Přednáška č.11 Vzdělávací politika Základní pojmy Vzdělání: § Je výsledkem procesu vzdělávání a výchovy. Nemá hmotnou podstatu, je jen vlastností člověka a je klasickým příkladem netržního zboží. § Vertikální struktura – stupně a úrovně vzdělání § Horizontální struktura – oborové zaměření vzdělání Kvalifikace: § Je schopnost vykonávat určitou práci § Váže se spíše k výkonu profese ► Vzdělání je vůči kvalifikaci širším pojmem Funkce vzdělání Preventivní funkce: ► Nástroj sloužící k tomu aby člověk získal zaměstnání Nápravná funkce: ► Vzdělání je „lék“ na řadu existujících problémů Socializační funkce ► Formování člověka jako společenské osobnosti Ekonomická funkce: ► Vzdělání je významným výrobním faktorem ► Teorie endogenního růstu ► Roste vzájemná závislost ekonomického růstu a kvality pracovních sil Funkce vzdělání Sociálně kulturní funkce: ► Vztahy a vazby mezi rozvojem vzdělání a řady mimo ekonomických oblastí života společnosti ► Má vliv na rodinný život, jeho stabilitu, výchovu dětí… Vzdělání má strategický význam pro rozvoj společnosti Vzdělávací politika ► Vzdělávací politika je soubor činností, opatření, kterými zejména stát usiluje o optimální naplnění rolí vyplívajících ze vzdělání ve společnosti. ► Oblasti vzdělávací politiky: § Rozhodování o vzdělávacích institucích § Přístup ke vzdělávání § Obsah a cíle vzdělávání § Způsob financování Cíl vzdělávací politiky: § Zabezpečení rozvoje poznávací a duchovní kapacity populace Role státu: § Vzdělání je typicky netržní zboží, jehož kladné externality jsou financovány převážně ze státních zdrojů Vzdělávací politika Principy vzdělávací politiky: § Princip celoživotního vzdělávání ►Motivace k učení je ovlivněna řadou faktorů: § Ochota obětovat svůj volný čas k učení § Nabídka vzdělávacích aktivit § Finanční stránka – náklady na studium § Vývoj na trhu práce § Postoj člověka ke vzdělání § Princip rovných šancí ke vzdělávání § Princip individualizace a diferenciace ve vzdělávání § Princip internacionalizace ve vzdělávání Hlavní rysy vzdělávací politiky ČR před rokem 1989 ► Masivní ideologizace školství jako celku ► Nárůst vzdělání populace ► Vzdálení se od vzdělávacích systémů ve vyspělých zemích: § Vzdělávací systém byl centralizován § Stát měl ve vzdělávací politice téměř monopol § Základní škola byla nadmíru unifikována § Pro střední školy byla příznačná institucionální roztříštěnost § Pro vysoké školy byla typická unifikovanost § Podcenění jazykové a počítačové gramotnosti § Byl kladen vysoký důraz na znalosti, méně na její uplatňování a poznávání Změny ve vzdělávací politice po roce 1989 Vzdělávací politiku je žádoucí rozvíjet a měnit v řadě oblastí: • Úloha státu a ostatních subjektů ve vzdělávací politice • Zajištění spravedlivého přístupu ke vzdělávání a kvality vzdělávacích efektů • Financování a efektivnost vynakládání a využívání zdrojů Změny ve vzdělávací politice po roce 1989 Úloha státu: ► Ve vzdělávací politice byl odstraněn monopol státu,vznikla řada nestátních subjektů ► Vytváření pluaritního vzdělávacího systému bylo překotným a dynamickým procesem → nerovnováha v míře specializace a všeobecnosti vzdělávání ► Rozhodování a dozor na celostátních standardech vzdělávání by mělo být v pravomoci státu ► Autonomie škol po roce 1989 Změny ve vzdělávací politice po roce 1989 ► Normativní způsob financování → orientace na kvantitu § Tento způsob určuje jasná pravidla pro rozdělování zdrojů § Podporuje demokratické způsoby v řízení škol § Školy jsou interesovány na kvantitě, kvalita se normativní metodě vymyká Vzdělávací systém ČR Rozdělení ► Předškolní zařízení § Mateřské a speciální mateřské školy ► Základní školy § délka je shodná s povinnou školní docházkou ► Střední školy § Všeobecné nebo odborné vzdělání § Typy středních škol: ► Gymnázium ► Střední odborná škola ► Střední odborné učiliště ► Speciální školy § Jsou určeny pro handicapované děti ► Vyšší odborná škola § Řadí se do terciární sféry § Studium je ukončeno absolutoriem ► Vysoké školy § Bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy Vzdělávací systém ČR Kompetence Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMTV): ► Vytváří právní úpravu pro oblast školství ► Je zřizovatelem školských zařízení pro výkon ústavní léčby ► Zřizovateli škol mohou být i: § Ministerstvo obrany (vojenské školy) § Ministerstvo vnitra (policejní škola, vyšší justiční škola) ► Určuje principy financování škol § Hradí z ústředního rozpočtu mzdy pracovníků školství, poskytuje dotace VŠ, přiděluje granty… Vzdělávací systém ČR ► Kompetence krajských úřadů: § Jsou zřizovateli středních škol, učilišť, vyšších odborných škol….. § Z vlastních rozpočtů poskytují finanční zdroje (mimo mzdy) školám, které zřizují ► Kompetence obcí: § Jsou zřizovateli mateřských a základních škol § Hradí ze svých rozpočtů investiční a neinvestiční výdaje (mzdy jsou hrazeny z SR) Vzdělávací systém ČR Vysoké školy: ► Zřizovatelem je parlament ► Existují vysoké školy veřejné, soukromé a státní (policejní a vojenské) ► Univerzitní ► Neuniverzitní ► Dohled nad VŠ vykonává MŠMTV ► Jsou financovány vícezdrojově ► Státní dotace jsou poskytovány ze zákona veřejné VŠ na základě akreditovaných studijních programů Vzdělávací systém ČR Samosprávné orgány veřejné vysoké školy: ► Akademický senát ► Rektor ► Vědecká rada ► Disciplinární komise ► Správní rada veřejné vysoké školy ► Kvestor Vzdělávací systém ČR Soukromé školy: ► Novela školského zákona z roku 1990 umožnila vznik soukromých a církevních škol ► Soukromé VŠ je možné zakládat od r. 1998 ► Může být založena jen právnickou osobou se sídlem v ČR ► Dotace ze SR je možné poskytnout soukromým VŠ jen pokud se jedná o obecně prospěšnou společnost Celkové veřejné výdaje na vzdělání jako procento HDP Celkové veřejné výdaje na vzdělání jako procento HDP Výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj v roce 2007 a 2008 Celkové výdaje na vzdělávací instituce jednotlivých úrovní vzdělání na žáka/studenta v 1 000 PPS Celkové výdaje na vzdělávací instituce jednotlivých úrovní vzdělání na žáka/studenta v 1 000 PPS Počet vysokých škol Kvalita terciárního vzdělání z hlediska potřeb konkurenceschopné ekonomiky Otázky ► Lze ponechat vzdělání výlučně na trhu? ► V čem spatřujete problémy současné vzdělávací soustavy v ČR? ► Mělo by být zavedeno školné v terciární sféře vzdělávání?