Trh práce a politika zaměstnanosti Přednáška 5 Produktivita práce: mzdy, ceny a zaměstnanost Pojetí produktivity § Vztah mezi reálným produktem a množstvím vstupu potřebných k produkci § Měří efektivnost a výkonnost vstupů § Produktivita = výstup/vstup § Kolik jednotek výstupu dostaneme z jednotky vstupu § Četné množství způsobů měření produktivity § Výstup: GDP, produkt soukromého sektoru, produkt odvětví… § Výstup je lépe měřit v reálných jednotkách než v běžných peněžních Proč měřit produktivitu práce § Technologie § Známá cesta přerodu vstupů ve výstupy § Vztah není přímý § Efektivnost § Nejlepší praxe jak přetavit vstupy ve výstupy § Úspora reálných nákladů § Ze změnou produktivity je spousta zdrojů, může to být i úspora nákladů § Benchmarking § Srovnání odvětví, zemí, hledání neefektivností. Často se užívají fyzické a specifické jednotky (aut za den, osob/km) § Zjištění životní úrovně § Příjem per capita § Přidaná hodnota/pracovník Měření produktivity práce § Založené na hrubém produktu § Produktivita L=GDP/počet odpracovaných hodin § Ukazuje časový profil využití pracovníků k produkci HDP § Jen omezeně měří schopnosti a úsilí lidí § Výhody: jednoduchost měření § Nevýhody:je jen částečnou produktivitou. Odráží produktivitu ostatních VF § MFP – multifactor productivity Měření produktivity práce § Založené na přidané hodnotě § Produktivita práce = přidané hodnoty/množství odpracovaných hodin § Měří jak se práce podílí na přidané hodnotě § Využití v mikroekonomii § Změny ve vybavenosti kapitálem § Úspory z rozsahu § Výhody a nevýhody: viz. výše Produktivita v EU § http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,39140985&_dad=portal&_schema=PORTAL&scree n=detailref&language=en&product=STRIND_ECOBAC&root=STRIND_ECOBAC/ecobac/eb021 § http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,39140985&_dad=portal&_schema=PORTAL&scree n=detailref&language=en&product=STRIND_ECOBAC&root=STRIND_ECOBAC/ecobac/eb022 Růst produktivity § Je důležitý ? § Je! § Zdroj růstu reálných mezd a životní úrovně § Je anti-inflační silou která pohlcuje inflační tlaky růstu mezd Produktivita a reálné mzdy § Reálné mzdy rostou ve vyspělých ekonomikách kontinuálně § V USA je průměr za 20. stol. 2 až 3 % ročně § Reálná mzda roste, pokud poptávka po práci roste rychleji než nabídka § Klíčová otázka: Proč poptávka roste ? § Protože roste produktivita ! § GDP = počet odpracovaných hodin * produktivita Produktivita a inflace § Podle většiny ekonomů existuje vztah mezi produktivitou a inflací § Rychlý růst produktivity absorbuje inflaci a naopak. § Příklad: § Mzda je 50 kč/h, výstup je 10 chlebů/hod, náklady na jednotku jsou 5 Kč. Vzroste-li mzda i produktivita o 10 % na 55 kč/h a 11 chlebů/h, náklady na jednotku zůstanou stejné a může tedy zůstat stejná i její cena. Pokud však produktivita při růst mzdy nevzroste, vzrostou náklady na jednotku a tedy i cena. § Tvoří-li náklady na práci 60% celkových nákladů, pak by 10% růst jednotkových nákladů implikoval 6% nárůst ceny. § Růst mezd však není jediným nemusí být ani hlavním faktorem inflace. § Platí však, že čím větší růst produktivity při konstantním nárůstu mezd, tím nižší inflace. Dlouhodobé trendy produktivity práce § Růst 2.5 % ročně. § Za 28 let zdvojnásobení produktivity § V posledních letech propad růstu produktivity § Co způsobuje růst produktivity § Průměrná kvalita pracovní síly § Množství kapitálových statků § Efektivita využití a kombinace VF § Provázanost těchto faktorů Průměrná kvalita práce § Vzdělání a zaškolení § Zdraví a vitalita § Pohlaví a věk Vybavenost práce kapitálem § Produktivita práce pracovníka závisí na množství kapitálových statků, které jsou mu k dispozici § Buldozer vs. Rýč § Vybavenost kapitálem od ranné historie roste § V letech 1889-1969 se zásoba kapitálu zvýšila šestinásobně, množství pracovních hodin se zdvojnásobil, vybavenost práce kapitálem tedy vzrostla trojnásobně. Efektivita využití VF § Technologický pokrok § Lepší technologie § Masová pásová výroba § PC, robotizace… § Zlepšení technologie řízení - management § Specializace a úspory z rozsahu § Souvisí s velikosti firmy a trhu § Velký trh umožňuje firmě růst a to umožní využít komplikovanější přístroje a nejefektivnější postupy § Re-alokace z méně produktivních odvětví § Ze zemědělství do průmyslu § Institucionální změny, kulturní a přírodní podmínky, politický vývoj § Velké množství faktorů § Odbory ? § Volný obchod § Regulace, bezpečnost práce, životní a pracovní prostředí § Počasí, stávky Cyklické změny v produktivitě § Krátkodobé kolísání kolem trendu § Kopíruje výkyvy v kolísání produktu § Je součástí ekonomického cyklu § V letech hospodářského poklesu dochází k poklesu produktivity § Příčiny: § Vytíženost pracovní síly § Produkt klesá rychleji než vstupy § Důvody? § Využití kapitálu a továrny § Nevytíženost při poklesu § Struktura výstupu § Trvanlivé zboží je citlivější na cyklické výkyvy než např. služby § Protože v průmyslu bývá nejvyšší produktivita, celková produktivita také klesá Důsledky kolísání produktivity § Recese = pokles produktivity = růst jednotkových nákladů (více pokud pořád rostou mzdy) = pokles zisku = snížení investiční aktivity zmenšením dostupných prostředků + pesimistická očekávání = pokles produkce …kruh se uzavírá. § Může recese přispět k inflaci ? Produktivita a zaměstnanost § Jaké jsou dopady růstu produktivity na zaměstnanost § Vede růst produktivity ke ztrátě zaměstnání? § Je-li průměrná produktivita 50 pracovníků 100 Kč/hod a celkový výstup tedy 5000, pak nárůst produktivity o 25% na 125 Kč/hod znamená, že 10 pracovníků je nadbytečných … § Příliš zjednodušené – s jídlem roste chuť § Růst produktivity zvyšuje příjem = růst AD, generuje další místa § Růst produktivity umožňuje naplnit více potřeb § Empiricky dochází při růstu produktivity k růstu jak reálných mezd, tak zaměstnanosti