5. Historie využití fixního směnného kurzu 18. kapitola Krugman – Obstfeld Základní problémy n Vzájemná závislost otevřených ekonomik způsobuje obtížnější dosažení makroekonomických cílů (zaměstnanosti a cenové stability) pomocí HP nástrojů. n Kanály závislosti otevřených ekonomik závisí na měnovém režimu a systému směnných kurzů. n Hlavním cílem této kapitoly je ukázat: ¡ Jakým způsobem byl fixní směnný kurs používán a jaký byl jeho dopad na makroekonomický vývoj? 5.1 Makroekonomické cíle otevřené ekonomiky n V otevřených ekonomikách jsou tvůrci politik motivováni dvěma cíli: ¡ vnitřní rovnováha - plná zaměstnanost domácích zdrojů a stabilita domácí cenové hladiny. ¡ vnější rovnováha - BÚ PB není ani v přílišném deficitu ani ve výrazném přebytku. Vnitřní rovnováha n Ne- a pře- zaměstnanost vede k pohybům cenové hladiny, které omezují efektivnost ekonomiky. n Aby vláda zabránila cenové nestabilitě, musí: ¡ Zabránit výrazným relativním změnám AD vzhledem k úrovni plné zaměstnanosti. ¡ Zajistit, aby M^S nerostla příliš rychle ani příliš pomalu. Vnější rovnováha n Zaměřená na externí transakce ekonomiky, kde nelze aplikovat požadavky na plnou zaměstnanost nebo cenovou stabilitu n Zahraniční obchod dané ekonomiky může způsobit makroekonomické problémy v závislosti na několika faktorech: ¡ Specifické okolnosti v ekonomice ¡ Stav vnějšího světa ¡ Institucionální rámec ovládající ekonomické vztahy s okolním světem. n Problémy s nadměrnými deficity běžného účtu PB: ¡ může ukazovat na dočasně zvýšenou spotřebu plynoucí z špatně zvolených vládních politik. ¡ může podkopávat důvěru zahraničních investorů a vést ke krizi z přílišného zadlužení. n Problémy s nadměrnými přebytky BÚ PB: ¡ znamená nižší zahraniční investice v domácích podnicích a zařízení. ¡ může způsobit domácí (věřitelské) ekonomice potencionální problémy se splacením dluhů. ¡ může být nevyhovující z politických důvodů. 5.2 Makroekonomická politika období zlatého standardu, 1870-1914 Vnější rovnováha při zlatém standardu n Centrální banky ¡ udržování oficiální zlaté parity mezi národní měnou a zlatem. ¡ nutnost držby dostatečné zásoby měnového zlata. ¡ platební bilance země byla v rovnováze, pokud součet běžného, kapitálového a nerezervní části finančního účtu byl roven nule. n Vlády ¡ směrem k běžnému účtu politika laissez-faire. Humův mechanismus (toku drahých kovů) n automatické současné dosažení rovnováhy platebních bilancí všech zemí. n toky zlata doprovázející deficity nebo přebytky způsobují cenové změny, které omezují nerovnováhy běžného účtu a navracejí všechny země k vnější rovnováze. n Realita ¡ pro země zvyšující zásobu zlata jen malý motiv k dodržování tohoto pravidla. ¡ země často jednaly opačně a sterilizovaly toky zlata. 5.3 Meziválečná krize systému, 1918-1939 n Vypuknutím 1. světové války v roce 1914 byl zlatý standard ukončen. ¡ Meziválečná léta byla poznamenána výraznou ekonomickou nestabilitou. ¡ Reparační platby vedly v Evropě k epizodám hyperinflace. n Krátký návrat ke zlatu ¡ 1919 - USA návrat ke zlatu ¡ 1922 - skupina zemí (Británie, Francie, Itálie a Japonsko) se shodla na programu celkového návratu ke zlatému standardu a kooperaci centrálních bank při dosahování cílů vnitřní a vnější rovnováhy. ¡ 1925 - Británie se vrátila ke zlatému standardu ¡ 1929 - Velká krize byla následována krachy bank v celém světě. ¡ 1931- Británie opouští zlato n Mezinárodní ekonomická desintedrace ¡ Během Velké krize bylo mnoho zemí ekonomicky poškozeno. ¡ Hlavní ekonomická škoda plynula z restrikcí mezinárodního obchodu a plateb. ¡ Politika ožebračování sousedů vyprovokovala odvetná opatření a vedla k desintegraci světové ekonomiky. ¡ Situace všech zemí mohla být lepší, pokud by docházelo k mezinárodní spolupráci Þ Bretton Woodská dohoda 5.4 Bretton Woodský systém a Mezinárodní měnový fond n Mezinárodní měnový fond (IMF) ¡ červen 1944 - 44 zemí se dohodlo na systému fixních kurzů. ¡ všechny měny měly fixní sazbu k US dolaru a dolar měl neměnnou cenu vůči zlatu ($35 za unci). ¡ půjčky zemím s deficitem BÚ. ¡ požadavek volné směnitelnosti měn. Cíle IMF n možnost zemí dosahovat vnější rovnováhu, aniž by musely obětovat vnitřní cíle nebo fixní kurz. n dva hlavní principy: ¡ úvěrové facility ¡ přizpůsobitelné parity n Směnitelnost ¡ Stanovy IMF vyžadovaly směnitelnost jen pro transakce na běžném účtu. n Změna vnímání vnější rovnováhy ¡ Období „nedostatku dolaru“ – poválečná obnova Þ financování nezbytných nákupů z USA ¡ Marshallův plán (1948): dolarové granty USA pro evropské země. Spekulativní kapitálové toky a krize n zvýšená mobilita domácího kapitálu - deficity a přebytky běžného účtu získaly na významnosti: ¡ Země s velkým deficitem BÚ mohou být podle stanov IMF podezřívány z toho, že jsou v „fundamentální nerovnováze“. ¡ Země s vysokým přebytkem BÚ mohou být trhem nahlíženy jako kandidáti na revalvaci. Politika měnící výdaje a politika přesunující výdaje n mění úroveň celkové poptávky po zboží a službách v ekonomice. n mění směr poptávky - přesouvá se mezi domácím produktem a importy. n Jak politika měnící tak přesunující výdaje jsou nezbytné pro dosažení vnitřní a vnější rovnováhy. Problémy vnější rovnováhy v USA n USA zodpovídaly za udržení ceny zlata na $35 za unci a směnitelnost U$ do zlata. n Zahraniční CB držely dolary nesoucí úrok a reprezentující mezinárodní měnu „par excellence“. n Zahraniční držba dolarů rostla do té doby, dokud nepřesáhla zlaté rezervy USA a ty je nemohly obnovit. n Vytvoření umělého aktiva - Zvláštní práva čerpání (SDR). Světová inflace a přesun k plovoucím kurzům n Akcelerace americké inflace koncem 60. let byla celosvětovým fenoménem. n Pokud země rezervní měny zrychlí růst peněžní zásoby, jedním z efektů je automatické zvýšení měr růstu peněžní zásoby a inflace v zahraničí. n Hospodářská politika USA na konci 60. let pomohla ke zhroucení Bretton Woodského systému začátkem roku 1973. 5.5 Použití systému fixního kursu v období po Bretton Woods n Odklon od fixních kursů ¡ nezávislé rozvinuté země ¡ samovolný rozpad po měnových krizích n Využití fixního kursu a jeho variant ¡ rozvojové země závislé na silných obchodních partnerech ¡ země překonávající vnitřní nestabilitu ¡ integrační uskupení Návrhy reformy mezinárodního měnového systému n Williamsonova teorie limitovaných pásem ¡ směnné kursy všech nejvýznamnějších světových měn navzájem provázat pomocí pevně stanovených a limitovaných fluktuačních pásem (tzv. target zone system) ¡ pro každou z měn vypočítat ústřední kurs jako základní rovnovážný efektivní kurs (Fundamental Equilibrium Effective Exchange Rate – FEEER ¡ FEEER periodicky přizpůsobovat, pokud dojde ke změnám základních makroekonomických ukazatelů ¡ měkce vymezené fluktuační pásmo s povolenou odchylkou 10% každým směrem. n McKinnonova teorie globálních měnových limitů ¡ volatilita směnných kursů je způsobena procesem substituce jednotlivých měn - poptávka po držbě portfolia národních měn je poměrně stabilní, ale skladba celého portfolia je značně variabilní a rozkolísaná. ¡ friedmanovské pravidlo průběžného růstu peněžní zásoby by mělo být posunuto z úrovně národní na přesně definovanou úroveň mezinárodní Þ provádět pouze nesterilizované intervence ¡ změny na světových finančních trzích nepovedou ke změně globální peněžní nabídky a směnných kursů. n Tobinova teorie zvláštní daně ¡ destabilizující pohyby směnných kursů v režimu volného floatingu jsou zapříčiněny pohyby krátkodobého kapitálu ¡ integrované světové kapitálové trhy ponechávají jen velmi málo prostoru vládám a CB na prosazování vlastní autonomní měnové politiky ¡ zavést zvláštní daň na veškeré zahraniční finanční transakce - „to throw some sand in the wheels of our excessively efficient international money market“ ¡ nízká daňová sazba (kolem 1%) by značně omezila pohyby krátkodobého spekulačního kapitálu, aniž by výrazně ovlivnila pohyby kapitálu dlouhodobého. Použití systému kursu v 90. letech – počet zemí Použití systému kursu v 90. letech – % zemí Použití systému kursu v 90. letech v tranzitivních ekonomikách – počet zemí Použití systému kursu v 90. letech v tranzitivních ekonomikách – % zemí Srovnání vývoje inflace v tranzitivních ekonomikách^ a) 5.6 Vývoj kursové politiky v Česku Systém kursu n Fixní kurs bez pásma fluktuace s vazbou na měnový koš ¡ tradice spolu se záměrem blokování inflace během cenové liberalizace n Proč měnový koš? Centrální parita – nastavení nominální velikosti n „transformační polštář“ – podhodnocení koruny oproti PPP průměrné reprodukční náklady deviz ARC – průmerné reprodukční náklady deviz n devizové aukce 1989 – 90 n kursová pluralita (+ černý trh) - 1990 n devalvace ústředního kursu a jeho stabilizace ústřední kurs Koruny československé ke košovým měnám: Vývoj kursu Koruny české n předpoklad vývoje kursu po devalvaci n reálné zhodnocování n rozšíření fluktuačního pásma ± 7,5% n krize systému – květen 1997 Shrnutí n V otevřené ekonomice se tvůrci hospodářské politiky snaží dosáhnout vnitřní a vnější rovnováhy. n Zlatý standard obsahoval mocný automatický mechanismus, který zajišťoval vnější rovnováhu. n Pokusy o návrat k předválečnému zlatému standardu byly po roce 1918 neúspěšné. n Zakladatelé IMF doufali, že navrhnou systém fixního směnného kurzu, který by podporoval růst mezinárodního obchodu. n K dosažení vnější a vnitřní rovnováhy současně jsou nezbytné politiky měnící a přesunující výdaje. n Po Bretton Woods je použití fixního kursu limitováno na zvláštní případy: transformace a integrace. n Fixní kurs účinně stabilizuje inflaci. n Tlaky způsobené změnou struktury transformující se ekonomiky působí na destrukci systému fixního kursu.