Zahraniční příjmy a zamezení dvojímu zdanění Martina Kneiflová Ondřej Topinka 18. březen 2009 Osnova • Zákon o daních z příjmů - č. 586/1992 Sb. (ZDP) • Mezinárodní smlouvy • Modelová smlouva OECD • EU direktivy – implementace do ZDP 1. Zákon o daních z příjmů - č. 586/1992 Sb. (ZDP) Zákon o daních z příjmů - č. 586/1992 Sb. (ZDP) ► Definice rezidenta (§ 2 + § 17) ► Zdroj příjmů na území České republiky (§ 22) ► Srážková daň, zajištění daně (§ 36 + §38e) ► Přednost mezinárodních smluv (§ 37) ► Metoda zamezení dvojího zdanění (§ 6 odst. 14, § 38f, § 24 odst. 2 písm. ch) Definice daňového rezidenta (§ 2 + § 17 ZDP) ► Rezidenty jsou fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují. ► Obvykle se zdržovat = alespoň 183 dní v roce (časový test) ► Bydliště = místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat ► Rezidenty jsou právnické osoby, které mají na území ČR své sídlo nebo místo svého vedení. ► Sídlo = formálně zapsané (obchodní rejstřík apod.) ► Místo vedení = adresa místa, ze kterého je poplatník řízen Zdroj příjmů na území České republiky (§ 22 ZDP) (1/3) ► Za příjmy ze zdrojů na území ČR se u nerezidentů považují: ► Příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny ► Příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR ► Příjmy ze služeb, poradenství, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území ČR ► Příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území ČR a z práv s nimi spojených ► Příjmy z užívání nemovitostí (včetně bytů) umístěných na území ČR ► Příjmy z nezávislé činnosti (např. architekti, lékaři, právníci) vykonávané v ČR a z v ČR osobně vykonávané nebo zde zhodnocované činnosti veřejně vystupujících umělců, sportovců atd. ► Příjmy z převodu podílů v obchodních společnostech nebo družstvech majících sídlo na území ČR Zdroj příjmů na území České republiky (§ 22 ZDP) (2/3) ► Za příjmy ze zdrojů na území ČR se u nerezidentů považují příjmy z úhrad od rezidentů a od stálých provozoven nerezidentů, kterými jsou: ► Náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití průmyslového vlastnictví, software, know-how ► Náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití autorských práv ► Podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku a jiné příjmy z držby kapitálového majetku ► Úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů ► Příjmy z užívání movité věci umístěné na území ČR ► Odměny členů statutárních a dalších orgánů právnických osob ► Příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, investičních nástrojů a majetkových práv registrovaných na území ČR Zdroj příjmů na území České republiky (§ 22 ZDP) (3/3) ► Za příjmy ze zdrojů na území ČR se u nerezidentů považují příjmy z úhrad od rezidentů a od stálých provozoven nerezidentů, kterými jsou: ► Výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách ► Výživné a důchody ► Příjmy plynoucí společníkovi v souvislosti se snížením základního kapitálu ► Příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením ► Sankce ze závazkových vztahů Stálá provozovna (§ 22 odst. 2 ZDP) ► Místo k výkonu činností nerezidentů na území ČR ► Poskytování služeb na území ČR po období přesahující 6 měsíců v jakémkoli období 12 měsíců po sobě jdoucích ► „Dependent agent“ Srážková daň, zajištění daně (§ 36 + § 38e ZDP) ► Zvláštní sazba daně z některých příjmů plynoucích nerezidentům ze zdrojů na území ČR činí 15% (srážková daň). ► K zajištění daně z příjmů, u nichž není daň vybírána srážkou, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady povinni srazit zajištění daně nerezidentům, kteří nejsou rezidenty členského státu EU nebo EHP. ► 1% z příjmů z prodeje investičních nástrojů a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením ► 10% z příjmů ze zdrojů na území ČR. Přednost mezinárodních smluv (§ 37 ZDP) ► Ustanovení ZDP se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána, nestanoví jinak. Metody zamezení dvojího zdanění – 1/3 (§ 6 odst. 14 ZDP) ► Jedná-li se o příjem rezidenta (fyzické osoby) ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž ČR neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je základem daně v ČR příjem zvýšený o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem (superhrubá mzda) a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. ► Jedná-li se o příjem rezidenta (fyzické osoby) ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je základem daně v ČR příjem zvýšený o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem (superhrubá mzda). Tento příjem lze snížit o daň zaplacenou ve státě zdroje, a to pouze v rozsahu, ve kterém nebyla započtena na daňovou povinnost v ČR v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Metody zamezení dvojího zdanění 2/3 (§ 38f ZDP) ► Při použití metody úplného zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí. ► Při použití metody prostého zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, nejvýše však o částku daně vypočtenou podle ZDP, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí. ► Při použití metody úplného vynětí se ze základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí. ► Při použití metody vynětí s výhradou progrese se ze základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí. Daň se vypočte sazbou zjištěnou z nesníženého základu daně. Metody zamezení dvojího zdanění 3/3 (§ 24 odst. 2 písm. ch) ZDP) ► Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je u rezidenta daňově uznatelným výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku ► Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím obdobím jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku 2. Mezinárodní smlouvy Mezinárodní smlouvy ► Jednotlivé smlouvy o zamezení dvojímu zdanění ► Modelová smlouva OECD ► Komentář k modelové smlouvě OECD ► Ostatní komentáře např. Vogel ► Ostatní ► Vídeňská úmluva o smluvním právu ► Směrnice Rady 77/799/EHS o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní Metodologie použití smluv ► Použití smlouvy ► vztahuje se na dané subjekty (jsou chráněny smlouvou)? ► vztahuje se na danou daň? ► Určení typu příjmu podle smlouvy ► Určení zdanění – který stát má právo zdanit příjem ► Mechanismus zamezení dvojímu zdanění 3. Modelová smlouva OECD Modelová smlouva OECD 1/6 ► Článek 1: Osoby, na které se smlouva vztahuje (Persons covered) ► Článek 2: Daně, na které se smlouva vztahuje (Taxes covered) ► Článek 3: Všeobecné definice (General definitions) ► Článek 4: Daňový domicil (Resident) ► Článek 5: Stálá provozovna (Permanent establishment) Modelová smlouva OECD 2/6 ► Článek 6: Příjmy z nemovitého majetku (Income from immovable property) ► Článek 7: Zisky podniků (Business profits) ► Článek 8: Mezinárodní doprava (Shipping, inland waterways transport and air transport) ► Článek 9: Sdružené podniky (Associated enterprises) ► Článek 10: Dividendy (Dividends) Modelová smlouva OECD 3/6 ► Článek 11: Úroky (Interest) ► Článek 12: Licenční poplatky (Royalties) ► Článek 13: Zisky ze zcizení majetku (Capital gains) ► Článek 15: Příjmy ze závislé činnosti (Income from employment) ► Článek 16: Tantiémy (Directors’ fees) Modelová smlouva OECD 4/6 ► Článek 17: Umělci a sportovci (Artistes and sportsmen) ► Článek 18: Penze (Pensions) ► Článek 19: Státní služba (Government service) ► Článek 20: Studenti (Students) ► Článek 21: Jiný příjem (Other income) Modelová smlouva OECD 5/6 ► Článek 22: Majetek (Capital) ► Článek 23: Zamezení dvojího zdanění (Methods for avoiding double taxation) ► Článek 24: Zásada rovného nakládání (Non-discrimination) ► Článek 25: Řešení případů dohodou (Mutual agreement procedure) Modelová smlouva OECD 6/6 ► Článek 26: Výměna informací (Exchange of information) ► Článek 27: Pomoc v oblasti výběru daní (Assistance in the collection of taxes) ► Článek 28: Diplomaté (Members of diplomatic missions) Článek 1: Osoby, na které se smlouva vztahuje (Persons covered) ► Obecně aplikace na osoby, které jsou rezidenty jednoho příp. obou států Článek 2: Daně, na které se smlouva vztahuje (Taxes covered) ► Obvykle daně z příjmů a z kapitálu Článek 4: Daňový domicil (Resident) ► Kdo je rezident? - osoba podrobená zdanění z důvodu bydliště, trvalého pobytu, místa veden apod. ► Pokud osoba rezidentem obou smluvních států – kriteria pro určení rezidentství ► Fyzické osoby ► Ostatní Článek 5: Stálá provozovna (Permanent establishment) 1/3 ► Definice stálé provozovny ► místo k výkonu činnosti ► Kromě vyjmenovaných aktivit, kdy ke vzniku stálé provozovny nedochází (např. sběr informací, přípravné a pomocné aktivity) ► Stavební, montážní, instalační projekty > 12 měsíců ► Dependent agent ► Poskytování služeb – zmínka v komentáři k OECD modelové smlouvě Článek 5: Stálá provozovna (Permanent establishment) 2/3 2. Jan pracuje pro Ltd. v ČR, navštěvuje klienty a sjednává s nimi objednávky včetně veškerých dodacích podmínek. Objednávka je však vždy formálně potvrzována Ltd. Vznikne Ltd. v ČR PE? Článek 5 – Stálá provozovna (Permanent establishment) 3/3 3. Má nizozemský poskytovatel služeb stálou provozovnu v ČR? Článek 7 – Zisky podniků (Business profits) ► Vazba na existenci stálé provozovny ► Pokud zisky podniku ve druhém státě zahrnují i druhy příjmů, které jsou specificky upraveny ve Smlouvě, bude se jejich zdanění řídit těmito specifickými články ► Např. dividendy Článek 15: Příjmy ze závislé činnosti (Income from employment) 1/2 ► Příjmy získané v souvislosti se zaměstnáním mohou být zdaněny státem, kde je tato závislá činnost vykonávána ► Příjmy ze závislé činnosti jsou zdaněny pouze ve státě rezidentství pokud: ► Příjemce není přítomen ve druhém státě více jak 183 dnů v jakémkoli období 12 měsíců, které začíná nebo končí v daném fiskálním roce, a ► Příjmy jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a ► Náklady nejsou neseny stálou provozovnou, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě. Článek 15: Příjmy ze závislé činnosti (Income from employment) 2/2 Společnost se sídlem v Nizozemí vyslala zaměstnance do své české organizační složky. Zaměstnanec má trvalé bydliště v Nizozemí, jeho rodina se s ním nepřestěhovala do České republiky. V roce 2004 pobýval tento zaměstnanec na území České republiky 175 kalendářních dní. Má povinnost z příjmu, který obdržel od svého nizozemského zaměstnavatele za výkon práce v ČR, zaplatit daň z příjmů fyzických osob v České republice? Článek 23 – Metody zamezení dvojího zdanění • Credit method (zápočet) ► snížení české daňové povinnosti o daň zaplacenou v zahraničí: ► úplný ► prostý • Exemption method (vynětí) ► vynětí příjmů ze zahraničí ze základu daně: ► úplné ► s výhradou progrese Metody zamezení dvojího zdanění - příklad Pan Novák (rezident v A) má příjem ze státu B ve výši 100. Sazba daně v A je 50 % Sazba daně v B je 40 % Zdanění pana Nováka bez zamezení dvojího zdanění Zdanění ve státě B (zdroj) Příjem 100 Sazba daně 40 % Daň 40 Zdanění ve státě A (rezident) Příjem 100 Sazba daně 50 % Daň 50 Daň celkem (A + B) 90 Credit Method (zápočet) Zdanění ve státě B (zdroj) Příjem 100 Daň (40 %) 40 Zdanění ve státě A (rezident) Příjem 100 Daň (50 %) 50 Zápočet zahr. daně - 40 Výsledná daň 10 Daň celkem (A + B) 50 Exemption Method (vynětí) Zdanění ve státě B (zdroj) Příjem 100 Daň (40 %) 40 Zdanění ve státě A (rezident) Příjem 100 Daň (50 %) - 100 Základ daně 0 Daň (50 %) 0 Daň celkem (A + B) 40 Exemption with progression (vynětí s výhradou progrese) Příklad: Příjem z B (zdroj) 100 Příjem z A (domicil) 200 Progresivní sazba daně: ► pro příjem 100 45 % ► pro příjem 200 50 % ► pro příjem 300 55 % Zdanění ve státě B (zdroj) Příjem 100 Daň (40 %) 40 Exemption with progression (vynětí s výhradou progrese) - pokračování Zdanění ve státě A (rezident) Příjem 300 Vynětí zahr. příjmu -100 Základ daně 200 Sazba daně (pro 300) 55 % Daň (A) 110 Daň celkem (A + B) 150 Deduction method (zahraniční daň = náklad) Zdanění ve státě B (zdroj) Příjem 100 Sazba daně 40 % Daň 40 Zdanění ve státě A (rezident) Příjem 100 Odpočet zahr. daně 40 Příjem podléhající dani v A 60 Sazba daně 50 % Daň 30 Daň celkem (A + B) 70 4. EU direktivy – implementace do ZDP EU direktivy – implementace do ZDP ► Směrnice o společném zdanění mateřských a dceřiných společností (Parent Subsidiary Directive (90/435/EEC)); § 19/1/ze, zi, § 19/9 ► Směrnice o fúzích (Merger Directive (90/434/EEC)); § 23a – 23d ► Směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků (Interest & Royalties Directive (2003/49/EC)); § 19/1/zj, zk ► Směrnice o zdaňování úspor (Savings Directive (2003/48/EC)) - § 38fa Směrnice o zdaňování úspor ► § 38fa – platební zprostředkovatel ► reportovací povinnost při výplatách příjmu úrokového charakteru fyzickým osobám rezidentům EU ► ustanovení nabylo účinnosti spolu s účinností této směrnice (1. července 2005) Děkujeme Vám za pozornost!