 9 4 ,8 9 4 ,3 9 9 ,7 1 0 5 ,2 1 0 1 ,4 1 0 0 ,1 9 9 ,6 - fixní k apitál m ld . Kč 2 0 0 0 197 223 219 227 196 223 219 226 st.o b d .p .r.=1 0 0 1 0 5 ,8 1 0 5 ,9 1 0 4 ,5 1 0 2 ,0 9 9 ,8 9 9 ,8 9 9 ,8 9 9 ,8 - změna zás ob a cennos tí m ld . Kč 2 0 0 0 18 16 11 -9 30 20 11 -10 Vývoz zboží a s lužeb m ld . Kč 2 0 0 0 823 855 806 826 822 846 794 820 st.o b d .p .r.=1 0 0 1 1 4 ,1 1 1 5 ,0 1 0 8 ,9 1 0 0 ,4 9 9 ,9 9 8 ,9 9 8 ,5 9 9 ,4 Dovoz zboží a s lužeb m ld . Kč 2 0 0 0 785 813 771 815 793 812 768 813 st.o b d .p .r.=1 0 0 1 1 1 ,7 1 1 0 ,4 1 0 4 ,1 9 9 ,1 1 0 1 ,1 9 9 ,8 9 9 ,7 9 9 ,8 Metodick á dis k repance m ld . Kč 2 0 0 0 -3 -6 -6 5 -3 -5 -3 8 Reálný hrubý domácí důchod m ld . Kč 2 0 0 0 750 804 789 786 762 822 808 800 st.o b d .p .r.=1 0 0 1 0 3 ,6 1 0 2 ,8 1 0 2 ,0 9 9 ,5 1 0 1 ,6 1 0 2 ,2 1 0 2 ,4 1 0 1 ,8 1) Ze sezónně očištěných dat 1 Ekonomický výkon 26 Tabulka 1.3: HDP - užití v běžných cenách ­ roční 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Odhad Predikce Predikce Výhled Hrubý domácí produkt m ld. Kč 2464 2577 2815 2984 3216 3530 3722 3842 3991 4234 předch.r.=100 104,8 104,6 109,2 106,0 107,8 109,8 105,4 103,2 103,9 106,1 Výdaje domácností na spotřebu m ld. Kč 1262 1332 1417 1464 1568 1698 1844 1922 2018 2135 předch.r.=100 103,4 105,6 106,3 103,4 107,0 108,3 108,6 104,2 105,0 105,8 Výdaje vládních inst. na spotřebu m ld. Kč 549 603 622 658 685 719 754 783 807 831 předch.r.=100 110,6 109,8 103,1 105,9 104,0 104,9 104,9 103,9 103,0 103,0 Tvorba hrubého kapitálu m ld. Kč 704 700 774 766 852 936 930 944 971 1015 předch.r.=100 101,4 99,5 110,6 98,9 111,2 109,9 99,3 101,4 102,9 104,5 - fixní kapitál m ld. Kč 678 687 727 742 792 858 900 904 929 973 předch.r.=100 102,8 101,4 105,8 102,0 106,8 108,2 104,9 100,5 102,7 104,7 - změna zásob a cenností m ld. Kč 26 13 47 24 60 79 30 39 42 42 Saldo zahraničního obchodu m ld. Kč -51 -59 2 95 111 178 194 193 195 254 - vývoz zboží a služeb m ld. Kč 1484 1592 1975 2155 2462 2830 2880 2870 2963 3214 předch.r.=100 96,5 107,3 124,0 109,1 114,3 115,0 101,7 99,7 103,2 108,5 - dovoz zboží a služeb m ld. Kč 1535 1651 1973 2060 2351 2653 2685 2678 2768 2960 předch.r.=100 96,2 107,5 119,5 104,4 114,1 112,8 101,2 99,7 103,4 107,0 Hrubý národní důchod 1) m ld. Kč 2352 2466 2660 2850 3042 3317 3455 3583 3741 3994 předch.r.=100 103,5 104,8 107,9 107,1 106,7 109,0 104,2 103,7 104,4 106,7 Saldo prvotních důchodů 2) m ld. Kč -112 -111 -155 -134 -174 -213 -267 -258 -249 -240 1) Hrubý národní důchod je součtem HDP a salda čistých prvotních důchodů se zahraničím. Představuje úhrn prvotních příjmových důchodů rezidentů (náhrady zaměstnancům, čisté daně na výrobu a dovoz, důchody z vlastnictví, hrubý provozní přebytek a smíšený důchod). 2) Saldo čistých prvotních důchodů rezidentů ve vztahu k zahraničí je součtem rozdílu přijatých a vyplacených mezd a důchodů z vlastnictví (úroků, dividend a reinvestovaných zisků z aktiv vlastněných nerezidenty). Věcně odpovídá bilanci výnosů platební bilance. Tabulka 1.4: HDP - užití v běžných cenách ­ čtvrtletní 2008 2009 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Předb. Předb. Předb. Odhad Predikce Predikce Predikce Predikce Hrubý domácí produkt m ld. Kč 879 950 941 952 908 983 973 978 st.obd.p.r.=100 107,5 106,0 105,3 103,2 103,3 103,5 103,4 102,7 Výdaje domácností na spotřebu m ld. Kč 427 461 474 483 448 480 493 502 st.obd.p.r.=100 109,4 109,3 108,8 107,2 104,9 104,3 103,9 103,9 Výdaje vládních inst. na spotřebu m ld. Kč 166 183 184 221 173 191 190 229 st.obd.p.r.=100 102,2 105,6 107,4 104,3 104,2 104,3 103,3 103,9 Hrubá tvorba kapitálu m ld. Kč 219 244 235 232 231 246 235 231 st.obd.p.r.=100 105,1 95,2 94,4 104,0 105,5 101,0 99,9 99,6 - fixní kapitál m ld. Kč 203 232 228 236 204 233 229 238 st.obd.p.r.=100 106,7 106,5 104,6 102,2 100,5 100,5 100,5 100,5 - změna zásob a cenností m ld. Kč 15 12 7 -4 26 13 6 -6 Saldo zahraničního obchodu m ld. Kč 68 62 47 17 57 65 55 15 - vývoz zboží a služeb m ld. Kč 734 749 697 699 729 750 703 689 st.obd.p.r.=100 108,4 106,3 99,8 93,2 99,3 100,1 100,8 98,6 - dovoz zboží a služeb m ld. Kč 666 687 650 682 672 684 647 674 st.obd.p.r.=100 107,6 104,2 98,2 95,8 100,9 99,6 99,6 98,8 1 Ekonomický výkon 27 Graf 1.1: Hrubý domácí produkt a reálný hrubý domácí důchod meziroční indexy růstu, sopr = 100 % -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 0 1 1 1 /9 9 3 1 /0 0 3 1 /0 1 3 1 /0 2 3 1 /0 3 3 1 /0 4 3 1 /0 5 3 1 /0 6 3 1 /0 7 3 1 /0 8 3 1 /0 9 3 1 /1 0 3 d e flá to r H D P re á ln ý H D P re á ln ý H D D n o m in á ln í H D P P re d ik c e Graf 1.2: Hrubý domácí produkt ­ příspěvky k růstu rozklad meziročního růstu, procentní body -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 1 9 9 7 1 9 9 8 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 2 0 0 8 2 0 0 9 2 0 1 0 2 0 1 1 s p o t ře b a h ru b á t vo rb a k a p it á lu s a ld o Z O rů s t H D P P r e d i k c e Graf 1.3: Spotřeba domácností (včetně neziskových institucí) meziroční indexy růstu, sopr = 100 % -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 0 1 /9 9 1 /0 0 1 /0 1 1 /0 2 1 /0 3 1 /0 4 1 /0 5 1 /0 6 1 /0 7 1 /0 8 1 /0 9 1 /1 0 d e flá t o r re á ln ě n o m in á ln ě P r e d i k c e 1 Ekonomický výkon 28 Graf 1.4: Tvorba hrubého fixního kapitálu meziroční indexy růstu, sopr = 100 % -4 -2 0 2 4 6 8 1 0 1 2 1 /9 9 1 /0 0 1 /0 1 1 /0 2 1 /0 3 1 /0 4 1 /0 5 1 /0 6 1 /0 7 1 /0 8 1 /0 9 1 /1 0 d e flá to r re á ln ě n o m in á ln ě P re d i k c e Graf 1.5: Podíl vývozu a dovozu zboží a služeb na HDP (v b.c.) z ročních klouzavých úhrnů, v % 4 8 5 2 5 6 6 0 6 4 6 8 7 2 7 6 8 0 8 4 1 /9 6 1 /9 7 1 /9 8 1 /9 9 1 /0 0 1 /0 1 1 /0 2 1 /0 3 1 /0 4 1 /0 5 1 /0 6 1 /0 7 1 /0 8 1 /0 9 1 /1 0 1 /1 1 vý vo z d o vo z P re d ik c e Graf 1.6: HDP - důchodová struktura z ročních klouzavých úhrnů, v % 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Náhrady zaměstnancům (dom. koncept) Hrubý provozní přebytek Saldo daní a dotací (pravá osa) Predikce 1 Ekonomický výkon 29 Tabulka 1.5: HDP - důchodová struktura ­ roční 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Odhad Predikce Predikce HDP m ld. Kč 2352 2464 2577 2815 2984 3216 3530 3722 3842 3991 předch.r.=100 107,4 104,8 104,6 109,2 106,0 107,8 109,8 105,4 103,2 103,9 Saldo daní a dotací m ld. Kč 193 211 219 267 281 284 316 358 382 400 předch.r.=100 103,0 109,8 103,4 122,2 105,1 101,3 111,1 113,2 106,8 104,8 - Daně z výroby a dovozu m ld. Kč 258 268 287 331 353 362 398 440 469 490 předch.r.=100 104,1 103,9 107,1 115,5 106,4 102,6 109,9 110,7 106,6 104,4 - Dotace na výrobu m ld. Kč 65 57 68 64 72 78 82 83 88 90 předch.r.=100 107,3 86,5 120,6 94,1 112,2 107,8 105,4 101,0 106,0 103,0 Náhrady zaměstnancům m ld. Kč 995 1064 1129 1202 1285 1387 1516 1629 1686 1765 domácí předch.r.=100 108,4 107,0 106,1 106,5 106,9 108,0 109,3 107,4 103,5 104,7 - Mzdy a platy domácí m ld. Kč 755 805 853 907 970 1048 1145 1237 1289 1358 předch.r.=100 108,8 106,6 106,0 106,3 106,9 108,0 109,3 108,1 104,2 105,3 - Příspěvky na SZ placené m ld. Kč 240 260 276 295 315 339 371 392 397 407 zaměstnavatelem předch.r.=100 106,9 108,3 106,2 107,0 106,7 107,8 109,5 105,4 101,3 102,7 Hrubý provozní přebytek m ld. Kč 1165 1189 1229 1345 1418 1544 1698 1736 1774 1826 předch.r.=100 107,4 102,0 103,4 109,4 105,4 108,9 110,0 102,2 102,2 102,9 - Spotřeba fixního kapitálu m ld. Kč 477 492 509 538 554 576 604 631 658 684 předch.r.=100 105,8 103,0 103,5 105,7 103,0 104,0 104,8 104,5 104,2 104,0 - Čistý provozní přebytek m ld. Kč 688 697 721 808 865 968 1094 1105 1116 1142 předch.r.=100 108,6 101,4 103,4 112,1 107,0 112,0 113,0 101,0 101,0 102,3 Tabulka 1.6: HDP - důchodová struktura ­ čtvrtletní 2008 2009 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Předb. Předb. Předb. Odhad Predikce Predikce Predikce Predikce HDP m ld. Kč 879 950 941 952 908 983 973 978 st.obd.př.r.=100 107,5 106,0 105,3 103,2 103,3 103,5 103,4 102,7 Saldo daní a dotací m ld. Kč 83 89 97 88 88 94 108 92 st.obd.př.r.=100 120,1 107,5 110,7 116,0 105,2 105,2 111,4 104,8 Náhrady zaměstnancům m ld. Kč 391 404 401 433 405 418 416 448 domácí st.obd.př.r.=100 110,1 108,1 107,0 105,0 103,5 103,5 103,5 103,5 - Mzdy a platy domácí m ld. Kč 295 306 306 330 307 319 319 344 st.obd.př.r.=100 109,9 108,6 108,0 106,2 104,2 104,2 104,2 104,2 - Příspěvky na SZ placené m ld. Kč 96 98 95 102 97 99 97 104 zaměstnavatelem st.obd.př.r.=100 110,7 106,8 103,8 101,2 101,3 101,3 101,3 101,3 Hrubý provozní přebytek m ld. Kč 405 457 442 432 416 471 449 438 st.obd.př.r.=100 102,9 103,9 102,8 99,3 102,6 103,1 101,6 101,4 30 2. Ceny zboží a služeb Prameny: ČSÚ, propočty MF ČR. Tabulka 2.1: Ceny zboží a služeb ­ roční 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Odhad Predikce Predikce Spotřebitelské ceny průměr roku prům ěr 2005=100 93,7 95,4 95,5 98,2 100,0 102,5 105,4 112,1 113,6 116,0 - průměrná míra inflace růst v % 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1,3 2,1 koncem roku prům ěr 2005=100 94,3 94,8 95,8 98,5 100,6 102,3 107,9 111,8 113,1 115,8 - zvýšení cen v průběhu roku růst v % 4,1 0,6 1,0 2,8 2,2 1,7 5,4 3,6 1,1 2,4 - z toho příspěvek proc. body 2,3 0,7 0,3 1,7 1,9 0,8 2,2 4,3 1,8 2,3 administrativních 1) opatření HICP 2) prům ěr 2005=100 94,7 96,1 96,0 98,4 100,0 102,1 105,1 111,7 113,1 115,4 růst v % 4,5 1,4 -0,1 2,6 1,6 2,1 3,0 6,3 1,2 2,0 Deflátory HDP prům ěr 2000=100 104,9 107,8 108,8 113,8 113,4 114,5 118,6 120,2 122,4 124,5 předch.r.=100 104,9 102,8 100,9 104,5 99,7 100,9 103,6 101,3 101,8 101,8 Hrubé domácí výdaje prům ěr 2000=100 103,1 103,6 104,2 107,8 108,9 111,1 114,2 118,7 120,2 122,5 předch.r.=100 103,1 100,5 100,6 103,5 101,0 102,0 102,8 104,0 101,2 102,0 Spotřeba domácností (vč. NZI) prům ěr 2000=100 103,9 105,2 104,8 108,2 109,1 110,8 113,9 120,3 121,5 123,9 předch.r.=100 103,9 101,2 99,6 103,3 100,8 101,5 102,8 105,6 101,0 101,9 Spotřeba vlády prům ěr 2000=100 104,0 107,8 110,5 118,0 121,5 127,2 133,0 137,5 142,2 146,5 předch.r.=100 104,0 103,7 102,4 106,8 103,0 104,7 104,6 103,4 103,4 103,0 Tvorba fixního kapitálu prům ěr 2000=100 101,0 98,8 99,8 101,5 101,8 102,0 103,6 104,0 104,7 105,4 předch.r.=100 101,0 97,8 101,0 101,8 100,2 100,3 101,5 100,4 100,7 100,7 Vývoz zboží a služeb prům ěr 2000=100 99,7 94,2 94,3 96,9 94,7 93,5 93,5 87,0 87,5 86,7 předch.r.=100 99,7 94,5 100,1 102,7 97,8 98,7 100,0 93,1 100,5 99,2 Dovoz zboží a služeb prům ěr 2000=100 97,4 89,2 88,8 90,0 89,5 89,4 88,4 84,3 84,0 83,4 předch.r.=100 97,4 91,6 99,6 101,3 99,5 99,9 98,8 95,4 99,6 99,3 Směnné relace prům ěr 2000=100 102,4 105,6 106,2 107,6 105,8 104,5 105,8 103,2 104,1 104,0 předch.r.=100 102,4 103,2 100,5 101,4 98,3 98,8 101,2 97,5 100,9 99,9 1) Změna regulovaných maximálních nebo věcně usměrňovaných cen a nepřímých daní. 2) HICP ­ harmonizovaný index spotřebitelských cen. Slouží mimo jiné k posouzení cenové stability podle Maastrichtských kritérií. Tabulka 2.2: Ceny zboží a služeb ­ čtvrtletní 2008 2009 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce Predikce Predikce Spotřebitelské ceny prům ěr 2005=100 111,3 112,1 112,9 112,2 113,5 113,7 113,9 113,3 st.obd.p.r.=100 107,4 106,8 106,6 104,7 102,0 101,4 100,9 100,9 HICP prům ěr 2005=100 111,1 111,8 112,3 111,7 113,1 113,3 113,2 112,6 st.obd.p.r.=100 107,5 106,7 106,4 104,4 101,8 101,4 100,8 100,8 Deflátor HDP prům ěr 2000=100 120,3 120,0 120,1 120,5 121,8 122,6 123,2 121,9 st.obd.p.r.=100 102,7 101,5 101,0 100,4 101,2 102,2 102,6 101,2 Deflátor hrubých domácích výdajů prům ěr 2000=100 117,0 118,1 119,0 120,6 118,9 119,4 120,2 122,1 st.obd.p.r.=100 104,4 103,9 103,9 103,9 101,6 101,1 101,0 101,2 Směnné relace prům ěr 2000=100 105,2 103,8 102,6 101,1 104,7 105,2 105,0 101,4 st.obd.p.r.=100 98,8 98,0 97,2 96,1 99,5 101,4 102,3 100,3 2 Ceny zboží a služeb 31 Graf 2.1: Spotřebitelské ceny v % 6,3 2,8 2,1 4,7 3,9 1,8 0,1 1,9 2,8 2,5 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 6,5 7,0 7,5 8,0 1/99 7 1/00 7 1/01 7 1/02 7 1/03 7 1/04 7 1/05 7 1/06 7 1/07 7 1/08 7 1/09 7 1/10 7 inflační cíl ČNB klouzavá míra inflace růst proti stejnému měsíci předch.r. Predikce Graf 2.2: Spotřebitelské ceny rozklad meziročního růstu spotřebitelských cen, procentní body -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 1/04 4 7 10 1/05 4 7 10 1/06 4 7 10 1/07 4 7 10 1/08 4 7 10 1/09 4 7 10 Ostatní Doprava (bez spotř.daní) Potraviny (bez DPH) Administrativní opatření CPI celkem Predikce Graf 2.3: HICP a Maastrichtské kriterium inflace klouzavá míra inflace z HICP 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 6,5 7,0 5 9 1/05 5 9 1/06 5 9 1/07 5 9 1/08 5 9 1/09 5 9 HICP v ČR Maastrichtské kritérium Predikce 2 Ceny zboží a služeb 32 Graf 2.4: Indikátory spotřebitelských cen meziroční růsty cen v % -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 6,5 7,0 7,5 8,0 I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Index spotřebitelských cen HICP Deflátor spotřeby domácností Predikce Graf 2.5: Deflátor HDP meziroční indexy deflátoru domácího konečného užití a směnných relací, sopr = 100 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Deflátor HDP Směnné relace Deflátor hrubých domácích výdajů Predikce Graf 2.6: Směnné relace sopr = 100 90 92 94 96 98 100 102 104 106 108 I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Deflátor vývozu zboží a služeb Deflátor dovozu zboží a služeb Směnné relace Predikce 33 3. Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Tabulka 3.1: Zaměstnanost ­ roční 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Od ha d Predikce Predikce Výběrové š etření pracovních s il - ČS Ú: Zaměs tnanos t 1 ) p rům ěr v tis.o so b 4728 4765 4733 4707 4764 4828 4922 4998 4981 4943 p řed ch .r.=1 0 0 100,4 (100,8) 99,3 99,4 101,2 101,3 101,9 101,5 99,7 99,2 - zaměs tnanci 2 ) p rům ěr v tis.o so b 4014 4002 3922 3914 4001 4048 4125 4191 4167 4123 p řed ch .r.=1 0 0 100,2 (99,7) 98,0 99,8 102,2 101,2 101,9 101,6 99,4 98,9 - podnik atelé 3 ) p rům ěr v tis.o so b 714 763 811 792 763 780 797 807 815 821 p řed ch .r.=1 0 0 100,8 (106,8) 106,4 97,6 96,3 102,2 102,2 101,2 101,0 100,7 Nezaměs tnanos t p rům ěr v tis.o so b 418 374 399 426 410 371 276 231 271 309 Míra nezaměs tnanos ti p rů m ěr v % 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 5,2 5,9 Pracovní s íla p rům ěr v tis.o so b 5146 5139 5132 5133 5174 5199 5198 5229 5252 5252 p řed ch .r.=1 0 0 99,7 99,9 99,9 100,0 100,8 100,5 100,0 100,6 100,4 100,0 Populace ve věk u 15 - 64 let p rům ěr v tis.o so b 7165 7183 7214 7247 7270 7307 7347 7409 7428 7431 p řed ch .r.=1 0 0 100,4 100,3 100,4 100,4 100,3 100,5 100,5 100,9 100,3 100,0 Zaměs tnanos t / Populace 15 - 64 p rů m ěr v % 66,0 66,3 65,6 64,9 65,5 66,1 67,0 67,5 67,1 66,5 Míra zaměs tnanos ti 15 - 64 let 4 ) p rů m ěr v % 65,2 65,6 64,9 64,2 64,8 65,3 66,1 66,5 66,2 65,7 Prac.s íla / Populace 15 - 64 p rů m ěr v % 71,8 71,5 71,1 70,8 71,2 71,2 70,8 70,6 70,7 70,7 Míra ek on.ak tivity 15 - 64 let 5 ) p rů m ěr v % 71,0 70,8 70,4 70,1 70,4 70,3 69,8 69,6 69,8 69,8 Národní účty - ČS Ú: Zaměs tnanos t (domácí k oncept) 6 ) p rům ěr v tis.o so b 4963 4991 4923 4940 4992 5072 5207 5308 5290 5249 p řed ch .r.=1 0 0 100,5 100,6 98,7 100,3 101,0 101,6 102,7 101,9 99,7 99,2 Odpracované hodiny m ld . 9,75 9,70 9,58 9,65 9,81 9,96 10,16 10,32 10,16 10,12 p řed ch .r.=1 0 0 96,0 99,5 98,7 100,8 101,6 101,5 102,0 101,6 98,4 99,6 Odpracované hodiny / zaměs tnanos t h od in y 1965 1944 1945 1954 1965 1963 1950 1944 1920 1928 p řed ch .r.=1 0 0 95,6 98,9 100,1 100,4 100,6 99,9 99,4 99,7 98,8 100,4 Regis trovaná nezaměs tnanos t - MPS V: Nezaměs tnanos t p rům ěr v tis.o so b 443,8 477,5 521,6 537,4 514,3 474,8 392,8 324,6 374 419 Míra nezaměs tnanos ti 7 ) p rů m ěr v % 8,54 9,16 9,90 10,24 9,79 . . . . . p rů m ěr v % . . . 9,2 8,97 8,13 6,62 5,44 6,3 7,0 Regis trovaní zahraniční pracovníci - MPS V, MPO Celk em p rům ěr v tis.o so b 166,7 167,6 163,2 169,4 195,2 233,2 276,2 343,5 . . p řed ch .r.=1 0 0 107,5 100,5 97,4 103,8 115,3 119,4 118,5 124,4 . . - zaměs tnanci p rům ěr v tis.o so b 105,1 106,0 102,3 106,1 131,2 165,5 209,7 270,2 . . p řed ch .r.=1 0 0 109,8 100,9 96,5 103,7 123,7 126,1 126,7 128,8 . . - podnik atelé p rům ěr v tis.o so b 61,7 61,6 60,9 63,3 64,0 67,7 66,5 73,3 . . p řed ch .r.=1 0 0 103,8 99,9 98,9 103,9 101,2 105,7 98,2 110,2 . . U ukazatelů Výběrového šetření pracovních sil nejsou data za rok 2001 srovnatelná s následujícími roky vlivem harmonizace dotazníku se standardem Eurostatu. Rozdíly mezi nezaměstnaností podle VŠPS a podle registrace na úřadech práce vyplývají jednak z odlišné definice obou ukazatelů a jednak ze způsobu šetření VŠPS, který pravděpodobně systémově snižuje vykazovaný počet nezaměstnaných (pořadí otázek v dotazníku, struktura non-response). 1) Zaměstnaní s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). 2) Včetně členů produkčních družstev. 3) Včetně pomáhajících rodinných příslušníků. 4) Na rozdíl od předchozího ukazatele nezahrnuje zaměstnané nad 64 let. 5) Na rozdíl od předchozího ukazatele nezahrnuje pracovní sílu nad 64 let 6) Oproti VŠPS zahrnuje navíc i odhady zaměstnanosti v šedé ekonomice, zaměstnanosti cizinců ­ nerezidentů (zejména pendlerů) či v zemědělském samozásobení apod. 7) V prvním řádku podle ,,staré" metodiky, ve druhém řádku podle ,,nové" metodiky. 3 Trh práce 34 Tabulka 3.2: Zaměstnanost ­ čtvrtletní 20 0 8 2 0 09 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 O dhad Predik ce Predik ce Predik ce Predik ce Výběrové š etření pracovních s il - ČS Ú: Zaměs tnanos t p rů m ěr v tis.o so b 4 9 58 5 00 3 50 1 4 5 0 16 4 96 2 49 9 2 4 9 90 4 98 0 st.o b d .p .r.=1 0 0 101,9 101,8 101,5 101,0 100,1 99,8 99,5 99,3 - zaměs tnanci p rů m ěr v tis.o so b 4 1 61 4 19 5 42 0 6 4 2 03 4 14 9 41 7 8 4 1 76 4 16 5 st.o b d .p .r.=1 0 0 102,0 101,9 101,7 100,8 99,7 99,6 99,3 99,1 - podnik atelé p rů m ěr v tis.o so b 79 7 8 08 8 08 81 3 8 1 4 8 14 81 5 8 1 6 st.o b d .p .r.=1 0 0 101,3 101,6 100,3 101,8 102,1 100,8 100,8 100,3 Nezaměs tnanos t p rů m ěr v tis.o so b 24 5 2 20 2 24 23 5 2 5 8 2 59 27 6 2 9 0 Míra nezaměs tnanos ti p rů m ěr v % 4,7 4 ,2 4 ,3 4,5 4 ,9 4 ,9 5,2 5 ,5 Pracovní s íla p rů m ěr v tis.o so b 5 2 03 5 22 3 52 3 8 5 2 51 5 22 0 52 5 1 5 2 67 5 27 0 st.o b d .p .r.=1 0 0 100,5 100,7 100,6 100,6 100,3 100,5 100,5 100,4 Populace ve věk u 1 5 - 6 4 let p rů m ěr v tis.o so b 7 3 97 7 40 6 74 1 3 7 4 22 7 42 5 74 2 7 7 4 30 7 43 2 p řed ch .r.=1 0 0 100,9 100,8 100,9 100,8 100,4 100,3 100,2 100,1 Zaměs tnanos t / Populace 1 5 - 6 4 p rů m ěr v % 6 7 ,0 6 7,6 67 ,6 6 7 ,6 6 6,8 6 7,2 6 7 ,2 6 7,0 m eziro čn í p řírů stek 0,6 0,6 0,4 0,1 -0,2 -0,3 -0,5 -0,6 Míra zaměs tnanos ti 15 - 6 4 let 1 ) p rů m ěr v % 6 6 ,1 6 6,6 66 ,7 6 6 ,7 6 6,0 6 6,3 6 6 ,3 6 6,2 m eziro čn í p řírů stek 0,6 0,6 0,4 0,2 -0,2 -0,3 -0,4 -0,5 Prac.s íla / Populace 15 - 6 4 p rů m ěr v % 7 0 ,3 7 0,5 70 ,7 7 0 ,7 7 0,3 7 0,7 7 0 ,9 7 0,9 m eziro čn í p řírů stek -0,3 -0,1 -0,2 -0,1 0,0 0,2 0,2 0,2 Míra ek on.ak tivity 1 5 - 64 let 2 ) p rů m ěr v % 6 9 ,4 6 9,6 69 ,7 6 9 ,8 6 9,4 6 9,8 7 0 ,0 7 0,1 m eziro čn í p řírů stek -0,4 -0,1 -0,2 -0,1 0,0 0,2 0,3 0,2 Národní účty - ČS Ú: Zaměs tnanos t (domácí k oncept) p rů m ěr v tis.o so b 5 2 78 5 31 6 53 2 7 5 3 10 5 28 2 53 0 5 5 3 01 5 27 2 p řed ch .r.=1 0 0 102,6 102,3 101,9 101,0 100,1 99,8 99,5 99,3 O dpracované hodiny m ld . 2 ,61 2 ,6 7 2,4 8 2 ,57 2 ,5 8 2 ,6 3 2 ,43 2 ,5 2 p řed ch .r.=1 0 0 100,3 102,5 104,0 99,9 99,1 98,8 97,9 98,0 O dpracované hodiny / zaměs tnanos t h o d in y 49 4 5 02 4 65 48 4 4 8 9 4 97 45 8 4 7 7 p řed ch .r.=1 0 0 97,7 100,2 102,1 98,9 99,0 99,0 98,4 98,7 Regis trovaná nezaměs tnanos t - MPS V: Počet nezaměs tnaných p rů m ěr v tis.o so b 3 55 ,1 31 1 ,9 3 0 9,5 3 21 ,8 3 6 9 3 60 37 5 3 9 0 Míra nezaměs tnanos ti p rů m ěr v % 5 ,95 5 ,1 9 5,2 4 5 ,39 6 ,2 6 ,0 6,3 6 ,5 Regis trovaní zahraniční pracovníci - MPS V, MPO Celk em p rů m ěr v tis.o so b 3 15 ,7 33 7 ,1 3 5 5,1 3 65 ,9 . . . . p řed ch .r.=1 0 0 125,2 126,5 125,5 120,7 . . . . - zaměs tnanci 3 ) p rů m ěr v tis.o so b 2 45 ,8 26 4 ,9 2 8 0,5 2 89 ,6 . . . . p řed ch .r.=1 0 0 131,7 131,7 129,8 123,2 . . . . - podnik atelé 4 ) p rů m ěr v tis.o so b 6 9 ,9 7 2,2 74 ,5 7 6 ,4 . . . . p řed ch .r.=1 0 0 106,7 110,3 111,8 112,0 . . . . 1) Na rozdíl od předchozího ukazatele nezahrnuje zaměstnané nad 64 let. 2) Na rozdíl od předchozího ukazatele nezahrnuje pracovní sílu nad 64 let. 3) Vážený aritmetický průměr počátečního, průběžných a koncového stavu. 4) Prostý aritmetický průměr počátečního a koncového stavu. Graf 3.1: Poměr pracovní síly a zaměstnanosti na počtu obyvatel ve věkové skupině 15-64 let (v %) 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Poměr pracovní síly k populaci 15 - 64 let Poměr zaměstnanosti k populaci 15 - 64 let Predikce Časová řada míry zaměstnanosti mezi roky 2001 a 2002 není metodicky konzistentní. Blíže viz pozn. u tab. 3.1. 3 Trh práce 35 Graf 3.2: Nezaměstnanost čtvrtletní průměry,v tis. osob, v % (pravá osa) 0 60 120 180 240 300 360 420 480 540 600 I/92 I/93 I/94 I/95 I/96 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Počet nezaměstnaných registr. Míra nezaměstnanosti registr. (pr. osa) Míra nezaměstnanosti - VŠPS (pr. osa) Predikce Graf 3.3: Ekonomický výkon a nezaměstnanost meziroční přírůstky reálného HDP v % a registrované nezaměstnanosti v tis. osob -125 -100 -75 -50 -25 0 25 50 75 100 125 150 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 Nezaměstnaní (MPSV) Růst HDP s.c. (pravá osa) Predikce Tabulka 3.3: Trh práce - analytické ukazatele 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Odhad Predikce Predikce Náhrady na 1 zaměstnance: 1) - nominální předch.r.=100 108,1 107,3 108,2 106,7 104,6 106,7 107,3 105,8 104,1 105,8 - reálné 2) předch.r.=100 103,3 105,4 108,1 103,8 102,6 104,1 104,3 99,4 102,8 103,6 Průměrná hrubá měsíční mzda 3) - nominální Kč 14 793 15 866 16 917 18 041 18 992 20 219 21 694 23 400 24 600 26 200 předch.r.=100 108,7 107,3 106,6 106,6 105,3 106,5 107,3 107,9 105,1 106,4 - reálná Kč 2005 15 788 16 632 17 716 18 377 18 992 19 719 20 573 20 900 21 700 22 600 předch.r.=100 103,8 105,4 106,5 103,7 103,3 103,8 104,3 101,5 103,8 104,2 Produktivita práce předch.r.=100 102,1 101,1 104,3 105,1 105,0 105,4 103,9 102,5 101,7 102,9 Jednotkové náklady práce 4) předch.r.=100 105,9 106,1 103,8 101,5 99,5 101,3 103,2 103,2 102,4 102,8 Náhrady zaměstnancům / HDP % 42,3 43,2 43,8 42,7 43,1 43,1 42,9 43,8 43,9 44,2 1) Náhrady zaměstnancům (domácí koncept) na 1 zaměstnance podle VŠPS. 2) Deflováno indexem spotřebitelských cen. 3) Zahrnuje pouze subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci a všechny organizace nepodnikatelské sféry. Predikované údaje jsou zaokrouhleny na stovky Kč. 4) Podíl nominálních náhrad na 1 zaměstnance a reálné produktivity práce. 3 Trh práce 36 Graf 3.4: Jednotkové náklady práce (domácí koncept), sopr = 100 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Jednotkové náklady práce Deflátor HDP Predikce Graf 3.5: Průměrná mzda ­ nominální sopr = 100 3 4 5 6 7 8 9 10 11 I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Mzdy (domácí koncept) na zaměstnance Průměrná měsíční mzda - podniková metoda Predikce Graf 3.6: Podíl bankovních úvěrů domácnostem na HDP z ročních klouzavých úhrnů, v % 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III Ostatní Spotřebitelské úvěry Úvěry na bydlení Úvěry domácnostem celkem 3 Trh práce 37 Tabulka 3.4: Účet domácností 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 2 0 0 8 2 0 0 9 2 0 1 0 O d h a d P red ikce P red ikce B ěžné příjmy Náhrady zaměs tnancům m ld . Kč 9 8 2 1 0 4 9 1 1 2 0 1 1 8 6 1 2 7 3 1 3 7 4 1 4 9 7 1 5 9 4 1 6 5 1 1 7 2 9 p řed ch .r.=1 0 0 107,9 106,8 106,8 105,9 107,3 107,9 108,9 106,5 103,6 104,7 Hrubý s míš ený důchod 1 ) m ld . Kč 3 9 1 3 9 5 4 2 5 4 4 9 4 4 6 4 6 9 4 9 5 5 1 7 5 3 5 5 6 1 p řed ch .r.=1 0 0 104,4 101,2 107,5 105,7 99,4 105,2 105,5 104,4 103,5 105,0 P řijaté důchody z vlas tnictví 2 ) m ld . Kč 1 0 3 9 8 9 7 1 0 9 1 2 0 1 3 7 1 5 7 1 7 7 1 8 8 2 0 1 p řed ch .r.=1 0 0 101,6 94,9 98,9 112,7 109,6 113,9 114,7 113,0 106,0 107,0 S ociální dávk y m ld . Kč 2 9 0 3 1 3 3 2 4 3 6 9 3 8 6 4 1 9 4 6 6 4 8 8 5 1 4 5 3 6 p řed ch .r.=1 0 0 104,6 108,0 103,6 . 104,6 108,7 111,2 104,6 105,5 104,2 O s tatní přijaté běžné trans fery 3 ) m ld . Kč 7 9 8 5 9 1 9 3 1 0 3 1 1 3 1 2 0 1 3 4 1 4 2 1 5 1 p řed ch .r.=1 0 0 91,2 107,8 106,8 102,9 110,1 109,9 106,4 111,8 106,0 106,0 B ěžné výdaje P lacené důchody z vlas tnictví 4 ) m ld . Kč 1 5 1 3 1 9 2 1 2 0 2 5 3 7 4 0 4 4 4 9 p řed ch .r.=1 0 0 94,6 82,0 149,0 112,4 94,7 123,3 149,6 108,3 110,0 110,0 B ěžné daně z důchodu a jmění 5 ) m ld . Kč 1 0 6 1 1 5 1 2 8 1 3 8 1 4 0 1 4 0 1 5 6 1 4 5 1 5 0 1 5 8 p řed ch .r.=1 0 0 105,9 108,0 111,9 107,6 101,7 99,8 111,4 92,8 103,8 105,2 S ociální přís pěvk y 6 ) m ld . Kč 3 5 0 3 8 2 4 0 8 4 7 4 5 0 7 5 5 6 6 1 0 6 3 7 6 2 6 6 4 3 p řed ch .r.=1 0 0 106,8 109,2 106,7 . 107,1 109,7 109,6 104,4 98,3 102,7 O s tatní placené běžné trans fery 7 ) m ld . Kč 7 9 8 2 9 3 1 0 0 1 0 9 1 1 5 1 2 7 1 3 5 1 4 1 1 4 7 p řed ch .r.=1 0 0 108,5 103,4 113,7 107,2 109,2 105,9 109,9 106,5 104,5 104,5 Dis ponibilní důchod m ld . Kč 1 2 9 3 1 3 4 8 1 4 0 9 1 4 7 4 1 5 5 1 1 6 7 5 1 8 0 5 1 9 5 3 2 0 6 9 2 1 8 1 p řed ch .r.=1 0 0 105,0 104,3 104,5 104,6 105,3 108,0 107,7 108,2 105,9 105,4 Výdaje na k onečnou s potřebu m ld . Kč 1 2 0 7 1 2 4 8 1 3 1 7 1 3 9 9 1 4 4 3 1 5 4 3 1 6 6 9 1 8 1 5 1 8 9 2 1 9 8 6 p řed ch .r.=1 0 0 106,4 103,4 105,6 106,2 103,1 107,0 108,2 108,7 104,2 105,0 Změny čis tého podílu v penzijních fondech 8 ) m ld . Kč 9 1 1 1 3 1 7 1 9 2 3 2 6 2 5 2 7 2 9 Hrubé ús pory m ld . Kč 9 6 1 1 2 1 0 5 9 2 1 2 8 1 5 6 1 6 2 1 6 3 2 0 3 2 2 4 Kapitálové trans fery (příjem (-) / výdaj (+)) m ld . Kč -1 7 -3 6 -2 1 -2 3 -2 5 -2 3 -2 3 -3 8 -2 4 -2 4 Tvorba hrubého k apitálu m ld . Kč 1 2 1 1 2 9 1 2 2 1 3 2 1 3 6 1 5 3 1 8 7 1 9 4 1 9 8 2 0 8 p řed ch .r.=1 0 0 102,7 106,8 94,9 107,8 102,6 112,6 122,3 103,9 102,0 105,0 Změna finančních ak tiv a pas iv m ld . Kč -5 2 3 6 -1 8 2 0 2 5 -3 -8 2 9 4 0 Dis ponibilní důchod reálný 9 ) m ld . Kč 2 0 0 0 1380 1414 1475 1501 1551 1634 1712 1741 1821 1880 p řed ch .r.=1 0 0 1 0 0 ,3 1 0 2 ,4 1 0 4 ,4 1 0 1 ,8 1 0 3 ,3 1 0 5 ,3 1 0 4 ,8 1 0 1 ,7 1 0 4 ,6 1 0 3 ,3 Míra hrubých ús por 1 0 ) % 7 ,4 8 ,3 7 ,4 6 ,2 8 ,2 9 ,3 9 ,0 8 ,3 9 ,8 1 0 ,3 1) Smíšený důchod drobných podnikatelů, který je souhrnem důchodu z podnikání (zisku) a důchodu z jejich pracovní činnosti pro vlastní podnik. 2) Přijaté úroky, dividendy, důchody z půdy, čerpání podnikatelského důchodu, důchodu z rozděleného zisku apod. 3) Náhrady z neživotního pojištění, soukromé mezinárodní transfery, výhry v sázkách a loteriích, státní příspěvky na stavební spoření apod. 4) Placené úroky. 5) Daň z příjmu, daň z převodu nemovitostí, místní poplatky a používání dálnic. 6) Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění, penzijní připojištění a zákonné úrazové pojištění placené zaměstnavatelem i zaměstnancem a tzv. imputované příspěvky (nenávratné sociální výpomoci poskytnuté zaměstnavatelem). 7) Čisté pojistné na neživotní pojištění, soukromé mezinárodní transfery, pokuty ve správním a blokovém řízení, sázky apod. 8) Rozdíl mezi přijatým pojistným a vyplacenými důchody. 9) Deflováno indexem spotřebitelských cen. 10) Podíl hrubých úspor na disponibilním důchodu. Graf 3.7: Míra hrubých úspor domácností v % disponibilního důchodu 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III centrovaný klouzavý průměr 38 4. Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka 4.1: Směnné kurzy ­ roční 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Odhad Predikce Predikce Výhled S měnné k urzy nominální: CZK / EUR roční prům ěr 30,81 31,84 31,90 29,78 28,34 27,76 24,96 25,6 24,7 23,8 index zhodnocení před ch.r.=100 110,6 96,8 99,8 107,1 105,1 102,1 111,2 97,3 103,7 103,7 CZK / US D roční prům ěr 32,74 28,23 25,70 23,95 22,61 20,31 17,06 19,6 20,1 19,9 index zhodnocení před ch.r.=100 116,2 116,0 109,8 107,3 105,9 111,3 119,0 87,3 97,4 101,1 NEER 1 ) rům ěr 2005=100 94,3 94,0 94,4 100,0 104,8 106,8 118 114 118 122 index zhodnocení před ch.r.=100 111,7 99,7 100,4 105,9 104,8 101,8 110,9 96,6 102,9 103,4 Reálný s měnný k urz 2 ) vůči EA-12 rům ěr 2005=100 97,5 93,2 95,5 100,0 104,0 107,6 119 115 119 124 index zhodnocení před ch.r.=100 110,9 95,6 102,4 104,7 104,0 103,4 110,3 97,0 103,7 104,2 1) Nominální efektivní směnný kurz ­ index agregující směnné kurzy na základě vah zahraničního obchodu. 2) Index popisuje meziroční reálné zhodnocení CZK proti EUR, deflováno deflátory HDP. Tabulka 4.2: Směnné kurzy ­ čtvrtletní 2008 2009 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce Predikce Predikce S měnné k urzy nominální: CZK / EUR 25,56 24,83 24,09 25,34 26,0 25,8 25,5 25,3 index zhodnocení st.obd.p.r.=100 109,7 113,9 115,9 105,9 98,3 96,4 94,4 100,2 CZK / US D 17,08 15,89 16,05 19,25 19,3 19,5 19,7 19,8 index zhodnocení st.obd.p.r.=100 125,3 132,0 126,7 96,3 88,7 81,7 81,7 97,0 Nominální efek tivní s měnný k urz prům ěr 2005=100 116,4 119,4 121,9 116 113 114 115 116 index zhodnocení st.obd.p.r.=100 110,4 114,1 115,0 104,5 97,3 95,5 94,2 99,8 Reálný s měnný k urz vůči EA-12 prům ěr 2005 = 100 117,1 119,3 122,4 116 114 115 116 115 index zhodnocení st.obd.p.r.=100 110,3 113,0 114,4 103,9 97,5 96,5 94,8 99,3 Graf 4.1: Nominální směnné kurzy čtvrtletní průměry, průměr 2005=100 (pravá osa) 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 I/91 I/92 I/93 I/94 I/95 I/96 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 58 65 72 79 86 93 100 107 114 121 128 135 142 149 CZK / EUR (ECU) CZK / USD Nom.efektivní směnný kurz (pravá osa) Predikce 4 Vztahy k zahraničí 39 Graf 4.2: Reálný směnný kurz vůči EA-12 čtvrtletní průměry, deflováno deflátory HDP, růst indexů indikuje reálné zhodnocení, průměr 2005=100 60 70 80 90 100 110 120 130 I/95 III I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Reálný kurz vůči EA-12 Exponenciální trend Predikce Graf 4.3: Reálný směnný kurz vůči EA-12 rozklad meziročního přírůstku na příspěvek nominálního kurzu a cenového diferenciálu deflátorů HDP, růst indikuje reálné zhodnocení, procentní body -15 -12 -9 -6 -3 0 3 6 9 12 15 18 I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Příspěvek nominálního kurzu Příspěvek diferenciálu deflátorů HDP Dlouhodobý trend (95Q1-08Q3) Přírůstek reálného kurzu Predikce 4 Vztahy k zahraničí 40 Tabulka 4.3: Platební bilance ­ roční 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Odhad Predikce Predikce Vývoz zboží (fob) m ld. Kč 1270 1254 1371 1723 1869 2145 2479 2498 2470 2540 předch.r.=100 113,2 98,8 109,3 125,7 108,5 114,8 115,6 100,8 98,9 102,8 Dovoz zboží (fob) 1 ) m ld. Kč 1386 1326 1441 1736 1809 2079 2359 2385 2365 2442 předch.r.=100 111,6 95,6 108,7 . 104,2 114,9 113,4 101,1 99,2 103,2 Obchodní bilance 2 ) m ld. Kč -117 -71 -70 -13 59 65 121 113 105 98 z toho: - minerální paliva (SITC 3) 3 ) m ld. Kč -88 -64 -68 -72 -110 -139 -124 -164 -95 -117 - os tatní 3 ) m ld. Kč -29 -7 -1 46 149 179 212 243 167 181 - rozdíl mezi dovozem cif a fob m ld. Kč . . . 13 21 25 33 34 33 34 Vývoz služeb m ld. Kč 270 231 219 247 282 314 347 371 390 412 předch.r.=100 101,8 85,7 94,8 . 114,3 111,2 110,4 107,0 105,0 105,8 Dovoz služeb m ld. Kč 212 209 206 231 245 268 290 292 304 317 předch.r.=100 100,7 98,9 98,4 . 106,5 109,0 108,3 100,7 104,0 104,5 B ilance s lužeb m ld. Kč 58 22 13 17 37 46 57 79 86 95 B ilance výnos ů m ld. Kč -84 -116 -120 -157 -143 -181 -222 -297 -287 -292 z toho: - náhrady zaměs tnancům m ld. Kč -17 -18 -17 -16 -11 -13 -20 -35 -35 -36 - inves tiční výnos y m ld. Kč -66 -97 -103 -141 -132 -168 -202 -262 -252 -256 B ilance převodů m ld. Kč 18 29 16 6 7 -13 -18 -1 28 32 B ěžný účet m ld. Kč -124 -136 -161 -147 -40 -82 -63 -106 -68 -67 Kapitálový účet m ld. Kč 0 0 0 -14 5 8 20 40 52 58 Finanční účet m ld. Kč 173 348 157 177 155 92 94 . . . - přímé zahraniční inves tice m ld. Kč 208 271 54 102 280 90 158 . . . - portfoliové investice m ld. Kč 35 -47 -36 53 -81 -27 -53 . . . - os tatní inves tice 4 ) m ld. Kč -70 124 139 23 -44 29 -11 . . . Změna devizových rezerv m ld. Kč 67 217 13 7 93 2 16 . . . Zahraniční zadluženos t 5 ) m ld. Kč 811 813 895 1012 1142 1194 1349 1549 1637 1680 Obchodní bilance / HDP 2 ) % -5,0 -2,9 -2,7 -0,5 2,0 2,0 3,4 3,0 2,7 2,5 B ěžný účet / HDP % -5,3 -5,5 -6,2 -5,2 -1,3 -2,6 -1,8 -2,8 -1,8 -1,7 Finanční účet / HDP % 7,3 14,1 6,1 6,3 5,2 2,9 2,7 . . Zahr. zadluženos t / HDP 6 ) % 34,5 33,0 34,7 35,9 38,3 37,1 38,2 42 43 42 1) V metodice fob (v cenách na hranici vyvážející země) od května 2004 2) Dovoz v metodice fob od května 2004 3) Dovoz v metodice cif (v cenách na hranici ČR včetně nákladů na přepravu a pojištění) 4) Včetně derivátů 5) Zahraniční zadluženost je sumou devizových a korunových pasiv bankovní soustavy (vč. ČNB), podnikové sféry a vlády vůči nerezidentům. 6) Podíl zahraniční zadluženosti v Kč koncem roku na HDP v Kč vytvořeném v průběhu roku. 4 Vztahy k zahraničí 41 Tabulka 4.4: Platební bilance ­ čtvrtletní 2008 2009 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce Predikce Predikce Vývoz zboží (fob) m ld. Kč 639 652 602 605 629 648 603 591 st.obd.p.r.=100 106,2 106,0 99,5 92,0 98,5 99,3 100,1 97,6 Dovoz zboží (fob) m ld. Kč 597 612 574 602 600 606 568 590 st.obd.p.r.=100 107,4 104,1 98,3 95,4 100,6 99,1 99,0 98,1 Obchodní bilance m ld. Kč 42 40 28 3 29 41 34 1 - minerální paliva (SITC 3) 1) m ld. Kč -39 -42 -41 -43 -29 -24 -21 -21 - os tatní 1 ) m ld. Kč 73 73 61 37 52 55 46 13 - rozdíl mezi dovozem cif a fob m ld. Kč 7 9 8 10 5 10 9 9 Vývoz s lužeb m ld. Kč 88 96 94 93 93 101 99 97 st.obd.p.r.=100 118,3 108,9 101,2 102,0 105,0 105,0 105,0 105,0 Dovoz s lužeb m ld. Kč 64 74 75 79 67 77 78 82 st.obd.p.r.=100 102,4 104,8 97,4 99,0 104,0 104,0 104,0 104,0 B ilance s lužeb m ld. Kč 24 22 19 13 26 24 21 15 B ilance výnos ů m ld. Kč -38 -122 -72 -65 -38 -112 -72 -65 - náhrady zaměs tnancům m ld. Kč -6 -8 -10 -11 -6 -8 -10 -11 - inves tiční výnos y m ld. Kč -32 -114 -62 -55 -32 -104 -62 -55 B ilance převodů m ld. Kč 1 2 -7 3 7 7 7 7 B ěžný účet m ld. Kč 29 -58 -32 -46 23 -40 -10 -43 Kapitálový účet m ld. Kč 7 13 2 18 10 20 1 21 Finanční účet m ld. Kč -7 68 50 . . . . . - přímé zahraniční inves tice m ld. Kč 22 55 44 . . . . . - portfoliové inves tice m ld. Kč -13 39 8 . . . . . - os tatní inves tice m ld. Kč -16 -26 -2 . . . . . Změna devizových rezerv m ld. Kč 19 18 1 . . . . . Zahraniční zadluženos t m ld. Kč 1355 1462 1513 1549 1582 1605 1621 1637 1) Dovoz v metodice cif Graf 4.4: Běžný účet platební bilance v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) -10 -9 -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Obchodní bilance Bilance služeb Výnosy a převody Běžný účet Predikce 4 Vztahy k zahraničí 42 Graf 4.5: Obchodní bilance (vývoz fob, dovoz cif) v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) -10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Minerální paliva (SITC 3) Ostatní položky Saldo obchodní bilance Predikce Graf 4.6: Bilance služeb v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) -3 -2 -1 0 1 2 3 4 I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Doprava Ostatní Cestovní ruch Bilance služeb Predikce Graf 4.7: Bilance výnosů v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) -9 -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III Náhrady zaměstnancům Investiční výnosy Bilance výnosů Predikce 4 Vztahy k zahraničí 43 Tabulka 4.5: Rozklad vývozu zboží ­ roční 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Odhad Predikce Predikce HDP 1) prům ěr 2000=100 101,7 102,7 103,7 105,8 108,0 112,3 116,6 119 119 120 předch.r.=100 101,7 101,0 101,0 102,0 102,1 103,9 103,9 102,4 99,8 100,8 Dovozní náročnost 2) prům ěr 2000=100 101,4 101,4 105,9 112,3 118,7 127,9 130,9 133 132 134 předch.r.=100 101,4 100,1 104,4 106,1 105,7 107,7 102,4 101,4 99,7 101,4 Exportní trhy 3) prům ěr 2000=100 103,0 104,2 109,9 118,8 128,2 143,6 152,6 158 158 161 předch.r.=100 103,0 101,1 105,5 108,1 107,9 112,0 106,3 103,8 99,6 102,2 Exportní výkonnost 4) prům ěr 2000=100 110,7 116,0 120,2 136,7 141,4 147,2 160,3 167 165 168 předch.r.=100 110,7 104,8 103,6 113,8 103,4 104,1 108,9 104,5 98,8 101,4 Export reálně prům ěr 2000=100 114,1 120,8 132,0 162,4 181,3 211,4 244,6 265 261 271 předch.r.=100 114,1 105,9 109,3 123,0 111,6 116,6 115,7 108,5 98,4 103,7 Směnný kurz 5) prům ěr 2000=100 95,9 85,9 86,1 85,7 80,9 77,2 75,8 68 71 69 předch.r.=100 95,9 89,6 100,2 99,6 94,3 95,5 98,2 90,2 103,4 97,2 Dosahované ceny na zahr.trzích 6) prům ěr 2000=100 103,6 107,9 107,7 110,4 113,7 117,3 119,3 123 120 122 předch.r.=100 103,6 104,1 99,8 102,5 103,0 103,1 101,8 103,2 97,2 102,0 Deflátor exportu prům ěr 2000=100 99,3 92,7 92,7 94,6 92,0 90,5 90,5 84 85 84 předch.r.=100 99,3 93,3 100,0 102,1 97,2 98,4 99,9 93,0 100,5 99,2 Export nominálně prům ěr 2000=100 113,2 111,9 122,3 153,7 166,7 191,3 221,1 223 221 227 předch.r.=100 113,2 98,8 109,3 125,7 108,5 114,8 115,6 101,0 98,9 102,8 1) Vážený průměr růstu HDP sedmi nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR, jimiž jsou od roku 1998 stabilně Německo, Slovensko, Rakousko, Británie, Polsko, Francie a Itálie. 2) Index podílu reálného dovozu na reálném HDP těchto zemí. 3) Index vyjadřující vážený průměr dovozů zboží. 4) Index vyjadřující změnu podílu ČR na exportních trzích. Tento ukazatel vystihuje konkurenceschopnost českých výrobců na zahraničních trzích. 5) Převrácená hodnota nominálního efektivního směnného kurzu z tabulky 4.1. 6) Index vyjadřující změnu dosahovaných cen na exportních trzích v příslušných měnách. Tabulka 4.6: Rozklad vývozu zboží ­ čtvrtletní 2008 2009 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce Predikce Predikce HDP prům ěr 2000=100 119,2 119,4 119,4 119 119 119 119 119 předch.r.=100 103,5 102,9 102,0 101,1 100,0 99,8 99,7 99,8 Dovozní náročnost prům ěr 2000=100 131,5 132,9 133,3 133 133 132 132 132 předch.r.=100 101,2 101,7 101,9 101,0 100,9 99,6 99,3 99,2 Exportní trhy prům ěr 2000=100 156,8 158,6 159,2 159 158 158 158 158 st.obd.p.r.=100 104,8 104,6 103,9 102,1 100,9 99,4 99,0 99,0 Exportní výkonnost prům ěr 2000=100 169,8 173,2 161,2 166 167 171 159 165 st.obd.p.r.=100 107,5 109,6 104,5 97,0 98,2 98,8 98,8 99,4 Export reálně prům ěr 2000=100 266,3 274,7 256,6 264 264 270 251 259 st.obd.p.r.=100 112,6 114,7 108,5 99,1 99,1 98,2 97,9 98,4 Směnný kurz prům ěr 2000=100 69,5 67,8 66,4 70 71 71 70 70 st.obd.p.r.=100 90,6 87,7 87,0 95,7 102,8 104,7 106,2 100,2 Dosahované ceny na zahr. trzích prům ěr 2000=100 124,1 125,1 126,2 117 120 121 122 116 st.obd.p.r.=100 104,9 105,5 105,5 97,0 96,7 96,6 96,3 99,0 Deflátor exportu prům ěr 2000=100 86,2 84,7 83,7 82 86 86 86 81 st.obd.p.r.=100 95,0 92,5 91,7 92,8 99,4 101,1 102,3 99,2 Export nominálně prům ěr 2000=100 229,5 232,7 214,8 216 226 231 215 211 st.obd.p.r.=100 107,0 106,0 99,5 92,0 98,5 99,3 100,1 97,6 4 Vztahy k zahraničí 44 Graf 4.8: HDP a dovoz zboží partnerských zemí tempa růstu v % -4 -2 0 2 4 6 8 10 12 14 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 -0,4 0,2 0,8 1,4 2,0 2,6 3,2 3,8 4,4 5,0 Růst exp.trhů (levá osa) Váž.průměr růstu HDP (pravá osa) Predikce Graf 4.9: Vývoz zboží reálně rozklad meziročního růstu v % -9 -6 -3 0 3 6 9 12 15 18 21 24 27 30 33 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 Exp.výkonnost Růst exp.trhů Vývoz zboží s.c. Predikce Graf 4.10: Deflátor vývozu zboží rozklad meziročního růstu v % -15 -12 -9 -6 -3 0 3 6 9 12 15 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 Dosahované ceny Směnný kurz Deflátor Predikce 4 Vztahy k zahraničí 45 Tabulka 4.7: Úspory a investice ­ roční 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Odhad Predikce Predikce Tvorba hrubého kapitálu % HDP 29,5 28,6 27,2 27,5 25,7 26,5 26,5 25,0 24,6 24,3 - fixní kapitál % HDP 28,0 27,5 26,7 25,8 24,9 24,6 24,3 24,2 23,5 23,3 - změna zásob a rezerv % HDP 1,5 1,1 0,5 1,7 0,8 1,9 2,2 0,8 1,0 1,0 - vládní sektor % HDP 3,6 3,9 4,4 4,7 4,9 5,0 4,9 5,3 5,9 6,4 - domácnosti % HDP 5,1 5,2 4,8 4,7 4,5 4,7 5,3 5,2 5,2 5,2 - nefinanční a finační sektor % HDP 20,8 19,4 18,1 18,1 16,3 16,7 16,4 14,5 13,5 12,7 Hrubé národní úspory % HDP 24,2 22,4 20,7 22,0 23,9 24,3 25,0 22,1 22,8 22,6 - vládní sektor % HDP 2,7 2,0 1,4 4,0 3,5 3,6 4,3 4,2 4,1 4,2 - domácnosti % HDP 4,1 4,5 4,1 3,3 4,3 4,8 4,6 4,4 5,3 5,6 - nefinanční a finační sektor % HDP 17,5 15,9 15,2 14,7 16,1 15,8 16,1 13,5 13,4 12,8 Finanční bilance - vládní sektor % HDP -0,9 -1,9 -2,9 -0,7 -1,3 -1,4 -0,5 -1,1 -1,8 -2,2 - domácnosti % HDP -1,1 -0,7 -0,7 -1,4 -0,3 0,1 -0,7 -0,8 0,1 0,4 - nefinanční a finační sektor % HDP -3,3 -3,5 -2,9 -3,4 -0,1 -0,9 -0,3 -1,0 -0,1 0,1 - metodologická diference 1) % HDP 0,0 0,6 0,3 0,2 0,4 -0,3 -0,3 0,0 0,0 0,0 Běžný účet platební bilance % HDP -5,3 -5,5 -6,2 -5,2 -1,3 -2,6 -1,8 -2,8 -1,8 -1,7 1) Diference mezi saldem běžných transakcí se zahraničím v pojetí národních účtů a běžným účtem v pojetí statistiky platební bilance. Graf 4.11: Hrubé národní úspory a spotřeba v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 I/96 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 Hrubé národní úspory / HDP Spotřeba / HDP (pr.osa) Predikce Graf 4.12: Finanční bilance sektorů rozdíl úspor a investic v jednotlivých sektorech, v % HDP -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Finanční a nefinanční sektor Vláda Domácnosti Běžný účet plat. bilance Predikce Pozn.: Rozdíl mezi součtem finančních bilancí a běžným účtem je způsoben metodologickou diferencí mezi národními účty a statistikou platební bilance. 46 5. Demografie Prameny: ČSÚ, ČSSZ, propočty MF ČR Tabulka 5.1: Demografie v tis. osob koncem roku 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Odhad Predikce Predikce Výhled Počet obyvatel 10 203 10 211 10 221 10 251 10 287 10 381 10 450 10 504 10 549 10 588 předch.r.=100 100,0 100,1 100,1 100,3 100,4 100,9 100,7 100,5 100,4 100,4 Věk ové s k upiny: (0 - 19) 2 255 2 219 2 184 2 155 2 131 2 123 2 106 2 089 2 067 2 044 předch.r.=100 98,2 98,4 98,5 98,7 98,9 99,7 99,2 99,2 98,9 98,9 (20 - 59) 6 016 6 022 6 020 6 042 6 033 6 061 6 083 6 098 6 107 6 109 předch.r.=100 100,2 100,1 100,0 100,4 99,9 100,5 100,4 100,3 100,1 100,0 (60 a více) 1 932 1 971 2 017 2 054 2 123 2 197 2 261 2 317 2 375 2 435 předch.r.=100 101,4 102,0 102,3 101,9 103,4 103,5 102,9 102,5 102,5 102,5 S tarobní důchodci 1 ) 1 921 1 933 1 965 1 985 2 024 2 061 2 102 2 138 2 171 2 202 předch.r.=100 99,3 100,6 101,7 101,0 102,0 101,8 102,0 101,7 101,5 101,4 Míry závis los ti (v % ) : Demografick á 2 ) 32,1 32,7 33,5 34,0 35,2 36,3 37,2 38,0 38,9 39,9 Podle platné legis lativy 3 ) 32,8 32,8 32,8 33,0 33,3 33,4 33,7 34,0 34,3 34,5 Efek tivní míra závis los ti 4 ) 40,1 40,9 41,5 41,3 41,6 41,5 41,9 42,9 43,9 44,9 Úhrnná plodnos t 5 ) 1,171 1,179 1,226 1,282 1,328 1,44 . . . . Přírůs tek populace -3 8 9 31 36 94 69 54 45 39 Přirozený přírůs tek -15 -18 -10 -6 1 10 14 12 10 9 Živě narození 93 94 98 102 106 115 119 117 116 115 Zemřelí 108 111 107 108 104 105 105 105 106 106 S aldo migrace 12 26 19 36 35 84 55 42 34 30 Imigrace 45 60 53 60 68 104 . . . . Emigrace 32 34 35 24 33 21 . . . . Údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území ČR trvalé bydliště, a to bez ohledu na jejich státní občanství. 1) Včetně důchodců v kompetenci ministerstev vnitra, obrany a spravedlnosti. 2) Podíl počtu obyvatel v seniorském věku (nad 59 let) na počtu obyvatel v produkt. věku - nezohledňuje tedy prodlužování věku odchodu do důchodu. 3) Podíl počtu obyvatel v důchodovém věku podle platné legislativy na počtu ostatních obyvatel nad 19 let. 4) Podíl počtu vyplácených starobních důchodů na počtu zaměstnaných. 5) Počet živě narozených dětí připadajících na 1 ženu, pokud by po celé její reprodukční období zůstala její plodnost stejná jako v uvedeném roce. Pro udržení dlouhodobé stabilní populace by měl tento ukazatel v podmínkách ČR dosahovat hodnoty cca 2,04. Graf 5.1: Věkové skupiny strukturní podíly v % 30,0 20,5 17,4 21,2 52,6 59,0 58,4 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 Mládež (0-19) Senioři (60+) Produktivní (20-59) (pravá osa) Predikce 5 Demografie 47 Graf 5.2: Střední délka života v rocích 75,7 74,7 79,9 68,2 67,5 73,7 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Ženy Muži Graf 5.3: Míry závislosti v %, definice ukazatelů viz poznámky k tabulce 5.1 33,2 33,8 31,2 36,3 37,7 32,8 37,9 33,4 32,0 36,336,8 40,8 41,5 30,0 31,5 33,0 34,5 36,0 37,5 39,0 40,5 42,0 43,5 45,0 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 Demografická Podle platné legislativy Efektivní Predikce Graf 5.4: Starobní důchodci absolutní meziroční přírůstky v tis. osob ke konci období, pouze důchody v kompetenci ČSSZ -3 0 -2 0 -1 0 0 1 0 2 0 3 0 4 0 5 0 I/9 8 III I/ 9 9 III I/ 0 0 III I/0 1 III I/ 0 2 III I/ 0 3 III I/0 4 III I/ 0 5 III I/ 0 6 III I/0 7 III I/ 0 8 III K rá c e n ý d ů c h o d P ln ý d ů c h o d S ta r.d ů c h o d y c e lk e m 48 6. Úrokové sazby Prameny: ČNB, propočty MF ČR. Tabulka 6.1: Úrokové sazby ­ roční průměrné sazby - v % p.a. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Odhad Predikce Predikce Repo 2T ČNB (konec roku) 5,25 4,75 2,75 2,00 2,50 2,00 2,50 3,50 2,25 . . Hlavní refinanční sazba ECB (konec roku) 4,75 3,25 2,75 2,00 2,00 2,25 3,50 4,00 2,50 . . Hlavní refinanční sazba Fed (k onec roku) 6,50 1,75 1,25 1,00 2,25 4,25 5,25 4,25 0,25 . . PRIBOR 3M 1) 5,36 5,18 3,55 2,28 2,36 2,01 2,30 3,09 4,04 2,2 2,3 Výnos do doby splatnosti státních dluhopisů pro konvergenční účely 2) 10R . 6,35 4,94 4,12 4,75 3,51 3,78 4,28 4,55 3,8 3,7 Úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům . 6,83 5,82 4,57 4,51 4,27 4,29 4,85 5,6 4,7 4,3 Úrokové sazby z vkladů domácností . 2,90 2,06 1,40 1,33 1,24 1,22 1,29 1,5 1,4 1,2 Reálné sazby z úvěrů nefinančním podnikům 3) . 4,7 5,7 3,7 0,5 3,4 2,8 1,1 1,7 3,4 2,9 Čisté reálné sazby z vkladů domácností s dohodnutou splatností 4) . -1,6 1,2 0,2 -1,6 -1,1 -0,6 -4,1 -2,3 0,1 -1,4 1) 3měsíční sazba PRIBOR na mezibankovním trhu. 2) Výnos 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely podle statistiky ČNB. Slouží k posouzení výše dlouhodobých úrokových sazeb podle Maastrichtských kritérií. 3) Deflováno meziročním růstem deflátoru domácí poptávky ve 4. čtvrtletí. 4) Deflováno růstem spotřebitelských cen v průběhu roku, uvažována jednotná 15% daň z kapitálových výnosů. Tabulka 6.2: Úrokové sazby ­ čtvrtletní průměrné sazby - v % p.a. Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce Predikce Predikce Repo 2T ČNB (konec období) 3,75 3,75 3,50 2,25 . . . . Hlavní refinanční sazba ECB (konec období) 4,00 4,00 4,00 2,50 . . . . Hlavní refinanční sazba Fed (konec období) 2,25 2,00 2,00 0,25 . . . . PRIBOR 3M 3,98 4,15 3,91 4,11 3,1 2,4 2,0 1,8 Výnos do doby splatnosti 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely 1) 4,57 4,83 4,55 4,27 3,9 3,8 3,8 3,7 Úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům 5,56 5,65 5,60 5,7 5,4 4,8 4,4 4,1 Úrokové sazby z vkladů domácností 1,47 1,55 1,58 1,6 1,6 1,5 1,4 1,3 2008 2009 1) Viz poznámka 2 u tabulky 6.1. 6 Úrokové sazby 49 Graf 6.1: Úrokové sazby % p.a. 0 1 2 3 4 5 6 7 8 I/01 II III IV I/02 II III IV I/03 II III IV I/04 II III IV I/05 II III IV I/06 II III IV I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV Úvěry nefin. podnikům Vklady domácností PRIBOR 3M Výnos 10R stát. dluhopisů konverg. Predikce Graf 6.2: Reálné sazby mezibankovního trhu PRIBOR 1R přepočteno růstem deflátoru domácího užití, % p.a. -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 III I/10 III deflováno ex ante deflováno ex post Predikce Roční sazba PRIBOR na mezibankovním trhu přepočtená růstem deflátoru domácí poptávky. Při deflování ex post je použit růst cen za uplynulá čtyři čtvrtletí. Při deflování ex ante je použit růst cen v následujících čtyřech čtvrtletích, tedy do splatnosti mezibankovního vkladu. V případě, že skutečné hodnoty růstu cen ještě nejsou známy, je použito predikce. Deflování ex ante podle našeho názoru lépe odráží ekonomický charakter reálných úrokových sazeb. Graf 6.3: Průměrné reálné sazby z úvěrů a termínovaných vkladů Sazby z úvěrů přepočteny růstem deflátoru domácího užití v průběhu roku, sazby z termínovaných vkladů po zdanění deflovány růstem indexu spotřebitelských cen v průběhu roku., % p.a. -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Čisté reálné sazby z vkladů domácnostíí Reálné sazby z úvěrů nefinančním podnikům Predikce 6 Úrokové sazby 50 Graf 6.4: Krátkodobý úrokový diferenciál procentní body -3,5 -3,0 -2,5 -2,0 -1,5 -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III PRIBOR 3M / CZK - Fed Funds Rate / USD PRIBOR 3M / CZK - EURIBOR 3M / EUR Graf 6.5: Dlouhodobý úrokový diferenciál (státní dluhopisy), procentní body -1,5 -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 I/01 III I/02 III I/03 III I/04 III I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III SD 10 Y / CZK - SD 10 Y / EUR SD 10 Y / CZK - SD 10 Y / USD Graf 6.6: Výnosové křivky PRIBOR % p.a. 2,3 2,6 2,9 3,2 3,5 3,8 4,1 4,4 4,7 1D 2T 1M 2M 3M 6M 9M 1R splatnost 12/08 06/08 1/08 51 7. Vládní sektor Prameny: MF ČR, ČSÚ Tabulka 7.1: Saldo a dluh 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Předb. Predikce Výhled Výhled Výhled Saldo vládního sektoru mld. Kč -166,8 -170,0 -82,7 -106,6 -85,5 -34,2 -43,8 -112,9 -113,3 -104,8 Dluh vládního sektoru mld. Kč 702,3 775,0 855,1 888,6 951,5 1020,7 1093,3 1166,1 1249,9 1321,7 předch.r.=100 118,7 110,3 110,3 103,9 107,1 107,3 107,1 106,7 107,2 105,7 % HDP 28,5 30,1 30,4 29,8 29,6 28,9 29,4 30,4 31,3 31,2 Úrokové deriváty 1) mld. Kč 0,0 -0,5 -0,5 -0,2 -0,4 -0,7 -1,8 -1,8 -1,8 -1,8 Saldo vládního sektoru včetně úrokových derivátů 2) mld. Kč -166,8 -170,6 -83,3 -106,7 -85,9 -34,9 -45,6 -114,8 -115,1 -106,6 % HDP -6,8 -6,6 -3,0 -3,6 -2,7 -1,0 -1,2 -3,0 -2,9 -2,5 Úroky % HDP 1,2 1,1 1,2 1,2 1,1 1,1 1,2 1,1 1,3 1,3 Primární saldo % HDP -5,5 -5,5 -1,8 -2,4 -1,6 0,2 0,0 -1,8 -1,6 -1,2 Pozn.: Vládní dluh je definován následujícími finančními instrumenty: oběživo a depozita, emitované cenné papíry jiné než účasti s vyloučením finančních derivátů a úvěry (půjčky). Vládní dluh je vyjádřen v nominální hodnotě, která je považována za ekvivalent jmenovité hodnoty (face value). Vládní dluh je konsolidován, tzn. závazky odpovídající finančním aktivům jiných subjektů v subsektoru, resp. sektoru vládních institucí jsou vyloučeny 1) Jedná se o zajišťovací instrumenty proti úrokovému riziku. 2) Deficit vládního sektoru, který je relevantní pro ověřování plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Graf 7.1: Saldo vládního sektoru -1 8 0 -1 6 0 -1 4 0 -1 2 0 -1 0 0 -8 0 -6 0 -4 0 -2 0 0 1 9 9 6 1 9 9 7 1 9 9 8 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 2 0 0 8 2 0 0 9 2 0 1 0 2 0 1 1 -9 -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 S a ld o vlá d n íh o s e k to ru v m ld . K č S a ld o vlá d n íh o s e k to ru v % H D P (p ra vá o s a ) P re d ik c e Graf 7.2: Dluh vládního sektoru 0 1 0 0 2 0 0 3 0 0 4 0 0 5 0 0 6 0 0 7 0 0 8 0 0 9 0 0 1 0 0 0 1 1 0 0 1 2 0 0 1 3 0 0 1 4 0 0 1 9 9 6 1 9 9 7 1 9 9 8 1 9 9 9 2 0 0 0 2 0 0 1 2 0 0 2 2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 2 0 0 8 2 0 0 9 2 0 1 0 2 0 1 1 0 3 6 9 1 2 1 5 1 8 2 1 2 4 2 7 3 0 3 3 3 6 D luh vlá d ního s e k to ru v m ld . K č D luh vlá d ního s e k to ru v % H D P (p ra vá o s a ) P re d ik c e 52 8. Světová ekonomika Prameny: Eurostat; OECD ­ Main Economic Indicators, Quarterly National Accounts; The Economist; IMF ­ Financial Statistics; odhady MF Tabulka 8.1: Hrubý domácí produkt ­ roční růst ve stálých cenách - v %, sezónně očištěná data 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Predikce Predikce EU27 2,0 1,2 1,3 2,5 2,0 3,1 2,9 1,1 -0,8 -0,5 EA12 1,9 0,9 0,8 2,1 1,7 2,9 2,6 0,9 -1,0 -0,7 Německ o 1,2 0,0 -0,2 1,2 0,8 3,0 2,5 1,3 -1,2 -0,7 Francie 1,9 1,0 1,1 2,5 1,9 2,2 2,2 1,0 -0,8 -0,2 Británie 2,4 2,1 2,8 3,3 1,8 2,9 3,0 0,7 -1,6 -1,0 Rakousk o 0,5 1,6 0,8 2,5 2,9 3,4 3,1 1,6 -0,9 0,2 USA 0,8 1,6 2,5 3,6 3,1 2,9 2,0 1,2 -1,2 -0,5 Maďarsko 4,1 4,4 4,2 4,8 4,1 3,9 1,3 1,2 -1,0 0,0 Polsko 1,2 1,4 3,9 5,3 3,6 6,2 6,6 5,2 2,5 2,3 S lovensk o 3,4 4,8 4,8 5,2 6,6 8,5 10,4 7,4 3,4 3,2 Česk o 2,5 1,9 3,6 4,5 6,3 6,8 6,0 4,0 1,4 2,1 Tabulka 8.2: Hrubý domácí produkt ­ čtvrtletní růst ve stálých cenách - v %, sezónně očištěná data 2008 2009 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Odhad Predikce Predikce Predikce EU27 mezičtvrtletní 0,6 0,0 -0,2 -0,2 -0,2 -0,4 -0,3 meziroční 2,3 1,7 0,8 0,2 -0,6 -1,0 -1,1 EA12 mezičtvrtletní 0,7 -0,2 -0,2 -0,3 -0,3 -0,4 -0,3 meziroční 2,1 1,4 0,6 0,0 -1,0 -1,2 -1,3 Německo mezičtvrtletní 1,4 -0,4 -0,5 -0,5 -0,4 -0,2 -0,2 meziroční 2,7 1,9 0,8 -0,1 -1,8 -1,6 -1,2 Francie mezičtvrtletní 0,4 -0,3 0,1 -0,2 -0,3 -0,2 -0,2 meziroční 2,0 1,2 0,6 0,0 -0,6 -0,6 -0,9 Británie mezičtvrtletní 0,3 0,0 -0,5 -0,6 -0,5 -0,3 -0,2 meziroční 2,3 1,5 0,3 -0,8 -1,6 -1,9 -1,6 Rak ousk o mezičtvrtletní 0,5 0,3 0,2 -0,1 -0,3 -0,3 -0,4 meziroční 2,4 2,0 1,5 0,8 0,0 -0,5 -1,1 US A mezičtvrtletní 0,2 0,7 -0,1 -0,4 -0,5 -0,5 -0,3 meziroční 2,5 2,1 0,7 0,4 -0,3 -1,5 -1,7 Maď arsk o mezičtvrtletní 0,5 0,4 -0,1 -0,2 -0,4 -0,4 -0,3 meziroční 1,1 1,6 0,8 0,6 -0,3 -1,1 -1,3 Polsk o mezičtvrtletní 1,2 1,3 1,2 0,5 0,5 0,4 0,4 meziroční 6,1 5,8 4,8 4,4 3,6 2,7 1,8 Slovensk o mezičtvrtletní 1,1 1,2 1,5 1,2 0,8 0,5 0,4 meziroční 9,1 7,9 7,0 5,1 4,8 4,1 2,9 Česko mezičtvrtletní 1,0 1,0 0,9 -0,2 0,2 0,2 0,5 meziroční 4,9 4,6 4,2 2,8 2,0 1,3 0,8 8 Světová ekonomika 53 Graf 8.1: Hrubý domácí produkt růst proti předchozímu roku v %, sezónně očištěná data -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 EA12 USA Česko Predikce Graf 8.2: Hrubý domácí produkt ­ vybrané tranzitivní země růst proti předchozímu roku - v %, sezónně očištěná data -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Polsko Maďarsko Slovensko Česko Predikce Tabulka 8.3: Světové ceny komodit ­ roční ceny okamžitého dodání 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Predikce Predikce Ropa Brent USD/barel 24,4 25,3 28,8 38,3 54,4 65,4 72,7 97,7 55 69 předch.r.=100 86,2 103,6 114,0 133,0 142,0 120,1 111,2 134,4 56,6 125,7 Index v CZK 2005=100 71,2 63,5 62,4 75,6 100,0 113,4 113,3 127,9 83 107 předch.r.=100 85,0 89,1 98,3 121,1 132,3 113,4 99,9 112,9 64,8 129,0 Cena pšenice (US D) USD/t 126,8 148,5 146,1 156,9 152,4 191,7 255,2 326,0 . . předch.r.=100 111,2 117,1 98,4 107,3 97,2 125,8 133,1 127,7 . . Index v CZK 2005=100 132,1 133,2 113,0 110,5 100,0 118,7 142,0 152,4 . . předch.r.=100 109,6 100,8 84,8 97,7 90,5 118,7 119,6 107,3 . . 8 Světová ekonomika 54 Tabulka 8.4: Světové ceny komodit ­ čtvrtletní ceny okamžitého dodání 2008 2009 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce Predikce Predikce Ropa Brent USD/barel 96,7 122,5 115,6 55,9 50 54 57 61 st.obd.p.r.=100 166,4 178,3 154,1 62,8 51,7 43,7 49,3 108,2 Index v CZK 2005=100 126,4 149,0 142,0 82,4 74 80 86 92 st.obd.p.r.=100 132,8 135,1 121,6 65,2 58,3 53,5 60,4 111,6 Cena pš enice (US D) USD/t 411,4 346,5 318,0 228,0 . . . . st.obd.p.r.=100 207,4 168,5 115,7 66,7 . . . . Index v CZK 2005=100 192,3 150,7 139,7 120,1 . . . . st.obd.p.r.=100 165,5 127,6 91,3 69,3 . . . . Graf 8.3: Dolarová cena ropy USD/barel 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 I/92 I/93 I/94 I/95 I/96 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 Predikce Graf 8.4: Korunové indexy světových cen komodit index 2005=100 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 I/93 I/94 I/95 I/96 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 Ropa Brent Pšenice Predikce 55 9. Mezinárodní srovnání Prameny: Eurostat, OECD, IMF, propočty MF ČR Tabulka 9.1: Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly Paritou kupní síly je takový poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor statků v obou zemích. 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Odhad Predikce Predikce Řecko PPS 17 100 18 500 19 100 20 400 20 900 22 200 23 600 24 800 25 600 26 500 EA 12 = 100 76 80 82 85 84 85 86 88 91 93 Slovinsko PPS 15 800 16 800 17 300 18 700 19 600 20 700 22 200 23 800 24 800 26 000 EA 12 = 100 70 73 75 78 79 80 81 84 87 91 Česko PPS 13 900 14 400 15 200 16 300 17 100 18 300 20 000 21 200 21 900 22 700 EA 12 = 100 62 63 66 68 69 70 73 75 77 80 Portugalsko PPS 15 300 15 800 15 900 16 100 17 300 18 000 19 000 19 500 19 700 20 000 EA 12 = 100 68 68 69 67 70 69 69 69 70 70 Slovensko PPS 10 400 11 100 11 500 12 400 13 500 15 000 16 700 18 300 19 400 20 500 EA 12 = 100 46 48 50 52 54 58 61 65 69 72 Estonsko PPS 9 100 10 200 11 300 12 400 13 700 15 400 16 900 17 100 17 200 17 700 EA 12 = 100 41 44 49 52 55 59 62 61 61 62 Maďarsko PPS 11 600 12 600 13 100 13 700 14 200 15 000 15 600 16 200 16 400 16 700 EA 12 = 100 52 55 57 57 57 58 57 57 58 59 Litva PPS 8 200 9 000 10 200 10 900 11 900 13 100 14 800 15 800 16 100 16 100 EA 12 = 100 37 39 44 46 48 50 54 56 57 56 Polsko PPS 9 400 9 900 10 100 11 000 11 500 12 400 13 300 14 300 15 100 15 700 EA 12 = 100 42 43 44 46 46 47 49 51 53 55 Lotyšsko PPS 7 700 8 400 9 000 9 900 10 900 12 400 13 600 13 900 13 700 14 100 EA 12 = 100 34 37 39 41 44 48 50 49 49 49 Graf 9.1: Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly EA 12 = 100 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Slovinsko ČR Estonsko Slovensko Portugalsko Maďarsko Polsko Predikce 9 Mezinárodní srovnání 56 Tabulka 9.2: Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžného směnného kurzu 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Odhad Predikce Predikce Řecko EUR 13 400 14 300 15 500 16 800 17 800 19 100 20 400 21 700 22 600 23 600 EA 12 = 100 58 60 65 67 69 71 73 75 78 81 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 77 76 78 79 83 84 84 85 86 87 Slovinsko EUR 11 400 12 300 12 900 13 600 14 300 15 400 17 100 18 600 19 700 21 000 EA 12 = 100 50 52 54 55 56 57 61 65 68 72 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 71 71 72 70 71 72 75 76 78 79 Česko EUR 6 800 7 800 7 900 8 600 9 800 11 100 12 300 14 400 14 400 15 500 EA 12 = 100 29 33 33 35 38 41 44 50 50 53 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 48 53 50 51 56 59 60 66 64 66 Portugalsko EUR 12 600 13 100 13 300 13 700 14 100 14 700 15 400 15 700 16 100 16 300 EA 12 = 100 55 55 55 55 55 55 55 55 55 56 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 81 81 80 82 79 79 79 79 80 80 Slovensko EUR 4 400 4 800 5 500 6 300 7 100 8 300 10 200 12 200 13 600 14 500 EA 12 = 100 19 21 23 25 28 31 36 42 47 50 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 41 43 46 49 51 53 59 65 69 69 Estonsko EUR 5 100 5 700 6 400 7 100 8 200 9 700 11 400 12 300 12 700 13 300 EA 12 = 100 22 24 27 29 32 36 41 43 44 45 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 54 55 55 55 58 61 66 70 72 73 Maďarsko EUR 5 800 7 000 7 400 8 100 8 800 8 900 10 100 10 700 10 700 11 500 EA 12 = 100 26 30 31 33 34 33 36 37 37 39 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 49 54 54 57 60 58 63 65 64 67 Litva EUR 3 900 4 300 4 800 5 300 6 100 7 100 8 400 9 800 10 300 10 600 EA 12 = 100 17 18 20 21 24 26 30 34 36 36 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 47 47 45 46 50 52 56 60 63 64 Polsko EUR 5 600 5 500 5 000 5 300 6 400 7 100 8 100 9 600 9 200 9 900 EA 12 = 100 24 23 21 21 25 27 29 33 32 34 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 58 55 48 47 54 56 59 65 59 61 Lotyšsko EUR 4 000 4 200 4 300 4 800 5 700 7 000 8 800 10 000 10 000 10 400 EA 12 = 100 17 18 18 19 22 26 32 35 34 36 Index cenové hladiny HDP EA 12 = 100 51 49 46 47 50 55 63 70 71 72 Index cenové hladiny je podíl směnného kurzu a parity kupní síly mezi měnami. Graf 9.2: Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžného směnného kurzu EA 12 = 100 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Slovinsko Portugalsko ČR Estonsko Slovensko Maďarsko Polsko Predikce 9 Mezinárodní srovnání 57 Graf 9.3: Komparativní cenová hladina HDP EA 12 = 100 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Portugalsko Slovinsko Estonsko ČR Maďarsko Polsko Slovensko Predikce