VI.a ROZVOJOVÉ ZEMĚ Rozvojové země n Těžké zevšeobecnit RZ n Definování RZ podle HDP na hlavu: n Ø HNP na hlavu v nejbohatších zemích 63x vyšší než Ø nejchudších RZ n i skupina „vyššího Ø“- jen 1/5 HNP vyspělých zemí GDP per capita (PPP, 2007) GDP per capita (2007e, PPP) Mezera bohatí – chudí n RZ: n nedostatek K a kvalifikované L, nízká produktivita → nízká ekonomická úroveň n + politická nestabilita, špatná ochrana vlastnických práv = odrazuje zahraniční investory Vývoj mezery n rozdíly v životní úrovni mezi průmyslovými zeměmi po WW2 téměř zmizely n cesta ke konvergenci příjmů: volný obchod n max. míra růstu pro vyspělé země činí cca 2%, chudší země mohou růst rychleji n ALE: nízké příjmy + tempo růstu pod úrovní vyspělých zemí (LAT.AM.,AF) X V.AS. (teorie konvergence platí) GDP per capita (1960-1992, v US $ roku 1985) Strukturální znaky rozvojových zemí • tradice přímé vládní kontroly hospodářství • zkušenosti s vysokou mírou inflace • nevýkonné finanční instituce • fixní měnové kurzy • vysoký podíl surovin a zemědělství na EX • vysoký stupeň korupce Korupce a příjem na hlavu Obchodní politika rozvojových zemí – úvod n úroveň příjmu na hlavu: Z.E., USA, JAP…(20 000 $) X RZ n příjmové rozdíly i mezi RZ (vysoké: Singapur x nízké: Bangladéš) n Proč některé země chudší než jiné? n strategie nahrazování importů n problém ekonomického dualismu Strategie nahrazování importů n po WW2 do 70.let: ochrana dom.výrobců n teoreticky založena na argumentech nedospělého odvětví n uvalena cla, dovozní kvóty n RZ se nesnažily podporovat vlastní exporty, skeptičtí ohledně možnosti exportovat do rozvinutých zemí Vývoj obchodních restrikcí v Koreji (1977-1988) Problémy argumentů pro ochranu nedospělých odvětví • změna situace v budoucnosti • ochrana účelná, když vede ke zvýšení konkurenceschopnosti odvětví • pokud se u odvětví dají očekávat vysoké zisky → soukromí investoři, vládní intervence je zbytečná • „Pseudonedospělé“ odvětví Argumenty ve prospěch ochrany nedospělých odvětví n Nefungující kapitálové trhy – přesun S do I v nových odvětvích n Přínosy firem pro celou společnost – vstupní náklady, nové trhy, nové poznatky Důsledky nahrazování importů n stagnace příjmu na hlavu (např. Indie, Argentina) X růst (např. Mexiko) n příčiny: vnitřní problémy, domácí trhy RZ malé, žádný příliv technologií n důsledek: zvětšení příjmové nerovnosti a nárůst nezaměstnanosti → odklon v 80.letech Problémy ekonomického dualismu = nerovnoměrný vývoj v rámci země vede k tomu, že existují odvětví na různé úrovni (např. zemědělství x IT) n Příznaky: rozdílná produktivita, K.intenzita výroby, rozdíl ve mzdách, problém s UNE n Příklad Indie: Strategie orientace na exporty = industrializace prostřednictvím zaměření se na exporty do vyspělých zemí n „zázrak“ ve V.AS. (růst i 10%) n názory na příčiny „zázraku“ se liší: • volný obchod, neangažovaná vláda • sofistikované vládní intervence • ani volný obchod, ani průmyslová politika neměly vliv Faktory růstu v zemích V.AS. n Asijští tygři = Hongkong, Taiwan, Jižní Korea, Singapur • velmi otevřené ekonomiky • možný vliv sofistik.průmysl.politik (rozdílné politiky→zpochybňováno) • vysoká míra úspor • důraz na veřejné vzdělání Protekcionismus RZ • Cla = hlavní zdroj příjmu do rozpočtu Další argumenty pro protekcionismus RZ • Řešení problémů s OB a dluhy • Překonání ekonomické závislosti • Přilákání investorů + omezený růst světové D po primární produkci + nový protekcionismus ve vyspělých zemích Argumenty zastánců svobodného obchodu • podpora konkurenceschopnosti, zlepšení alokace VF • tlak na vyšší efektivitu, inovace • ekonomický růst → růst úspor, investic → další ekonomický růst • přilákání zahraničního kapitálu Zahraniční pomoc RZ n = transfery k RZ + preferenční cla n Oficiální rozvojová asistence (ODA): n Proč poskytovat pomoc? = politické, ekonomické, morální důvody n Dopady pomoci: růst X nepomáhá Půjčky a dluhy rozvojových zemí n RZ s nízkými příjmy: nízké úspory = musí si půjčovat v zahraničí n problém nesplácení dluhu n půjčky RZ jsou rizikovější než mezi vyspělými: • sociální a politická nestabilita • slabost finančních institucí RZ Krize v LAT.AM. n obrovské přírodní bohatství, přesto chudoba, inflační spirála, vnější dluh n 70.léta: strategie ke zmírnění inflace založenou na měnovém kurzu = tzv. tablita n 80.léta: světová recese prohloubila problém dluhu n 90.léta: soukromé investice hlavně z USA Vývoj V.AS n silné stránky zemí: Ø vysoká úroveň úspor a investic Ø rychlé zlepšení kvalifikace domácí L Ø velká otevřenost n slabé stránky zemí: Ø produktivita Ø bankovní regulace Ø právní rámec Závěry z krizí • výběr správného režimu měnového kurzu • důležitá role bankovního sektoru • správná následnost reformních nástrojů vedoucích k liberalizaci • nebezpečí šíření krizí = „domino-efekt“