V. NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY

Druhy nástrojů obchodní politiky

1. Cla – úvod

n  Dovozní clo = daň uvalená na importované zboží

n  specifická  X  valorická X kombinovaná

n  ochranná X preferenční X odvetná X vyrovnávací

n  nejjednodušší a nejstarší nástroj obchodní politiky

n  cílem: zvýšení ceny IM.zboží = ochrana domácích odvětví

n  v současné době: odklon od cel

Účinky uvalení cla

n  nebude-li rozdíl v cenách zboží na různých trzích alespoň ve výši cla = nebude zájem zboží
dovážet

n  za vyšší cenu nakoupí spotřebitelé méně zboží

n  část cla se odrazí ve snížení zahraniční exportní ceny

Účinky uvalení cla

Clo v malé zemi

n  nízký podíl na světovém trhu → velmi malý vliv cla na světovou (=zahraniční exportní) cenu

n  uvalení cla = zvýšení ceny dováženého zboží o celou částku cla

Clo v malé zemi

Měření úrovně protekcionismu

n     jak velkou ochranu clo domácím výrobcům skutečně poskytuje?

n     podle procentního podílu z ceny za svobodného obchodu

n     problémy s měřením:

•             Metzlerův paradox

•             různé účinky cla při různých úrovních výroby

Náklady a přínosy cla

n  ztrácejí:

Ø spotřebitelé v zemi, do které se zboží dováží

Ø výrobci v exportující zemi

n  získávají:

Ø spotřebitelé v exportující zemi

Ø výrobci v importující zemi, kteří jsou clem chráněni

Ø vláda země, která clo uvalila

Náklady a přínosy pro importující zemi

Měření nákladů a přínosů cla

n  dopady cla:

Ø domácí výrobce (plocha „a“)

Ø domácí spotřebitel (plocha „a+b+c+d“)

Ø domácí vláda (plocha „c+e“)

Cla v EU

n  Společný celní sazebník

n  Klesající průměrná celní sazba X velké rozdíly mezi skupinami

n  Suroviny, polotovary, PC atd. X tzv.citlivé výrobky

n  Nejvyšší cla: zemědělská produkce

Vývoj průměrné celní sazby v USA

2. Dovozní kvóty – úvod

                  = přímé omezení množství zboží, které může být do země dovezeno

n  vydávání licencí

n  globální X selektivní

n  zvyšují domácí cenu zboží

n  ochrana dom.výrobců před zahr. konkurencí +  řešení deficitů PB

n  vyspělé země: zemědělství  X  RZ: průmysl

Příklad: cukr

n  garance ceny cukru  US.vládou → růst americké ceny cukru nad světovou úroveň

n  na rozdíl od EU však americká nabídka nepřevyšuje poptávku

n  velké přínosy připadnou malé skupině výrobců

n  náklady jsou rozloženy mezi velké množství spotřebitelů

Účinky kvóty

Srovnání clo x dovozní kvóta

n  kvóta:

Ø  nepředstavuje pro vládu zdroj příjmu (clo ano)

Ø  pevný ochranářský efekt = strop IM

Ø  firmy mohou zvýšit cenu → spotřebitelé se nemohou přeorientovat na zahr.zboží  (u cla by mohli)

Příklady US. importních kvót (r.2000, roční)

Kondenzované mléko (Austrálie):                         91 625 kg

Kondenzované mléko (Dánsko):                         605 092 kg

Zahuštěné kondenzované mléko (Německo):        9 997 kg

Zahuštěné kondenzované mléko (Nizozemí):     548 393 kg

Sýr s modrou plísní (Argentina):                              2 000 kg

Sýr s modrou plísní (Chile):                                   80 000 kg

Čedar (Nový Zéland):                                       8 200 000 kg

Sýr italského typu (Polsko):                              1 325 000 kg

Sýr italského typu (Rumunsko):                           500 000 kg

Sýr švýcarského typu (Švýcarsko):                   1 850 000 kg

Kvóty v EU

n  Dlouhodobě: textil, konfekce z RZ – od r.2005 zrušeny

n  + v obchodě s nečleny WTO (ocelářské výrobky)

n  Dříve i vůči Stř. a Vých. Evropě





3. Vývozní subvence – úvod

= vládní finanční pomoc exportérům

n  specifická  X  ad valorem



n  Účinky vývozní subvence:

Účinky vývozní subvence

Proč subvencovat, když tím poskytujeme levně produkci do zahraničí?

n  redistribuce příjmu v exportující zemi

n  udržení vysokých cen

n  růst podílu na světovém trhu

Příklad: zemědělství EU

n  CAP = Common Agriculture Policy: vznik za účelem zabezpečit EU.zemědělcům vysoké ceny

n  za volného obchodu by EU dovážela většinu zemědělské produkce

n  subvencované evropské ceny tlačí dolů světové ceny = rostou požadavky na vyšší subvence

Zemědělství EU

Příklady vládních subvencí

n  Austrálie: exportní granty pro australské vývozce

n  Kanada: subvence na železniční přepravu  obilovin

n  EU: vývozní subvence pro zemědělskou produkci + finanční výpomoc Airbusu

n  Japonsko: finanční výpomoc výrobcům letadel

n  USA: vývozní subvence výrobcům zemědělské a průmyslové produkce

4. Dobrovolná exportní omezení – úvod

= varianta dovozní kvóty, uvaluje sama EX.země (obvykle na žádost IM.země)

n  právo udělovat licence převedeno na zahraniční vládu

n  pro importující zemi - nákladné

Příklad: japonská auta

n  USA: koncem 70.let: prudký nárůst ceny ropy → zájem o menší auta s nízkou spotřebou

n  vstup JAP.výrobců → tlak na ochranu US. automobilového průmyslu

n  USA požádalo JAP o dobrovolné omezení exportu

Dobrovolná exportní omezení v EU

n  Japonsko

n  1991-1999: auta

n  + videorekordéry, nákladní automobily

5. Požadavky na složení výrobku

= předpis požadující, aby některé specifické části finálního produktu byly vyrobeny domácími
firmami

n  pro výrobce částí: ochrana jako dovozní kvóta

n  pro výrobce finál.produkce: nepředstavují přímé omezení IM

n  problém stanovování „národnosti“ zboží

Příklady požadavků na složení automobilů (r.2003)

n  Argentina 76%

n  Mexiko 62%

n  Brazílie 60%

n  Uruguay 60%

n  Vietnam 60%

n  Venezuela 30%

n  Kolumbie 30%

6. Jiné nástroje

1. vývozní úvěrové subvence:

Export-Import Bank, Česká exportní banka

2. národní obstarávání vládních nákupů:

např. evropský telekomunikační trh

3. byrokratické bariéry:

zdravotní, bezpečnostní nebo celní požadavky

Účinky nástrojů obchodní politiky